Rekapitulace: Assassin's Creed
Blogy čtenářů Článek Rekapitulace: Assassin's Creed

Rekapitulace: Assassin's Creed

Jan Kalný

Jan Kalný

Píše se rok 2007 a nás bombardují takové pecky jako, tehdy ještě nadprůměrné, pokračování série Call of Duty, první Crysis, Halo 3 nebo první…

Reklama

Píše se rok 2007 a nás bombardují takové pecky jako, tehdy ještě nadprůměrné, pokračování série Call of Duty, první Crysis, Halo 3 nebo první Zaklínač. Z čista jasna se ale z hlubin Ubisoftu objevil nový, ne-li novátorsky pojatý první díl, dnes již známé série, Assassin's Creed.

Assassin's Creed

V rámci příběhu šlo, zatím, o velké klišé. Píše se rok 2012, v roli Desmonda Milese se ocitáte na neznámém místě. Na první pohled normální, New Yorkský barman; na druhý pohled však zabiják zíjící dle vlastních pravidel. Unesen vědci, se snažíte skrze stroj Animus hrabat vzpomínkami vašich předků za nalezením Úlomku Ráje (Piece of Eden), přezdívaným také jako Jablko. Ona by to byla prostá mise, kdyby se několik věcí nezkomplikovalo.

V roli předka, Altaïra Ibn-La'Ahada během třetích křížových výprav, se snažíte probojovat cestu za získáním zpět své cti a pochopením.

Ovšem co první díl postrádal na příběhu, dorovnal v hratelnosti - tedy, tak nějak napůl. Dnes asi každý správný fanda Assassin's Creed ví, že první díl byl šíleně stereotypní a není tak divu, že nechytl takovou masu lidí jak se zprvu očekávalo. Ale co si budeme nalhávat; Pestrá škála zbraní, zajímavé komba a hlavně možnosti zabítí svého cíle, to bylo to, co první díl drželo nad vodou až do příchodu plnohodnotného druhého dílu.

 

 

 

Assassin's Creed: Altaïr's Chronicles

Ještě před plnohodnotným druhým dílem jsme se dočkali mírné odbočky pro NintendoDS a všechny mobilní systémy. Příběh Assassin's Creed: Altaïr's Chronicles nás zavede před události prvního dílu, tedy přesněji do roku 1190.

Altaïr přijíždí do svého rodného města, které nalézá v ruinách pod útokem Templářů a Altaïrovi nezbývá nic jiného, než se jim postavit. Brzy na to je však požádán svým mistrem, Al-Mualimem, aby našel Kalich, který dokáže zastavit válku. Kalich ale není leda jaká sklenička, na jednoho muže je to silný nástroj, který musí být nalezen a zničen jednou pro vždy.

V Altaïr's Chronicles se "vrátíme" do měst, které dobře známe z prvního dílu, ale podíváme se i do neprobádaných oblastí. Hratelnost využívá všech možností Nintenda DS a tak je hra plně v 3D s dotykovým ovládáním.

Assassin's Creed: Bloodlines

U Altaïra ještě chvíli zůstanem, přesně řečeno u druhé odbočky exkluzivně pro Playstation Portable. Děj Assassin's Creed: Bloodlines nás zasadí do událostí krátce po konci prvního dílu. Altaïr se dozvídá o plánech Templářů, kteří se chystají utéct na Kypr - To se ovšem Altaïrovi zcela logicky nelíbí a tak míří na Kypr spolu s Mariou Thorpe, která se ho prve snažila zabít a poté se do sebe zamilovali, jak rozkošné.

Na Kypru jsme se dostali do dvou měst. Do Limassolu a do Kyrenii, které by vzhledem a atmosféru téměr jako z oka vypadli městům z prvního dílu. S prvním dílem je tu ovšem daleko větší podobnost a to... Skoro ve všem. Ovládání je prakticky totožné (samozřejmě upravené pro PSP). Z důvodů výkonnosti konzole zmizela z měst většina civilistů, stejně tak nebyl tak využítý stealth.

Assassin's Creed II

Dva roky od vydání prvního dílu si svou cestu na světlo světa vydobylo pokračování, které posunulo Desmondův příběh o kus dál, přesněji řečeno do asasínské základny v Itálii, kde se za pomocí Animu 2.0 snažil splynout se vzpomínkami svých předků a naučit se jejich letité zkušenosti během několika měsíců.

Zatímco si ale Desmond ležel v Animu, na nás se usmála tvář nového předka - Ezia Auditore da Firenze, renesančního šlechtice, který hledal zálibu v boji s další rodinou a hlavně ženských. I přesto, že si mladý Ezio užíval svého života, stačila jedna noc a jeho život se zcela změnil. Konkrétně noc, kdy byl jeho otec a oba bratři uvězneni. Po posledních slovech, které mu otec předal, se šel Ezio vydat hledat "věci, kterým nebude rozumět" ve svém rodinném domě.

I když se zdálo, že se všechno podaří, spíš šlo všechno k horšímu a Eziův pohled na mrtvého otce a bratry nezměnil jenom jeho život, ale i jeho samého. Cesta za pomstou a pomalému dostávání se do asasínské sekty, byl daleko sofistikovanější příběh, než který nabízel první díl a není tak divu, že je dodnes druhý díl tím nejoblíbenějším. K renesanční Itálii také patří místní 'celebrity' jako Eziův rodinný přítel, Loenardo da Vinci, Machiavelli i papež Alexandr VI.

Někteří hráči dávali přednost příběhu před hratelností, jiní zase hratelnosti před příběhu, tak či onak, byl druhý díl v obou směrech úžasný. Od prvníhu dílu se nejen zlepšil celkový kabátek hry, ale hra nebyl především už tak stereotypní, díky rozmanitým příběhovým a vedlejším úkolům, novým zbraním, spravováním vlastní vesničky a vily, novým kombům a hlavně díky charismatickému protagonisty.

Po nevídaném úspěchu prvního dílu, se v případě druhéhu dílu rozhodl Ubisoft 'investovat' do DLC balíčků a datadisků. Mimo Uplay odměn, jako skin Altaïrovy róby, dodatečné vrhací nože nebo procházka kryptou rodu Auditore, se druhý díl dočkal i dvou příběhových DLC: The Battle of Forlì a Bonfire of the Vanities.

The Battle of Forlì nás zavede do městečka Forlì pod vládou Cateriny Sforzy a zároveň pod útokembratrů Orsiů. Caterininy děti jsou však uneseny a Ezio se musí hrdě vrhnout za jejich záchranou. Všechno se ale semele a po smrti obou bratrů Jablko je ukradeno Girolamo Savonarolou.

Tam kde končí první, začíná druhý datadisk - Bonfire of the Vanities. Ezio již pár let hledá stopy po Savonarolovi, až jej konečně najde ve Florencii, kde si pomocí jablka podmaňuje každého občana. Eziovi se tak do hledáčku dostal nový nepřítel. Cílem druhého datadisku není tak nic jiného, než si získat na svou stranu většinu obyvatel a společně Savonarolu jednou pro vždy zničit.

Mimo obou datadisků, se Assassin's Creed II dočkalo i DLC exkluzivně na konzole - Templar Lairs, které nemělo žádný dopad na příběh, ani žadné odměny. Jednalo se o trojici 'dungeonů', které, stejně jako většina v základní hře, pracovala na bázi puzzle.

 

Assassin's Creed II: Discovery

 

Stejný rok se na Nintendo DS a systém iOS dostal hra Assassin's Creed II: Discovery. Příběh nás zavede do roku 1490, konkrétně do Španělska, kde Ezio osvobozuje ostatní asasíny ze zajetí. Jak to ale chodí, do cesty se mu připletou Templáři, kteří chtějí objevit Nový svět. Ezio tak musí zachránit nejen ostatní asasíny, ale i Kryštofa Kolumba a zničit hrozbu, kterou Templáři představují.

Assassin's Creed: Project Legacy

Necelý rok na to se na sociální síti Facebook objevila také hříčka s podtitulem Project Legacy, která sloužila jako úvod do pokračování. Hra nebyla bohužel ničím zajímavá, a tak rychle upadla v zapomnění.

Assassin's Creed: Brotherhood

Stejný rok jako Facebooková hříčka, se na svět dostalo plnohodnotné pokračování druhého dílu s podtitulem Brotherhood. To nás v roli Desmonda Milese zavedlo do rozpadlé a opuštěné vily Auditore, která byla posledním potencionálním úkrytem před novodobými Templáři.

V roli Ezia to již nebylo tak optimistické. Vila byla napadena a Ezio získal nového úhlavního nepřítele - Cesare Borgiu. Ten se nejen zmocnil jablka, ale také zničil celou vesnici a zabil Ezio strýce... To ohavné zvíře! S Eziem tak cestujeme do Říma, srdce celé Itálie za cílem dopadnout, zničit a zabít Cesare Borgiu a získat zpět Jablko.

Největší změny se ovšem projevily v grafice a hratelnosti. Grafika se o chlup posunula a Řím tak svými barvami vynikal. Co se hratelnosti týče, ta doznala velkých změn. Nyní jsme mohli spravovat naše vlastní bratrstvo, posílat je na různé mise a také je během svých cest využít. Město bylo doposud největším, nejživějším a nejbarevnějším.

Co ovšem nejvíce šokovalo, byl multiplayer. Ten běžel na jednoduchém principu dvou týmu, kteří se navzájem v uzavřených mapách za použitím speciálních schopností zabíjely. Na výběr bylo z několika modů, od klasického Team Deathmatche až po eskortování NPC, stejně tak i map.

Multiplayer měl spíše sloužit jako zabití času během čekání na pokračování, a nutno říct, že tak fungoval skvěle - alespoň v případě Brotherhoodu.

Stejně jako druhý díl, i Brotherhood dostalo volně stažitelný příběhový datadisk "Da Vinci's Disappearance", ve kterém jste museli hledat Da Vinciho, který náhle, z ničeho nic, zmizel.

Assassin's Creed: Revelations

Poslední díl 'Eziovi trilogie' uzavírá nejen příběh Ezia, ale i Altaïra, o kterém jsme už dlouho nic moc neslyšeli. V roli Desmonda jsme se dostali do nepříjemné situace. Po událostech v Brotherhoodo, se ocitáme v temné části Animu, odkud nás nechce pustit, dokud si neurovnáme myšlenky tím, že uzavřene příběhy Altaïra i Ezia.

Což nás přivádí do roku 1511 v Konstantinopoli. Ezio ovšem, i vzhledem ke svému věku, nepřišel hledat žádný domov pro své poslední chvíle života, nýbrž přišel hledat to, co tu Altaïr zanechal; knihovnu plnou vědomostí, která za žádnou cenu nesmí padnout do rukou Templářů.

K odemčení takové knihovny jsou potřeba klíče, které také slouží jako 'pamětové disky', které dokáží přehrát uchovanou vzpomínku. A přesně v takový moment se dostáváme do role Altaïra a konkrétních etap jeho života od pohřbu Al-Mualima až po jeho smrt.

Grafika hry opět o kus poposkočila, stejně tak hratelnost, avšak, za necelý 3/4 toho nešlo tolik stihnout a bylo vidět, že chce Ubisoft přeskočit na jiného protagonistu.

Hra opět obsahovala multiplayer, který, přiznejme si, je díl od dílu horší. Obsahoval jiné mapy, stejné mody, jiné postavy a řádku dalších schopností. Co ovšem nabízel zcela nového, byl jistý náznak dějové linky, která vypráví o Vás, jako Subjektu 4, který pronikává hlouběji do Templářské sekty.

 

Assassin's Creed III

Rok na to se objevil 'revoluční' třetí díl, který nabízel zcela jinou dobu, jiné prostředí, jiného protagonistu (předka) a hlavně nový engine.

V roli Desmonda Milese se ocitáme konečně na nohou a jdeme do tajemného chrámu, který by měl údajně zvrátit obávaný konec světa. Ovšem v roli předka, se nejdříve ocitáme v roli Haythama Kenwaye v druhé polovině 18. století v Koloniální Americe během Americké revoluce, za kterého budeme paradoxně hrát pouze chvíli. Po pár misích se ocitáme v roli polo-indiána (Já vím, takové označení není dobré, ale tak to prostě je) Ratonhnhaké:tonovi, později pojmenovaném jako Connor.

Dle mnoha hráčů byl Connorův příběh absolutně nezáživný, což značí, že udělal evidentně v této oblasti Ubisoft vedle; mnohým hráčům se naopak Connor líbil.

Největší změnou však prošel celý kabátek hry. Ubisoft vyvinul nový engine AnvilNext ušití přesně na potřeby Assassin's Creed III. Grafika se posunula o velký kus do předu a s tím samozřejmě přišli problémy jako třeba špatný PC port.

Assassin's Creed III, i přesto že se nejedná o vyloženě špatnou hru, nikdy nedosáhl takových kvalit jako například druhý díl, což je opravdu škoda.

Změnou si prošel i multiplayer, bohužel jako v případě Assassin's Creed: Revelations - změnou k horšímu. Schopností opět přibylo a multiplayer začal být velmi nepřehledný. Stejně tak se změnila i dějová linka, která vypráví o technikách a možnostech, které Abstergo nabízí.

Naneštěstí, i když si hra u novinářů odnešla povětšinou velmi pozitivní hodnocení, nemělá hra takový úspěch u hráčů a tak Ubisoft doufá, že si se čtvrtým dílem s podtitulem Black Flag spraví reputaci (osobně v to nevěřím).

Třetí díl také poměrně nedávno dostal příběhové DLC "The Tyranny of King Washington", které využívá alternativní reality, kdy George Washington získal Americkou korunu. Vy, s pomocí nových schopnost, jste jej však museli zastavit - jak to asi dopadlo?

 

 

Assassin's Creed III: Liberation

Exkluzivně na PSVita se dostavil i spin-off k třetímu dílu s podtitulem Liberation. Ten nás usadil do role Aveline de Grandpré (první ženskou protagonistku) bojující za práva a osvobození otroků, přičemž se i ona dostane k artefaktům, po kterých Templáři tak hrozně touží.

Hra využívá všech možností PSVity jako dotykový displej a gyroskop, což dává oproti třetímu dílu možnost interaktivněji bojovat (komu by se nelíbilo si před obličejem máchat konzolí ze strany na stranu aby Aveline udělala nějaký salto, že?).

Hra využívá stejného enginu jako třetí díl, takže vypadá hra nádherně a i přesto, že si hru oblíbil snad každý, kdo jí hral, nedostala se bohužel tolik mezi lidi, stejně jako Altaïr's Chronicles a Bloodlines kdysi.

 

Fakta a zajímavosti

- Jesper Kyd se postaral o soundtrack dosavadních všech dílů, kromě třetího, který si vzal na starost Lorne Balfe

- Aveline de Grandpré je první ženskou protagonistkou v sérii

- Mimo hlavních her a spin-offů, má série Assassin's Creed jako taková na krku i karetní hru spolu s multiplayerovou hrou pro iPad, iPhone a iPod

-To budou asi tak všechna důležitá fakta-

 

Otázka pro Vás:

Které protagonistu a který díl nejvíce preferujete?

Reklama
Reklama

Uživatelský článek

Uživatelský článek se řídí pravidly webu. Obsah vytvořený nebo nahraný uživateli v žádném případě nevyjadřuje názor provozovatele. Za obsah stránek vytvořený nebo nahraný návštěvníky neneseme žádnou odpovědnost.

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam Discord Discord
Reklama
Reklama