Recenze Breathedge

Žánr survival her dokáže stále překvapit a nabídnout zajímavé nové tituly, což ukazuje třeba nedávno vydaný Valheim. Neotřelými nápady a poutavým zasazením disponuje i prvotina od vývojářů z ruského studia Redruins Softworks s názvem Breathedge, která vás vezme do vtipy a nadsázkou nabitého vesmíru.

Hra začala svou cestu v early accessu na Steamu v září roku 2018. Nyní se k nám dostává po více než dvou letech plná verze. Putování rozdělené do šesti kapitol kombinuje klasické survival prvky, které v druhé půlce hry ustoupí příběhu a lineárnější hratelnosti.

• Platforma: PC ((recenzovaná verze)
• Datum vydání: 25. 2. 2021
• Výrobce: RedRuins Softworks
• Distribuce: HypeTrain Digital
• Žánr: Příběhový survival
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ne
• Dat ke stažení: 7 GB
• Herní doba: 20 - 30 hodin
• Přístupnost: 12+
• Prodejní verze: digitální
• Cena: 650 Kč (Steam), 520 Kč (Epic)

Komický survival

Autoři od počátku Breathedge prezentují jako odlehčený a vtipem nasáklý boj o přežití. V tomto směru jim mohu dát za pravdu. Celou dobu vás doprovází hlas umělé inteligence, která neustále něco komentuje a překypuje černým humorem, vtipy na politickou korektnost či komentáři různých obskurních situací. Humornou omáčku dále tvoří nespočet odkazů z herního, filmového či skutečného světa. Silně přítomny jsou například reflexe na Vetřelce či Mass Effect. Úplně náhodou ale můžete narazit třeba na Hidea Kodžimu v podobě hračky nebo pilulky novičoku podporující erekci. Výčtem vtipů, memů a narážek bych mohl pokračovat, ale právě o jejich objevování bych vás nerad připravil.

Vývojáři podobnými věcmi opravdu nešetřili a hru jimi doslova nacpali, což ne vždy oceníte. Třeba v momentě, kdy vám dochází vzduch a snažíte se rychle vyřešit nějaký zapeklitý problém. V ten moment opravdu nemáte moc náladu na vtípek či ironický komentář. Celkově je to ale právě humor, díky kterému se Breathedge dokáže odlišit od ostatních vážněji pojatých survival her. Na odlehčené notě se nese i hudební podkres a celý příběh. Ten začíná nepřekvapivě havárií vesmírného korábu, ve kterém zrovna odvážíte ostatky svého dědečka. Pokud vám to přijde zvláštní, tak raději nechtějte vědět, co následuje dál. Z nastalé šlamastiky se musíte v první řadě ve zdraví dostat a zároveň odhalit, co se kolem vůbec děje. V místě ztroskotání totiž poletuje spoustu dalšího vesmírného odpadu a řada rozbitých lodí, základen a materiálu.

V úvodních hodinách se slušně zapotíte.

Nezbývá tedy nic jiného než se pustit do průzkumu. Z počátku máte k dispozici jen úplně základní vybavení a prostředky k přežití mající k ideálu opravdu daleko. Zejména velmi mála zásoba kyslíku představuje značný problém. Po pouhých pár minutách putování volným vesmírem se totiž musíte vždy vrátit zpět na svou domovskou loď a doplnit ho. Pro další postup je proto naprosto zásadní právě navýšení kapacity kyslíkové bomby, nainstalování doplňovacích stanic či objevení dalších vnitřních prostor s kyslíkem. V úvodních hodinách se proto slušně zapotíte.

Vesmírná Subnautica

V této fázi tedy Breathedge servíruje klasickou survival hratelnost, ve kterém prozkoumáváte prostředí a sbíráte různorodé suroviny. Ty poté slouží k výrobě nového vybavení, nástrojů či vylepšení. Potřebujete z asteroidu vytěžit požadovanou horninu? Vyzkoumejte a vyrobte si vrták. Nemůžete se dostat skrze prostor zamořený radiací? Vytvořte si lepší skafandr. Nevíte jak? Najděte a naskenujte jeho plán. A podobnými úkoly bych mohl pokračovat.

Bez kyslíku a pořádného vybavení se i přes veškeré snažení daleko nedostanete.

V prvních třech kapitolách Breathedge připomíná třeba populární Subnauticu (recenze) či řadu jiných survival titulů To sebou přináší pozitiva i negativa. Naprosto tristní je například životnost jednotlivých nástrojů, které se po pár použitích rozpadnou a vám nezbývá nic jiného, než si je vyrobit znovu. Hra vás přímo vybízí k tomu, abyste prozkoumávali vesmír. Na druhou stranu však vyžaduje opakovanou výrobu stále stejného nářadí a časté doplňování kyslíku. V úvodu si proto budete připadat jako s koulí u nohy. Bez kyslíku a pořádného vybavení se i přes veškeré snažení daleko nedostanete.

Vše se s přibývajícími vylepšeními a novým vybavením naštěstí zlepší. Chce to ale vytrvalost. Časem vám hra dovolí osedlat i nějaké ty dopravní prostředky, které samozřejmě vaše přesuny vesmírem značně urychlí a zjednoduší. Vývojáři se s vámi příliš nemažou ani při zadávání úkolů. Zkrátka vám určí něco vyzkoumat, vyrobit nebo se někam vypravit. Na zbytek už musíte přijít sami. Není proto výjimkou, když se vydáte na dlouhou výpravu, s vypětím všech sil se dostanete na požadovanou lokaci, kde vám je ironicky oznámeno, že pro další postup v misi potřebuje konkrétní specifické vybavení, o kterém při zadávání úkolu nebyla vůbec řeč.

Kromě surovin sebou musíte neustále nosit klidně i deset kusů různého nářadí.

Následuje proto dlouhá cesta zpátky na základnu, hledání surovin, výroba vybavení a opětovná cesta na místo úkolu. Přesuny z místa na místo je navíc nutné poměrně obezřetně plánovat, protože kyslíku není nikdy nazbyt. Část úkolů se aktivujete až po objevení určité oblasti, takže i z tohoto důvodu je opravdu důležité pečlivě prozkoumávat každé zákoutí. Osobně se mi stalo, že jsem měl všechny vypsané úkoly splněny a hra mě už pomalu posílala do další oblasti. Tam jsem se ale narazil, protože mi chyběl ještě jeden dodatečný úkol, který se mi nezobrazil. Aktivovat se mi ho podařilo až dodatečným průzkumem. Částečně chaotické rozdávání a zadání úkolů má za následek, že občas přesně nevíte, co po vás hra chce a zda vámi zvolený postup je ten správný.

Samotný sběr surovin spojený s jejich hledáním a opakovanými přesuny ale k survival hrám už neoddiskutovatelně patří. Pokud vás tato herní náplň nenaplňuje, tak si Breathedge jen stěží užijete. Dalším prvek, který značně zpomaluje postup, je velikost inventáře. Na první pohled se zdá, že postava dokáže unést naráz solidní množství surovin. Tento dojem však brzy vezme za své. Kromě surovin totiž s sebou musíte neustále nosit klidně i deset kusů různého nářadí. Zároveň se neobejdete bez přiměřených zásob jídla a vody. V zásadě tak nejméně polovinu inventáře zaberou pro běžné činnosti ve hře nepostradatelné věci. Na různé suroviny tak už rázem tolik prostoru nezbývá. Výsledkem jsou opět častější návraty na základnu, kde zásoby uskladníte.

Pestrý svět, který budete chtít prozkoumat.

Ačkoli se výše popsaná náplň nezdá jako příliš záživná, tak nemůžu říct, že by mě hra v této fázi nebavila. Velký podíl na tom má kromě již zmíněných vtípků a odlehčené atmosféry zpracování herního světa. Při cestách vesmírem se neustále pohybujete mezi poletujícími troskami mísícími se s vesmírnými horninami, které doplňují kusy vesmírných korábů či různě poškozené stanice s rozsáhlými interiéry. Svět hry působí na první pohled nesmírně zajímavě a svým způsobem věrohodně. Podobně zajímavé prostředí je radost objevovat a prozkoumávat, což je u titulu tohoto ražení ohromně důležité.

Breathedge je navíc velice líbivé i z čistě vizuálního hlediska. Pochválit mohu detailní zpracování jednotlivých objektů a zejména jejich nasvícení. Na grafice není ani v náznaku znát, že za hrou stojí malý začínající tým. Stejně pozitivně mohu hodnotit i bezproblémovou optimalizaci. Vše běží plynule a až na výjimečné zasekávání postavy v některých objektech vás při hraní nebudou rušit žádné problémy technického charakteru.

Otevřený svět nahradí koridorové pasáže, průzkumné výpravy vystřídají direktivní úkoly a místo těžení surovin budete naplno hltat příběh s několika akčními pasážemi.

Z dosavadních řádků byste mohli snadno nabýt dojmu, že Breathedge příliš nevybočuje z klasických kolejí survival žánru. O čistý survival jde ale pouze v prvních třech kapitolách, které tvoří zhruba dvě třetiny herní doby. Po splnění všech úkolů v hlavní rozsáhlé lokaci vás totiž čeká přesun, po kterém se hratelnost i náplň hry výrazně změní. Počínaje čtvrtou kapitolou se budete pohybovat převážně uvnitř různých vesmírných stanic, jež jsou tvořené nejčastěji koridory chodeb. Zároveň se v tento moment ještě více rozvine příběhové vyprávění. Z Breathedge se tak rázem stane spíše příběhová adventura se survival prvky. V interiérech odpadá například nutnost starat se o zásobu kyslíku. Vesmírné stanice zároveň doslova překypují surovinami, takže najednou vás nedostatek zdrojů trápit přestane.

Hra po vás sice stále bude vyžadovat vytváření nástrojů a nových vynálezů, ale díky dostatky zdrojů a čistě lineární povaze úkolů nebudete mít s jejich výrobou žádný problém. Povaha hry i hratelnost se zkrátka citelně promění. Otevřený svět nahradí koridorové pasáže, průzkumné výpravy vystřídají direktivní úkoly a místo těžení surovin budete moci naplno hltat příběh, který si na vás připraví i akčnější momenty a souboje.

Nevyužitá základna

Je zřejmé, že fanoušci survival her nebudou z poslední třetiny úplně nadšení. Já jsem si ji ale i přes jistá negativa užil. Po hodinách strávených sběrem materiálu, cestováním z místa na místo, opakovaným vytváření nástrojů a permanentním hlídání hladiny kyslíku jsem poslední třetinu hry bral jako odměnu. Najednou jsem měl všeho dostatek a mohl konečně naplno vnímat příběh, vtípky a užívat si nové možnosti a moc, kterou mi hra dala. Trochu mě mrzelo, že jsem s přesunem do této lineárnější fáze hry na čas přišel o vše, co jsem v předchozích lokacích pracně vytvářel. Do všech lokací vás totiž vývojáři znovu pustí až po dohrání příběhu. V ten moment už ale žádné další dodatečné úkoly nečekejte, takže budete těžko hledat motivaci pro další hraní.

Spojení klasického survivalu a lineárnější poslední třetiny nemusí být po chuti každému.

Do té doby necháváte všechno včetně vlastní pracně vytvářené základny za sebou. Právě nějaké hlubší využití vlastní stanice a její implementace do příběhu mi chybělo. Je sice hezké, že si můžete váš vesmírný domov vybavit nábytkem a různými doplňky. Když ale nic z toho včetně samotné základny vlastně nepotřebujete, je její vylepšování a zkrášlování v podstatě pouhý bonus bez hlubšího významu. Závěrečná fáze mi zároveň, zejména v porovnání s úvodem, přišla až příliš snadná. Dohrání hry vám pravděpodobně zabere něco mezi dvaceti až třiceti hodinami. Další čas lze strávit třeba vylepšováním zmíněné základny či dalším průzkumem dříve opomenutých oblastí. Počítat musíte i s dílčími záseky způsobené špatným pochopením úkolu či třeba pouhou nemožnost najít konkrétní surovinu. Herní doba proto velmi záleží na zvoleném stylu hraní a úspěšnosti při plnění úkolů.

Breathedge přináší zajímavou kombinaci příběhové adventury a vesmírného survivalu ve stylu Subnauticy. Spolehnout se každopádně můžete na bláznivý příběh a vtipné momenty, kterých hra nabízí nepočítaně. Spojení klasického survivalu a lineárnější poslední třetiny nemusí být po chuti každému. Mě však právě mix těchto žánrů v rámci jedné hry zachutnal. Paradoxně nejméně jsem se bavil v úplném úvodu, kde je váš manévrovací prostor až příliš omezen nedostatkem kyslíku. Ocenil bych rovněž o něco přehlednější a konkrétnější zadání úkolů, vyšší životnost nástrojů na těžbu materiálu a smysluplnější využití vlastní základny.

Závěrečná třetina se více orientuje na příběh a díky přímočařejší hratelnosti a dostatku všech surovin postrádá náročnější momenty. I přes určité přešlapy v oblasti designu a skladby úkolů ale zůstává celkový dojem ze hry pozitivní. Kombinace survival prvků, příběhových momentů a všudypřítomného humoru společně vytváří netradiční herní zážitek, který stojí za vyzkoušení.

[sc name="reklama_lynx" ]