Rain World – krutý svět pod okapem

Recenzovaná verze: PC

Díky otevřenosti platformy Steam jsou hráči zavaleni množstvím špatných a průměrných nezávislých titulů. Občas se mezi nimi objeví klenot, na nějž se vyplatí počkat a k nim patří survival plošinovka Rain World, která měla vyjít už v roce 2014. Dvojice autorů ze studia Videocult si však dala za cíl vytvořit živoucí svět s vlastním ekosystémem a tak se vývoj protáhl o další tři roky a navíc vyšel i na PS4. Díky dalším řádkům můžete posoudit sami, zda se investovaný čas vyplatil.

Darwinova utopie v deštivém světě

První pohled často klame. Rain World vám tento fakt dokáže mnohokrát. Hned ze startu na vás vykoukne roztomilá bytost s velkýma očima, kočičím tělem a ještěrčím ocasem. Během několika chvil se ztratí svým příbuzným a vás napadne: „A jéje, nezávislá kopírka Oriho.“ Ale už první kroky v postapokalyptickém světě vás okamžitě vyvedou z omylu.

„První pohled často klame. Rain World vám tento fakt dokáže mnohokrát.“

Tohle totiž není líbivé dobrodružství o hledání rodiny, ale trnitá cesta krušného přežívání v nepřátelském prostředí. Vámi ovládané zvířátko patří mezi jednu z hlavních položek na jídelníčku většiny bytostí, které na své výpravě za teplem rodinného krbu potkáte. Aby toho nebylo málo, tak vás navíc bude trápit všudypřítomný déšť, který v opakovaných cyklech přináší smrt v podobě záplav zničeného industriálního světa. Slugcatova odysea se tedy smrskne na zajištění potravy a včasné nalezení suchého doupěte, tak aby jej něco agresivnějšího a většího nesežralo. Možná se ptáte, jestli jde o další sandboxovou hru, která nabízí pouze simulátor přežití v netypickém prostředí. Naštěstí tomu tak není, příběh si ale musíte z velké části domyslet sami.

Během hibernací v období dešťů se vám bude do snů promítat vše, co jste potkali a co vás ještě čeká. Jednotlivé statické obrazovky vám poodkryjí důvod vaší existence, vysvětlí, co se stalo se světem, jak putovat dále a proč vás neustále sleduje žlutý chapadlovitý tvor, jenž vám občas napoví, kde je potrava či úkryt.

Terra Incognita

Jak už bylo naznačeno, život ve světě deště není žádné pozlátko. Na začátku jste stejně ztracení jako hlavní hrdina a budoucí minuty vám jen napoví, s čím se budete muset popasovat. Bloudění temným postindustriálním světem zjizveného globální katastrofou má své kouzlo a každý objevený kout se nesmazatelně zapíše nejen do vašeho srdce, ale především do mapy, která vám bude k dispozici i pro opětovné hraní. A to se hodí, protože rychlé a pečlivé naplánování cesty do doupěte a za kořistí, ať už jsou to netopýři či rostlinná strava, tvoří se znalostmi o místní fauně a flóře základ pro přežití v nepřátelském prostředí.

„Bloudění temným postindustriálním světem zjizveného globální katastrofou má své kouzlo a každý objevený kout se nesmazatelně zapíše nejen do vašeho srdce.“

Získávání informací o bytostech v Rain World nefunguje jinak než metodou pokus omyl. Postupně se naučíte, který živočich je neškodný a tím pádem potravou (např. malé stonožky, netopýři), který je užitečný a pomůže vám (třeba moskyti) a který má chuť na vaše maso (většina). Z počátku vypadá vše snadně, rychle pochopíte, jak se nebezpečným tvorům ztratit z očí, ale najednou vaše postupy přestanou fungovat. Stejně jako vy poznáváte svět, vkládá se vaše činnost do kolektivní paměti světa a podle toho s vámi jedná.

Jeden příklad za všechny: Zeleně fosforeskující druh ještěrky je mírně pomalejší než její kolegyně jiných zbarvení, takže když se rozběhnete a ve správnou chvíli skočíte, ladným obloučkem se vyhnete cvaknutí tlamy plné ostrých zubů a pelášíte dál. To se mi povedlo nejméně pětkrát, takže jsem se při spatření zelené bestie cítil v bezpečí. Teda dokud mě neschlamstla. Při mém výskoku jí totiž stačilo jen pár krůčků couvnout a skončil jsem jako večeře.

Autoři slibovali postupné přetváření světa dle vašeho herního stylu a právě kvůli němu se celý vývoj hry protáhl. Studiu Videocult se jejich snaha vyplatila a díky ní působí Rain World neuvěřitelně živoucím a kompaktním dojmem. I když budete umírat často, tak budete vědět, že je to vaše chyba, protože jste predátory naučily něco o sobě. Je to sice děsivé, ale zatraceně zábavné.

Lovec, nebo býložravec?

Smrt vám bude nabízet otevřenou náruč na každém kroku. Po každé fatální chybě budete potrestáni, ovšem jinak než jste u her na přežití zvyklí. Po každém nezdaru se sice probudíte v posledním dosaženém doupěti, ale s odpočtem jednoho přežitého cyklu mezi obdobím dešťů, které jsou důležité pro postup do dalších úrovní. Postih je to poměrně přísný, protože zásoby jídla nutné k hibernaci se neobnovují nijak zvlášť rychle, a proto se musíte vydat do míst dále od úkrytu, popřípadě do míst ještě neprozkoumaných.

„Opatrný postup zlehčil můj pohyb v prostorech s tajnými chodbami a úkryty, ale nemohl jsem poznat všechna tajemství Rain Worldu.“

V rámci hledání potravy nakonec narazíte na podivný zarezlý, ale stále fungující přístroj z minulosti. Až přežijete dostatečný počet cyklů, tak se mechanismus rozběhne a propustí vašeho hrdinu do nového prostředí. Každý z 12 regionů má osobité zpracování, unikátní mechaniky a nové tvory. V Rain World máte zkrátka konstantní pocit hrůzy z neznáma a radosti z objevování.

Jak přežít? To je otázka, na níž existuje v Rain Worldu mnoho správných odpovědí. Mou první volbou byl plíživý přístup, který spočíval ve vyhýbání se každému kontaktu s divokou faunou. Opatrný postup zlehčil můj pohyb v prostorech s tajnými chodbami a úkryty, ale nemohl jsem poznat všechna tajemství Rain Worldu.

Existují však výhodnější taktiky. Můžete tvory provokovat a postupně se naučit jejich silné stránky a také slabiny. To vám pomůže monstra oklamat přímo v pohybu, zavést je do slepých uliček nebo je poštvat přímo proti sobě. To vám otevře nové cesty a máte možnost seznámit se se všemi zákoutími zničeného světa.

Nejagresivnější, ale zároveň nejobtížnější je přístup lovce. Na povrchu úrovní se válí spousta haraburdí, které se ve vašich rukou promění ve smrtící zbraně. Protivníky můžete dráždit, zastrašit, oslabit nebo dokonce zabít. Postupem času se vás ostatní tvorové budou bát stejně jako jiných predátorů. Asi těžko se dostanete na vrcholek potravního řetězce, od toho tady létají nepřemožitelní supi, ale s velkou dávkou cviku vám průměrné potvory (ještěrky, podivní opeřenci a další skvosty genetického křížení) nebudou činit větší překážky.

Osobně bych doporučil zvládnutí každé schopnosti Slugcata a jejich vhodné používání a prostřídávání. Pokud se zaměříte pouze na jeden styl hraní, Rain world vás nakonec porazí.

Rozpadající se nádhera

Skvěle navržený svět a fungující ekosystém by mohl pohřbít špatně zvolený vizuál a nefunkční návrh úrovní, což se naštěstí v Rain World nestalo. Autoři připravili celkem 1600 lokací, jež jsou samy o sobě logickou hádankou. Téměř na každé místo se můžete dostat a často máte na výběr z několika způsobů. Můžete se proletět, využít předměty a vytvořit si z nich primitivní stupačkový žebřík nebo objevit některé z tajných chodeb.

Špinavé a živly trýzněné trosky předkládají nádherné pixelartové kulisy dříve industriálního světa a nabízejí mnoho možností, jak využít čas mezi jednotlivými potopami, jež se cyklicky opakují. Najdete mnoho nástrojů, které mají různé užití, různé zdroje potravy a především obrovský počet děr, tunelů a dalších míst, kde se můžete ukrýt před predátory. Dravci často hladoví natolik, že vydrží opravdu pečlivě prozkoumávat skrýše v prostoru, kde vás naposledy zahlédli. V té chvíli jen čekáte na něco většího, co si pochutná na vašem pronásledovateli.

Pohyb postav po úrovních působí zpočátku nezvykle, ale s delší herní dobou si zvyknete na podivnou, až kapalinovou pružnost postapokalyptické zvířeny. Slugcat se umí procpat do neuvěřitelně malých prostor, zachytávat se okrajů srázů a klouzat po stěnách. Dokonce rozchodí i pád z větší výšky. Problém jsem měl spíše s rychlým ukrýváním při útěku, protože hrdina má tendenci se zachytávat úplně všeho, co je po ruce a často to nebyl vstup do skrytého tunelu. A proto následovalo opakování cyklu pěkně od začátku.

Hudební podkres příjemně dotváří atmosféru, nepůsobí nijak rušivě, ani není příliš výrazný. Na samostatný poslech to určitě není, ale občas zaznamenáte líbivou smyčku, která se potichu line mezi zvuky živoucího světa. Po technické stránce nelze, až na nějaké mouchy, nic vytknout.

Přirozený výběr pro pokročilé

Výlet do Rain Worldu není pro každého. Odvážný návštěvník by si měl do svého baťůžku přibalit trpělivost, postřeh a pevné nervy, prostě povinnou výbavu pro přežití v survival hře. Přestože se budete cítit připraveni na dlouhou cestu za rodinou v postapokalyptických kulisách, budete hned od začátku školeni v lekcích z přirozeného výběru.

„Fanoušci survivalu, kteří hledají novou výzvu, Rain World určitě nezklame. Nováčci by měli být opatrnější.“

Největším lákadlem je bezesporu funkční svět, který se mění podle vašeho chování. Ať už budete pobíhat skryti v tunelech, či se projevíte jako lovec, tvorové Rain Worldu budou vždy připraveni vám krutě zavařit. Právě umělá inteligence zaslouží největší pochvalu, i přes občasné zaškobrtnutí.

Fanoušci survivalu, kteří hledají novou výzvu, Rain World určitě nezklame. Nováčci by měli být opatrnější a mrknout na nějaké video přímo ze hry, aby měli aspoň přibližnou představu, co si na ně vývojáři připravili. Život v Rain Worldu není peříčko, je to spíš ocelový nosník.