Technický rozbor Switch 2 verzí Breath of the Wild a Tears of the Kingdom

Launchové hry od Nintenda pro konzoli Switch 2 už jsme na webu v článcích recenzovali, stejně tak jsme probrali samotné zařízení. Japonská firma ale na vydání přece jen připravila ještě něco navíc, a to jsou placené next-gen upgrady obou hlavních dílů The Legend of Zelda, které na vyšly na původní Switch, tedy Breath of the Wild a Tears of the Kingdom. Ty přináší například systém nápovědy, který je z nějakého důvodu napojený na aplikaci v mobilu místo toho, aby byl přímo ve hře, nicméně v tomto článku se budeme věnovat především technické stránce. Jsou upgrady dostatečné, nebo by to od nové konzole přece jenom chtělo ještě něco víc?

Vizuální vylepšení

Na úvod bych zde rovnou sdílel porovnání úvodu Breath of the Wild, kde můžete většinu vylepšení vidět, samozřejmě se na ně ale ještě podíváme podrobněji. Rozlišení výrazně narostlo, konkrétně z 900p na 1440p v docku a ze 720p na 1080p v handheldu, což je na ostrosti obrazu hodně znát. Hra ale také nabízí detailnější prostředí a kvalitnější textury. Rozlišení se pak do značné míry postaralo o potlačení aliasingu, ale výhra na plné čáře to rozhodně není, k tomu každopádně později.

Situace u Tears of the Kingdom je velice podobná, hra na původním Switchi běžela v 900p, na rozdíl od BotW ale používala dynamické rozlišení a nutno říct, že jeho změna je na 4K monitoru vážně hodně znát. V nové verzi pro Switch 2 najdeme, stejně jako u BotW, rozlišení 1440p, které ostrost výrazně navyšuje. A opět platí to samé i o detailech prostředí a textur.

A u prostředí můžeme zůstat, jak můžete vidět ve videu níže, jež srovnává obě verze BotW, díky vylepšením pro Switch 2 je tvar hor v dáli výrazně jasnější a textury ostřejší, stejně tak stromy vypadají výrazně lépe.

Další místo, kde si hned vylepšení všimnete, je UI. Jakkoli se to může zdát jako banalita, dívat se na rozmazaný text a další prvky uživatelského rozhraní zrovna příjemné není, takže upgrade alespoň do 1440p je velmi příjemný. Na 4K monitoru je ostrost dostačující.

Možná tím úplně největším vizuálním rozdílem je potlačení aliasingu na hranách určitých objektů, jako je třeba tahle zeď v jedné ze svatyň. Na původním Switchi je to skoro takové blikající peklo, zatímco na Switchi 2 je obraz výrazně začištěnější, byť také ne úplně dokonalý.

Ještě jedno srovnání ukazující výrazně vyšší rozlišení, tentokrát v Tears of the Kingdom. Model Linka je díky většímu množství pixelů detailnější. I tady pak můžeme vidět určité potlačení aliasingu, ale situace rozhodně není ideální.

Tím se tak dostáváme k té už poněkud slabší části upgradu, protože vylepšení nedokázala napravit všechny neduhy technické stránky těchto her. Například na srovnání BotW zde můžete vidět, že původní verze měla neuvěřitelné množství shimmeringu u vegetace, které zcela upřímně považuji u takové hry za nepřijatelné. Důvod je poměrně prostý, Nintendo stále ve svých hrách nepoužívá anti-aliasing, a to ani v těchto velkých 3D titulech, kde už je to v dnešní době nutnost. V kombinaci s nízkým rozlišením to byl tak na prvním Switchi obrovský problém.

Navýšení rozlišení situaci do velké míry vylepšuje, shimmering rozhodně není tak výrazný. Zároveň se ale nedá říct, že by úplně zmizel, obraz stále dokáže být dost nestabilní, což je vidět jak v docked režimu, tak i v handheldu. Nepřidání jakéhokoli anti-aliasingu je podle mě velká chyba, na kterou zbytečně doplácí obě hry.

Co naopak musím pochválit, je výrazné vylepšení u stínů, alespoň tedy v BotW. Zatímco na původním Switchi dokážou být dost rozpixelované a nepřesné, v upgradované verzi jsou o poznání ostřejší. A na rozdíl od původní verze se nerozpadají v pohybu, byť úplně dokonalé to není.

Bohužel i se stíny se pojí značné problikávání a je to velmi znát v jedné z úvodních lokací Tears of the Kingdom. Na původním Switchi se v této konkrétní scéně vzhledem k množství stínů rozpadá snad skoro celý obraz a nevypadá to vůbec hezky. Ve verzi pro Switch 2 je to výrazně lepší, stíny jsou o dost stabilnější, ale ani zdaleka ne tolik, jak bych si od nové verze představoval. I pro „netrénované“ oko jsou tyhle problémy podle mě dost viditelné.

Načítací časy

Tolik tedy k upgradu vizuálu, není to ale jediný aspekt, kde vylepšení nastalo. Rychlejší jsou totiž načítací časy, z mého testování v Tears of the Kingdom jsou při načítání savu sraženy zhruba na polovinu, což je dost znát. Nutno tedy dodat, že jde o srovnání interního úložiště Switche 2 a microSD karty na Switchi, kde mám nainstalované hry, ta ale nabízí identické načítací časy jako interní úložiště u minulé generace, na rozdíl od Switche 2, kde je situace odlišná.

Ačkoli jsou poloviční načítací časy příjemné, doufal jsem v o něco lepší výsledky. Přece jen, jak už jsem zjistil u testování zpětně kompatibilních her, několik titulů bez jakéhokoli upgradu dokázalo díky rychlejšímu úložišti nabídnout zhruba třetinové časy, občas i ještě lepší. Loadingy jsou zkrátka dostatečně rychlé na to, aby vás to příliš netrápilo, ale Switch 2 je schopný dosáhnout lepších výsledků.

Ze zvědavosti jsem otestoval také loadingy v Breath of the Wild, kde ale musíte brát v potaz jednu věc, původní hru mám fyzicky. Na prvním Switchi se tedy data načítají čistě z cartridge, na nové konzoli je to pak kombinace cartridge a interního úložiště, kde jsou uložena data z upgradu, je v tom trochu chaos. Výsledkem je jen nepatrně rychlejší načítání.

Frame rate

Kdyby to bylo všechno, co upgrady nabízí, asi by bylo na místě nemalé zklamání, velká výhoda ale nastává ještě u frame ratu. Zatímco původní Breath of the Wild cílí na 30 FPS a místy dokáže i tento frame rate být poněkud nestabilní, nová verze drží naprosto stabilních 60 FPS, což je samozřejmě obrovský rozdíl a skvělé vylepšení.

A to samé platí i pro Tears of the Kingdom, akorát s tím rozdílem, že novější hra na původním Switchi běžela ještě méně stabilně než BotW, pády frame ratu byly poměrně časté. Díky nové verzi pro Switch 2 je ale rázem z kolísajících 30 FPS naprosto stabilních 60 FPS bez jakýchkoli propadů.

Shrnutí

Celkově mám přesto z upgradů trochu rozporuplné pocity, a to hlavně kvůli tomu, že právě za vylepšení Zeldy chce Nintendo 10 dolarů (za každou hru). Řada jiných her přitom obdržela upgrady zdarma, a když se podíváme třeba na Pokémon Scarlet a Violet, tam jsou vylepšení ještě větší, přestože za ně platit nemusíte. Byť je to samozřejmě způsobené i tím, že základ nebyl vůbec dobrý.

Navýšení rozlišení je rozhodně znát, stejně tak vyšší míra detailů, lepší textury, rychlejší načítání a pochopitelně i dvojnásobný frame rate. Jsou to příjemná vylepšení, kterým ale k dokonalosti chybí hlavně řešení stále nepříjemného aliasingu a shimmeringu v obou titulech. Pokud jste ještě BotW či TotK nehráli, nové verze jsou určitě tou nejlepší příležitostí, jak si obě hry konečně užít. Od placených upgradů bych ale přece jen čekal ještě trochu víc.