Recenze FIFA 22 - úspěšný reparát

Na přelomu září a října společnost Electronic Arts s železnou pravidelností hráčům servíruje nový díl série FIFA. Zavedená pravidla v tomto směru nijak nemění ani letošní ročník s číslovkou 22. Po loňském nepovedeném díle mají vývojáři co napravovat. Už nyní však mohu naznačit, že si FIFA 22 vede o poznání lépe než její předchůdce a po letech čekání konečně přináší zejména robustní inovace v oblasti hratelnosti. Je však nutné počítat s faktem, že si ty nejdůležitější novinky užijí pouze majitelé nových konzolí.

• Platforma: PS5 (recenzovaná verze), XSX/S, PS4, X1, PC, Switch (legacy edice)
• Datum vydání: 30. 9. 2021
• Výrobce: EA Canada (Electronic Arts)
• Žánr: sport
• Česká lokalizace: ano
• Multiplayer: ano
• Dat ke stažení: 50 GB
• Cena: od 1449 Kč (Xzone)

Zacíleno na jádro hratelnosti

Autoři před vydáním ve velkém lákali na zásadní pokrok v oblasti hratelnosti. I přes úvodní skepsi musím po vlastní zkušenosti a času stráveném ve hře uznat, že v tomto směru nás za nos nevodili. Upřímně si nepamatuji, kdy naposledy přinesl nový ročník FIFY v tomto směru tolik změn a vylepšení. Začít můžeme technologií s názvem Hyper Motion. Díky její implementaci se na první pohled patrných změn dočkal pohyb všech hráčů na hřišti. Běh a práce s míčem už nepůsobí tak strojeně a jednotvárně jako v minulosti. Díky novým animacím navíc budete moci jednotlivé herní situace a momenty řešit pestřejším způsobem. Hyper Motion se kladně podepsal i na soubojích a kontaktech s protihráči. Výsledkem je plastičtější a přirozenější dojem ze hry.

FIFA byla poslední roky v porovnání s konkurenčním sérií Pro Evolution Soccer (nyní eFootball) tím arkádovějším fotbalem, který stavěl zejména na rychlosti a určité nemohoucnosti obraných řad. Tyto pořádky nový ročník částečně mění, když přináší výrazně pomalejší hratelnost. Už si nevystačíte pouze se sprintem u postranní čáry. Hra vás nutí více kombinovat, přenášet hru ze strany na stranu a v součtu přicházet s nápaditějšími kombinacemi.

Po grafické stránce výraznou revoluci nečekejte.

Kromě přepracované fyziky za to může rovněž chytřejší umělá inteligence, která už vás do šestnáctky nepustí tak snadno jako v minulosti. Celkově se tak nová FIFA přiblížila reálnému fotbalu. Místo bezmyšlenkovitého sprintování a kliček vás více pobízí ke kombinaci mezi hráči a využívání různých taktik. Díky těmto vlastnostem by tak paradoxně mohla FIFA 22 zaujmout i hráče, kteří v minulosti holdovali právě značce PES. Jak už jsem ale v úvodu naznačil, valná většina popsaných novinek se týkají pouze verzí pro PS5 a Xbox Series X/S.

Grafická evoluce a licenční přetahovaná

Po grafické stránce výraznou revoluci nečekejte. V porovnání s loňským dílem jde o lehkou evoluce, kterou poznáte zejména na lepším nasvícení a propracovanějších divácích v hledišti. Hráči na nových konzolích budou rovněž těžit z bleskových nahrávacích časů a v případě PS5 i funkcí ovladače DualSense. Zvukovou kulisu kromě komentátorské dvojice Derek Rae a Stewart Robson dotváří diváci, kteří u vybraných předních týmů ženou svůj tým dopředu chorály či klubovými hymnami. Ostatně prezentace jako celek byla u série FIFA vždy na vysoké úrovni, což nový ročník jen potvrzuje. Vysoké produkční hodnoty poznáte na detailně vymodelovaných obličejích jednotlivých hráčů, předzápasových animacích i při oslavách gólů.

V těchto bodech zkrátka FIFA jen těžko hledá konkurenci. Až na občasné glitche diváků v hledišti se navíc letošní díl podařil i z hlediska optimalizace. Je zkrátka příjemné hrát fotbal, který z pohledu hratelnosti i technické stránky funguje. Nedílnou součástí hry jsou tradičně licence. Ačkoli má i v tomto směru FIFA nad konkurencí dlouhou dobu navrch, tak rozhodně nejde říct, že by nový ročník obsahoval vše. Našinci se musí i nadále smířit s dlouhodobě absentující českou ligou, kterou zastupuje pouze trojice klubů v podobě Slavie, Sparty a Plzně. Dobré zprávy nemám ani pro fanoušky italského fotbalu. Pouze pod smyšleným názvem najdete kluby Juventus, AS Řím, Lazio a Atalanta, které získalo exkluzivně Konami pro svůj eFootball 2022.

Důležité je celkové skóre, které vám hra po skončení zápasu trenér udělí.

Kompletně potom chybí licence na ruskou a druhou italskou ligu. Přední kluby z těchto i dalších soutěží ale naleznete v nabídce pojmenované jako zbytek světa. Část chybějících licenci poznáte i na seznamu národních týmů, kde postrádám především část zástupců posledního mistrovství Evropy. Marně byste v nabídce hledali třeba slovenský nároďák. Brazilský národní tým ve hře sice je, ale obsahuje pouze smyšlené hráče. Kromě těchto výjimek ale i v aktuálním díle fanoušci fotbalu najdou všechno podstatné včetně Ligy mistrů.

Povedená kariéra a problematický Ultimate Team

Při pohledu na nabídku herních režimů nečeká na pravidelné hráče série nic extra překvapivého. Kromě různých druhů rychlých zápasů, sezón a pohárových střetnutí jsou stavebním kamenem FIFY režim kariéry a FIFA Ultimate Team. Začneme u kariéry, ve které většinou trávím nejvíce času. Můžete řídit kariéru jednoho konkrétního skutečného hráče nebo si vytvořit vlastního. Dále už si stačí zvolit domovský klub a fotbalová kariéra může začít. Její směřování bude samozřejmě záviset na vašich výkonech. Před každým zápasem dostanete od trenéra trojici úkolů, které byste do závěrečného hvizdu měli splnit.

Někdy po vás trenér chce střelení gólu, jindy zase určitý počet úspěšných přihrávek či gólových asistencí. Důležité je rovněž celkové skóre, které vám trenér po skončení zápasu udělí. V průběhu hraní jsem se občas pozastavoval nad tím, jak váš výkon hra hodnotí. Ačkoli jsem v některých zápasech jako útočník například vstřelil či přihrál na rozhodující gól, tak můj výkon hra i přesto ohodnotila negativně jednoduše proto, že jsem nesplnil některé pro výsledek zápasu nepodstatné úkoly. Až na tento neduh jsem si ale kariérní režim v kůži hráče užil ze všech režimů nejvíce. Líbil se mi důraz na tréninky i velmi tenká hranice mezi základní sestavou, lavičkou a odchodem na hostování. Hra na vás zkrátka vytváří neustálý tlak a drží v nejistotě.

Pro příznivce odlehčené hratelnosti je připraven režim Volta.

V rámci kariéry se můžete v kůži trenéra věnovat rovněž celému týmu. Nově si lze dokonce vytvořit od základů vlastní tým, což je možnost, kterou rozhodně vítám. Jde totiž o určitý singleplayerový ekvivalent Ultimate teamu. Jen v něm nemusíte řešit mikrotransakce a loot boxy. I přesto zůstává právě Ultimate Team minimálně pro vývojáře z finančního hlediska tím nejdůležitějším režimem. Bylo by bláhové si myslet, že EA po kritice nějak výrazně přehodnotí finanční strukturu a skladbu tohoto režimu. Ultimate Team tak stále stojí na mikrotransakcích. Pokud zkrátka budete chtít mít ve svém týmu ty opravdu největší hvězdy, tak to bez další finanční investice půjde dost těžko. Jelikož je však obsah jednotlivých balíčků skrytý, tak vždy kupujete tak trochu zajíce v pytli. Rozhodně bych však netvrdil, že by FUT byl pouze pro platící. Slušné hráče do týmu získáte časem i bez placených balíčků. Jen to samozřejmě zabere čas a určité penzum ne zrovna vyrovnaných zápasů proti hráčům, kteří do některého z lepších balíčků investovali. Jinak je FUT tradičně sestaven do divizí. Nově však ve formě sezón s týdenními odměnami, záchytnými body a důrazem na dlouhodobější výsledky.

Na příběh zapomeňte

Pro příznivce odlehčené hratelnosti je připraven režim Volta. Pouliční fotbálek se ještě více posunul k arkádové hratelnosti plné kliček a individuálních dovednosti. Tradičnější 4v4 zápasy na menších hřištích doplňují různé speciální minihry jako nohejbal nebo čutání o zeď. Nejvíce si ale Voltu užijete v případě, že se vám podaří utvořit tým s pár dalšími kamarády. V EA naopak definitivně vypustili příběhový režim. Určitý náznak příběhu vás čeká pouze v úvodní půlhodince, kde se proběhnete ulicemi Paříže a poté zamíříte do útrob stadionu Parc des Princes, kde své domácí zápasy hraje v poslední době ostře sledovaný klub PSG. Tento zmíněný prolog ale funguje pouze jako turoriál, ve kterém si osaháte hratelnost a vytvoříte postavu. Osobně bych návrat nějakého robustnější příběhového režimu uvítal. Starší díly s postavou Alexe Huntera měly přece jen něco do sebe a představovaly určité oživení a příjemný obsah pro hráče, kteří třeba zrovna neholdují Ultimate teamu a preferují singleplayer.

Série FIFA udělala po loňském nepovedeném díle úspěšný reparát. Nejvýraznější změny se týkají hratelnosti, která to už po letech stagnace potřebovala. Vývojáři úspěšně implementovali technologii Hyper Motion, ubrali na rychlosti jednotlivých hráčů i hry samotné, vylepšili umělou inteligenci a díky inovovanému nasvícení přinesli i o něco lepší grafiku. V rámci herních režimů oceňuji zejména možnost vytvořit si v kariéře svůj vlastní tým. Ostatně právě kariérní režim považuji i přes občas nelogické hodnocení výkonu hráče za nejpovedenější.

Při rozhodování je potřeba myslet na značné rozdíly mezi verzemi.

Pro zastánce hry více hráčů je tradičně připravena stálice v podobě Ultimate teamu, na kterém je ale stále jasně viditelná snaha vytáhnout z vaší peněženky další peníze. Naopak na čistě odlehčené a arkádové notě se nese pouliční režim Volta. Při rozhodování o případné koupi je však potřeba myslet na výrazné rozdíly mezi jednotlivými verzemi. Zatímco hráči na PlayStationu 5 a Xboxu Series X/S si mohou výše zmíněné novinky a inovace užívat naplno, majitelé verzí pro PC a starších konzolí PS4 a Xbox One jsou o většinu z nich ochuzeni a ve výsledku dostanou jen lehce upravený loňský díl s novými soupiskami. Už tradičně oddělenou skupinou ve potom verze pro Nintendo Switch s přídomkem Legacy, jež nabízí několik let starý díl s novými soupiskami. Hodnocení níže se proto vztahuje právě k testované verzi pro nové konzole.