Co nabídl letošní ročník největšího herního veletrhu?
Daniel Jarocký
Po pravděpodobně definitivním konci americké herní výstavy E3 se z německého Gamescomu stala největší herní výstava pro veřejnost na světě, které dokáže v tomto formátu konkurovat snad jen tradiční Tokyo Game Show. Zvyšující se důležitost akce dobře ilustruje rostoucí množství vystavovatelů, kterých letos do Kolína nad Rýnem zavítalo nejvíce v historii veletrhu.
Tradičně bohatý stánek Xboxu
Nemalé prostředky do propagace svých her v rámci Gamescomu tradičně investuje Microsoftu. Letos si redmondský gigant pro svůj Xbox stánek vyhradil téměř polovinu jedné haly výstaviště. Kromě first party titulů jako Indiana Jones and the Great Circle, Starfield: Shattered Space, Ara: History Untold nebo Age of Mythology: Retold věnoval Microsoft velký prostor také hrám od partnerských studií třetích stran.
Díky tomu si mohli hráči vyzkoušet celou řadu third party her jako S.T.A.L.K.E.R. 2: Heart of Chornobyl od studia GSC Game World, Atomfall od britského Rebellionu, nový díl série Commandos od vydavatelství Kalypso Media a další tituly jako Star Wars Outlaws, Farming Simulator 25 nebo Two Point Museum.
Další vydavatelé z Evropy i Asie
Navzdory finančním problémům byly hodně vidět také hry od společnosti Embracer Group, které byly zastoupeny pod vydavatelskými domy THQ Nordic a Plaion. Zatímco THQ prezentovalo hry jako Gothic Remake, Titan Quest II, Reanimal či Disney Epic Mickey: Rebrushed, tak Plaion vyhradil svůj prostor výhradně českému RPG Kingdom Come: Deliverance II z dílen studia Warhorse.
Z dalších předních vydavatelů mohu vypíchnout například americké 2K Games, které lákalo na nový díl Civilizace nebo francouzský Ubisoft, jenž formou hands-off ukázky prezentoval očekávaný Assassin's Creed Shadows. Hodně byly vidět také přední japonské společnosti. Capcom ukazoval Monster Hunter Wilds, Bandai Namco přivezlo hry Little Nightmares III nebo Unknown 9: Awakening a Sega se zaměřila na tituly Metaphor: ReFantazio, Two Point Museum a Sonic X Shadow Generations.
Dobře patrná byla letos také expanze jihokorejských a čínských herních studií. Velkou pozornost poutal například futuristický stánek vydavatelství Krafton se hrou inZOI, která cílí především na početnou fanouškovskou základnu série The Sims od EA. Z pohledu čínských titulů mohu vypíchnout například akční RPG Phantom Blade Zero od studia S-Game.
Národní stánky i nezávislé tituly
Několik hal s tradičními velkými hrami od předních vydavatelů jako již tradičně doplnila část vyhrazená pro malé nezávislé tituly a samostatná hala věnované prodeji herních předmětů. Nedílnou součástí Gamescomu jsou v rámci jeho uzavřené business části také národní stánky, které podporují herní asociace jednotlivých zemí. Ani letos v této sekci nechyběla Česká republika, kterou tentokrát vůbec poprvé doplnil také samostatný slovenský stánek.
Jiné části výstaviště Koelnmesse poté obsadily další firmy, které s herním průmyslem souvisí pouze okrajově nebo vůbec. Při procházejí jednotlivých hal jsem narazil například na stánek německé policie nebo armády, která lákala nové rekruty. Vzhledem k tradičně vysoké návštěvnosti Gamescomu se snaze podobných státních i soukromých subjektů nelze divit. Osobně bych ale přece jenom více ocenil, kdyby se organizátorům podařilo přilákat kompletní sestavu předních herních společností.
Ani letos se akce neúčastnila například Sony, která ve svých plánech Gamescom opomíjí již několik posledních let. Na rozdíl od loňska navíc chybělo také Nintendo, které by se snad mělo vrátit s uvedením nové konzole. Až na stánek věnovaný novému ročníku fotbalové simulace EA Sports FC své novinky neukazovalo ani Electronic Arts. Už zmiňovaný Ubisoft byl sice vidět o poznání více, ale reálně lákal pouze nový Assassin's Creed s podtitulem Shadows, který si navíc nebylo možné přímo vyzkoušet.
Pokud bude chtít Gamescom jednoho dne opravdu nahradit americkou E3, tak považuji za nutnost, aby se veletrhu minimálně účastnili všichni tři výrobci konzolí (Microsoft, Sony a Nintendo) a ve větší míře také další přední vydavatelé v čele se společnosti jako Electronic Arts, Ubisoft nebo Take-Two. Ačkoli je tedy Gamescom v současnosti zřejmě největší herní výstavou na světě se spoustou lákadel a bohatým obsahem, tak stále vidím značný potenciál, kam může celý veletrh růst.
Jan Urbančík
Konec srpna už si jako hráči dlouhou dobu spojujeme s veletrhem Gamescom v Kolíně nad Rýnem, a ani letos tomu nebylo jinak. Co víc, pořadatelé tentokrát slibovali vůbec nejvíc vystavovatelů v historii, a to ze 64 zemí. Přesto se ale během akce ukázalo, že jestli má být Gamescom plnohodnotná světová akce, bude muset ještě některé věci vylepšit, k tomu se však dostanu.
Kratší sprinty mezi halami
Zprvu totiž musím organizátory pochválit, žádný větší problém se nevyskytl a hned od 9 ráno se začalo výstaviště plnit novináři a obchodníky, kteří se přišli podívat na nejnovější tituly. Na těch nejočekávanějších hrách se postupně začaly tvořit větší fronty, ale chodby byly až překvapivě průchozí.
Pro letošek se navíc změnilo složení hal určených pro hry, hala 8 tak tentokrát zůstala prázdná, a místo toho se přecházelo primárně mezi halami 6, 7 a 9, které jsou všechny velmi blízko sebe, což výrazně usnadnilo a urychlilo přemisťování mezi stánky.
Čeští rytíři či velké společnosti
Přestože letos opět chyběl PlayStation a tentokrát také Nintendo, rozhodně se nedá říct, že by byla nouze hry. Už jen Microsoft si přivezl naprosto obrovský stánek s desítkami titulů, ale nechyběly ani další velcí vydavatelé jako Bandai Namco, Sega či THQ Nordic a samozřejmě zajímavé indie hry.
Některé stánky byly zkrátka jen krabice s nálepkami, ale našli jsme i řadu velmi unikátních stánků. Již tradičně si s nimi vyhrálo THQ Nordic, ale jedním z vůbec nejhezčích bylo bezpochyby stanoviště Plaionu, který přivezl české RPG Kingdom Come: Deliverance. Stánek byl celý stylizován do středověké podoby, nechyběli tu rytíře a souboje s mečem či třeba tržiště, kde jste si po odehrání dema mohli koupit merch.
Stejně jako obvykle, ani s jídlem nebyl problém. K dispozici byly stánky venku a také jídelna uvnitř. A i když ceny jsou přece jen o něco vyšší, nešlo o nic vysloveně šíleného.
Nepříjemné zdržení
Ne vše nicméně bylo úplně růžové. Jednak mě poněkud zarazilo, když jsem k vpuštění na Reanimal potřeboval náramek dokazující, že je mi alespoň 18 let. S něčím takovým jsem se upřímně v minulých letech nesetkal a letos na žádné jiné 18+ hře náramek nepožadovali. Nejde o nic vyloženě velkého, ale přesto je zdržení jít pro náramek do jiné haly, mezitím co se u stánku se hrou tvoří fronta. Vtipné taky bylo, že náramek prakticky nešel sundat, zatímco visačka se jménem mi opět málem uletěla. Na tom už by opravdu mohli zapracovat.
Nepochopitelná němčina
Mnohem větší problém ale vidím trochu jinde a je to rovněž něco, s čím jsem se v minulých letech nesetkal. Už jsem si zvykl, že obsluha na stáncích začne mluvit německy, než přepne do angličtiny, nebo že některé akce pro fanoušky jsou tu v němčině. Ale letos se němčina dostala i do her, a to považuji za obrovský přešlap.
Všiml jsem si toho hned u Monster Hunter Wilds, kde byla v němčině asi polovina stanic, to samé u Metaphor: ReFantazio, kde jsem se k anglické verzi vůbec nedostal, takže jsem skoro ničemu nerozuměl, a německy bylo například také KCD2. Naštěstí měl Plaion k dispozici obě verze a po pár hodinách vystavovatele napadlo se raději hráčů předem ptát, jakou verzi si chtějí zahrát.
Je pro mě ale naprosto nepochopitelné, proč by měly být herní stanice v němčině, a tím limitovaly množství lidí, kteří si mohou hru pořádně užít. Pokud je na všech stanicích volba jazyka, v pořádku, ale ani to podle mě není nutné. Jistě, Němců je na Gamescomu vždy hodně, ale drtivá většina z nich bude umět anglicky, takže by tam německá verze vůbec být nemusela. Alespoň tedy pokud Gamescom chce být tím světovým veletrhem, jak o něm mluví pořadatelé. Jestli se začne upřednostňovat německé publikum, tak si novináři ze Spojených států a dalších vzdálenějších zemí asi pořádně rozmyslí, jestli jim akce stojí za to.
