Do rukou se nám dostala objemná preview verze očekávaného simulátoru vrtulníků od Bohemia Interactive. Ani tentokrát si naše dojmy nenecháme pro sebe.
Ačkoliv jsem se s Take On Helicopters částečně seznámil přímo v sídle Bohemia Interactive a v community preview pro Armu II, teprve teď můžu na rovinu říct, že jsem hru hrál natolik, že si o ní můžu udělat pořádný a podložený názor. Buďte si jisti, že to není nijak negativní názor, ale nebudu předbíhat, hezky jedno po druhém.
Ke strojům
Preview verze rozhodně není žádná pseudo-demoverze, obsahuje toho skutečně dost. V první řadě kompletní město Seattle plus jednu mapu kolem ropné plošiny, dále řadu lehkých a středních vrtulníků, které jsou na vyzkoušení ve Free Flight módu, dvě samostatné mise, tři závodní scénáře, můj oblíbený editor, několik tréninkových misí a také multiplayer, jenž jsem ale z pochopitelných důvodů neměl možnost s nikým vyzkoušet.
Vrtulníky působí neuvěřitelně realistickým dojmem.
Ačkoliv nepopírám, že mě opět nejvíc zaujalo samotné město Seattle, budu se nejdřív věnovat vrtulníkům. Ty se od doby, kdy jsem hru na vlastní oči viděl naposled, zas tak moc nezměnily, a to je jenom dobře, protože už tehdy působily neuvěřitelně realistickým dojmem, což samozřejmě platí i teď. Připravte se na opravdu reálný pocit z létání, nic arkádového, prostě simulace se vším všudy. Pokud třeba s lehkým vrtulníkem začnete ve vysoké rychlosti prudce uhýbat na stranu, začne to s vaším strojem nepříjemně házet, resp. vám málem chcípne motor a musíte se hodně snažit, abyste se nevybourali. Něco podobného může nastat i v případě, že neudržujete dostatečný náklon. Věřte mi, vítr dokáže pilotovi pěkně znepříjemnit život, i v případě takové zdánlivé banality.
Simulace, jak má být
U středních vrtulníků zase musíte dávat pozor na úroveň kolektivního ovládání, což dobře ukazuje modrý půlkruh na jednom z budíků, který vám neustále straší ve spodní části obrazovky. Ptáte se, co se stane, když se na nějakou kontrolu vybodnete? Vrtulník se jednoduše převrátí a začne padat k zemi. Hustý, co? Nicméně nebojte, několika pádům se nejspíš nevyhnete, ale základní principy a pravidla jdou zapamatovat poměrně snadno, zvlášť když je ovládání na klávesnici v mnoha ohledech shodné s ovládáním vrtulníků v Armě II. U Army ještě chvíli zůstanu, kromě civilních strojů nebo třeba zdravotnické helikoptéry totiž nabízí preview verze i pár armádních mašin, a to se vším, co k nim patří. Především tedy s možností odpalovat rakety a v případě notoricky známého Litle Bird střílet z kulometu. I v případě plné hry půjde jen o takový bonus za účelem blbnutí v multiplayeru, ale mě se armádní helikoptéry rozhodně zamlouvají.
Ve hře musíte dávat pozor na úroveň kolektivního ovládání. S bojovými vrtulníky si můžete dokonce i zastřílet.
Nějaké změny tu ale přeci jen jsou, a to především v rámci kabiny. Všechny potřebné páčky a tlačítka už nejsou znázorněny anonymními zelenými značkami, jako tomu bylo v případě mé návštěvy vývojářů, teď má každá možnost svoji vlastní ikonu. Nejnovější verze Community Preview koneckonců nabízí totéž. Jedna věc v kabině vrtulníku mě ale zaujala víc než všechno ostatní, a to rádio, v několika případech spíš iPhone položený na podlaze. Ten nabízí velké množství rozličných hudebních skladeb, z nichž si každý určitě vybere svoje, mě ale tato možnost zaujala z trochu jiného důvodu, a to že mezi skladbami lze narazit i na několik kousků ze soundtracku původní Operace Flashpoint, dnes pod názvem Arma: Cold War Assault. Každému, kdo jako já u staré OFP proseděl desítky, možná i stovky hodin, prostě musí ukápnout nostalgická slza. Kromě toho jde také o jasný důkaz, že Bohemia Interactive na svá stará díla v žádném případě nezapomíná, a to se minimálně z mého pohledu cení.
V případě samotných vrtulníků mě ale potkal i jeden případ, kdy jsem byl trochu zklamán. Konkrétně jde o slibovaný propracovaný kolizní systém, kdy nějaká drobná srážka neznamená nutně výbuch viditelný na míle daleko. No, zatím teda znamená, protože destrukce není nijak zázračná, ve vyšších rychlostech stačí sebemenší kontakt s nějakým hmotným objektem a můžete dát sobě i vrtulníku sbohem, protože se prostě rozpadne a exploduje. Přistání už je na tom o něco lépe, spodek helikoptéry až na nějaké to zavrzání nebo občasné výstražné pípání vydrží vážně dost, ale stejně je škoda, že tak slibný prvek preview verze neobsahuje. Otázka je, jestli se toho vůbec dočkáme i v plné verzi.
Ve vyšších rychlostech stačí sebemenší kontakt s nějakým hmotným objektem a můžete dát sobě i vrtulníku sbohem.
Seattle ve vší parádě
Město, přesně zpracované podle skutečnosti, je vážně obrovské, buďte si jisti, že trvá hezkou chvíli, než se dostanete z jednoho konce města na druhý, a to nepočítám přilehlé venkovské čtvrti, vesničky v okolí a hustě zalesněné lesy. Centrum města obsahuje především řadu silnic, dálnic, železniční dráhu včetně rozsáhlého nádraží a hlavně spoustu paneláků a mrakodrapů, které i na nízké nastavení působí detailním dojmem a všechno se od nich odráží, podobně jako ve skutečnosti.
Ze vzduchu zkrátka vypadá město nádherně, úplně vás nutí k tomu nad ním jenom tak létat bez jakéhokoliv cíle, a co víc, není žádný problém přistát a porozhlédnout se po Seattlu ze země. Místa, kam v rámci misí přistát musíte, vypadají také dost propracovaně, nicméně na zbytku města je poznat, že jde zkrátka jen o takovou kulisu. Ideálním příkladem je třeba stálé zaplnění silnic auty a dalšími dopravními prostředky. Ze vzduchu to vypadá parádně, jakmile se ale vydáte přímo do ulic, zjistíte, že skrz auta můžete normálně procházet/projíždět a že se často respawnují na předem daných místech, třeba ze zdí. Je mi jasné, že to někomu může vadit, ale tohle není Arma, takže něco takového plně akceptuji. Rozhodně lepší než kdyby bylo město úplně prázdné. V tomto případě musíte mít na paměti, že jde prostě o simulátor vrtulníků, a na poměry žánru jde určitě o vítanou vychytávku.
Staří známí
Jedna ze dvou zakomponovaných misí je přesně ta, se kterou jsem měl tu čest v Bohemia Interactive. Jde v ní o vyzvednutí tří žoldáků společnosti ION, hrající důležitou roli v DLC Arma II: Private Military Company, dva z kontraktorů jsou navíc jeho hlavní protagonisté, Brian Frost a Henry Asano. Úkolem mise je po nástupu žoldáků letět těsně nad zemí a pak pro jejich potřeby prudce přistát a následně opět odstartovat. Tentokrát jsem si naštěstí mohl misi užít od začátku do konce, ale upřímně, ten, kdo rozhodl, že bude do preview verze (a také do chystané veřejné betaverze) zakomponována právě tahle mise, musel být totální šílenec. I když si projdete trojici tréninkových scénářů, v nichž se naučíte vše od startu/přistání až po přímý let nebo základní ovládání, stejně můžete mít v této misi obrovské problémy, protože letět těsně nad vrcholky stromů a ještě často měnit směr, to chce spoustu tréninku, pro začátečníka je taková mise prakticky sebevražda a také pěkná otrava.
Druhá mise už je na tom naštěstí o něco lépe. V ní jde naopak o přepravu balíků na laně, přičemž zasednete do kokpitu jednoho ze středních vrtulníků. Z hlediska obtížnosti naštěstí nejde o nic příšerného, bohužel lano, na němž balíky převážíte, je dost zabugované, často z poloviny mizí a celkově působí nedodělaným dojmem. V tomto případě jde sice o drobnou chybu, ale i tak samozřejmě doufám, že už to v plné verzi neuvidím.
Závod s časem
Kromě dvou scénářů jsem měl tu čest i s trojicí závodních misí, ve které je úkol jednoduchý. Proletět sadou červených kruhů v co nejkratším čase. Může se sice zdát, že je něco takového sranda, ale není, čas je totiž vážně neúprosný a kvůli několika zajímavě umístěným kruhům potřebuje člověk i notnou dávku přesnosti. Očividně tak jde o zábavu pro zkušenější piloty, ale i začátečník může na těchto misích skvěle trénovat, tedy pokud předem zapomene na nějaký skvělý čas.
A jak jen a tom editor? Z hlediska funkcí je editor na první pohled prakticky k nerozeznání od editoru v Armě II, ale pár změn tu přeci jen je, a to nová sada waypointů, ušitých přesně na míru létání s vrtulníky, takže především body trasy jako přistaň, nalož, vylož, létej v kruhu a další věci, které se v různých misích mohou určitě hodit. Žádné další významné změny jsem nezaznamenal, pokud tedy nepočítám techniku, kterou v Armě určitě nenajdete, v tomto případě to však neznamená, že by to bylo špatně, protože v případě editoru nějaké rozsáhlejší překopávání vážně nemá cenu, protože sám o sobě funguje bezchybně a není problém tvořit jednodušší, postupem času klidně i trochu komplikovanější scénáře.
Co se mi ale moc nezamlouvá, je rozhraní editoru. Všechny důležité věci, jako jsou jednotky, body trasy, moduly, značky nebo spínače už nejsou přehledně umístěné vpravo, tentokrát je všechno namáčknuté v horní části obrazovky, a minimálně v nižším rozlišení je z toho pořádný nepřehledný guláš. Takhle teda ne. Buď nabídku roztáhnout víc do šířky nebo se hezky vrátit k tomu co je k vidění už od dob Operace Flashpoint. Znova říkám, editor jako takový funguje skvěle, ale současné UI není skvělé ani trochu.
Přistávací plocha v dohledu
Jak se dalo čekat, preview verze Take On Helicopters rozhodně není bez chyb. Zabugované lano v jedné misi je maličkost, nepřehledné UI v editoru už je o něco horší, samotná implementace výše popsané mise s žoldáky podle mě také není nejchytřejší volbou, a to jsem ještě nezmínil největší problém, a to že po loadingu uložené pozice mohou často nastat slušné potíže, třeba věčně zaseknutá kamera nebo neaktivní kruhy, jimiž musí člověk prolétat ve výcviku (hra na průlet zkrátka nereaguje a waypoint pořád drží na jednom místě). Kromě toho ale preview verze ukazuje, o jak obrovský titul jde. A to nejen z hlediska rozlohy města Seattle, každý herní prvek působí rozsáhlým, propracovaným a hlavně realistickým dojmem. Zkrátka, pokud si v Bohemia Interactive dají pozor na chyby, mohlo by jít o skutečnou revoluci v žánru, kterou žádný virtuální pilot nepohrdne. Kromě toho mám pocit, že i fanoušci předešlých her od Bohemia Interactive budou určitě nadšeni, a to z mnoha důvodů. Co víc můžeme chtít? Snad jen, aby Take On vyšlo dřív než za měsíc, ale aspoň mají vývojáři dostatek času na ladění chyb.
Típání screenshotů z preview verze je bohužel zakázáno, v tomto ohledu se pravidlům vzepřít nemůžeme, vezměte tak zavděk aspoň několika obrázkům z Community Preview, kde lze vidět např. výše zmíněné provedení kabiny nebo UI editoru.
