Recenze World of Warcraft: Shadowlands

World of Warcraft. U žádné jiné hry jsem nestrávil tolik času. Po Azerothu pobíhám již od roku 2005, kdy jsem jako čtrnáctiletý začínal na free serverech, jelikož jsem ještě neměl stabilní příjem financí a ani internetové připojení. Taktéž se v té době mí rodiče snažili omezovat čas, který jsem trávil hraním her. Dodnes se ptají, kdy už z toho konečně vyrostu. No, nevyrostu. Vše se změnilo roku 2007, kdy vyšel první datadisk k World of Warcraft - The Burning Crusade. Ten je dodnes mnohými považován za nejlepší období hry. Tou dobou jsem začínal hrát na oficiálních serverech a otevřel si kvůli tomu první bankovní účet. Za osm datadisků, které hra do dnešního dne obdržela, jsem ve světě Warcraftu strávil přes třináct tisíc hodin. Děsivé, že? Mmorpg hry jsou má herní skupina, můj nejoblíbenější žánr, ve kterém dokáži utopit nespočet dnů a nocí. Zdravé to samozřejmě není, ale miluji to. A jen tak nepřestanu.

Každý nový datadisk pro World of Warcraft je pro mne osobním herním svátkem. Následují minimálně dva týdny neúprosného zírání do monitoru, zanedbávání ostatních povinností a většinou i něco málo zhubnu. Protože kdo by jedl, když musí levelovat a vylepšovat svoji postavu, že ano. Samozřejmě to berte trochu s rezervou, faktem ale je, že mne World of Warcraft naprosto pohltil. Někdy se mi zdá, že až příliš. Po minulém datadisku - Battle for Azeroth, který mne nijak valně nebavil, byla má očekávání spjatá s Shadowlands dosti vlažná. Bál jsem se nových systémů, vývoje hlavního příběhu i grindovacích mechanik. Od vydání uběhlo deset dní. Za tu dobu jsem v záhrobí strávil zhruba 130 hodin, vyleveloval a relativně vybavil dvě postavy a vyzkoušel drtivou většinu toho, co hra aktuálně nabízí. Pojďme se tedy společně podívat na to, jaké jsou mé dojmy z nové dimenze, která se hráčům World of Warcraft otevřela. Ale pozor, chytne vás a nepustí.

• Platforma: PC (recenzovaná verze),Mac
• Datum vydání: 24. 11. 2020
• Výrobce: Blizzard Entertainment
• Žánr: MMORPG
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ano
• Dat ke stažení: cca 100 GB
• Herní doba: ∞, hlavní příběh cca 12 hodin
• Přístupnost: 12+
• Prodejní verze: digitální (pokud neseženete sběratelskou edici)
• Cena: 1100 až 2400 Kč (dle edice)

V pařátech smrti

Příběh Battle for Azeroth vyústil v nečekaný konec. Sylvanas Windrunner, bývalá náčelnice (Warchief) Hordy, uzmula mocný artefakt Bolvaru Fordragonovi, který po porážce Arthase Menethila (hlavní záporné postavě z datadisku Wrath of the Lich King), dosedl na jeho trůn, aby udržel Azeroth v rovnováze. Helm of Domination roztrhla na několik kusů a otevřela tak vstup do Shadowlands - záhrobí, kam jsou posílány duše zemřelých. Pokud by vše probíhalo jak má, každá duše by byla odvedena do jedné ze čtyř nových lokací, kde by žila takový posmrtný život, jaký si vysloužila během toho pozemského. To by ale nebyl Warcraft, kdyby se něco šeredně nepokazilo. Sylvanas se spřáhla s novým a tajemným antagonistou, který se pyšní jménem The Jailer (Věznitel, Žalářník). Jeho doménou je pátá lokace datadisku Shadowlands - The Maw.

Duše všech zemřelých končí právě zde, což narušuje rovnováhu a obyvatelé Shadowlands - nadpřirozené bytosti, které se o nebožtíky starají a dělají jím průvodce na jejich další cestě, dělá značné vrásky. The Maw je neúprosné a depresivní místo, jako vystřižené z nočních můr. A taky připomíná Mordor z Pána prstenů. Hodně. Do The Maw se podíváte hned v úvodu příběhu, ale budete se vracet velice, velice často. Jedná se převážně o lokaci určenou pro hráče na maximálním - šedesátém levelu. Zóna je plná ozbrojených sil Jailera, které si, co se velikosti týče, nezadají napříkald s armádou démona Sargerase. Nad všemi novými nepřáteli se tyčí věž Torghast, která má pro datadisk obrovský význam. Ale o tom později.

Z příběhu vám nechci příliš prozrazovat. Mohu pouze říci, že se opět jedná o klišovitý boj dobra proti zlu. O hrozbu, která visí nad osudem všech obyvatel Azerothu a Shadowlands. To už tu bylo mnohokrát. Tentokrát je ale děj podán daleko lépe, než jak tomu bylo v Battle for Azeroth. V něm mi přišel příběh průměrný a nebavil mne. Možná je to tématikou podsvětí a celkovou surreálností Shadowlands, ale jsem spokojený. Potkáte i spoustu starých známých, které byste vůbec nečekali. Mimo the Maw, má každá ze čtyř nových zón svoji vlastní příběhovou linku. Nesmím také opomenout nové hlavní město, které datadisk přináší - Oribos.

Do The Maw se budete se vracet velice, velice často.

Vznášející se město Oribos, propojuje ostatní čtyři zóny: Bastion, Maldraxxus, Ardenweald a Revendreth, a to za pomoci portálů. Ne všechny jsou aktivovány, tudíž se domnívám, že se v budoucnu, jak již bývá zvykem, můžeme těšit na další doplňkové oblasti. Uprostřed Oribu se nachází přímé spojení s The Maw. Ale pozor, musíte skočit do bezedné propasti zalité oslňujícím světlem. Nic pro akrofobiky jako jsem já. Design města je zprvu matoucí. Architektura je kruhová, tudíž budete bloudit. Asi jako v hlavním městě nemrtvých - Undercity, ve kterém se ztrácím dodnes. Styl mi nejvíce připomíná trpasličí města z již zmíněného Pána prstenů. Krom chaotického uspořádání mám ještě jednu výtku. Opět zde chybí aukce, jak je v nových městech již roky zvykem. Musíte se vracet do hlavních měst jako je například Orgrimmar či Stormwind . Naštěstí jsou tu portály. Pokud máte Engineering profesi, aukční NPC zde ale naleznete. Oribos se nicméně povedl a líbí se mi.

Čtyři zóny, čtyři dobrodružství

První novou lokací, do které nás příběh zavede, nese název Bastion. Bastion je hlavní doménou Kyrianů, jednoho ze čtyř covenantů (o těch později). Kyriané se podobají rase Na´vi z Cameronova Avatara. Jsou modří, hodně modří. Jsou tu i létající ostrůvky. Design zóny mi značně připomíná zažitou představu nebe. Okřídlení Kyriané, kombinace zlaté a bílé barvy, rozlehlé stráně a vždy zcela jasno, nikdy zataženo. Bastion je líbivá, Kyriané už o poznání méně. Nebudu vám lhát. Jsou divní a nesympatičtí. Samozřejmě chápu, že jde o otázku vkusu, ale raději bych uvítal něco více strohého. Korunu tomu dává jedna z důležitých postav - Pelagos. První transgender postava ve World of Warcraft. Sám jsem velmi tolerantní, ale musím se zeptat: "Proč?"

Kyriané se do velké míry inspirují také v mytologii antického Řecka. To podle jmen postav poznáme hned na první pohled. Obyvatelé Bastion jsou striktní, disciplinovaní a jednají jako celek. To vše ale za cenu nutnosti projít zkouškou vzestupu (ascension), při které mnoho z nich zemře. Cítil jsem velmi silný odkaz na starořeckou Spartu, která slabé jedince nemilosrdně likvidovala. "This is Bastion!" Jak síla Jailera a The Maw roste, ovlivní i Kyriany. Ti se slabší povahou se nechají zlákat na temnou stranu síly. To je oč tu běží. Celkově hodnotím příběhovou část Bastion jako nejslabší. Povedené jsou nicméně oba dungeony, které se zde nachází: The Necrotic Wake a Spires of Ascension.

Druhou příběhovou zónou je Maldraxxus. Hnilobně působící místo, které obývají tzv. Necrolordi. Pět militantně založených klanů - House of Constructs, House of the Chosen, House of Eyes, House of Rituals a House of Plagues, zápolí mezi sebou o nadvládu nad lokací v nikdy nekončícím boji. V Maldraxxu budete bojovat se zombíky, abominacemi, nekromancery. Slovo dostanou i Lichové. Vypíchnout musím oblast okolo dungeonu Theater of Pain, která je velice povedená. Amfiteátr skýtá mnohá nebezpečí a celkový design je více než slušný.

Příběh se točí okolo dlouhodobého vládce Maldraxxu - Prima, který zmizel neznámo kam a všechny klany se toho snaží náležitě využít. Maldraxxus je určen duším těch nejostřílenějších válečníků, kteří nedělají žádné kompromisy. Důležité je také podotknout, že právě z Maldraxxu byly povolány síly The Scourge (pohromy), a to během událostí Wrath of the Lich King. Zrodila se zde také nekromantská magie.

Třetí a osobně mou nejoblíbenější lokací, je Ardenweald. Čarovné místo plné víl, druidů, magických květin a zvěře. Ardenweald mi také přišel nejvíce náročný, co se týče vyžadovaného hardwaru a snímkování. Panovnicí lesů, které až příliš připomínají design hry Ori and the Blind Forest, je Winter Queen (Zimní Královna), jež říši založila. Hlavní slovo v Ardenwealdu má covenant Night Fae. Právě sem putují duše těch, kteří byli spjati s přírodou.

Není však všechno zlato, co se třpytí. I toto poklidné místo musí čelit silám zla. Tentokrát v podobě Drustů, které si můžete dobře vybavit z Drustvaru - lokace z Battle for Azeroth. Ochráníte mírumilovné obyvatele Ardenwealdu? Design je opravdu nádherný, a tak mně nevadila ani podobnost se zmíněným Orim, který je sám o sobě překrásnou hrou. To vše dokresluje skvělá hudba, navozující klidný stav mysli. Tedy pokud se zrovna netrápíte s logickou hádankou v dungeonu Mists of Tirna Scythe, kterou si obzvláště užijete s partou náhodných hráčů. Věřte mi, v dungeonu jsem byl šestadvacetkrát. Druhým dungeonem je The Other Side, který pracuje s příběhem Bwonsamdiho - prakticky Chárona, se kterým jsme měli tu čest v Battle for Azeroth.

Poslední ze čtyř zón je Revendreth. Tajemné místo, obývané covenantem Venthyr. Venthyrové jsou vampíři každým coulem. Sir Denathrius, vůdce Revendrethu, je značně nesympatický, ale čiší z něj velká moc. Gotická architektura jen dodává na upírské atmosféře, což hodnotím velice kladně. Co je ovšem poněkud nešťastné, je designové řešení prostředí. Vyvýšená místa, výtahy, mosty a skály. To vše vám bude komplikovat pohyb po lokaci a já se těším na den, kdy bude zpřístupněno používání létajících mountů. V Revendrethu končí duše pyšných hříšníků a nikdo sem dobrovolně nechce. Je to prakticky poslední zastávka před nekonečným utrpením v The Maw.

Venthyrové jsou panovační a namyšlení. Pokud máte rádi intriky a zradu, budou se vám velmi líbit. Do Revendrethu je situován také první raid nového datadisku - Castle Nathria. Příští středu (9. prosince) bude spuštěna jeho normální a heroická verze, a to spolu s první sezónou mythic plus dungeonů a pvp. Mýtické varianty raidu se pak dočkáme o týden později (16. prosince).

Kolem a kolem jsou nové zóny World of Warcraft: Shadowlands velice povedené. Pokud bych je měl sestupně seřadit, pak jako nejlepší volím Ardenweald a těsně v závěsu je Revendreth. Maldraxxus je kvalitně zpracovaný, ale nijak více mě nenadchnul. Bastion je sice krásná, nicméně chabý příběh Kyrianů ji dost sráží. Jsou to ale pouze mé osobní dojmy a hodnocení. Kdo ví, třeba si zrovna Bastion a Maldraxxus oblíbíte nejvíce.

Zmatek ala covenanti

Spolu s datadiskem Shadowlands, přichází také nový herní systém - covenanti. Během kampaně se setkáte se všemi čtyřmi, které hra aktuálně nabízí. Seznámíte se s jejich příběhem a mentalitou. V každé zóně si pak vyzkoušíte ability, které covenanti nabízejí. Nutno dodat, že jedna abilita je pro každý z covenantů dána pro všechna povolání, druhá je pak specifická. Každé povolání má tedy jednu unikátní schopnost, a to v závislosti na vaší volbě covenantu, ke které se musíte uchýlit po dokončení příběhové linky a dosažení šedesátého levelu. Systém je to poněkud komplexní a doporučuji nastudovat již vytvořené návody na internetu. Covenanty lze v průběhu hry změnit, ale pokud se chcete vrátit k minulému, bude vás to stát hodně úsilí a přijdete o postup. To je dosti nešťastné řešení a hráči, kteří se nad výběrem nezamyslí, budou mít možná problém. Systém tak není příliš intuitivní.

Osobně hraji dvě postavy. Beast Mastery Huntera a Protection Paladina. S lovcem jsem se přidal k Night Fae, s Paladinem ke Kyrianům. A to přesto, že je nemám rád. Mají pro něj prostě nejvýhodnější ability, tedy alespoň pro tankovací zaměření na mythic plus dungeony, na které se s ním chystám. Pokud bych např. raidoval s Retribution specifikací, výhodnější by pro mne byli Venthyrové. Máte v tom guláš? Nebojte se, nebudete jediní. Systém je to sice zajímavý, ale nepříliš dobře řešený. Je to chaos.

Systém covenantů je poněkud komplexní.

Každý covenant disponuje také svým vlastním útočištěm, které si postupně vylepšujete. Můžete si například postavit operační základnu, díky které vysíláte své druhy na mise. To už je zažitý systém. Budov je ale mnohem více a přiznám se, že stále nevím, co mám postavit prioritně. Takže opět chaotické. Abyste mohli útočiště vylepšovat, musíte sbírat animu - novou měnu, a to převážně plněním world questů. Není to tak hrozné jako v případě Azeroth Power z minulého datadisku, ale stále se jedná o časově náročný grind. Nepřidává na tom ani fakt, že zmizela píšťalka, která vás mohla odportovat k nejbližšímu lítákovi. Všude musíte po svých a to se často protáhne. World questy jsou do značné míry neintuitivní a často se mi stalo, že jsem nad nimi bádal delší dobu, než je zdrávo. Musím ale uznat, že jsou daleko originálnější než doposud. Pálení upírů paprskem světla bylo k popukání. I když, pukali spíše oni.

Postupem času získáváte pro vámi vybraný covenant tzv. renown - reputaci rozdělenou na čtyřicet úrovní. Každý týden se maximální dostupná úroveň zvýší, ale nad tento rámec už nemůžete a musíte počkat na další týdenní reset. Aktuální dosažitelný rank je šest. Za postup úrovněmi dostáváte odměny v podobě kosmetických úprav a mountů, ale především se vám odemykají další části příběhové kampaně pro daný covenant. Určitě tak stojí za to, věnovat se tomuto systému každý týden. Stoupání po rancích renownu se mi líbí, a to i přes nechuť dělat více jak deset world questů denně. Na dvou postavách to prostě se vším ostatním nestíhám. Animu nelze, na rozdíl od Artifact Power z BfA, sbírat do nekonečna. Existuje týdenní limit, ale pochybuji, že jej vyčerpáte.

World questy jsou do značné míry neintuitivní.

V neposlední řadě je třeba zmínit tzv. Soulbindy a conduity. Soulbinds jsou společníci, které postupně získáváte během kampaně pro covenant. Tento týden lze aktivovat již druhého ze čtyř. Každý soulbind nabízí svůj strom talentů a místa, do kterých lze vkládat conduity. Conduity si lze představit jako gemy s určitou schopností, která se aktivuje, pokud ji vložíte do talentového stromu zvoleného Soulbindu. Většinou se jedná o vylepšení abilit, kterými disponuje vaše povolání. Opět poněkud komplikované, opět doporučuji návody na internetu, případně videa na YouTube. Celkově se mi ale systém zamlouvá.

Covenanti a jejich systém jsou komplikovaná věc. Pro obě svá povolání jsem je studoval a zkoušel již na betaverzi Shadowlands, ale jak znám Blizzard, bude docházet k různým změnám. Obzvláště po prvním týdnu v heroickém raidu Castle Nathria. Pro občasného hráče se může jednat o stresující záležitost a ti, kteří chtějí ze své postavy dostat maximum, musí mnohdy zvolit covenant, který se jim nelíbí. Jedná se o zajímavý přídavek do hry, který je ale nevyvážený. Pokud by byly všechny ability dostupné a volba covenantu by záležela pouze na osobních preferencích hráče, bylo by to dle mého názoru lepší. Uvidíme jak se to vyvine časem. Ale teď už vzhůru do Torghastu, vzhůru do The Maw!

Pán nebožtíků: Jedna věž

The Maw je prostě Mordor, to mi nikdo nevymluví. Velice podobná architektura, atmosféra a nepřátelé. Nevidím to jako negativní věc, ale tvůrci z Blizzardu tentokrát okopírovali kde co a občas to vyloženě praští do očí. The Maw je lokace určená pro maximální dosažitelnou úroveň postavy - level 60. Pokud chcete se hrou držet krok, budete se do zóny vracet každý den. Ovšem pouze na omezenou dobu. Jailer vás totiž neustále pozoruje a pokud ho budete dráždit příliš dlouho, dá vám to značně najevo.

V The Maw plníte úkoly pro Ve´nari - vychytralou bytost, lačnící po Stygii. Stygia je další novou měnou, za kterou kupujete vylepšení, která vám usnadní pobyt na tomto nehostinném místě. Nejdůležitější je ale pravděpodobně item, který vám přidá socket do vybavení, díky čemuž se můžete stát silnějšími. Připravte si ale pořádnou dávku Stygie. Tu získáváte jednak plněním denních úkolů, tak i zabíjením nepřátel. V lokaci se nachází mnoho "vzácných" mini bosů a několik eventů. Jakmile ale dosáhnete páté úrovně "Jailer´s Eye" (prostě Sauronovo oko...), máte hotovo, tedy pokud nechcete zemřít strašnou a bolestivou smrtí a navěky trpět, zatímco se vám Jailer bude smát. Při každé další úrovní Jailer´s Eye se vaše dobrodružství v The Maw stane obtížnějším. Jailerovi poskoci vás budou bombardovat, přitahovat a dokonce se vás pokusí i unést. Sám Jailer pak s oblibou posílá nájemné vrahy, kteří dokáži zkomplikovat život nejednomu dobrodruhovi. Naplnit oko lze zhruba za čtyřicet minut až hodinu, takže se jedná o relativně krátkou záležitost.

The Maw je lokace určená pro maximální dosažitelnou úroveň.

S tím jak zvyšujete reputaci u Ve´nari, se vám odemykají další oblasti v The Maw. Pokud do nich zavítáte bez dostatečné reputace, nedopadne to s vámi dobře. Průchod lokací zpomaluje i to, že zde nemůžete jezdit na mountech. Tedy prozatím. Pokud jste Druid, můžete se ostatním smát, zatímco kolem nich proběhnete v travel formě. S Hunterem se to dá ještě relativně zvládnout, ale mého Paladina zcela jistě bolí každý den nohy. The Maw se mi líbí a baví mě, otázka je, jak dlouho to tak zůstane.

Jedním z nejdůležitějších přídavků v Shadowlands je věž Torghast. Pokud jste obeznámeni se systémem rogue like her, víte co vás čeká. Pro ty ostatní se to pokusím vysvětlit. Torghast je rozdělen na několik křídel, z nichž každé má osm layerů a každý layer má šest pater. V daný týden jsou otevřeny pouze dvě křídla, která se pravděpodobně budou měnit na bázi měsíční rotace. Každé patro je náročnější a náročnější. Během průchodu získáváte Phantasmu - další novou měnu, za kterou si můžete koupit náhodná vylepšení, která vám průchod usnadní. Torghast můžete jít buď jako sólo hráč, případně pak v partě. Osobně mi více vyhovuje sólo hra.

Každé patro je náročnější a náročnější.

Torghast je jednak zábavný, jednak nezbytný. Po úspěšném dokončení všech aktuálně dostupných layerů ve dvou křídlech, dostanete tzv. Soul Ash, který je potřebný pro tvorbu kýženého legendárního vybavení. Minulý týden šlo získat 810 Soul Ashe, tento týden pak dalších 710. Na první úroveň legendárního itemu je potřeba 1250 Soul Ashe. Pokud jste tedy Torghast poctivě splnili, měli jste štěstí na drop legendárního efektu a máte potřebný materiál, můžete si vesele vytvořit legendárku u Runecarvera - bytosti nacházející se u vstupu do Torghastu. Ale pozor, pokud to s Shadowlands myslíte vážně, doporučuji počkat do příštího resetu, kdy proběhne první heroický raid Castle Nathria. Může dojít, a pravděpodobně i dojde k úpravám legendárních efektů. Mohli byste tak zbytečně přijít o výsledek vaší námahy.

Legendární efekty jsou z části podobné legendárkám z datadisku Legion, ale je jich zde také mnoho nových. Získat je lze různými způsoby, a to například v Torghastu, v dungeonech, v pvp, raidu atd. Aby mi padl mnou vybraný legendární efekt, šel jsem dungeon šestadvacetkrát. Ale to už se opakuji. Doporučuji tedy opět pořádně nastudovat vhodnou legendární sílu pro vaše povolání a specializaci. Samotné legendární itemy, potřebují k vytvoření mnoho materiálů, které jsou dány typem vyráběné věci. Maximální rank legendárního itemu je aktuálně čtyři. Vyrobit lze zatím pouze rank jedna, a to v závislosti na množství dostupného Soul Ashe. Já jakožto Hunter, si musím zajistit dostatek kůží, kterou mi následně musí očarovat mistr Enchanter. Jsem rád, že jsou všechny profese tentokrát hojně využity a například Leatherworking není upozaděn. Chválím.

Legendární efekty lez získat různými způsoby.

Torghast a systém legendárního vybavení považuji za kvalitní. Jen si dejte pozor, co vyrobíte. Soul Ash se totiž nedá dohnat. Když vynecháte týden, prostě budete pozadu. Průchod věží byl zatím bez problémů. Za to může ale nejspíše fakt, že je dostupný maximálně třetí layer z osmi. Vyšší patra budou zcela jistě těžší a budete se muset pořádně připravit. Legendární efekty lze cíleně grindovat, některé mají dokonce 100% šanci na získání. Oproti systému z Legionu to považuji za zlepšení.

Po letech opět zábava

S World of Warcraft: Shadowlands jsem aktuálně velice spokojený. Oproti Battle for Azeroth se jednoznačně jedná o krok kupředu. Zóny jsou dobře nadesignované, líbivé a dokážete se v nich ztratit. A to nejen pomyslně. Ardenweald a Revendreth jsou prostě parádní. Příběh je sice plný klišé a nejedná se o žádný terno scénář, ale rozhodně neurazí a líbil se mi daleko více než děj předchozí. Hru v mých očích sráží zajímavé, ale nevychytané herní systémy, které jsou mnohdy až příliš matoucí. Bez dodatečného studování návodů či rad zkušenějších, budete tápat. To vše se ale může časem změnit. K lepšímu i k horšímu. Hodnotit MMORPG titul během počátečních týdnu je oříšek. Nikdo neví, jak často dostaneme aktualizace s novým obsahem a jakým směrem se hra bude ubírat. Nenechte se ale odradit. World of Warcraft: Shadowlands je daleko lepším datadiskem, než byl Battle of Azeroth. O tom není pochyb.

Jednoznačně se jedná o krok kupředu.

Dlouho jsem se v online hře tak nebavil. Netroufám si říct, jestli stejné pocity budu mít například na jaře či v létě, ale zatím se bavím královsky. Snad se mi podaří příští týden s guildou pokořit Castle Nathria na heroickou obtížnost a proběhnu si pár mythic plus dungeonů. Těším se. Hrozně rád bych dal hře devítku, ale jelikož je tu několik zádrhelů a systémy nejsou odladěné, neměl bych čisté svědomí. Pokud se ale raid povede a penalizace za změnu covenantů se zmírní, nebudu váhat bod přidat. Prozatím si World of Warcraft: Shadowlands odnáší velice silných osm bodů z deseti. Pokud přemýšlíte nad návratem do této dnes již kultovní hry, neváhejte. Pokud jste byli, stejně jako já, otráveni z Battle for Azeroth, přijďte si spravit chuť do záhrobí. Stojí to za to! A na závěr si nemohu odpustit jednu opravdu povedenou machinimu od YouTube tvůrce Durena.

[sc name="reklama_lynx" ]