Když Civilizace, tak jedině rozšířená.
Sid Meier’s Civilization je tahovou strategií, která je tu s námi už více než jednatřicet let, během nichž se stala silnou a především hráči velmi oblíbenou značkou. Dnes se podíváme na zoubek deskové hře Sid Meier’s Civilization: Nový úsvit a jejímu rozšíření Terra Incognita, které nabízí časem otestovaný formát fanouškům stolních her. Jak se jim to daří, vám poví naše recenze.
- Počet hráčů: 2 – 5 (S expanzí Terra Incognita)
- Herní doba: 1 - 2 hodiny
- Cena: 1549 Kč (Asmodée-Blackfire)
- Věk: 14+
Se správným vůdcem můžete v Sid Meier’s Civilization: Nový úsvit dosáhnout hvězd
Jak se v posledních letech mimo virtuální světy ukázalo, se správným vůdcem dokážete překonat každou krizi. No a když náhodou narazíte na člověka, který má své priority trošku pomotané, je zle. Tvůrcům Sid Meier’s Civilization: Nový úsvit byla tato myšlenka jasná už od počátku, a tak do svého výběru vedoucích postav vybrali pouze ty nejvyžranější osobnosti lidských dějin. Mezi vyvolenými jsem našel Kleopatru bojující za Egypt, Trajana zastupujícího Řím nebo Teodora Roosevelta hájící zájmy Ameriky.
Kromě postav ze základní verze jsem měl možnost také otestovat osobnosti z Terra Incognita, jichž ve výsledku také není úplně málo. Mezi stěžejními hráči můžeme nalézt vojevůdce Šaku, kterému se povedlo sjednotit kmen Zuluů a během svých tažení získal impozantní přezdívku Černý Napoleon. Anglii tu prezentuje královna Viktorie, zatímco Osmanská říše je v tomto případě vedena Sulejmanem.
Každá z postav si kromě národního cítění a osobitého vizuálu do bitvy národů přinesla také unikátní benefity, jimiž se liší od konkurence. Sumerský vůdce Gilgameš kupříkladu dokáže těžit z porážení barbarů surovinové žetony, což se na počátku opravdu hodí. Polská královna Hedvika naopak může na počátku kola některého z hráčů obrat o diplomatické karty. Během her, které jsem měl možnost zažít, mi přišla balance jednotlivých historických osobností relativně slušně vyřešená. Zcela však nevylučuji, že se mezi frakčními kartami nachází nějaký ten Gándhí vyzbrojený atomovkami.
Ovládněte vámi vytvořený svět
Poté, co si vyberete, kdo vlastně váš národ povede, si zvolíte barvu a hurá do boje, nebo lépe řečeno do postavení mapy, protože bez jasně zformovaného bojiště moc bitev nevybojujete. Samotné generování herního světa patří mezi silné stránky Sid Meier’s Civilization: Nový úsvit. Pokud nepočítám první hru, kdy je víceméně jasně nastaveno, kde jaký dílek bude, čeká vás takřka nekonečné množství možností, jak si svůj budoucí herní prostor sestavit.
Jakmile máte v Sid Meier’s Civilization: Nový úsvit herní svět postaven, je možné vzít všechny komponenty náležící vaší frakci a umístit vaši metropoli na některou z pozic určených pro hlavní města. Hráči se klasicky střídají ve směru hodinových ručiček a v rámci svého tahu vykonávají vždy tři akce, které rozhodně nepřipomínají to, nač jsou fandové PC hry zvyklí. Na počátku si zvolí jednu z karet Zaměření. V rámci druhého kroku ji vyhodnotí a skrze poslední opět zařadí do fronty, která jakožto celek tvoří aspekt nesoucí název Oblasti zaměření, jehož podoba se mění podle toho, na jaké karty v průběhu hraní sázíte.
Aby hráč dokázal z potenciálu nabízených karet maximálně těžit, musí si vždy pečlivě rozmyslet, zda využít okamžité dovednosti dané karty na nižší pozici, nebo si naopak počkat, až se posune v žebříčku výše a až poté ji aktivovat a maximalizovat tak její efektivitu.
Budujte, bojujte a tvořte
K dispozici máte v Sid Meier’s Civilization: Nový úsvit celkem pětici typů zaměření, jejichž škála je tvořena Kulturou, Vědou, Ekonomikou, Průmyslem a Vojenstvím. Každý ze směrů vám dává jiné možnosti v rámci akcí. Kultura vám dává možnost expandovat své území a dostávat se tak k novým surovinám. Věda je cestou k vylepšeným verzím karet zaměření. S Ekonomikou jsou pevně spojeny karavany a následná práce s nimi. Průmysl představuje cestu k budování měst, nebo stavění divů světa.
Pokud jde o budování divů světa, to není vůbec jednoduché, jakmile se k němu však odhodláte a reálně některý z nich postavíte, dostanete se k opravdu silným schopnostem. Když realizujete kupříkladu stavbu Zakázaného města, odemknete si tak dovednost, v jejímž rámci lze na začátku svého tahu zničit jeden žeton kontroly nepřítele. Žetony kontroly představují aspekt, který musíte řešit v rámci Vojenství. Toto zaměření vedle přítomných plastových vlajek symbolizujících armády přidaných skrze rozšíření Terra Incognita opravdu intenzivně užívá také kostky. Válka je v základu trošku jednoduchá, jakmile ale přidáte DLC hned se jedná o zajímavější podnik.
Aspekt karet je tu v podstatě tím, na čem tento kousek stojí. Přestože tu máme mapu a koncept, jenž na první pohled může působit jako něco, co bude stát pouze na figurkách a surovinách, realita je taková, že tu karty hrají prim. A není to vůbec špatné. Mechaniky tu fungují výborně a rozhodně je to něco, co se tvůrcům opravdu vyvedlo.
Tenhle výběr vás nezklame
Je opravdu jen málo značek, u kterých bych na PC strávil více času než u Sid Meier’s Civilization. Na deskovou variaci známé tahové strategie jsem se proto skutečně těšil a nakonec jsem dostal to, co jsem od ní očekával. Tahovou strategii s řadou možností, jak zazářit. Do jisté míry za to mohla bezesporu skutečnost, že sem se nepustil pouze do recenze základní hry, avšak také do DLC, které základní formát v mnohém posunulo a dalo kupříkladu válečnému konfliktu o něco uchopitelnější rozměry nežli základní verze.
Úsměvná je na celé situaci skutečnost, že se na herním stole opakuje podobná situace jako v případě her mířících na počítače. I zde totiž datadisk značně vylepšuje v základu obstojně fungující koncept jinak relativně povedené deskovky a posouvá ho kupředu v ohledech, ve kterých vyloženě neexceluje, což je v mých očích dobře. Sid Meier’s Civilization: Nový úsvit spolu s Terra Incognita představuje volbu, která fanoušky slavné značky fandící karetním prvkům za žádných okolností nezklame.
