Sword Coast Legends

Do oblíbeného světa Forgotten Realms zavítala řada herních i knižních titulů. Většina hráčů RPG si z tohoto vesmíru jistě zapamatovala Baldur's Gate, Icewind Dale či Neverwinter Nights. Každé z těchto děl bylo určitým způsobem výrazné a komunita na ně vzpomíná s láskou až do dnešních dní. Perfektně navržené universum a pravidla Dungeons & Dragons mají jednoduše něco do sebe.

Nemůžeme se tak divit tomu, že se řada tvůrců snaží vložit svá dobrodružství právě do tohoto oblíbeného a hlavně již zavedeného světa. Nezávislá vývojářská parta n-Space se rozhodla, že nezůstane pozadu a pustila se do vývoje svého RPG titulu Sword Coast Legends. Ten se na první pohled jeví jako velmi kvalitní RPG, jak ale obstál vedle Pillars of Eternity, se dozvíte v naší recenzi.

Cesta plná nástrah

Životy smrtelníků byly ve Forgotten Realms vždy značně propojeny s Bohy. Ti do jejich osudů bez větších servítek zasahovali, přetvářeli je a formovali. Občas se však rozhodli udělat i vstřícný krok a svým vyvoleným dali jeden z artefaktů nezměrné síly. Ty ale většinou přinesly víc škody než užitku. Jedním z příkladů zásahu shůry je akt elfí bohyně Sehanine. Ta na konci temných časů vytvořila relikvii zvanou Měsíční slza. Kvůli její extrémní síle jí rasa elfů ukryla na neznámé místo. Lidé jsou ale zvědavý druh, který nenechá žádné tajemství na pokoji. A tak se dva bratři rozhodli, že Sehenin výtvor najdou.

Hledání starodávných artefaktů není lehký úkol. Aby bratři uspěli, založili cech dobrodruhů. Ten jim měl při výpravě za Měsíční slzou asistovat. Zakladatelé se však z jednoho dobrodružství již nevrátili. Cech po jejich zmizení odvrátil pozornost od pátrání po magickém předmětu a raději se plně zaměřil na ochranu nevinných před monstry a bandity. Není to sice nejlépe placená práce, ale někdo jí dělat musí.

Rek, v jehož kůži budete prožívat toto dobrodružství, je jedním z členů zmíněného cechu dobrodruhů. Ten ho nyní pověřil úkolem doprovázet a chránit obchodní karavanu, která směřuje z Neverwinteru do Luskanu. Na cestě je však přepaden tlupou zákeřných banditů. A tak začíná vaše dobrodružství.

Přestože příběh budí ze začátku klišovitý dojem, po čase se díky možnostem volby slušně rozjíždí a dostává zajímavý náboj. Hlavní linii perfektně podpírají vedlejší úkoly a atmosféra jednotlivých lokací. Oba zmíněné aspekty totiž dokáží jak oslovit, tak i zaujmout. Žádné RPG by se za takové dobrodružství nemuselo stydět.

Hrát si může každý

Hlavní příběhová linie ale není jedinou náplní tohoto titulu. Menší kampaně a doplňkové mise mohou totiž vytvářet i samotní hráči. Tím pádem se v Sword Coast Legends dočkáme určitě rozsáhlé palety různých map a dobrodružství. Některá oslní, jiná naopak zmizí v zatuchlém propadlišti dějin.

Nové mapy může tvořit prakticky každý. Návrh jako takový je hodně přístupný. Na počátku si při tvorbě vlastního příběhu musíte zvolit jednu z čtrnácti navržených šablon. Po navolení jedné z nich, si nastavíte sílu osvětlení, počet pater, velikost a celkovou komplexnost. Díky těmto aspektům se Sword Coast Legends pravděpodobně plně vyhne stereotypu a častému opakování lokací. Každé dobrodružství bude mít prostor k tomu, aby bylo něčím originální. Otázkou je, zda se jim to podaří.

„Pod vašima rukama nemusí ale projít jen monstra. Upravit se dá prakticky každý.“

Paleta osazenstva dungeonu je díky velkému prostoru pro kreativitu nebývale pestrá. Nemrtvý, banditi, skřeti a řada dalších monster jen čekají na to, až si je navolíte jako kompars vašeho dobrodružství. Mimo to, je také možné dát každému obyvateli kobky trošku jiné vybavení, statistiky, schopnosti, vzhled a věci, které z daného přítele padnou po jeho skonu. Příjemná je i tvorba bossů, které editujete stejně jako obyčejné vojáky. Na tomto aspektu se mi hodně líbí to, že můžu z postradatelného pěšáka vytvořit válečníka, kterého si zapamatuje každý hrdina, který setkání s ním přežije.

Pod vašima rukama nemusí ale projít jen monstra. Upravit se dá prakticky každý. Tím pádem je možné vytvořit lidem ve městech osobní příběhy, navolit dialogová okna a nastavit zboží, které u sebe budou nosit a následně prodávat. Jako bonus působí nastavení skript, díky kterým zvolené postavy či nepřátelé udělají v daný moment předem nastavenou akci. Kreativní jedinci se mohou při tvorbě celku krásně vyřádit a hlavně nachystat svým přátelům či komunitě jedinečnou výpravu.

Hrdina či padouch?

Před každou z výprav si můžete zvolit svou roli. Pro milovníky spolupráce a poutavých vyprávění je tu jeden z členů čtyřčlenné družiny. Toho si můžete upravit k obrazu svému. Na počátku si ale zvolíte povolání, rasu, pohlaví a výbavu. Každá rasa může zastat jakoukoliv herní třídu. Část s tvořením hrdiny mi nepřijde zrovna nejpestřejší, rozhodně bych očekával víc alternativních tříd a ras.

Volbou postavy a třídy to ale nekončí. Autoři se chudou paletu povolání snaží napravit pestřejší škálou dovedností a vybavení, které si na sebe hrdinové mohou hodit. Co povolání, to pár specifických stromů, ve kterých si můžete navolit jen určité schopnosti. Počet bodů přeci jen není neomezený. U Klerika je kupříkladu dobré zaměřit se na podpůrnou větev skillů. Bez dobrého léčitele se totiž parta daleko nedostane.

„První zásadní nedomyšleností je přerozdělování věcí, které na svých cestách naleznete.“

Pro sólisty, kteří nemají rádi společnost a raději si libují v kreativitě a temných myšlenkách, je tu funkce Pána jeskyně. Jeho úkolem je vyprávění příběhu dobrodruhům, kteří se rozhodli absolvovat dobrodružství ve světě, jenž je plně pod jeho kontrolou. Role mu umožňuje rozmísťování pastí, měnění obtížností a hlavně ovládání obyvatel dungeonu. Ty může kontrolovat i spawnovat. Druhou schopnost by měl ale využívat jen občasně, jinak se může stát, že skupina monster předčí hrdinskou výpravu nejen silou, ale i počtem a to pak končí všechna legrace.

Hrát ale nemusíte jen s ostatními hráči. Pokud si budete chtít kampaň či jiné dobrodružství vychutnat osamoceni, je možné přejít do offline módu. V něm máte pod kontrolou celou vaší hrdinou družinu. Tím pádem si můžete její členy vybrat dle svého uvážení. Každý válečník bude mít svůj vlastní příběh a názory. V boji se nemusíte bát toho, že budou dělat něco, co nemají. Přesto není jejich AI zrovna ideální, takže se od nich nesmí čekat zázraky. Abych byl přesný, co jim zadáte, to udělají. No, a pokud nebudou zaúkolováni, tak ve většině případů neudělají vůbec nic. Takže tu vyvstává podobná situace jako u Pillars of Eternity. Jediná výhoda umělé inteligence je snad jen to, že se nepouští do sólistických akcí. O daném problému se rozepíšu o pár řádků dále.

Okamžiky plné neštěstí

První zásadní nedomyšleností je přerozdělování věcí, které na svých cestách naleznete. To ve Sword Coast Legends prakticky není, takže když hrajete s neznámými hráči, může nastat problém s tím, že někteří jedinci převezmou roly straky a jednoduše poberou vše, na co přijdou. Dělení kořisti se nekoná. Systém rozumného dělení by mohl tomuto titulu jen prospět.

„Příběh se povedl, editor je dostatečně košatý a hra jako celek působí též dobrým dojmem.“

Když neberu v potaz nedomyšlený systém lootu, je nejzásadnějším problémem této hry lidský faktor. Partu jako takovou tvoří totiž čtyři individuálně smýšlející členové, bez kterých nemůže fungovat. Pokud se jednomu z nich náhodou ve skupině nelíbí, může začít dělat psí kusy. Když se jedná kupříkladu o Klerika, máte zaděláno na slušný malér.

Nepřizpůsobivý člen party vám může mírně pokazit hraní. Není to ale stále to nejhorší, na co můžete ve Sword Coast Legends narazit. Postrachem všech odvážných hrdinů je již dříve zmíněný Pán jeskyně. Jestli máte štěstí, tak najdete pohodového člověka, který vám vytvoří zajímavé dobrodružství. Když ale budete mít smůlu, tak narazíte na zakomplexovaného vola, který vám z procházky kobkou udělá hotové peklo, na které jen tak nezapomenete. Jedinou výhodou je snad jen to, že jeho počínání můžete na konci hry ohodnotit. Za extrémní vítězství se to ale považovat nedá.

Košatý titul pro sehranou partu

Sword Coast Legends rozhodně není špatný titul. Příběh se povedl, editor je dostatečně košatý a hra jako celek působí též dobrým dojmem. Výrazným háčkem může být však komunita, která se kolem tohoto titulu pohybuje. Tu ale nemohou tvůrci ovlivnit, takže bych na závěr asi řekl toto. Pokud rádi hrajete singplayerové RPG a občas jste i kreativní, nebojím se Sword Coast Legends doporučit. Jestli ale máte raději společnost více hráčů, není od věci si sehnat stabilnější partu, bez ní si totiž toto dílo užijete jen napůl.

Počítač do redakce zapůjčil Grunex.com.