Seznam kapitol
Příjemná evoluce hybridní konzole, ale také pár zvláštních problémů.
Červen se nesl ve znamení řady prezentací i zajímavých titulů, dominovalo mu ale především vydání nové, mimořádně očekávané konzole od Nintenda. Japonská společnost má za sebou dost možná nejúspěšnější životní cyklus konzole v historii, kdy i přes zastaralý hardware dokázala vydávat jednu výbornou hru za druhou.
Díky tomu, ale do velké míry také proto, že jde o hybridní systém, se Switch prodával mimořádně dobře a může se poměřovat s těmi největšími prodejními úspěchy jako Nintendo DS či PlayStation 2. Přesto se poslední roky konzole nesly především v duchu očekávání výkonnějšího nástupce, a že jsme si na něj museli počkat docela dlouho. Nyní je ale Switch 2 konečně tady a v dnešním článku se tak podíváme na to, jestli čekání stálo za to.
Specifikace:
- CPU: 8 jader ARM Cortex-A78C
- GPU: Nvidia Tegra T239 (architektura Ampere)
- RAM: 12 GB LPDDR5X
- Úložiště: 256 GB UFS 3.1
- Displej
- Velikost: 7,9 palců
- Typ: LCD (LED)
- Panel: IPS
- Rozlišení: 1080p
- Refresh rate: 120 Hz
- VRR: Ano
- HDR: Ano
- Výstup
- Rozlišení: až 4K
- Refresh rate: až 120 Hz (maximálně 1440p)
- VRR: Ne
- HDR: Ano
- Baterie: 5 220 mAh
- Váha: 534 g (včetně Joy-Conů)
- Cena: 12 490 Kč (Alza)
Evoluce
Nintendo není známé zrovna tím, že by dělalo velmi podobné konzole, jen o něco výkonnější. Většinou mělo každé nové zařízení nějaký velký nový prvek, který novinku odlišoval od předchozího zařízení, a to i když se bavíme třeba o velkém prodejním propadáku v podobě Wii U a jeho tabletu. Už od oznámení ale bylo jasné, že tentokrát to bude jinak. Firma ostatně vůbec poprvé pojmenovala konzoli stejně a pouze dodala číslo dva, aby bylo nadmíru jasné, že jde o přímého nástupce.
A promítá se to prakticky na všem. Zatímco Switch byl pro Nintendo revolucí, Switch 2 pevně staví na jeho základech. Dokládá to nejenom celkový vzhled a podobné ovladače, ale také stejné uživatelské rozhraní či zpětná kompatibilita. A konzole vás také ihned po spuštění vybídne, abyste si data z původního Switche přesunuli, pokud tedy předchůdce vlastníte.
Toho jsem samozřejmě využil, a ačkoli to bylo i kvůli recenznímu účtu trochu složitější, nakonec vše proběhlo bez problémů a mohl jsem začít hrát bez většího nastavování. Nutno ale říct, že mi vlastnění dvou Switchů trochu zkomplikovalo život, protože Nintendo nově přineslo tzv. Virtual Game Cards.
V zásadě jde o poměrně zajímavý systém, jenž má umožnit půjčování digitálních her, ale z nějakého důvodu to také zkomplikovalo hraní jedné hry na stejném účtu v rámci dvou různých zařízení. Pokaždé, když Switch vyměníte za Switch 2 a naopak, musíte odkliknout, že chcete virtuální cartridge (virtuálně) přesunout a spustí se animace. Opravdu nerozumím, proč je to řešeno zrovna takhle nešikovně a zbytečně to zdržovalo mé testování. Ale ve výsledku jde samozřejmě spíš o maličkost.
