Recenze Resident Evil 3

Tohle vypadá spíš jako launch titul pro PS5, než jako hra na PS4, napadlo mě během úvodních minut RE3. Ačkoliv již loňský remake dvojky vypadal naprosto parádně, od první chvíle až do konce RE3 jsem opakovaně žasl, o kolik vývojáři ještě posunuli a vylepšili grafiku, animace a celkovou prezentaci hry, včetně citelně modernějších dialogů a lepších hereckých výkonů. Strhující úvodní sekvence hry navíc parádně zvládá přechody bez loadingů, což byl také jeden z důvodů, proč jsem si říkal "super, tak takhle budou fungovat všechny hry na nových konzolích".

Výsledkem je mnohem filmovější a modernější zážitek, který mi v těch nejlepších momentech připomínal The Last Of Us nebo Uncharted, ačkoliv Resident samozřejmě nadále místy sklouzává k citelné béčkovosti některých žánrových klišé. Po nedávných informacích o krátkosti hry jsem měl obavy, aby to vůbec stálo za to - ale teď, když už to mám za sebou, mohu s naprosto klidným svědomím prohlásit: ačkoliv to není dlouhá jízda, rozhodně za to stojí.

• Platforma: PS4 (recenzovaná verze) PC, X1
• Datum vydání: 3. 4. 2020
• Výrobce: Capcom (Japonsko)
• Žánr: Survival horor
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ano (1 v 4 Resistance mód)
• Dat ke stažení: 25 GB
• Herní doba: 6+ hodin
• Přístupnost: 18+
• Prodejní verze: krabicová i digitální
• Cena: 1.599,- Kč (Xzone)

Tentokrát v ulicích

Zatímco loňská dvojka se odehrávala z drtivé většiny uvnitř budov a vaše postavy byly nezkušení nováčci, trojka se z velké části odehrává "na čerstvém vzduchu" v ulicích města a vaše postavy budou elitní veteráni, z nichž minimálně jeden již má dokonce rozsáhlé zkušenosti s monstry z předchozího incidentu v horách. Jelikož děj navíc začíná ještě před událostmi druhého dílu, uvidíte mnohem víc z té paniky a zkázy v ulicích, než město postupně utichne a pohasne. Je to parádní atmosféra a opakovaně jsem si vzpomněl na (nepřekonanou) úvodní sekvenci The Last Of Us.

Ačkoliv vaší hlavní postavou je Jill Valentine, přeživší členka elitní policejní jednotky z prvního dílu, nečekejte, že hrou projdete jako nějaký sebevědomý Rambo. Jill je sice zkušená a silná, ale i na ni je tady toho občas příliš a má problémy se vyrovnat s rozsahem zkázy (v tomto moderním remake mnohem drsněji a realističtěji vyobrazené, než v původním RE3 z devadesátých let). To se samozřejmě ještě drasticky zhorší, když do města dorazí zbrusu nový prototyp biozbraně - nezničitelný a nezastavitelný Nemesis, schopný kromě jiného používat střelné zbraně. Nemesis má přitom výslovně zadaný úkol najít a zlikvidovat nepohodlné svědky z policejní jednotky STARS, do které patří i Jill.

Uvidíte víc paniky a zkázy v ulicích, než město postupně utichne a pohasne.

Tentokrát tedy nečekejte příliš mnoho dojemných pasáží s civilisty, většina postav v bitvě o Raccoon City jsou žoldáci a policisté, kteří řeší situaci okolo sebe jako válečnou zónu. Přestože by ale mohlo hrozit nebezpečí, že kvůli tomu bude hra mnohem víc akční a mnohem méně strašidelná, Capcom tohle dokázal většinu času parádně ukočírovat, takže navzdory rozsáhlejšímu arzenálu a větším počtům nepřátel si hra většinu času udržuje svoji napínavou atmosféru plíživé hrůzy, kterou jsme si tak zamilovali u loňské dvojky. Čest výjimkám samozřejmě, protože čas od času se odehraje nějaká ta divočejší akce, většinou v rámci boje s jedním z mnoha bossů.

Bolest ve tváři

Jednou z věcí, které mne po celou dobu hraní opakovaně ohromovaly, byly naprosto vynikající modely postavy a špičková animace emocí v jejich obličejích. Obzvláště Jill se úžasným způsobem potácí na hraně zuřivosti a zoufalosti, takže v mnoha detailních záběrech žasnete nad tou paletou výrazů, kdy sténá bolestí ale zároveň se zatnutými zuby dále bojuje o přežití. Díky skvělému výběru herečky (Julia Voth) k tomu můžete přidat také solidní herecký projev a je těžké hrdinku si neoblíbit. Obzvláště když místo přeci jen poněkud naivních a zastaralých hlášek z originálu má nyní mnohem přirozenější a modernější, ale stejně odhodlané a naštvané repliky.

Vynikající grafika a animace postav ale nedominuje jen parádním filmovým sekvencím, vaše postava úplně stejně působivě a "živě" vypadá během samotného hraní. Nejvíce si toho asi všimnete, když budete zranění a Jill bude nejen "tradičně" pokulhávat (a držet zbraně jednou rukou, jako jsme to viděli třeba v Max Payne 3), ale navíc se bude kousat do rtů a projevovat svou bolest také v obličeji přímo během gameplay. Normálně bych nestrávil tolik času povídáním o těchto detailech v recenzi, ale zpracování postav v této hře je opravdu něco výjimečného. Samozřejmě tomu pomáhá, že hra na PS4 Pro běží plynule a hladce, kromě hrstky výjimek s LOD procesy (zvyšování a snižování detailů podle vzdálenosti) - jednu za čas se stane, že se kvůli tomu trhne animace nepřítele v dálce, ale to je všechno.

Zpracování postav v této hře je opravdu něco výjimečného.

Carlos, žoldák Umbrelly a vaše druhá hratelná postava, je sice podstatně méně komplexní a nemá ani tolik prostoru/času ve hře, nicméně i jeho motivace a postupná proměna osobnosti mi přišly moderní, uvěřitelné a kvalitní. Ve hře je i několik zloduchů, kteří jsou poněkud karikaturní, ale také jim bylo napsáno pár zbrusu nových dialogů, díky kterým jsou zajímavější a uvěřitelnější, než dříve. Celkově parádní dojem z příběhu podporuje kromě postav a hereckých výkonů také naprosto úžasná hudba, která mi přišla o mnoho úrovní lepší než v loňské dvojce a místy mi díky odvážným kombinacím efektů a elektroniky se silnými orchestrálními melodiemi přišla vyloženě průlomová. Tenhle soundtrack budu poslouchat hodně dlouho.

Pokračování nebo DLC?

V některých konkurenčních recenzích jsem zaregistroval názor, že s ohledem na krátkost hry (zhruba šest hodin na průchod) a velkou podobnost loňské dvojce měl Capcom tuhle hru vydat jako DLC za nižší cenu. Ačkoliv rozumím těm argumentům a je bez diskuze, že jde o jednu z nejkratších her za plnou cenu, ohromující výprava a kvalita mi přijdou jako dostatečné argumenty pro samostatnost tohoto kousku. Navíc je ve hře celá plejáda věcí k odemykaní, od kostýmů nebo nekonečné munice až po zcela unikátní zbraně. Rozhodně tedy stojí za to dát si to znovu nebo třeba na vyšší obtížnost. Nečekejte ale druhou kampaň jako ve dvojce nebo rozhodování a nelinární pasáže, jako ve trojce z roku 1999. Uvidíme, jakou životnost bude mít přibalený multiplayer (dojmy z něj najdete zde).

Nemohu ale popřít, že pokud jste hráli loňskou dvojku, není toho moc, co bych vám o trojce mohl vyprávět nebo vysvětlovat. Drtivá většina věcí funguje stejně nebo velmi podobně. Novinkou je samozřejmě Nemesis, ale i on sám je vlastně "vylepšenou" verzí Mr. X z dvojky. Proti němu je ale mnohem rychlejší a vybavenější, takže jsem z bojů s ním měl podstatně větší nervy - alespoň z těch "náhodných" během průchodu ulicemi. Kromě toho si s ním samozřejmě užijete i nějakou tu speciální "arénu", která mi přišla parádní, kromě jiného hlavně díky zpracování monstra a jeho postupným proměnám, které si mne po rozpačitých dojmech z artworků naprosto získaly.

Většina věcí funguje stejně nebo podobně jako v loňské dvojce.

Hodně se mluvilo o tom, jak velkou roli ve hře hraje nová mechanika "úhybu", ale přestože jsem ji samozřejmě musel využívat, nepřišlo mi, že by nějak zásadně měnila pocit z hratelnosti. Většina trojky se nese ve velmi podobném duchu dvojce, tzn. že opatrně našlapujete potemnělým prostředím a s obavami vyhlížíte další přepadení, zatímco v duchu počítáte zbývající náboje. Zatímco souboje s bossy mi přišly působivé i zábavné, nejslabším místem hry pro mne byla pasáž, kde se postavy zabarikádují v malé budově a musí ubránit okna i dveře před nájezdy monster. Zde bylo kromě jiného vidět, že na podobné skopičiny není engine optimalizovaný a nehezky mizely mrtvé postavy ze země přímo před mýma očima. Celkově jsem ale hru dohrál jedním dechem a byl jsem většinu času příjemně překvapený nebo přímo ohromený. Upřímně doufám, že se dočkáme několika pořádných DLC, protože k téhle hře se rozhodně chci vracet. Mimochodem, příběh se opakovaně odkazuje na čtverku - moc by mne zajímalo, zda je to čistě pro zachování/vylepšení kontinuity série... nebo nás čeká i remake citelně odlišného (a dle mnohých nejlepšího) čtvrtého dílu.