PlayStation VR - virtuální realita pro masy?

Hned na začátku dnešního článku se musím přiznat, že k novým trendům jsem vždy dost skeptický a nevěřím jim. Pohybové ovládání mě nikdy dostatečně nezaujalo. V tomto světle jsem ho považoval za druhořadé, něco co nemá šanci zaujmout širokou veřejnost. Už jen z toho důvodu, že vývojáři pro pohybové ovládání nenajdou využití u většiny velkých her.

O virtuální realitě tak u mě panoval stejný názor. Po desítkách a desítkách hodin zkoušení mohu konstatovat, že Sony s PlayStation VR na to jde od lesa. Oproti konkurenci HTC Vive a Oculus Rift si drží nízkou cenu (399 dolarů/euro) a nabízí dosti nezapomenutelný zážitek, který si budete chtít zopakovat. Jen se musíte smířit s horší grafickou stránkou, která by se dala přirovnat k hrám, které vyšly před několika lety. Ono se není čemu divit, PS VR běží na tři roky staré konzoli. Pokud si tento fakt uvědomíte a smíříte se s tím, zažijete něco nového.

Horší grafika je daň za nižší cenu a především skutečnost, že to celé pohání tři roky stará konzole PlayStation 4, zatímco k HTC Vive nebo Oculus Rift potřebujete nadupaný herní počítač. Právě cena dělá z PlayStation VR zajímavý kousek technologie, který by se snadněji mohl rozšířit mezi hráči.

Myslím, že textem výše jsem vás dostatečně na virtuální realitu od Sony nalákal, můžeme tak začít s detaily a věnovat se jednotlivých hrám, které si na PS VR můžete zahrát, stejně tak samotnému zařízení.

PlayStation VR

Po rozbalení krabice s PlayStation VR jsem vykulil oči a koukal na množství všelijakých kabelů. Pokud se řadíte mezi lidi, kteří mají problémy cokoliv zapojit, tak se nebojte. Patřím mezi ně i já a se zapojením PS VR jsem neměl velké problémy. Rychle jsem se zorientoval díky přiloženému návodu v češtině. Sony jednotlivé kabely očíslovala a v manuálu je jednoduše a přehledně vše popsáno a vysvětleno. Kabelů je skutečně hodně, stejně tak jeden obrovský kabel vede z externí krabičky PS VR do samotného headsetu. Krabička se stará o rozdělení obrazu do PS VR a TV. Obrovský kabel mi tak úplně nevadí, vadí mi jeho samotné zapojení do brýlí. Je to v horní části a občas jsem měl kvůli němu problém si headset nasadit na hlavu.

Jinak jsem ale spokojen. Když si odmyslím spoustu kabelů, samotné brýle jsou velmi pohodlné a lehké, na hlavě netlačí a můžete si je nastavit podle svého. Vzadu stačí zmáčknout čudlík a posunout brýle podle svého uvážení. Pomocí kolečka potom helmu utáhnete, aby vám seděla na hlavě a zbytečně se nehýbala.

U nastavení ještě chvilku zůstaneme, je velmi důležité mu věnovat dostatek času. Pokud budete mít headset špatně nasazený, případně chybně zkalibrován, tak to negativně ovlivní váš zážitek, moc zábavy byste si neužili. Proto věnujte průvodci při prvním zapnutí pozornost a dejte si se vším načas, včetně PS kamery, kterou budete k PS VR potřebovat. Bohužel není součástí balení, budete ji muset zakoupit zvlášť. Pokud máte doma starší model, funguje i ten.

Pokud máte dioptrické brýle, tak nemusíte mít strach. Headset je dostatečně velký a po důkladném nasazení nebudete ani pořádně vědět, že nějaké brýle vůbec máte. Navíc v nastavení PS4 je možnost si nastavit rozptyl očí. Tomu také věnujte pozornost.

Součástí balení jsou i špuntová sluchátka poskytující velmi dobrý zvuk, už nejde o pouhý 7.1 Dolby zvuk. Tady máte kompletní 3D audio. Majitelé PS4 sluchátek ale mohou využít ty a klidně si je zapojit místo špuntů. Záleží jen na vás, čemu dáváte přednost.

S PlayStation VR si můžete rovněž prohlížet fotky v 360 stupních, stejně tak si vychutnat 360 stupňová videa. Kromě klasického Media Playeru můžete využít aplikace Littlstar VR Cinema, Harmonix Music VR nebo Within (thx rawneox).

Nejdůležitější jsou hry

Nabídku dostupných her považuji za to nejdůležitější ve světě konzolí. O PlayStation VR jsem napsal to hlavní, co by vás mohlo zajímat, a tak se jdeme věnovat hrám. Těch headset PlayStation VR nabízí velké množství. Pokud toužíte po číslech, tak v době uvedení brýlí na trh to bylo přes dvacet kousků. V tomto seznamu by si měl vybrat každý.

V rozhodování vám pomohou demoverze. Společně s PS VR v krabici naleznete disk s demoverzemi, případně si ho zdarma stáhnete z PS Store. Na něm jsou závody DriveClub VR, střílečka RIGS Mechanized Combat League, ukázka z PlayStation VR Worlds, horor Until Dawn: Rush of Blood, akce s tanky Battlezone, logický titul Tumble VR, rytmická hra Thumper, vesmírné dobrodružství EVE: Valkyrie, adventura Wayward Sky nebo Job Simulator.

Z každé hry si vyzkoušíte určitou část. Z mého pohledu to stačilo k tomu, abych si o jednotlivých titulech udělal dojem a věděl, co mně čeká v plných verzích, které mi o pár dní později přišly od Sony. Pojďme se na několik z nich podívat o něco detailněji.

DriveClub VR

Když DriveClub od Evolution Studios v říjnu 2014 vyšel na PlayStation 4, šlo o hru, která rozhodně zaujmula. Tvůrci postupem času hru vylepšovali a po dvou letech jde o závodní skvost na konzoli od Sony, ať už mluvíme o grafice, nabídce automobilů a tratí nebo samotné hratelnosti.

S virtuální realitou dostává DriveClub nový rozměr. Pochopitelně grafika musela být stažena, vše ale vynahrazuje zážitek, který dostanete. Kdybych měl volant s pedály, tak vrním blahem. Ale ani na DualShocku 4 to není vůbec špatné, ale mohlo to být lepší. Zážitek je skutečně úchvatný, hru si takhle užijete z úplně jiného pohledu a jsem si jist, že vás vtáhne.

Jediné, co na DriveClub VR dost skřípe, tak je grafika. Nejsem bláhový, nečekal jsem, že by PS4 utáhla DriveClub na PlayStation VR v AAA kvalitě se vším všudy, ale s celkovou neostrostí a tím pádem rozmazaností jsem se vyrovnával velmi těžko.

Právě grafika a s ní spojená neostrost je něco, na co si budou hráči hodně stěžovat. Nejednou se mi stalo, že jsem kvůli neostrosti nevěděl, zda je zatáčka doleva nebo doprava. Začal jsem zatáčet na druhou stranu a přišel o pozici.

Naštěstí jsem neměl problémy jako někteří zahraniční kolegové, kteří si stěžovali, že se jim u DriveClub VR po pár minutách hraní udělá špatně a nepomáhá ani postupné trénování. Já jsem žádnou nevolností netrpěl. Jen se žaludku moc nelíbilo, když jsem pohled z kamery na volantu přepnul do pohledu třetí osoby (kamera před autem). To možná raději ani nezkoušejte, abyste nemuseli rychle utíkat na WC.

PlayStation VR Worlds

PlayStation VR Worlds je kolekce několika menších zážitků ve virtuální realitě. Postavíte se tváří v tvář velkému bílému žralokovi, prodíráte se skrz rozpadající se vesmírné vraky, vyhýbáte se rušnému provozu, pokusíte se přežít ve futuristických sportovních utkáních a zúčastníte se drsného gangsterského thrilleru v Londýně. Když si odmyslím grafiku, jediným problém PS VR Worlds je délka jednotlivých gamesek, každou máte za chvilku dohranou a zůstane vám jen zážitek z něčeho nového a neokoukaného.

Začnu hrou, kterou jsem nemohl dohrát. Jmenuje se Scavengers Odyssey. Nalodíte se na palubu dynamického mimozemského plavidla, které si poradí s každým prostředím, a vydáte se na průzkum zrádné mlhoviny, kde na vás čeká cenný mimozemský artefakt. Budete přeskakovat celé kaňony, prodírat se obřími mimozemskými vraky a střílet po nepřátelských příšerách, které vám brání v cestě k záhadnému pokladu.

Problém jsem měl se skákáním přes kaňony a na vraky. Po pár minutách se mi udělalo nevolno. Scavengers Odyssey jsem dal šanci několikrát, ale vždy to po pár skocích dopadlo stejně. Samotné chození v mechanickém obrovi a střílení mi problém nedělalo, ovšem to skákání, to na mně zkrátka není. Jinak je ale Scavengers Odyssey zajímavou a vcelku propracovanou akční hříčkou, která by mě i bavila, kdyby…

Teď něco veselejšího. Do sytosti jsem si užil gangsterský thriller The London Heist, kde si zahrajete za gangstera v drsném londýnském podsvětí. Čekala mě dynamická loupež vzácného drahokamu, která skončila přestřelkou. Následně jsem jako pasažér ujížděl pronásledovatelům v dodávce, abych byl nakonec svědkem brutálního výslechu, kterému jsem musel čelit.

The London Heist doporučuji hrát s dvojicí pohybových ovladačů PlayStation Move. Na DualShocku 4 jde totiž o úplně jinou hru. S ovladači Move získáte možnost ovládat obě ruce. V jedné držíte zbraň a střílíte, zatímco druhou po vyprázdnění zásobníku sáhnete na další a nabijete si pistol nebo kulomet. U DualShocku 4 to funguje jinak, tam pouze míříte a pomocí tlačítka nabijete. To je hned nudnější a hlavně s PS Move musíte pořádně mířit.

U The London Heist si všimnete filmového zpracování, kde zamrzí grafika okolí a hlavně nepřátel, kteří na vás budou útočit. Působí jako figuríny. Aby nedošlo k omylu, v této hře se nemůžete hnout z místa, pouze střílíte. Přesto je to zábavné a dynamické.

Třetí hrou v kolekci PS VR Worlds je Ocean Descent. Jak název napovídá, čeká vás ponoření se do hlubin podmořského světa v bezpečnostní kleci. Při tom budete sledovat život v oceánu a kochat se okolím až do momentu, kdy na vás zaútočí žralok. Do tohoto virtuálního zážitku jsem se pustil jako první a byl uchvácen zpracováním, ale na nějaké opakování to moc není. Stále je to stejné, jen si můžete vybrat, zda se v kleci ponoříte až do hlubin za žralokem nebo si užijete v bezpečí krásy oceánu.

Na závěr tu máme dvojici her - VR Luge a Danger Ball. První vás posadí na prkno, ve kterém se projedete po rušné vozovce. Čeká vás výhled jen několik centimetrů nad asfaltem. Musíte se proplétat mezi automobily, vyhnout se sesuvům půdy, prosvištit pod náklaďákem a v neposlední řadě dojet do cíle jako první. To v Danger Ball pomocí pohybů hlavy ovládáte čtverec, kterým musíte odrazit míč mířící na vás a dát soupeři gól. Taková obdoba Pongu.

Until Dawn: Rush of Blood

Dle mého názoru zatím nejlepší hra na PlayStation VR. Horory sice moc nemusím, ale tuhle jednohubku od Supermassive Games jsem si se strachem po čertech užil. S virtuální realitou získávají horory úplně novou tvář. Sice pouze sedíte ve vozíku a projíždíte strašidelnými místy, ale má to svou atmosféru a hlavně se mnohokrát leknete - všude je šero a do toho slyšíte různé divné zvuky. Do žil se vám nalije adrenalin a vy budete máchat rukama co nejvíce, abyste ty otravné zrůdy zabili dřív, než se k vám přiblíží. Myslím, že nemusím ani dodávat, že PS Move je u této hry samozřejmostí. Pokud Move nemáte, můžete hrát s DualShockem 4, ale to není taková zábava.

U Until Dawn: Rush of Blood není problémem ani tak grafika, ale herní doba. Ta se lehce přehoupne přes čtyři hodiny.

RIGS Mechanized Combat League

V RIGS Mechanized Combat League se ocitnete v kopitu jednoho z obrněných sportovních strojů, se kterým se ve čtyřech arénách postavíte soupeři. Vašim úkolem je vyhrát za každou cenu. Hra je zaměřena především na multiplayer, ale i sami si užijete pořádnou zábavu a spousty přestřelek.

RIGS Mechanized Combat League se ovládá pomocá DualShocku 4, levá analogová páčka slouží pro pohyb, zatímco o zaměřování se postará ta pravá. Aby vývojáři využili virtuální realitu, umožní vám zaměřovat pomocí pohybů své hlavy. Pokud budete zaměřovat tímto způsobem, tak si na něj chvilku bude zvykat. Jakmile trochu potrénujete, stane se z vás prvotřídní zabiják a hlavně dostanete zážitek, který od PS VR očekáváte.

Job Simulator

Velký dojem na mě udělal Job Simulator, kde jsem si ve virtuální realitě vyzkoušel, jaké je to být mechanikem a opravovat auta, „kancelářskou myší“, prodavačem v obchodě a kuchařem v malé restauraci. Pokud si koupíte PS VR a Move ovladače, tak Job Simulator rozhodně nevynechejte. Opravdu na mě tahle hra zapůsobila a není problém ji hrát stále dokolečka. Nejvíce času jsem zatím strávil jako automechanik. Každý den začíná stejně, stojíte v menší dílně, pomocí řetězu otevřete mohutná vrata, do servisu vjede auto, vystoupí zákazník a řekne vám, co trápí jeho auto. Vy potom musíte otevřít kapotu auta a případně vyměnit baterku, doplnit olej nebo překontrolovat svíčky. Dále čas od času vyměnit poznávací značku a nezapomenout na novou slušivou barvičku vozidla. Po skončení práce dáte zákazníkovi účtenku a můžete být spokojeni za dobře odvedenou práci.

Pokud se v těchto řemeslech nevyznáte, nemusíte mít strach. Job Simulator vás nenechá na holičkách, vše vám dostatečně ukáže a v případě problému poradí.

Battlezone

Na Battlezone jsem se dost těšil. Usednul jsem do kabiny bojového tanku a pustil jsem se do vcelku chaotických a adrenalinových bitev, ve kterých jsem musel eliminovat nepřátelské tanky, obrněné věže, mechanické roje a různé drony, abych zajistil přežití celé planety. Zaměřovat můžete opět pomocí analogových páček, případně pohybem hlavy. Opět je lepší druhá možnost. Je mnohem intuitivnější a hlavně se díky ní více vžijete do kůže chlápka, který sedí v tomhle mechanickém monstru.

Svůj tank si postupně vylepšujete a hlavně si můžete vybrat i jiné. Zvolit můžete těžký tank s velkým pancířem a velmi účinnými zbraněmi. Nevýhodou je jeho rychlost, která z něho dělá snadný terč. Oproti němu lehký tank je zase snadno zranitelný. Naštěstí existuje zlatá střední cesta.

Boje v Battlezone se mohou pořádně protáhnout, jednotlivé bitvy sice trvají jen několik minut, ale takových odehrajete desítky. Navíc jednotlivé arény jsou procedurálně generovány, takže vždy zažijete něco trochu jiného s odlišným bojovým scénářem a úkoly.

EVE: Valkyrie

Na závěr jsem si nechal EVE: Valkyrie. Vesmírnou střílečku, kterou si užijete v samotném kokpitu létajícího stroje. Na této hře se mi líbí, že jsem si připadal, jak kdybych ve stíhačce skutečně seděl. Můžete se rozhlížet, vidět různé ukazatele. To opravdu dokáže vtáhnout a nepustit. Problémem je, že samotná příběhová kampaň je dost krátká a nepomáhají ani další dva módy pro jednoho hráče. V jednom máte za úkol přežít co nejdéle, v tom druhém zase nalézt bedny s materiálem. Příběh je vám sice díky plnění těchto misí o něco více vysvětlen, ale EVE: Valkyrie by si zasloužila propracovanější kampaň. Velká škoda, když vaší kapitánku namluvila herečka Katee Sackhoff.

Potom je tu multiplayer s klasickými režimy, jako je bitva dvou týmů a zabírání území na mapě. Druhý jmenovaný mód naleznete ve hře ještě jednou, v něm musíte deaktivovat štít nepřátelského plavidla, abyste ho mohli zničit. Deaktivaci štítů provedete tak, že úspěšně budete kontrolovat minimálně dva body na mapě.

To vše by bylo zajímavé, ovšem celé to ničí mikrotransakce. Pokud nebudete ochotni do hry investovat další peníze, bude se vám velmi často stávat, že ostatní hráči si zaplatili a disponují mnohem lepšími a silnějšími loděmi a dalším vybavením. Abych neskončil negativně, tak musím pochválit tutoriál. Ten je velmi propracovaný a vysvětlí vám vše potřebné.

Na závěr bych rád řekl, že PlayStation VR přináší nový a vskutku zajímavý zážitek do světa her. Brzy ale poznáte, že technologie je na svém začátku. V současné době si na PS VR zahrajete pouze menší hry, které vás sice vtáhnou do děje a soubojů jako žádné jiné, abyste si je ale dosyta vychutnali, musíte se smířit s horší grafickou kvalitou a čekáním při nahrávání. Pokud dokážete oželet grafiku a nebude vám vadit neostrost her (hodně je to vidět u DriveClub VR), tak se vám PlayStation VR bude líbit. V opačném případě si koupi pořádně promyslete a úplně nejlépe uděláte, když si PS VR u někoho vyzkoušíte, abyste věděli, do čeho jdete.

Uvidíme, zda některé nedostatky, zejména co se grafiky týče, alespoň z části smaže výkonnější konzole PlayStation 4 Pro, která se začne prodávat od 10. listopadu. Budeme vás o tom informovat, jakmile si sami vyzkoušíme PS4 Pro s PS VR.

PlayStation VR koupíte v našich obchodech Xzone.cz a GameExpres.sk.