Resident Evil HD – potřetí a stále lépe

Recenzovaná verze: PlayStation 4

Původní hra vyšla už v roce 1996 (v Japonsku pod názvem Biohazard) a roku 2002 pak byla portována na GameCube. Resident Evil 1 HD tak není předělávkou úplně první verze hry z roku 1996, ale až jejího následného remasteru, který nesl přídavky Rebirth či Remake. Dostáváme tak k dispozici dvojitý remake, což může vzbuzovat především to, že si na nás chtějí v Capcomu namastit kapsy. Na druhou stranu první Resident Evil je milovníky survival hororů považován za jednu nejlepší hru historie a v rámci série nejlepší díl vůbec. Tak proč si to celé jednou nezopakovat?

První díl, třetí vydání

Obsahově je Resident Evil 1 HD shodný s tím, co jste si v roce 2002 mohli pořídit na GameCube (o 6 let později také na Wii), s původním dílem jej však stoprocentně ztotožňovat nelze. Předělání původní hry pro GameCube vzali tvůrci tak říkajíc od podlahy, sami se dokonce nechali slyšet, že celých 70 % hry bylo kompletně překopáno a nešlo pouze o grafický upgrade. Velkou změnou například prošel pohyb postav – Chris a Jill mění způsob pohybu v závislosti na tom, jak rozsáhlé je jejich zranění a stejně tak tvůrci přišli s novým způsobem běhání. Změněny byly dokonce i některé puzzly a přibyly i nové lokace, které byly z původní hry vyškrtnuty.

V rámci plynulejší a příjemnější hratelnosti do hry přibyly tzv. obrané zbraně. Převážně jde o různé nože a dýky, které postava vrazí do hlavy nepřítele, když ji chytne. Chris navíc může vrazit do úst granát, který pak vystřelením z bezpečné vzdálenosti nechá vybuchnout a Jill má pro změnu taser. Příběhové filmečky byly kompletně překopány díky CG, hlasy postav byly znovu namluveny, zatímco grafická stránka hry se dočkala například nového systému stínů nebo částicových efekt. Změněn byl dokonce i scénář, aby hra vyzněla ještě více uvěřitelněji. HD edice už tolik péče nedostala. Jak již název napovídá, grafické zpracování bylo vylepšeno na 1080p a zvuk si vysloužil kompletní remaster. Velmi vítanou novinkou je možnost přepnout do rozlišení 16:9, které jednak logicky více sedí našim monitorům a obrazovkám ale i samotné hře širokoúhlý obraz velice prospěl. A konečně i samotné ovládání se dočkalo kompletně nového schématu, ale stejně jako u širokoúhlého obrazu, i v tomto případě lze přepnout na původní nastavení.

„Po úvodní animaci zjistíte, že jste uvězněni v hororově vyhlížejícím panském sídle, které překypuje nejrůznějšími monstry a dalšími bizarnostmi.“

Co však zůstalo beze změny je příběh, který pomalu ale jistě roztáčí kolesa jednoho z nejrozsáhlejších herních příběhů (do série Resident Evil patří celkem 92 různých her). Raccoon City začíná být místem, kde se objevuje až podezřele velké množství vražd. Oběti jsou navíc vždy terčem kanibalismu, což dostane za úkol prošetřit známá jednotka The Raccoon Police Department's Special Tactics And Rescue Service, zkráceně S.T.A.R.S. První tým se brzy po jeho vyslání přestává hlásit, a proto přicházíte na řadu vy, jakožto člen Alfa týmu. Po úvodní animaci zjistíte, že jste uvězněni v hororově vyhlížejícím panském sídle, které překypuje nejrůznějšími monstry a dalšími bizarnostmi. Ze záchranné mise se tak stává survival horor, kde nakonec jde o daleko více, než jen přežití vaší jednotky.

Vůbec první verze hry obsahovala několik různých konců a její následný remaster přidal ještě další. V zásadě se ale konec hry odvíjí od toho, kolik členů vaší jednotky se vám podaří zachránit a zároveň, jestli se vám podaří zničit sídlo, které je líhní záhadného viru. Potenciální zakončení však záleží také na tom, za kterou z postav hrajete. Resident Evil nabízí unikátní možnost vybrat si ze dvou hratelných postav, což samo o sobě není nic převratného, až na to, že každá postava má svou příběhovou linku trochu jinou a především má každá z postav jiné vlastnosti, takže přístup ke hraní je v mnoha směrech u obou postav odlišný.

Dvě postavy, dva různé příběhy

Kdo se alespoň jednou setkal s některým z hlavních dílů série, patrně nebude překvapen, že onou dvojicí je Jill Valentine a Chris Redfield. Jill má větší inventář než Chris, který dokáže mít u sebe pouze šest předmětů, zatímco Jill devět. Ta na rozdíl od Chrise má již od počátku hry také lepší zbraně, ovšem jakožto žena nevydrží tolik ran a zombie kousnutí jako Chris. I souboje s bossy, které zakončují vždy jednu ze sedmi kapitol, jsou trošku odlišné. Hlavní rozdíl je ale v tom, že Jill má jednoduše víc palebné síly na své straně a navíc jí občas přispěchá na pomoc některý ze zbylých členů jednotky, zatímco Chris je na vše sám. S ním se také daleko více naběháte, protože díky titěrně malému inventáři budete neustále běhat ke truhle, kde si skladujete ostatní předměty a že jich za celou dobu nashromáždíte opravdu hodně. Celý průchod hrou je navíc ovlivněn také tím, že Jill má již od začátku šperhák, takže jí sou okamžitě přístupny dveře, ke kterým jinak Chris musí sbírat klíče. Jill zase nemá oproti Chrisovi již od začátku hry zapalovač, takže postup hrou u obou postav je značně odlišný a ne vždy na sebe navazují stejné události. Pokud navíc znáte pozdější díly série, jistě podotknete, že v nich tato dvojice vždy vystupuje spolu (s tímhle nápadem přišel už sequel Resident Evil Zero), zatímco v tomto díle se obě postavy ve hře vůbec nepotkají. Velmi zajímavým odkazem na budoucí tituly je také možnost v úvodu hry si vybrat mezi originální podobou Chrise a Jill, nebo jejími postavami z budoucích dílů, kde už vypadají daleko dospěleji.

„Resident Evil je hra ze staré školy a pokud se říká, že hry byly dříve daleko složitější, v tomto případě to platí dvojnásob.“

Samotná hra obsahuje jen velmi málo příběhových filmečků, a protože jde o survival horor, mnoho jiných postav ve hře nepotkáte. Celý příběh je tak vyprávěn pomocí různých dopisů na rozloučenou, deníků nebo laboratorních zpráv, které postupně nalézáte. I po téměř dvaceti letech se mi právě tento styl vyprávění ke hře neuvěřitelně hodí. Naprostá bezmoc a zároveň nutnost neustálého zkoumání všeho okolo spolu s hororovou atmosférou vytváří pocit jakési beznaděje, kterou postava ve hře jistě prožívá. Beznaděj si však prožijí i samotní hráči, protože Resident Evil je hra ze staré školy a pokud se říká, že hry byly dříve daleko složitější, v tomto případě to platí dvojnásob.

Možná některým čtenářům dlužím menší upozornění, které mělo přijít už na začátku. První Resident Evil není tím, jak sérii známe z posledních dílů. Postupem času se dostala do popředí především akční složka hry, která občas drobně koketuje s adventurními prvky ale na prvním místě je vždy pořádná střílečka. První Resident Evil je však adventurou jako řemen. Samozřejmě si tu i zastřílíte, ale jde pouze o jeden z mnoha a mnoha herních prvků. Míření je navíc kostrbaté, protože střílíte tak říkajíc od oka. Hlavní složkou hry je ale investigativní zkoumání všeho co vidíte či potkáte a dáváte si v hlavě dohromady již nabyté informace.

„Nejlehčí obtížnost vám sice zaručí, že vaše postava vydrží opravdu hodně zombie kousnutí a škrábnutí, jenže hra nabízí i jiné nástrahy, které vám s radostí bodnou nůž do zad.“

Rozhodně nehrajte Resident Evil jako dnešní hry. První či druhý předmět co ve hře najdete, určitě nevyužijete hned za dalším rohem, jak nás to dnešní hry jednoduše učí. Například ihned na začátku hry získáte od mrtvého kolegy videokazetu, přičemž hlavní hrdina utrousí hlášku, že k jejímu zpuštění bude potřebovat videopřehrávač. Zblbnutí logikou dnešních titulů budete jistě očekávat, že v příští nebo určitě v té další místnosti nějaké video bude. Jenže onu kazetu si nakonec prohlédnete až před samotným závěrem hry. Pokud navíc budete hrát za Chrise, neustále budete zjišťovat, že vám inventář zabírají předměty, které teď vlastně nepotřebujete a budete se neustále vracet ke truhle, abyste si vzali ten správný. No a nakonec budete umírat a to hodně často. Nejlehčí obtížnost vám sice zaručí, že vaše postava vydrží opravdu hodně zombie kousnutí a škrábnutí, jenže hra nabízí i jiné nástrahy, které vám s radostí bodnou nůž do zad. A i samotné ukládání není tak jednoduché – musíte doběhnout na místo, kde se dá hra uložit, a k samotnému uložení potřebujete pásku do psacího stroje. Pásek máte ale omezené množství, takže ukládejte s rozvahou.

Resident Evil je bezesporu hra s velkým H. I bez detailní grafiky dokáže tahle téměř dvacet let stará hra zaujmout a zaměstnat váš mozek tak, že vám hra možná i nedá spát. Resident Evil vás vrací do doby, kdy se malovali mapky na čtverečkovaný papír a dokola a dokola jste zkoušeli různé postupy. S tím je třeba ke hře přistupovat, že vás totiž bavily poslední akční díly této série, ještě neznamená, že vás bude bavit i tenhle Resident Evil. Pokud vám ale tenhle typ akční adventury ze staré školy není proti srsti, rozhodně hru vyzkoušejte. Zamrzí snad jen fakt, že grafika rozhodně není HD a některé textury si pohrávají s vaší představivostí, co že to vlastně je za předmět. Zatímco předělávka z roku 2002 nabídla obrovský vizuální upgrade, HD remaster mi přijde pouze o něco více uhlazenější s lepšími odlesky a výraznějším antialiasingem. Jakožto pedant na grafiku jsem tím byl trochu zklamán, na druhou stranu mi to ale okamžitě přestalo vadit. Na hře jednoduše vidíte, že je ze staré školy. Ovládání, inventář, herní mechanismy. A pokud není vizuál vyloženě odporný, vlastně mi tenhle oldschool look vůbec nevadí. Je to pouze varování pro ty z vás, kteří by snad naivně čekali od přízviska HD opravdový 1080p zážitek jako u dnešních her. Stejně tak ovládání není natolik pohodlné jako u dnešních her. Kamera se často přepíná do protichůdných směrů a díky tomu je nutné měnit směr analogové páčky, čímž vnikají různé motanice a zasekáváte se o nábytek nebo zdi. Doladit tento prvek by však vyžadovalo překopání značné části hry a stejně by se asi nestal žádný zázrak. Ostatně stejné potíže mají i dnešní adventury. Na druhou stranu potěší velmi dobře zvládnutá technická stránka. Vše jede velmi plynuje, bez zasekávání či poklesu snímkování.

Pokud vás tedy předchozí řádky neodradily, vzhůru do hraní. Za zhruba čtyři stovky dostanete mnoho hodin zábavy. Stanovit herní dobu není tak jednoduché, pokud jste hru již hráli, můžete ji díky předchozí znalosti dohrát za nějakých sedm hodin. Pokud jste ale prozatím neměli tu čest, můžete se dostat na dvoj či trojnásobek tohoto čísla. Resident Evil 1 HD vychází pouze prostřednictvím digitální distribuce, na PC lze hru koupit prostřednictvím Steamu.