Recenze Marvel's Guardians of the Galaxy - galaktická jízda

Pokud si člověk chtěl zahrát nějakou moderní opravdu povedenou videohru z komiksového světa vydavatelství Marvel, musel si pořídit konzoli PlayStation, kde nalezne titul od Insomniacu zvaný Marvel’s Spider-Man (recenze tady) i jeho novější bratříčka Marvel’s Spider-Man Miles Morales (recenzi čtěte zde). V minulém roce se pak do těchto vod pokusila zabrouzdat společnost Square Enix, která za pomoci vývojářů z Crystal Dynamics a Eidos-Montréal vydala Marvel’s Avengers (recenze zase tady). Titul sice nabídl poměrně zajímavý příběhový režim, avšak nohy mu podkopl nezvládnutý live-service model.

Nyní však už uběhl více než rok a zmíněné vydavatelství to s tímto světem zkouší znovu, tentokrát s titulem Marvel’s Guardians of the Galaxy, který je již čistě v režii týmu z Eidos-Montréal. S tímto projektem však na to jdou zcela odjinud. Tentokrát se totiž jedná o čistě singleplayerový příběhový zážitek, jenž je okleštěn o všechny zbytečné oblíbené aktuální „vylepšováky“. A já mohu s upřímnou radostí prozradit, že se pravděpodobně jedná o nejlepší možný směr, kterým se mohli vydat.

• Platforma: PC, PlayStation 4, PlayStation 5 (recenzovaná verze), Xbox One, Xbox Series X/S a Nintendo Switch
• Datum vydání: 26. 10. 2021
• Výrobce: Eidos-Montréal
• Žánr: third-person akční adventura
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ne
• Dat ke stažení: 31 GB (PS5)
• Herní doba: zhruba 20 hodin
• Cena: 1 499 - 2 199 Kč v Xzone

Postavy, které si zamilujete

Už dvanáct let uběhlo od masivní galaktické války. Konfliktu, který navždy ovlivnil životy v podstatě každé bytosti v kosmu. A právě v těchto dobách charismatický pozemšťan jménem Peter Quill zakládá uskupení zvané Guardians of the Galaxy. Jedná se o skupinku vyvrhelů a námezdních hrdinů, ve které se nejdříve kromě Petera nacházel ještě geneticky upravený Rocket a jeho věrný přítel Groot, kdy se k nim později přidala Gamora, dcera mocného Thanose, a Drax Ničitel. Tato možná trochu nesourodá pětice se jednoho dne vydává do zakázané zóny, v níž s vidinou zisku chtějí pro Lady Hellbender chytit nebezpečnou bestii. Situace se ovšem trochu zkomplikuje, přičemž to odstartuje obrovské dobrodružství, ve kterém se bude řešit přátelství, rodina i záchrana celé galaxie. A je třeba říct, že to je neskutečná jízda.

Příběh je vyprávěn ve velkolepém duchu.

Kanadští vývojáři hned po zapnutí recipientovi vysvětlují, že se zde pojede ve skutečně velkolepém duchu. Proto do vás budou hustit jednu parádní situaci za druhou, které táhnou opravdu brilantně napsané postavy. Každý charakter, který ve hře dostane alespoň nějakou větší část prostoru, je totiž barvitě prokreslený, což zdejším protagonistům vdechuje opravdový punc života. To je pak krásně podtrháváno výborným vzájemným špičkováním a interakcemi, které vytváří uvěřitelné vztahy i emoce, díky nimž vám v podstatě každý člen zdejšího osazenstva přiroste k srdci, tudíž jakmile dorazíte na konec skvěle gradovaného příběhu, tak se nejspíše přistihnete u toho, že vyžadujete nášup. Ideálně hned. Za to navíc může i ideálně trefená délka hry, která je dostatečně dlouhá na to, abyste si nepřišli ochuzeni, ale zároveň tak akorát krátká, abyste nestihli být přejedeni.

Iluze zapojení

Každopádně tvůrcům se opravdu perfektně podařilo vystihnout esenci samotných Strážců (inspirace tentokrát brána hodně z filmů), tedy skupiny vyvrhelů, kteří dohromady tvoří možná trochu dysfunkční, avšak pevnou rodinu, v níž nikdo není postradatelný. Ovšem dialogy nejsou to jediné, co postavy přivádí k životu. Velkou částí se podílí i opravdu povedený výběr herců, kteří zdejším hrdinům propůjčili osobitou duši.

Herci postavám propůjčují osobitou duši.

Avšak onu duši můžete postavám, nebo minimálně Star-Lordovi, za kterého hrajete výlučně, vnuknout i vy. Ve svém jádru je hra lineární záležitostí, která má jasně daný začátek i konec, avšak nechybí zde ani rozhovory, nabízející různé dialogové volby a rozhodnutí. Ve většině případů jsou tyto volby víceméně čistě rolové, kdy za jejich pomoci si můžete utvářet Star-Lorda takového, jaký je vám více sympatický. Ovšem v některých případech mají jednotlivá rozhodnutí reálné následky, kdy skrze to můžete třeba ovlivnit nadcházející souboje, případně se vám odemknou různé dodatečné příběhové nuance. Pravděpodobně se nebude jednat o důvod, proč si hru dát okamžitě znovu, ale rozhodně se jedná o příjemnou věc, která umocňuje vaše zapojení do světa.

Sbírej všechno!

To nás posléze přináší k samotnému hraní. Z pohledu různých žánrových měřítek můžeme Strážce galaxie zařadit do kategorie akčních adventur, kdy samotná hratelnost je rozdělena do dvou základních pilířů – průzkum a boj, kdy všechny složky, včetně filmečků, jsou ve hře rozloženy víceméně rovným dílem.

V rámci prvního pilíře se budete pohybovat po nádherně zpracovaných lokacích (za jejich pomoci je titul opravdu schopný vyvolat pocit, že se člověk nachází ve vzdálených koutech vesmíru), kde dojde na skákání, nějaký ten quick-time event a řešení jednoduchých hádanek, ve kterých využijete schopnosti všech členů týmu, což opět pěkně zachycuje důležitost semknuté party. Tyto lokace jsou pak v podstatě koridorové, ale nechybí v nich různé odbočky skrývající tajemství, jako jsou třeba sběratelské předměty.

Hratelnost je rozdělena do dvou základních pilířů - průzkum a boj.

A u sběratelských předmětů se na chvíli zastavím, jelikož autory za ně musím opravdu pochválit. Můžete zde totiž nalézt klasické textové dokumenty, jež vám nabídnou dodatečný vhled do zdejších událostí, ale tím hlavním jsou speciální předměty, které jsou spojeny se samotnými Strážci. Při nalezení takového předmětu je odemčena dodatečná konverzace s daným členem skupiny, kdy se dozvíte více o jeho minulosti a tím si k sobě ještě lépe vytvoříte cestičku. Krásný způsob, jak mě donutit prohledávat každý kout, aby mi právě žádná z těchto konverzací neunikla. Kromě toho ještě navíc je možno nalézt skryté skříňky, obsahující alternativní kostýmy, případně materiály, za jejichž pomoci vám Rocket u ponku vytvoří dodatečné upgrady pro Star-Lorda.

Guardians? Assemble!

Tyto upgrady pak ve většině případů využijete právě v soubojích, které zpočátku na vás budou působit zábavně, ale možná poněkud chaoticky. Avšak brzy zjistíte, že nabízí různé zajímavé vrstvy, jenž vás donutí i trochu přemýšlet (doporučuji zvolit rovnou nejtěžší obtížnost, případně si udělat svou, protože na předchozí dvě je titul možná až moc jednoduchý). Ale vezměme to postupně, kdy začneme u samotného Star-Lorda. Ten může různorodé protivníky odpravovat jak na blízko, tak i na dálku, a to s využitím jeho elementálních pistolí, které zdědil po svém otci. U nich s postupem času navíc odemkne možnost střílet právě různé elementální projektily, které využije jak při řešení hádanek, tak i v bitevní vřavě, jelikož různé typy nepřátel jsou náchylné na různé elementy, kdy při použití toho správného je omámíte. Jakmile se ale dostanete do potíží, tak vám pomohou tryskové boty, jenž umožňují hbité úhyby i krátkou levitaci. To vše je pak povětšinu času velice efektní, kdy jediným nešvarem jsou občasné soubojové quick-time eventy, narušující plynulost.

Boje jsou zábavné a chaotické, avšak nabízí i element přemýšlivosti.

Nicméně stěžejní částí soubojů je opětovné využívání speciálních schopností všech členů vašeho týmu, bez nichž v podstatě nelze uspět. Tyto schopnosti odemykáte skrze získané zkušenosti ze soubojů, kdy každý z hrdinů dostal do vínku celkově čtyři - tři normální a jednu speciální. A právě zde přichází na řadu onen přemýšlivý prvek, jelikož pro rychlé odklizení nepřátel je potřeba využít správnou kombinaci schopností. Groot se tak specializuje na plošné a znehybňující útoky, Gamora jako mistr asasín dává velké poškození, Rocket všechno vyhazuje do vzduchu za pomoci svých granátů a Drax většinou tím, že do všeho buší, vyvádí nepřátele z rovnováhy. Jakmile se následně naučíte jednotlivé útoky kombinovat a využívat efektivně, tak se z vás stane naprosto drtivá jednotka, která nepřátele v mžiku oka vymaže z povrchu zemského. Tedy až na několik výjimek, jako jsou bossové či houževnatější kousky.

Kdybyste ale přeci jen potřebovali pomoci s taktikou, můžete protivníky oskenovat, čímž se vám odemkne nápověda pro jejich efektivní odpravení. No a když vám začne opravdu hodně téct do bot, lze využít skvělou mechaniku zvanou „huddle“. Při jejím aktivování si svůj tým svoláte do koutu své mysli, kde vyslechnete jejich pocity z probíhajícího střetu a následně je výběrem dialogové možnosti pokusíte nabudit. Když se vám to povede, dostane celý tým bonus k poškození (pokud neuspějete, bonus dostane jenom Peter) a Star-Lord ve svém kazeťáku pustí jednu vypalovačku z opravdu precizně vybraného seznamu osmdesátkových skladeb. A věřte mi, není nic lepšího, než mlátit šmejd z vesmíru za doprovodu písně Never Gonna Give You Up.

Zase ty bugy

V tomto bodě jste už nejspíše pochopili, že mě hra z pohledu obsahu opravdu upřímně rozradostnila. Proto je velká škoda, že se autorům nepovedlo vyhnout stále rozšířenějšímu trendu her s nevyladěným technickým stavem. Během hraní tak narazíte na relativně velké množství bugů, kdy většina z nich je spíše vizuálního charakteru, avšak naleznou se i některé, díky nimž budete nuceni načíst svou poslední uloženou pozici. Díky bohu to ale v drtivé většině případů nepředstavuje příliš velký problém, jelikož systém ukládání je velice štědrý, pročež se většinou jedná o ztrátu postupu v podobě několika sekund.

Během hraní narazíte na relativně velké množství bugů.

Titul jsem následně hrál na PlayStationu 5, jenž umožňuje běh hry ve dvou režimech. Ten první upřednostňuje kvalitu, kdy je obraz opravdu výrazně ostřejší a na pohled příjemnější, avšak s ním bohužel musíte překousnout hraní ve 30 FPS. Druhý režim pak nabízí 60 FPS, avšak za cenu snížené kvality obrazu, která je v některých případech opravdu velice znatelná. Navíc se titulu ani v tomto režimu nedaří držet stabilní snímkovací frekvenci, což je nešťastné. Když jsem zkoumal situaci na internetu, tak to vypadá, že tyto problémy na Xboxu Series X nejsou, tudíž majitelé této platformy by měli být spokojenější. Na PC to posléze vypadá, že hra má zřejmě problém s některými grafickými kartami, ale zde jsem situaci podrobněji nezkoumal, stejně jako v případě Switche, kde titul běží za pomoci cloudu. Abych ale technické aspekty jenom nehanil, tak mohu pochválit bohaté možnosti v nastavení pro lidi s různými postiženími i přibalený fotorežim.

Chceme víc!

Takže abychom to nějak shrnuli. Jestli jste podobně jako já už přejedeni různými rozmáchlými otevřenými světy či live-service tituly, budou pro vás nejspíše Marvel’s Guardians of the Galaxy opravdu příjemným překvapením. Titul si totiž užijí jak fanoušci komiksů, Marvelu či MCU, tak i „běžní smrtelníci“ prahnoucí po nějakém koncentrovaném vtahujícím příběhovém titulu, který jim nabídne opravdu skvělé postavy, nádherné prostředí i zábavnou hratelnost. A nic na tom nezmění ani poněkud obhroublý technický stav.