The Witcher: Adventure Game - kostky jsou vrženy

Recenzovaná verze: PC

Není těžké vypozorovat, že když se v dnešní době řekne Zaklínač, všem se vybaví napjatě očekávaný Zaklínač 3: Divoký hon. V jeho stínu však trpělivě vysedává desková hra Adventure Game, která je k dispozici jak ve fyzické, tak v digitální podobě. Druhé zmíněné verzi jsem se sice detailně podíval na tesáky prostřednictvím dojmů z betatestu, ale věřím, že stojí za to věnovat tomuto projektu i menší recenzi. Adventure Game totiž ve srovnání s beta verzí neztratila nic na své kvalitě, spíše naopak, a byla by škoda to patřičně nezdůraznit.

Počítač je také protivník

Nutno říct, že z hlediska herních mechanik, pravidel a zpracování herní mapy se od bety prakticky nic nezměnilo. Pokud tedy hledáte podrobný popis toho, jak Adventure Game funguje, odkážu vás na dojmy z bety a laskavě vás požádám, ať se po přečtení zase vrátíte. Nemá cenu opakovat dávno vyřčené, ale můžu říct, že tahle desková hra pořád nabízí komplexní hratelnost plnou variabilních questů, cestování po dobře zpracované mapě a likvidace mnoha monster a dalších druhů nepřátel. Nechybí ani potřeba sbírat více či méně užitečné karty a samozřejmě soupeření s ostatními hráči, kteří mají stejné možnosti jako vy. Mezi ty možnosti přitom patří možnost zvolit si, zda se ujmete role zaklínače Geralta z Rivie, čarodějky Triss Ranuncul, básníka Marigolda nebo trpaslíka Yarpena Zigrina.

Každá postava má pořád své výhody a nevýhody a určitě doporučuji zkusit postupně všechny a neomezovat se jen na jednoho hrdinu, nebo dokonce spoléhat na iluzi, že má některá postava zásadní výhodu. Opravdu jde totiž jen o iluzi a ve výsledku vždy záleží především na vašich volbách, které v průběhu hry učiníte. Jinak řečeno, volby a z nich plynoucí důsledky jsou stále jedním z hlavních pohonů pro všechno, co Adventure Game nabízí. Jakmile budete jen bezmyšlenkovitě skákat po mapě a odmítnete přemýšlet nad tím, co děláte, moc výher určitě nezažijete. Principy hry se tedy opravdu nijak nezměnily, což je jedině dobře. Už v dobách bety jsem s hratelností neměl nejmenší problémy a finální verze hry tak stále dokáže zabavit, ale občas i naštvat, protože platí, že zdaleka ne všechno ovlivníte vy a náhoda může být často pěkná bestie.

Změnil se však rozsah hry a multiplayer známý z bety nyní doplnil singleplayer. Nečekejte však žádnou příběhovou vsuvku, při hře jednoho hráče je Adventure Game vlastně stále stejné, akorát vašeho protivníka ovládá umělá inteligence řízená počítačem. Nebo protivníky, před začátkem hry si samozřejmě můžete zvolit, proti komu budete bojovat a kolik questů je třeba splnit pro dosažení výhry. Jak už to tak bývá, umělá inteligence není žádný náročný protivník a s pokořením AI určitě nebudete mít problémy. Singleplayer ale přesto umí zabavit a může fungovat i jako prostor, kde si lze hru dostatečně vyzkoušet bez rizika, že vašimi pokusy zkazíte hru ostatním hráčům při hraní multiplayeru. Navíc může být ideální pro zkrácení dlouhé chvíle v případě, že vám internet vypoví službu.

,,Volby a z nich plynoucí důsledky jsou stále jedním z hlavních pohonů pro všechno, co Adventure Game nabízí."

Zahřívejte židli

Adventure Game však nabízí ještě třetí režim, a to klasické horké křeslo. Pokud máte po ruce pár přátel, není nic jednoduššího než pustit hru a po tazích se střídat u jednoho počítače. I tento způsob hry funguje bez problému, ale podle mého názoru je nejlepší stále multiplayer. Hra může v online režimu nadále fungovat jako pozoruhodný generátor zážitků a není nad pocit, když se můžete přes mikrofon vysmát kamarádovi na druhém konci republiky kvůli tomu, že se mu nedaří nebo se zapletl do nepřejících osidel náhody. Ano, občas umím být docela zlomyslný hajzlík a Adventure Game leckdy ke škodolibosti nepřímo nabádá. Když už jsem ale zmínil mikrofon, je třeba říct, že hra nepodporuje hlasový chat, takže pokud se chcete s protihráčem dorozumívat pomocí mikrofonu, nejlepší cesta vede přes Skype na pozadí. Toto řešení funguje vždy, ale přesto by hra mohla voice chat obsahovat. Naštěstí nechybí klasický textový chat, takže na rozdíl od Hearthstone a jemu podobných titulů lze protihráči napsat cokoliv a nespoléhat se jen na předpřipravené fráze a posunky.

Absence voice chatu je však zanedbatelný problém v porovnání s ovládáním hodu kostkami. V tomto ohledu je fakt, že se od bety principy hry nezměnily, spíše ke škodě. V betě byl hod kostkami pomocí myši dost nepřesný a nepředvídatelný a plná verze na tom bohužel nic nezměnila. I sebepřesnější hod kostkami zpravidla vyústí v moment, kdy jen bezradně sledujete, jak kostky padají mimo hrací plochu a vy vlastně ani nevíte, co jste hodili. Nemluvě o tom, že vás určitě hned napadne otázka, jestli náhodou neházíte špatně. Odpověď ale nejspíš bude znít ne, protože hlavní problém tkví v ovládání, které je prostě a jednoduše nepřesné a občas opožděné a vy brzy zjistíte, že nad tímhle aspektem hry nemáte ve skutečnosti sebemenší kontrolu.

Podle pravidel

Zdaleka největší problém bety ale tkvěl v absenci pořádného vysvětlení pravidel. Mnoho hráčů si stěžovalo, že neví, jak Adventure Game vlastně hrát, protože krátký tutoriál při prvním spuštění hry nebyl vůbec dostačující. Alespoň toto se naštěstí změnilo a povrchní textový tutoriál vystřídalo téměř dvouminutové video, v němž hlas vypravěče z indie hitu Stanley Parable názorně ukazuje, o čem hra vlastně je. A pokud by vám to nestačilo, v menu můžete vždy zabrousit do podrobného rozpisu pravidel, v němž je rozebráno všechno, s čím se na hrací ploše setkáte. Znalost anglického jazyka je samozřejmě podmínkou, protože Adventure Game není přeložené do češtiny, nicméně úroveň angličtiny je na úrovni, která by pro nikoho neměla představovat velký problém.

CD Projekt RED a Can Explode si tedy za finální verzi The Witcher: Adventure Game zaslouží velkou pochvalu. Zajímavý a velmi povedený koncept představený v betaverzi zůstal beze změny a byl obohacený o singleplayer, horké křeslo a pořádné vysvětlení pravidel. Navíc nechybí ani bonus v podobě achievementů a nového hudebního doprovodu, který je samozřejmě často vypůjčený z předešlých dílů Zaklínače. Adventure Game je tak ve výsledku velmi kvalitní desková hra, jejíž čistý štít špiní jen absence voice chatu (to ale považuji spíše za drobný nedostatek než za skutečný zápor) a především stále stejné ovládání hodu kostkami, které rozhodně nefunguje tak, jak by mělo.

Jeden problém však nepovažuji za dostatečný argument k tomu, abyste Adventure Game odmítli. Hra vám navíc neudělá velkou díru do peněženky, na Steamu a gog.com koupíte Adventure Game za 10 Euro a pokud jste se zúčastnili betatestu, na gog.com vás do 27. prosince čeká sleva. I s ohledem na nízkou cenu můžu tedy tuhle deskovku směle doporučit fanouškům Zaklínače, příznivcům deskových a strategických her i těm, kteří hledají něco pro zkrácení čekání na Zaklínače 3.