The Surge - Dark Souls z blízké budoucnosti?

Recenzovaná verze: PlayStation 4

Země blízké budoucnosti na tom není zrovna dvakrát dobře. Životní prostředí je zničené, většinu práce zastávají robotičtí pomocníci a nezaměstnanost roste. Lidé si pro zvýšení efektivity nechávají na tělo instalovat mechanické exoskelety a často zastávají tu nejtěžší manuální práci. Hrajete za Warrena, nového zaměstnance megakorporace Creo, který právě přijíždí na svůj první pracovní den. Všechno je ale trochu jinak, než vám slibovali na pohovoru. Z triviální instalace exoskeletu se v okamžiku stává poměrně brutální záležitost, kdy do vás robotické paže navrtají kusy mechanického obleku rovnou přes kombinézu. Ztrácíte vědomí a po neznámé době se probouzíte na zapadlém smetišti, zatímco se vás létající drony snaží rozebrat na součástky. Po odražení útoku a krátkém průzkumu okolí objevujete opuštěnou zdravotní jednotku, odkud se vydáváte zjistit, co se vlastně stalo a proč se z vašich spolupracovníků stali agresivní bezmozci.

Přeji hezký den, Warrene

The Surge začíná stroze. Začínáte na zelené louce, respektive ve zničené továrně, a dál je to na vás. Na tvorbu vlastní postavy se zde nehraje, Warrenova podoba je pevně daná a vybrat si můžete jen ze dvou typů exoskeletu. Trochu jsem čekal, že tvůrci svému hrdinovi dají do vínku alespoň nějakou osobnost, když už tak tvrdošíjně trvají na jeho vzhledu, ale nedočkal jsem se. Warren je obyčejný chlápek v mechanickém exoskeletu a tím jeho charakteristika končí. Hned na začátku je sice jeden působivý moment (o který vás nechci připravit), který vysvětluje jeho motivaci stát se zaměstnancem společnosti Creo, bohužel tato dějová linie zůstává trestuhodně nevyužita. Rád bych si k Warrenovi vybudoval nějaký vztah, ale bohužel to tak úplně nejde, když oplývá charismatem staré ledničky.

„Rád bych si k Warrenovi vybudoval nějaký vztah, ale bohužel to tak úplně nejde, když oplývá charismatem staré ledničky.“

Příběh samotný má potenciál, ale pokud jste někdy viděli nebo četli nějaké sci-fi, pravděpodobně vás ničím nepřekvapí. Hra vykresluje temnou budoucnost lidstva a až satiricky komentuje úskalí technologického pokroku a rizika jeho zneužívání, která nevyhnutelně vedou ke ztrátě samotné podstaty lidskosti. Je to nepochybně zajímavá myšlenka, jen byla zpracována už stokrát a The Surge žádné nové nápady nepřináší. Jako kulisa pro řezání robotických částí v kůži Warrena zde ale příběh funguje bez problémů.

A když už jsme probrali kulisy dějové, pojďme se mrknout i na ty vizuální. Tady The Surge sbírá plusové body ve velkém. Hned v prvních minutách vás obklopí industriální design opuštěných továrních hal pokrytých graffiti, kde na vás dýchne ta správná apokalyptická atmosféra. A pokud jste pozorní, na jedné stěně poblíž prvního bosse dokonce najdete tip, jak ho porazit. Atmosféra naštěstí postupem hrou nepolevuje, naopak sílí. Úzké chodby, schodiště, svítící terminály, všude jen beton a chladný kov. Začínáte v již zmíněné polorozpadlé továrně, ale postupně se podíváte třeba do toxickým plynem zamořených odpadních sekcí, biolaboratoří, výzkumných center nebo obřích skleníků.

„Atmosféra naštěstí postupem hrou nepolevuje, naopak sílí. Úzké chodby, schodiště, svítící terminály, všude jen beton a chladný kov.“

Z hlediska level designu jsou mapy hezky provázané, plné zkratek, odboček a výtahů, které postupně odemykáte a usnadňujete si další postup. Navíc jsou navrženy až staromilským způsobem - mezi úrovněmi přejíždíte interní vlakovou dopravou, jinak jste odkázáni pouze na své vylepšené nohy. Na teleporty zapomeňte, pokud se chcete vrátit do předchozí lokace, nezbývá vám nic jiného, než se pěšky vydat do stanice a sednout na vlak. Někoho tento přístup může odradit, já si ale myslím, že je to hezký způsob, jak hráče nenápadně přimět k důkladnému průzkumu lokací, než vyrazí do další části hry.

Be stronger

The Surge je sice klasické akční RPG, ale v určitých ohledech je poměrně svébytné. Například nelevelujete samotného Warrena, ale jeho exoskelet, zde zvaný „rig”. Zvýšením levelu se vám nezvedají klasické statistiky jako v jiných RPG, ale zvyšuje se energetický limit jádra vašeho exoskeletu (power core). Na ten postupně instalujete implantáty a nové části brnění. Vtip je v tom, že každý komponent více či méně zatěžuje jádro vašeho obleku, nemůžete si tedy na sebe hned nasadit vše, co se vám zlíbí. Váš rig to prostě neutáhne. Stačí ale postoupit o pár levelů výš a energetická krize je zažehnána. I když jsem ze začátku s tímto systémem trochu bojoval, nakonec musím uznat, že je originální a působí až osvěžujícím dojmem.

„Hlavním tahákem bojového systému je možnost cílit své útoky na konkrétní partie protivníků. Krom toho, že rány do neobrněných míst dávají větší damage, útoky do obrněných částí můžete získávat nové díly exoskeletů.“

V průběhu hry zabijete stovky, možná tisíce nepřátel. Hlavním tahákem bojového systému je možnost cílit své útoky na konkrétní partie protivníků. Krom toho, že rány do neobrněných míst dávají větší damage, útoky do obrněných částí můžete získávat nové díly exoskeletů. Nosí snad nepřítel na nohou brnění, které krásně schová vaše kostnatá kolena? Stačí zacílit na správnou končetinu, useknout ji a voilà! Schéma máte okamžitě v inventáři a můžete si vyrobit vlastní. Vidíte nějakou opravdu cool helmu? Stačí pár dobře mířených ran a hlava i s helmou vám padá k nohám. Nestačí ale mlátit hlava nehlava, k získání potřebného výrobního plánku musíte mít dostatek energie k vykonání závěrečného (čti brutálního) útoku, který danou partii nepřítele ve zpomaleném záběru oddělí od těla. Samotné míření funguje dobře, jen občas jsem měl problémy zacílit na paradoxně největší část těla - trup. Ať jsem páčkou kvrdlal sebevíc, zadařilo se až po nějaké době. A když už jsme u drobných chyb, často se mi stávalo, že nepřátelé zamrzli na místě a nehýbali se, dokud jsem do nich nepraštil.

Krom drobných mušek jsem během průchodu hrou narazil i na dvě opravdu velké masařky. Zaprvé - postava, které jsem nesl jistý předmět, se mnou naprosto přestala komunikovat a v klidu se opírala o vzduch místo o zábradlí. Restart hry, změna lokace, reinstalace, nic nepomohlo. Dobře, jednalo se o nepovinný quest, to by šlo přejít jako nepříjemnost. V druhém případě mi ale nešel sebrat předmět nutný pro další postup hrou! Zůstal jsem tedy zaseklý na místě bez možnosti dál pokračovat, má jediná šance byla založit si novou postavu a jít od začátku. Bohužel jsem se ale nacházel těsně před koncem hry a úplně se mi nechtělo absolvovat těch 20 hodin znovu kvůli špatně napsanému kódu. Nevím, jestli jsem měl jen smůlu, nebo se to dalším lidem přihodilo taky, ale vlastně na tom ani nezáleží. Je to zásadní problém, který by mohl The Surge nevratně zkazit pověst, což by byla škoda. Nezbývá než doufat, že podobné nešvary postihnou jen minimum lidí a vývojáři je co nejdříve odstraní v rámci patchů.

Kolikrát tě praštím, tolikrát jsem člověkem

Pojďme si to říct na rovinu. The Surge je těžká hra. Nebudu se pouštět do porovnávání s Dark Souls, jelikož vnímání obtížnosti je u těchto her hodně subjektivní, ale troufám si říct, že umírat budete často. Nepřátelé číhají na každém kroku a často útočí ze zálohy. Soubojový systém naštěstí pro vás funguje dobře. Máte horizontální a vertikální úder, úskok a blok. Souboje jsou velice akční, dobře se ovládají a z každého úderu cítíte patřičnou váhu a sílu odpovídající střetnutí dvou mechanicky vylepšených bytostí. Jen je škoda, že nepřátelé se dají rozdělit v podstatě jen na dva typy - roboti a humanoidi v robotických oblecích. Větší variabilita by určitě ničemu neuškodila. Celkově jsem si bojování po celou hru velmi užíval, nedokázal jsem se ale zbavit pocitu nepovedených animací úskoků. Warren tak zvláštně strnule poskakuje, jako by se mu chtělo už dlouhou dobu na záchod.

„Nepřátelé číhají na každém kroku a často útočí ze zálohy. Soubojový systém naštěstí pro vás funguje dobře. Máte horizontální a vertikální úder, úskok a blok.“

Pokud doufáte, že Warrenovi dáte do rukou pořádný kvér a budete vše řešit na dálku, musím vás zklamat. Palných zbraní se nedočkáte, celou hru jste odkázání jen na zbraně chladné. Máte sice k dispozici poletujícího robůtka střílejícího laser, ale moc škody s ním v řadách nepřátel neuděláte. Hodí se spíš k opatrnému přilákávání jednotlivých oponentů, nebo k hackování terminálů, na které jinak nedosáhnete.

Jako vejce vejci?

The Surge si bezesporu bere inspiraci ze slavné japonské série Dark Souls a mnoho herních mechanismů je takřka totožných. Všechny pohyby ubírají staminu, kterou je třeba při soubojích hlídat, jinak se vyčerpáte a budete snadno napadnutelní. Zkušenosti (zde pod názvem „tech scrap” - tedy součástky) fungují jako prostředek k levelování a zároveň i jako univerzální platidlo. Pokud vás ale zabijí, všechny zkušenosti zůstávají na místě vašeho skonu a máte jen jeden pokus se pro ně vrátit. Pokud po cestě zemřete znovu, přicházíte o ně definitivně. Do tohoto momentu takřka stejné jako v Dark Souls. Deck13 se ale rozhodli obohatit váš pokus o sebrání zkušeností o časový limit a já si myslím, že se jedná o krok vedle. Máte přesně 2 minuty a 30 vteřin nezávisle na tom, jak daleko se musíte vracet. Za každého zabitého nepřítele po cestě sice dostanete bonusových 20 vteřin, ale co je to platné, když bojem s ním často strávíte delší dobu. Až vám někde budou ležet desítky tisíc zkušeností, to poslední, o co se budete chtít starat, je ubíhající čas na stopkách. Podle mého názoru je to hloupost, která akorát zvyšuje míru stresu už tak napjaté situace a nutí vás dělat chyby.

Další novinkou je, že máte možnost si zkušenosti uložit, čímž riziko ztráty eliminujete. Na druhou stranu, čím více máte u sebe zkušeností, tím více jich dostanete za každého zabitého nepřítele. Budete hrát na jistotu, nebo pro pár bonusových součástek budete riskovat? Volba je na vás. Je to zajímavý mechanismus, i když trochu popírá základní princip hry - postih v případě vaší smrti. Ale inovace to nakonec není špatná, alespoň si můžete jinak dost neúprosnou hru trochu ulehčit. Ten časový limit je ale hovadina, to mi nikdo nevymluví.

K šéfovi na kobereček

Poslední věc, kterou nemůžeme v recenzi vynechat, jsou boss fighty. Jsou zábavné, napínavé a dovedou i pořádně potrápit. A i když ve většině případů bojujete s obřím robotem, principy jsou naštěstí dost odlišné a mnohdy nestačí jen surově mlátit a uhýbat. Často musíte nejprve přijít na správnou taktiku a pak teprve budete moci natrhnout bossovi písty. Nudit se u nich rozhodně nebudete, naopak ty hromady kovu budete často proklínat. Přesně tak, jak to máme u podobných her rádi.

Posledních pár součástek

Na závěr na rovinu přiznávám, že jsem od The Surge čekal další Dark Souls klon bez špetky invence a šeredně jsem se mýlil. Deck13 od Lords of the Fallen udělali velký krok kupředu a servírují nám přesvědčivé akční RPG s hutnou sci-fi atmosférou, zábavnými souboji a svérázným systémem levelování. Celkový dojem kazí malá variabilita nepřátel, podivné animace úskoků a občasné chyby. Právě kvůli těm hodnocení padá z jasné osmičky na finálních sedm. Je mi to líto, ale technické problémy (byť ojedinělé), které znemožní dohrání hry, prostě nemůžu přehlížet. Ale i přes zmíněné závady, které tvůrci určitě rychle opraví, zůstává The Surge v mých očích výbornou hrou. Pokud máte rádi hry typu Dark Souls, neváhejte.

The Surge koupíte v obchodech Xzone.cz a GameExpres.sk.