Recenze Ninja Gaiden: Master Collection - řežba ze staré školy

Japonské vývojářské studio Team Ninja v poslední době opravdu nelenoší. Po vynikající loňské Nioh 2 nyní pracují na kříženci Soulslike a Final Fantasy jménem Stranger of Paradise a kromě toho stihli ještě vydat kolekci tří jejich legendárních her, nesoucích slůvko "ninja" přímo v názvu. Pro fanoušky žánru a herní historie se jedná o podobnou událost, jako byla pro fanoušky RPG remasterovaná trilogie Mass Effect. Série Ninja Gaiden započala již v 80. letech na konzoli NES, má na kontě miliony prodaných kusů a konkrétně první "moderní" Ninja Giaden z této kolekce má na Metacritic hodnocení úžasných 94%. Bohužel se to ale netýká specifické verze této hry, vybrané pro remasterovanou kolekci. Pojďme si o tom říct víc.

• Platforma: PS5 (recenzovaná verze), PS4, X1, XSX|S, PC, Switch
• Datum vydání: 10. 6. 2021
• Výrobce: Team Ninja (Japonsko)
• Žánr: akční adventura
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ne
• Dat ke stažení: 16 GB
• Herní doba: 30+ hodin
• Přístupnost: 18+
• Prodejní verze: digitální
• Cena: 999 Kč (Steam)

Trojice her

Na rovinu, příběh není na těchto hrách tím nejdůležitějším. Hrdinou všech tří her je "super ninja" jménem Ryu Hayabusa, který po úvodním masakru jeho klanu a rodné vesnice zdědí legendární dračí meč a musí bojovat proti vrahům jeho rodiny, kteří se zároveň zmocnili nebezpečné "temné" varianty onoho meče. Ačkoliv každou z 16 kapitol hry uvazuje a zakončuje filmeček, jednoznačný důraz je na divokou ninja akci z pohledu třetí osoby, ve které vyzkoušíte různé zbraně a budete čelit také parádním bossům. Tato hra z roku 2004 je považována za nejlepší díl celé série, podobně jako třeba první Dark Souls bývá často uváděna jako esence celého žánru Soulslike her.

Druhý díl přímo navazuje, ale vnáší do příběhu citelnou vrstvu moderních prvků, včetně zapojení CIA agentů a jejich moderního arzenálu. Bohužel během vývoje hry došlo k neshodám a hlavní tvůrce série, Tomonobu Itagaki, opustil projekt krátce po jeho dokončení. Nejspíš i proto působí určité aspekty hry poněkud nedotaženě - úrovně jsou mnohem víc lineární a zmizely také některé puzzle elementy, jako je hledání a používání klíčů. Přesto jde ale pořád o zábavnou hru, která staví na mechanikách předchozího titulu a některé z nich dále rozšiřuje (např. více hratelných postav nebo usekávání končetin nepřátelům).

Hra z roku 2004 je považována za nejlepší díl celé série.

Třetí díl má na svědomí restrukturovaný tým a jeho hratelnost i atmosféra jsou citelně modernější. Hra se výrazně posunula od mystického vyprávění o japonských ninja klanech směrem k modernímu sci-fi, připomínajícímu spíš Devil May Cry nebo třeba Metal Gear Rising. To je samo o sobě zajímavá změna, jenže s tím bohužel přišel důraz na arzenál nepřátel, mezi kterými nechybí ostřelovači, vyzbrojení pro jistotu raketomety. Tito jsou bohužel součástí skoro každé mise a souboje a velmi neférovým způsobem komplikují jinak zábavné sekání nepřátel kolem vás. Na druhou stranu povedené monumentální boje se bossy a předchystané sekvence vás budou hnát dál.

Kompromisy

Jelikož jsou hry opravdu již docela staré, nečekejte žádná speciální vylepšení pro konzole PS5 nebo Xbox Series. Tvůrcům remasterované kolekce se celkem bez problému povedlo všechny tři hry rozběhnout na PS4 a X1 ve 4K a 60 snímcích za vteřinu. Také na Switchi hra běží v plynulých šedesáti snímcích, i když tam samozřejmě za cenu nižšího rozlišení (720p). Bohužel ale zůstalo zachováno občas poněkud rušivé nahrávání jednotlivých částí úrovní, které vás může přerušit i uprostřed boje. Hlavní problém ale je, že remaster není založen na nejlepších verzích daných titulů: znalci vědí, že například edice první hry jménem Ninja Gaiden Black z původního Xboxu byla lepší, než verze Ninja Gaiden Sigma z PlayStation 3. Jenže kvůli ztrátě původních dat nemohli tvůrci lepší edici použít. Podobná situace nastala také u druhé hry v kolekci, kde je díky tomu třeba méně nepřátel zároveň (kteří sice mají větší zdraví, ale to není ideální rovnováha). Na PC zase hra vůbec nepodporuje ovládání klávesnicí a myší.

Výše popsané zamrzí, ale kolekce přesto obsahuje hry, které svého času patřily k tomu nejlepšímu v žánru a kvality jejich bojového systému, nápaditého designu úrovni, epických soubojů s bossy i správně kýčovitého, výpravného příběhu zůstaly zachovány. Sám jsem původní sérii hrál v době jejího původního vydání na starém Xboxu a bylo pro mne nyní velmi příjemné si ty časy připomenout - akční hry ze staré školy mají nezaměnitelné kouzlo, které dnes už najdeme snad jen u některých pixel artových indie projektů. Určitá jednoduchost a arkádovost hratelnosti, bez snahy o rozsáhlé RPG prvky apod., nabízí i v dnešní době vtahující akční zážitek. Ne náhodou jsem si při hraní uvědomil, že z určitých aspektů těchto klasických her těží také moderní trháky, jako třeba Sekiro. Když k tomu připočteme sníženou cenu této kolekce, lze ji fanouškům retra doporučit - obzvláště v případě, pokud původní hry vůbec nehráli.