The Crow’s Eye – nevyřešený případ z lékařské fakulty

The Crow’s Eye je prvotina indie studia 3D2 Entertainment. To sídlí ve španělské Barceloně a do světa právě vypustilo detektivní psychologický horor. Ve službě Steam Greenlight se tato hra objevila již v roce 2014 a v roce 2015 získalo toto dílo ocenění za nejlepší audio na Indie Revolution Expo. Vyplatilo se tak dlouhé čekání?

Zchátralá Crowswood University

Probouzíte se a nevíte, co se děje. Ocitli jste se v jedné z učeben bývalé univerzity. Neznámý hlas vás nabádá, abyste se pokusili dostat na svobodu, zároveň vás však informuje o tom, že vás testuje. Čeká na vás celkem osm levelů, během nichž budete bloudit různými budovami univerzity a jejím zázemím. Navštívíte učebny, podíváte se na koleje, budete se brodit kanalizací a nadýcháte se čerstvého vzduchu v zahradách.

Postupně budete nacházet staré dopisy, magnetofonové pásky a výstřižky z novin či zápisky z deníků. Ty vám postupně odhalují minulost této instituce a také detaily o vyšetřování zmizelých studentů. Mnohé informace pochází od soukromého detektiva Benjamina Benneta a detektiva Roberta Kansase, který byl nakonec z případu odvolán. Další informace získáte díky korespondenci rektora Holtwicka s bývalými nebo současnými spolupracovníky. Zde se dozvíte především to, že univerzita sloužila především jako zástěrka pro neetické experimenty na lidech.

„Příběh má velký potenciál, ale nebyl dostatečně využit. Skutečnost, že v celé hře se vyskytuje pouze pět postav, a komunikujete s nimi ve většině případů nepřímo skrze dopisy nebo nahrávky, značně omezuje rozvoj děje.“

Od všeho trochu

The Crow’s Eye má velké ambice. Prezentuje se jako first person psychologický horor a logická adventura. Tvůrci rovněž uvádějí, že se mimo jiné inspirovali díly jako BioShock (výtvarným stylem) nebo Portal (herní mechanika). A zde je kámen úrazu. Hra má problémy s mechanikou a celé dílo působí poněkud polovičatě. Autoři chtěli do hry vložit různé žánry, ale nebyli důslední. Tuhle logická hádanka, tamhle trocha skákání a létání vzduchem s elektromagnetem, úkoly na čas, potom ještě vyrobit náplasti a paklíče a na závěr pár lekaček s podivnými červy, kteří se vás pokouší zabít.

Velké množství různých žánrových postupů/mechanik působí neuceleně a do jisté míry nesmyslně. Červi se objeví ve hře jenom třikrát, na víceméně neočekávaných místech a bohužel působí jenom jako laciná lekačka. Jejich původ je sice do jisté míry osvětlen, ale přesto nedává moc smysl. Hra není o boji, tudíž musíte třást myší zleva doprava, dokud se červ nerozplyne (respektive umře na následky svého růstu, jak vysvětluje dopis, který o nich informuje).

Výroba věcí se ve hře nachází také, v podstatě ale jenom posloužila tomu, abyste mohli hledat více předmětů, respektive déle bloudit. Nic by se nestalo, kdybyste místo izolepy a hadříku našli rovnou obvaz. V nejhorším případě pak pobíháte po celém levelu a hledáte ten poslední kousek, který vám chybí. A některé levely jsou snad až přehnaně velké. Značnou nevýhodou je fakt, že mapu si také musíte vyrobit. Pokud tedy nevěnujete hledání předmětů dostatečnou pozornost, může se stát, že se celý level budete muset obejít bez mapy, což není úplně příjemné a hraní to může dost zkomplikovat.

Úkoly na čas jsou ve hře naštěstí pouze dva, objevují se ale z ničeho nic a jejich přítomnost nedává smysl. Potom přestáváte vnímat povedenou atmosféru, kterou hra zvládla, a myslíte na to, že chcete být s tím úkolem okamžitě hotov. Podobně neohrabaně bohužel působí i „akční“ části, kde poskakujete a přitahujete či odpuzujete se od elektromagnetů. Zde se záhy u méně nadaných hráčů projevuje frustrace, protože jeden nepovedený skok může zmařit celý postup. Ve hře se bohužel navíc nachází různé bugy, které vás například přesunou do propasti, ze které se nedá dostat, nebo vás pošlou do úplně jiné části levelu. V tomto případě je ovšem třeba dodat, že autoři na připomínky reagují a snaží se je napravit. Jiná otázka je, zda by se tohle mělo dít u hry, která právě vyšla.

Velkou nevýhodu vidím také v nemožnosti libovolného ukládání hry. The Crow’s Eye je možné ukládat pouze v „automatech“, kterých je poskrovnu. Velmi často se mi stalo, že jsem nevěděla, jak dál, ale přesto jsem nechtěla hru ukončit, abych nepřišla o veškerý postup a trápila se tak dlouho, než jsem se konečně k nějakému automatu dostala. Podobně problematické je zdraví. Faktem je, že se o stav hrdiny většinu času starat nemusíte (pokud ho zrovna nenapadnou červi), zároveň vám však nízké zdraví může dost zavařit, pokud vám zbývá jenom pár životů a vy máte před sebou ještě dlouhou cestu po plošinách nad znečištěnou vodou. Sice se po každém pádu objevíte zpět na plošině, ale některé bugy vás taky respawnují nad propast a nezbyde vám nic jiného než umřít a začít od začátku. Uzdravovat se sice můžete, ale není k tomu mnoho příležitostí. Potřebujete totiž vždy již zmíněný hadřík a izolepu, ze kterých vyrobíte obvaz. Přísun těchto předmětů je ale velmi omezený, s pomocí hadříku také tvoříte mapy a tak se místy musíte rozhodnou mezi zdravím a orientací.

Levné lekačky nebo správné dávkování?

Hra se prezentuje jako horor, atmosféra působí dobře a fakt, že můžete vyrábět náplasti je poněkud zneklidňující, stejně jako skutečnost, že v pravém horním rohu se nachází injekce, která ukazuje stav vašeho zdraví. Bude mě chtít něco zabít? Budu se moct nějak bránit? Kolik jich tam bude? Budu se schovávat ve skříních a zavírat každé dveře jako v Amnesii? Na první otázku je odpověď bohužel ano. Čas od času narazíte na podivné červy, kteří se do vás zakousnou a nepřestanou vám ubližovat, dokud je nesetřesete. Dva levely také strávíte na místech, kde je hodně znečištěné vody a pád to ní znamená ztrátu života.

Co se týče vizuálu, vypadá na první pohled dobře, bohužel se však opakuje. Nacházíte stále stejné regály s knihami, stejné skříně, stejné gauče, pendlovky po dědečkovi. Tento problém mají do jisté míry i levely, v podstatě jde o dvakrát čtyři levely, které se opakují. V tomto ohledu by hře možná prospělo zkrácení. Není zde tolik předmětů a nápověd, aby se nedaly nacpat do čtyř levelů a zabránilo by se tak opakování stejných úkolů.

„Umírněný vizuál jde ruku v ruce s tím, že s okolím můžete interagovat jen ve velmi málo případech. Kromě sbírání nápověd můžete (z neznámého důvodu) rozbíjet sklenice a lahve. A to je vše. Hře by prospělo více dokumentů, které by se daly číst.“

Ačkoli se The Crow’s Eye prezentuje jako horor, je velký důraz kladen na aktivnější sekvence, kde hodně skáčete, zpomalujete čas nebo se přitahujete na velké vzdálenosti elektromagnetem. Zhruba 6-8 hodinová hra je tedy spíše pro hráče, kteří si užívají skákačky a nebudou mít problémy s tím, že hru nemůžou libovolně ukládat. Kdo očekává vyšperkovaný příběh a rozuzlení záhady zmizelých studentů, se bude cítit ochuzen.