V hotelu Himmapan musíme zabít Jordana Crosse, frontmana indie skupiny The Class, a jeho rodinného právníka. Ale není to tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát.
S nejnovější epizodou Hitmana, která nás pošle do luxusního hotelu v Bangkoku, je to těžší než obvykle. Všechny předchozí epizody, Sapienzu, Marrakéš i letní bonusovou, jsem měl rád a nepřipadaly mi nijak špatné, nehledě na to, že svá negativa měly. Ale epizoda z hotelu Himmapan? Uf...
Není špatná, to vůbec ne. Stejně jako dříve, i tentokrát je lokace velká (zhruba jako Paříž, i když působí ještě menším dojmem), detailní, krásná a s opravdu úžasným výhledem, ale něco jí chybí. Takový ten… šmrnc.
Jak už bylo zmíněno v perexu, cíle máme dva - Jordana Crosse a Kena Morgana. Zatímco Jordan Cross se pohybuje v nejvyšší soukromé části hotelu, Ken Morgan tráví svůj čas převážně v přízemí a před vchodem. Jako obvykle existuje několik způsobů, jak je izolovat od ostatních a něčím je majznout po hlavě, ale tentokrát je to takové „lineárnější” než normálně. Prostě víte, že musíte udělat konkrétní věc, jít do konkrétní místnosti konkrétní cestou, aby váš cíl vlezl na konkrétní místo. Zkrátka už to nepůsobí tak „plynule” jako dříve. V čemž má svou roli i fakt, že samotných cest, kam se můžete dostat, není tolik. Abyste mohli level bez vyvolání alarmu dohrát jenom s vaším základní oblekem, můžete jít pouze jednou, jedinou cestou.
Nejhorší na tom pak je, že do půlky hotelu vlastně nemusíte ani chodit. Není důvod, jsou to prostě jen prázdná apartmá bez nějakého většího smyslu a zajímat vás bude hlavně soukromá část, schody a přízemí se suterénem. Vlastně ani kvůli výzvám tam chodit nebudete.
V některých ohledech je pro mě osobně čtvrtá epizoda Hitmana trochu zklamáním. Celá lokace je menší, než jsem byl v posledních epizodách zvyklý, půlka hotelu je vlastně zbytečná a i samotné možnosti, jak cíle zabít, nejsou tak originální a zajímavé. Některé ano, například zabítí onoho zpěváka vadným mikrofonem, zatímco zkouší jednu písničku, je vynikající způsob, jak se ho zbavit.
Na svoje si tentokrát nepřišlo ani odemykatelné vybavení, které mě docela zklamalo. Brokovnice s tlumičem je docela zbytečná, další sniperka (když už máme dvě) je také zbytečná a mačeta je zbytečná už tuplem. K odemknutí je také zlatá mince, která má vlastně jen jiný model než ta původní.
Jediným jakž takž použitelným vybavením je tak pistole Krugermeier 2-2, která je speciálně vytvořená, aby byla co nejtišší a jejich zásahů si umělá inteligence tak nevšímá, a Mixtape #47, což je de facto ICA Remote Audio Distractor, který ale místo otravného alarmu přehrává odpovídající hudbu v závislosti na lokaci (resp. misi), ve které se nacházíte. Takže jsme se vlastně nedočkali žádného originálního vybavení, jen de facto přeskinování toho starého.
Z vizuálního hlediska je epizoda z Bangkoku nádherná, takřka dokonalá. Z toho hratelnostního už ale mírně pokulhává svou zdánlivou lineárností a nevyužitím minimálně poloviny prostor hotelu, přičemž nové vybavení také není kdo ví jak úžasné. Jako obvykle – pokud vlastníte Full Experience nebo Upgrade Pack, nemáte co řešit a epizodu jste už pravděpodobně stejně hráli. Pokud ale epizody kupujete jednotlivě, pak bych doporučoval se nad touhle konkrétní výjimečně zamyslet.
Osm euro sice není tak hodně, ale pokud bych měl čistě hodnotit všechny 3 epizody, které vyšly (Paříž, Sapienzu a Marrakéš, letní nepočítám, protože šlo hlavně o bonus), pak je pro mě osobně Bangkok zatím nejhorší. Protože když už konečně začnete objevovat ty zajímavé možnosti, které můžete v misi udělat, zjistíte, že většinu výzev už stejně máte za sebou a vlastně už tam není co dělat. Ale koneckonců, tohle jsou jen moje dojmy, vám se to může zdát úplně jinak.
