Recenze Arma 3: Global Mobilization – Cold War Germany

Arma 3 se od vydání v roce 2013 dočkala už celé řady DLC. Páteří série však byla vždy hlavně komunita, která už celou řadu let vytváří nepřeberné množství kvalitních modů. Nejspíš tedy bylo jen otázkou času, než se světy DLC a tvorby modderů protnou. Výsledkem je iniciativa Creator DLC, tedy placených přídavků, jejichž vývoj mají na starosti talentovaní komunitní autoři a externí týmy, zatímco studio Bohemia Interactive zajišťuje jen záležitosti typu marketingu, testování a případně rozdělování zisku. Není to přitom tak dlouho, co plán na vydávání Creator DLC nabyl konkrétnějších rozměrů, a už tu máme první vlaštovku s názvem Global Mobilization – Cold War Germany. Otázka však je, zda je ta vlaštovka zároveň holubicí míru a poslem dobrých zpráv.

Ich bin ein Berliner

Jak už napovídá název DLC, Global Mobilization – Cold War Germany od převážně dvoučlenného týmu Vertexmacht se zaměřuje na období studené války na území rozděleného Německa. Tvůrci se konkrétně soustředili na 80. léta, což se odráží třeba v technice, kterou přídavek nabízí. Na první pohled se zdá, že Cold War Germany obsahuje několik desítek různých vozidel, nicméně při bližším pohledu lze snadno zjistit, že jich zase není tolik a značnou část vozového parku přídavku tvoří všemožné varianty aut, náklaďáků či obrněných vozidel.

Přesto se ale nedá říct, že by bylo techniky úplně málo. Na straně Západního Německa tak najdete třeba tank KPz 1A1A1 (přejmenovaný Leopard), transportér M113A1G, který může snadno vyvolat nejednu vzpomínku na původní Operaci Flashpoint, motorku K125 gl nebo protiletadlový kolos FlakPz 1A1. Na straně Východního Německa pak najdeme celou řadu sovětských klasik, například BVP, náklaďák Ural, tank T-55, kolové obrněnce SPW-40P2 a SPW-60PA (BRDM2 a BTR60), ale třeba i jízdní kolo. Frakce rozděleného Německa pak doplňuje o poznání skromnější Dánsko, na jehož straně najdeme tank KPz 1A3 a obrněnec BPz 2A0. Tvůrci nezapomněli ani na civilisty, kteří se mohou prohánět v Broukovi nebo ve starém dobrém Trabantovi.

Když se sečtou všechny možné varianty vozidel, vybavené různými typy kamufláží a příslušenství, může se Cold War Germany pyšnit více než čtyřicítkou vozidel. Unikátních kusů techniky je samozřejmě o poznání méně, ale pořád se nedá říct, že by bylo DLC v tomto směru kdovíjak chudokrevné, i když se to občas může zdát. Každá frakce má kupříkladu k dispozici jeden jediný tank a můžete zapomenout i na jakékoliv vrtulníky či letadla, zkrátka na cokoliv, co se může pohybovat ve vzduchu. Kromě počtu je však důležité i zpracování techniky, které je občas poněkud rozporuplné.

Trabantem až na konec Army

Exteriérům se zpravidla nedá nic moc vytknout, hlavně díky značnému množství působivých a věrných detailů. Modely se zkrátka povedly a i textury jsou většinou v pořádku, díky čemuž vše působí dostatečně autenticky. To už se ale nedá říct o interiérech. Kupříkladu vnitřek civilních aut je jako vystřižený z Army 2 a já tak skoro čekal, že při pohledu na točící se volant uvidím nehybné ruce, k čemuž naštěstí nedošlo, protože s animacemi (a většinou i se zvuky) všech vozů opravdu není problém. V případě jakéhokoliv pásového vozidla můžete však na nějaké zpracování interiéru zapomenout. Řekl bych, že po vydání DLC Tanks se plně vymodelované interiéry tanků a dalších těžkých bestií staly standardem, ale Global Mobilization svědčí o opaku, takže se opět musíte spokojit s černou obrazovkou s obdélníkovým výřezem. Zpracování interiérů napříč všemi vozidly, které DLC nabízí, tak působí dost nesourodě a občas nedotaženě, což může snadno narušit jinak skvělý dojem z hlediska modelů a textur při pohledu zvenku.

„Řekl bych, že po vydání DLC Tanks se plně vymodelované interiéry tanků a dalších těžkých bestií staly standardem, ale Global Mobilization svědčí o opaku.“

Podobně jsou na tom zbraně. Ani těch není málo, přičemž v jejich nabídce najdete klasiky typu AK-74, RPK, G3, MG3, PKM, PM nebo RPG-7. Opět platí, že jsou některé zbraně k dispozici v různých verzích, díky čemuž celkový počet zbraní narůstá nad 20 kousků. A opět platí, že z hlediska modelů, animací a ozvučení můžeme hovořit o standardu. Zejména animace zacházení se zbraněmi zaslouží pochvalu, a to i v případě některých opravdových specialit. Pominu jednu dost bizarní zbraň, s níž by se asi každý měl setkat osobně, za pozornost stojí spíše stacionární Fagot a LATGM, ideální na likvidaci nepřátelských tanků a obrněnců. Je škoda, že se nové projektily v těchto hračkách objevují jako lusknutím prstu, ale zároveň se mi líbí, že třeba obal projektilu LATGM vždy realisticky odletí dozadu a zůstane ležet opodál, takže hned nezmizí, a jakmile vstanete, můžete se kochat hezkou hromádkou válečného odpadu.

Škoda jen občas nekvalitních textur, které mě bily do očí zejména při používání pušky G3, která je nejběžnější špuntovkou v rukou vojáků Západního Německa. Pod zaměřovačem se totiž nachází dost odbytá a rozmazaná číslovka 2, jež může i při té nejhektičtější přestřelce dost rušit, a takových případů ne úplně kvalitních a ostrých textur by se dalo najít víc. Povětšinou ale mohu i v tomto směru mluvit o standardu, zvlášť když jsou všechny zbraně očividně vymodelované autory přídavku. Některé ze začleněných zbraní lze koneckonců v mírně odlišné formě najít v nabídce datadisku Apex, takže jsem rád, že nedošlo na pouhé vypůjčení.

Tady je Krakonošovo? Tady je Německo

Všechno ale není jen o vozidlech a zbraních. Samozřejmě nesmí chybět ani značné množství obleků, helem, batohů, tašek a dalších součástí uniforem do každého počasí, včetně plynových masek. V editoru pak najde snadné využití řada statických, dobových objektů, například různé skříně, stoly, židle, lampy, telefon nebo psací stroj. Různé kombinace částí výbavy sice mohou občas vyústit v jejich nežádoucí prolínání, ale většinou si na zpracování kusů výbavy a objektů nelze výrazněji stěžovat.

Se vším, co bylo dosud zmíněno, si můžete do sytosti vyhrát na zcela nové a zatraceně rozsáhlé mapě Weferlingen o rozloze 419 km², vytvořené na základě skutečné oblasti na severu Německa. Mapa působí opravdu věrně a je radost navštěvovat propracované vesnice a města, nemluvě o přítomnosti rybníků, řek nebo zásadní hranice mezi Západním a Východním Německem. Ne všechno je ale dotaženo úplně k dokonalosti. Mrzí mě třeba příliš náhlé useknutí některých cest, nahodilé přechody různých typů lesů, možnost velmi snadno zespodu vlézt do modelu některých mostů nebo chybějící interakce s bránami v plotě v hraničním pásmu. Občas může být problém i značná rozloha, kdy valnou většinu herní plochy pokrývají širé pláně, a tak není lesů nebo kopcovitého terénu zrovna moc. Při pohledu na tak obří mapu navíc obzvlášť zamrzí absence letadel či vrtulníků.

Přesto si troufnu Weferlingen označit za jeden z nejpovedenějších a nejkrásnějších terénů, s jakými jsme se mohli v sérii Arma dosud setkat, a to i díky skutečnosti, že třeba na rozdíl od souostroví Tanoa naprostá většina budov disponuje přístupným interiérem. Rovněž je možné si nezřídka všimnout vhodně zničitelných objektů, takže lze kupříkladu odstřelit jednotlivé plaňky plotů. A co víc, celá mapa je k dispozici nejen v letní, ale i zimní variantě. Zasněžení může dělat s atmosférou skutečné divy, kdo by koneckonců odmítnul boj nebo procházku v propracovaném německém městečku, na nějž se pomalu snáší sněhové vločky. Ani letní varianta na tom ale není z hlediska atmosféry vůbec špatně.

Můj tatínek mě učíval jódlovat

Špatná může být snad jen optimalizace. Rozloha mapy a přítomnost tolika budov s přístupnými interiéry si nezřídka bere svou daň, takže se připravte na to, že jestli už nyní optimalizaci Army 3 proklínáte, tentokrát vám nezbude než se uchýlit ke sprostým nadávkám. Osobně jsem schopen hrát při vysokém nastavení jakýkoliv oficiální obsah Army 3 při v průměru 40 – 55 snímcích za sekundu, ale při absolvování Global Mobilization jsem i po snížení většiny nastavení na střední hodnoty zoufale pozoroval ukazatel, který se často horko těžko pohyboval mezi 32 a 26fps.

„Mapa působí opravdu věrně a je radost navštěvovat propracované vesnice a města, nemluvě o přítomnosti rybníků, řek nebo zásadní hranice mezi Západním a Východním Německem.“

Pokud chcete Weferlingen řádně prozkoumat, ale nemáte čas na hrátky s editorem nebo shánění uživatelských misí, můžete sáhnout i po oficiálním hratelném obsahu přímo od tvůrců DLC. V multiplayeru tak na vás čeká značná nálož misí pro kooperativní multiplayer a hrstka scénářů pro kompetitivní online hraní, z nichž stojí za zmínku například svérázný režim Fashion Police, v němž musíte likvidovat protivníky oblečené určitým způsobem. Jinak počítejte spíše s klasickými scénáři a jednoduššími kooperativními misemi, které ale rozhodně neurazí, zvlášť když jsou dostupné na letní i zimní variantě mapy a snadno si díky nim osaháte techniku a zbraně Západního i Východního Německa nebo Dánska.

V souvislosti s multiplayerem však Global Mobilization představuje riziko rozštěpení komunity. Přídavky přímo od Bohemia Interactive se tomuto problému vyhnuly jednoduše tak, že každý hráč Army 3 stahuje veškerá herní data, tudíž mohou spolu hrát majitelé DLC i ti, kteří placený dodatečný obsah nevlastní, načež k němu mají jen omezený přístup. Stažení Cold War Germany je však čistě volitelné, což je sice dobrá zpráva s ohledem na fakt, že DLC zabírá úctyhodných 22GB, ale taky je to špatná zpráva pro uživatele, kteří si nic nekoupili, ale chtějí si zahrát na serveru, kde je nějaký obsah Global Mobilization přítomen. Nezbývá než doufat, že se tvůrcům podaří najít řešení rozdělení multiplayerové komunity, protože jinak by šlo v porovnání s předešlým rozšiřováním Army 3 (a vlastně i Army 2) o velký krok zpět.

Vítáme vás při další lekci německého jazyka

Na příznivce singleplayeru pak čeká kampaň State Scarlet o deseti misích, v nichž se vžijete do role řadového pěšáka nebo velitele tankové čety v řadách Západního Německa. Kampaň jsem absolvoval zhruba za sedm hodin, takže se dá říct, že rozsáhlejší oficiální možnost navštívit Weferlingen prostě nedostanete. Otázka však je, co lze během těch sedmi hodin zažít. Samotné mise, opředené jednoduchým, ale v jádru nepříliš podstatným a citelným příběhem o reakci na provokaci ze strany sil Východního Německa, rozhodně nejsou z nejkratších. Většinou se soustředí kolem tradičních, ale věrně zpracovaných akcí, ať už jde o přepadení konvoje, dobytí vesnic, likvidaci pozic nepřítele, obranu železniční stanice nebo hlídání na hranici. Vaše poslání se tedy jen zřídka opakuje, přičemž chválím zejména ideální volbu lokality pro každý scénář.

Všechny mise navíc předchází volitelný briefing, díky němuž si vyslechnete, co vás čeká, a navíc uvidíte veškerý plán na mapě. Autoři také nezřídka mysleli na různé detaily, což jsem zjistil ve chvíli, kdy jsem měl za úkol zlikvidovat pozorovatelnu minometů na vrcholu kostelní věže. Mohl jsem ke kostelu doběhnout a nepřítele oddělat, ale nenapadlo mě nic lepšího než vytáhnout raketomet a celou věž prostě odstřelit, za což jsem nebyl moc pochválen. Zde je třeba podotknout, že s výjimkou úvodních nebo závěrečných cut-scén (z nichž jedna mi z důvodu optimalizace běžela při nádherných 10 snímcích za sekundu), je celá kampaň k dispozici jen v němčině, přičemž ani německé jednotky, které DLC přináší, jiným jazykem nekomunikují. Pouze Dánové, s nimiž se v kampani nesetkáte, mluví... anglicky. Prostě stejně jako jednotky NATO v základní Armě 3. Němčinu každopádně nepovažuji za problém, právě naopak, protože díky německému a povětšinou dostatečně kvalitnímu dabingu je veškeré dění ještě věrnější a uvěřitelnější. Navíc jsou vždy k dispozici anglické titulky.

Ano, anglické. Zatímco veškerý oficiální obsah Army 3 od Bohemia Interactive je přeložen do češtiny, v Global Mobilization jakákoliv lokalizace chybí, což je velká škoda, protože obsah DLC občas v kontextu zbytku hry působí jako pěst na oko. Ve výsledku jde ale o zdaleka nejmenší problém kampaně. Ten největší jsou rozhodně bugy. Mám pocit, že ani jedna z deseti misí se neobešla bez nějaké zarážející a viditelné chyby, přičemž některé bugy dokážou opravdu naštvat a vzácně znemožnit zdárné dokončení mise. Nemyslel jsem si, že ještě někdy v sérii Arma budu muset použít cheat endmission pro okamžité ukončení scénáře, ale stalo se tak už v druhé misi, v níž se sešlo několik neřešitelných problémů, které zničily jinak solidní zážitek z tankového tažení. Kéž by zůstalo jen u maličkostí typu zabugované fyziky, díky níž se váš tank občas proletí a nepřátelský tank se ve vašem zaměřovači objeví s pásy nasměrovanými k obloze.

Německá přesnost a pečlivost? Jak kdy

Připravte se na to, že naprostá většina chyb a záseků souvisí s umělou inteligencí, která má často velké problémy s orientací. Část první mise jsem tak musel restartovat, protože se jeden voják z naší čety zaseknul u schodů jedné budovy, kde se chvíli točil na místě a pak se prostě zastavil a odmítal splnit pokyn k nastoupení do transportéru. Ten tudíž několik minut nemohl vyrazit na cestu, a jakmile se zaseknutý spolubojovník zázračně teleportoval a my se konečně rozjeli, řidič si prostě řekl, že se po pár set metrech zastaví a dál už nepojede. A vážně už nikam nejel. Rovněž je třeba dávat pozor na to, aby se spřátelené tanky nezasekly o strom nebo budovu, protože pak už se většinou nerozjedou, a aby zdárně přejely most přes řeku. Zažil jsem totiž několik případů, kdy si šla posádka tanku raději zaplavat. Já chápu, že v útrobách obrněného vozidla je uprostřed léta horko, ale tomu tanku asi moc neprospěje, když nenávratně skončí na dně řeky.

„Zatímco veškerý oficiální obsah Army 3 od Bohemia Interactive je přeložen do češtiny, v Global Mobilization jakákoliv lokalizace chybí.“

Vzpomínám i na výše zmíněné přepadení konvoje. Sice se ho povedlo provést naprosto bezchybně, ale poté se nespustil požadovaný skript, takže se mise navzdory úspěchu nepohla dál bez načtení předešlé uložené pozice a opětovného útoku. Korunu tomu nasadil velitel čety, který si taky postavil hlavu a sám odkráčel. Kdybych misi nerestartoval, asi by po širých pláních Weferlingenu kráčel dodnes, zatímco zbytek čety by pořád marně čekal na pokyn k dalšímu postupu. Vaši spolubojovníci v pěších misích jsou přitom bez ohledu na obtížnost nesmrtelní, takže by asi fakt vydrželi na místě celou věčnost. Taky má ale tento fakt za následek dost neopatrné jednání vojáků, kteří jdou někdy vpřed bez ohledu na to, že se do nich zařezávají desítky projektilů, a vás klidně nechají napospas nepříteli, pro něhož jste často jediným vhodným a smrtelným cílem. Říkám si, jak je možné, že porážka komunismu trvala tak dlouho, když Západní Německo verbovalo do svých řad nesmrtelné válečníky.

Kampaň Global Mobilization tak často probouzela nepříjemné vzpomínky na starší díly série Arma. Přitom je to rozhodně škoda. Možná že příběh není moc znát a možná že absence české lokalizace působí dost zvláštně, ale je to právě to obrovské množství bugů, které sráží jinak rozumně navrženou kampaň na kolena a kazí radost z návratu do dobře známého, ale vcelku svérázně pojatého zasazení studené války. Z Global Mobilization – Cold War Germany se mohla díky tomuto zasazení vyklubat trefa do černého, ale nakonec se nemohu ubránit mírnému zklamání. Mapa sice disponuje úžasnou atmosférou a působí dost autenticky, ale na to, že přídavek nenabízí žádnou vzdušnou techniku, je možná terén až moc rozlehlý a naopak málo členitý. Při používání vozidel, zbraní a další výbavy si zase lze příležitostně všimnout viditelně zastaralých textur nebo prolínání objektů a nejvíc mě mrzí odbytý nebo zcela chybějící interiér mnoha nových přírůstků do vozového parku. A pak je tu také faktor rozdělení multiplayerové komunity.

Přes to všechno si nemyslím, že by byla cena 20 euro příliš. Obsahu, který stojí za pozornost a který se povedl, je stále víc než dost a někdy připomíná spíše klasický datadisk než DLC. V ceně bych opravdu problém neviděl, stejně tak bych se nerad uchýlil k tvrzení, že řada bezplatných modů nabídne mnohem víc než placené DLC, což můžeme říct snad o každé hře, kterou lze modovat. Problém vidím spíše v nedostatečném testování a v pocitu, že si některé novinky zasloužily ještě nějakou péči navíc. S ohledem na to, že je Global Mobilization produktem dvoučlenného týmu, se rozhodně jedná o úctyhodnou práci, ale obávám se toho, že vcelku náročná komunita Army nebude řešit, kolik autorů má tohle všechno na svědomí. Spíše bude řešit, jaký obsah dostane za své peníze. A někdy jde bohužel o obsah vyvolávající otázku, kde udělali soudruzi z NDR chybu.

Arma 3

PC

Hodnocení