RAGE – daddy’s home

Není tajemstvím, že si kluci z id Software dávají na svých hrách zatraceně záležet. Proto od nich nevidíme něco každý rok, a když už se nějaký titul na trh chystá, předzvěstí je tomu masivní hype. Není těžké pochopit, proč tomu tak je. Stačí se podívat na dřívější počiny studia, zavzpomínat, kdo stál u samého zrodu FPS žánru a odpověď je nasnadě. Protože id Software zkrátka umí. RAGE byl dlouho očekávanou hrou a tedy čelil monstróznímu očekávání, které musel splnit. Povedlo se? Inu, RAGE nám vytřel zrak špinavou radioaktivní houbou a spláchl ji do dlouho nepoužívaného post-apokalyptického záchodu.

In a galaxy far far away…

Příběh RAGE možná nestane v seznamu Oscarových nominací, ale je zcela dostatečný pro poskytnutí opory páteři celé hry. Srážka s asteroidem je nevyhnutelná a lidstvo tak vybírá vyvolené, kteří budou v tzv. Archách vyčkávat, až se usadí prach a Slunce se opět dokáže probít skrze vrstvu popela. Ostatní „šťastlivci“ mají ale smůlu a svět tak čeká na své znovuzrození. Když se ale probouzíte z kryospánku a poprvé žmouláte očima před oslepujícími paprsky, zjišťujete, že na tom naše planeta není zas tak špatně. Spousta lidí přežila, mnozí zmutovali a z obyvatel Arch po celém světě se překvapivě stalo nedostatkové, ale velmi drahé zboží. Co zbývá? Snad jen popadnout koule do kbelíku a vyrazit vstříc dobrodružství.

Ujasněme si něco hned na začátku. RAGE není jako Borderlands, to už spíše Borderlands jsou jako RAGE. Ty, kteří ale hodlají zastávat svého oblíbence, mohu uklidnit. Jsou to dvě velmi rozdílné hry a tam, kde Borderlands bodují důvtipem, parodickým přístupem a obecně odlehčenou atmosférou přichází RAGE s dospělým, brutálním a nevyspitatelným světem, který jako by z oka vypadl Šílenému Maxovi a jediné, co by nám stačilo ke štěstí je pobíhající Mel Gibson s vyděšeným výrazem v obličeji.

Zážitkových „poprvé“ je ve hře celá řada a možná právě proto natolik připomíná staré dobré časy se třetím Doomem.

Kdo hrál alespoň jednu hru id Software, ví, co očekávat. Pomalý rozjezd vám dá nahlédnout na pozadí příběhu a situaci, seznámí se spoustou postav a hráč, který ze začátku zívá nudou, najednou začíná objevovat netušené možnosti, jež hra nabízí. Po chvíli toulání totiž okusíte první zbraň, první headshot, pořídíte si první buginu a poprvé si ji ověšíte samopaly. Takových „poprvé“ je ve hře celá řada a možná právě proto natolik připomíná staré dobré časy se třetím Doomem. RAGE je totiž taková spící princezna herního průmyslu a není tím, za koho se zpočátku vydává.

Kdo je tady hlavní k****!

Obrázek si tedy uděláte velmi rychle. Svět se rozdělil na ty hodné a ty zlé. Hodní obyvatelé a povstalci se snaží přežít a alespoň nějak se množit (což věřte nebo ne, není ve špinavém a šedém světě bez pořádných postelí nic romantického), zatímco kolem pobíhají bandité, mutanti a nakonec i rádoby oficiální organizace Autorita, která se snaží nastolit sjednocení všech přeživších a i když nejvíce připomíná policejní jednotky, jedná značně agresivně. Postupně se tak hráč začne přátelit se stále více lidmi a veškeré útoky začínají být více osobní. Je to ale především o lidech, že?

Právě obyvatelé bohatého a lehce depresivního světa RAGE jsou jeho zářivou hvězdou, jež nepřestává udivovat. Takřka z každé víceméně důležité postavy totiž srší osobnost a charakter a je nesmírně těžké necítit alespoň nějakou vazbu a emoce. To samozřejmě značkou dávkou přispívá k dalšímu hraní, které už je díky tomu více osobní a zážitek o poznání příjemnější. Když pak vidíte, jak zlotřilá organizace postupně obsazuje jedno město za druhým a vzpomínky hráče šmátrají po záběrech z Half-Life 2, pochopíte, proč RAGE tak přitahuje.

Kdo, co, kam, proč?

To, že se RAGE bude blýskat jako FPS nikoho nepřekvapí. Ovládání je velmi rychlé a pohotové, animace lahodí oku a vše zkrátka sedí a šlape jako dobře namazaný stroj. Nikdy se nestane, že byste potkali něco, co se k FPS žánru nehodí a na každém kroku je cítit vymakanost základních a jednoduchých prvků. FPS = fantasticky provedené střílení. A že toho tady najdete.

Díky stabilním 60 snímkům žádná přestřelka nenervuje trháním, ale to, co dělá každý konflikt unikátním, jsou především nepřátelé a umělá inteligence. Ani jednou jsem nenarazil, aby na mě někdo tupě sprintoval a čekal, až jej počechrám olovem. Ačkoliv druhů nepřátel není moc, každý oplývá překvapivě aktivním myšlením. Uskakuje, dělá kotouly, kryje se, hází šipky, v případě zranění se snaží odplazit do úkrytu a vůbec působí velmi lidsky a uvěřitelně. Souboje se tak stávají nepředvídatelné a rozmanité, což zamezuje stereotypu, který je u FPS trnem v oku.

RAGE bylo vytvořeno pro požitek ze střílení a tentokrát musím marketingovým kecům dát za pravdu.

Dalším obrovským plusem jsou samotné zbraně. RAGE naštěstí nejde cestou zbytečných futuristických udělátek a zbraně jsou tedy veskrze realistické a jen lehce designově upravené. Jak už ale zaznělo mnohokrát, RAGE bylo vytvořeno pro požitek ze střílení a tentokrát musím marketingovým kecům dát za pravdu. Střílení působí lahodně a taková jatka s brokovnicí mají říz nezávisle na tom, jak často je podstupujete. Potěší i několik druhů munice, kterou si přizpůsobujete v závislosti na tom, co vás čeká za rohem. Hlavní hrdina si navíc každou zbraň před prvním použitím náležitě pohladí a ohlédne, to abyste se olízli v očekávání.

Jako správný dobrodruh

Co překvapí o něco více, jsou RPG prvky a především jejich skvělé zařazení do celého konceptu. Celý svět RAGE působí otevřeným dojmem a ačkoli dává hráči určitou volnost, má mnohem blíž k Falloutu, než ke GTA. Jedná se tak spíše o klamný pocit z úplné svobody, i když nemyslím, že by to nějak vadilo. Mimo příběh není problém narazit na tunu nepovinných misí a questů, jež vám rozšíří příběhové obzory nebo inventář.

Ten totiž budete rozhodně potřebovat, protože brzy půjde do tuhého a vaše pižlátko vám nepostačí. Naštěstí se najde mnoho techniků a prodejců, co vám za dostatečný obnos vyšperkují vaše vozítko vším možným od rotačáků, štítů až po mixér, masážní sedadlo a nafukovací pannu. Peníze mimo jiné získáváte za plnění misí a prodej harampádí, kterého je svět okolo plný. Vyplatí se tedy pořádně prohledávat každé zákoutí, protože často narazíte na exkluzivní předměty, co stojí moře peněz a hlavně otevírají dveře k unikátním nákupům.

Šílený Max na Divokém západě

O enginu z dílen id Software zvaném Tech 5 padlo již mnoho superlativ. Lehce komiksový nádech a textury ostré jako břitva přilákaly pozornost mnohých fanoušků a výsledek rozhodně nenechal na pochybách nikoho. Tedy, skoro. Jedno se RAGE upřít nedá, jeho stylizace a umělecké pojetí je neopakovatelné a dalo by se nejjednodušeji popsat jako směska post-apokalyptické budoucnosti z filmu Šílený Max, Divokého západu a steampunku. Některé modely sice postrádají potřebný detail a mnoho textur v šedivém prostředí zdevastované planety vypadá až příliš sterilně a rozmázle, když se ale dostanete do jednoho z obytných měst a začnete průzkum, nepřestanete zírat. Výtvarníci odvedli obrovský kus práce, díky které z RAGE doslova dýchá život a hráčova pozornost nikdy neustane. Nehledě na celkové zaměření titulu a šedivé prostředí pouští mi osobně přišel RAGE mnohem, mnohem stylovější, než takový Fallout.

Množství hráčů si po vydání stěžovalo na drasticky pomalé naskakování textur, problikávání a trhání a ani já nejsem výjimkou.

Ani perla však nemůže být bez menších škrábanců a v tomto případě se jedná o dáreček v podobě grafických bugů. Množství hráčů si po vydání stěžovalo na drasticky pomalé naskakování textur, problikávání a trhání a ani já nejsem výjimkou. Vývojáři již vydali prohlášení, které ve všem viní grafické karty a jak AMD, tak nVidia vydaly upravené ovladače, které některé problémy eliminují. Bohužel však hra ještě zdaleka není ve stádiu pohodlného hraní a my doufáme v brzký patch, který vše napraví. Konzolové verze naštěstí podobné problémy minuly.

Menším zklamáním byla pro mě zvuková stránka. Hlasy a dabing postavám rozhodně sedí a nenajdete tu nic, co by vyloženě odpuzovalo, zvuky zbraní a bugin jsou ale trochu slabé a nevýrazné a soundtrack, ač je sebevíc dynamický, nedokáže udržet napnuté uši a už vůbec ne navodit potřebu stahovat instrumentální hudbu k poslechu.

Když břímě hrdiny unaví

Každý průměrný hráč projde základním příběhem za cca 15 hodin, což je takový příjemný mezník mezi nudou a zábavou. Naštěstí má RAGE v rukávu ještě zajímavý multiplayer, jenž se překvapivě nesoustředí na FPS prvky, nýbrž závody bugin. Najdete tu tak skvělou a lehce brutální variaci na Mario Kart, klasické závody, destruction derby i závody o vlajku. Nejedná se samozřejmě o nic světaborného, možné upgrady bugin a vylepšení ale dokáží udržet vaši pozornost u multiplayeru na dostatečně dlouhou dobu.

Mým osobním favoritem se ale stal online kooperační mód, který bere mise přímo z příběhu. Ty si pak můžete proběhnout s kamarádem a užít si tak patřičně více srandy. Vaše killy jsou totiž bodovány a místo peněz právě body slouží na vylepšování vašeho arzenálu. Struktura misí navíc přímo vyžaduje spolupráci a jedná se tak o příjemné zpestření pro případ, že vás už nudí osamocené pobíhání po pustině.

Známý konec světa

O tom, že bude výtvor id Software skvělý, jsme takřka nepochybovali. Studio, které položilo základní kámen FPS žánru, zkrátka nemůže vyrobit špatnou střílečku. Mnohem více ale překvapil fakt, že RAGE i vše ostatní napojuje na základní kostru natolik přirozeně, že nelze než uznaně pokyvovat hlavou. Akce, RPG prvky, post-apokalyptický svět a postavy, vše se snoubí v takřka dokonalém koktejlu. RAGE možná není hrou, kterou jste roky čekali a znáte takřka každou její texturu nazpaměť. Je to ale hra, kterou by byl hřích obejít stranou, ať už patříte mezi fanoušky sci-fi, závodů nebo Mela Gibsona. Toho ale nečekejte.

Kompletní galerii naleznete zde.

RAGE vychází v České a Slovenské republice 7. října 2011 na PC, PlayStation 3, Xbox 360 a Mac. PC verze navíc obsahuje české titulky.