<strong>Ještě před recenzí vám přinášíme preview</strong>. Garrett jakožto zkušený zloděj se po desetileté odmlce vrací na místo činu a přináší s sebou pytel plný změn. Ale bude mu to stačit?
Dnešní doba přeje slovům začínajícím na „re“. Remakují, restartují, případně revitalizují se nejen filmy a filmové série, ale nějaký ten pátek už i hry. Novému začátku v poslední době neunikly zavedené značky jako Need for Speed nebo Tomb Raider. Nejinak tomu bude i u nejčerstvější inkarnace Thiefa, ovšem s tím rozdílem, že na rozdíl od výše uvedených sérií, které vycházejí poměrně pravidelně, jsme se naposled vžili do Garrettovy kůže před dlouhými deseti lety, což je v řeči čísel minimálně jedna hráčská generace. A zatímco jedni za tu dobu stihli hrám nadobro odrůst, druzí do nich naopak dorostli. Thief tak tentokrát nenese žádný podtitul ani číslovku a pokusí se začít s čistým štítem. Nejlépe takovým, který padne do noty co nejširšímu publiku.
Navzdory řadě změn se však tvůrci nehodlají odklonit od původní premisy, od toho, co dělá Thiefa Thiefem. Nadále se tak můžete spolehnout, že na vás čeká spousta okrádání majetných a následně pokud možno nepozorované plížení temnými zákoutími industriálního, do viktoriánského stylu laděného města jménem, ehm, Město (The City). Nezáleží na tom, zda kradete přímo peníze, drahé šperky nebo vybavení domácnosti, Garretta zajímá jediné – hodnota daných předmětů. Když dostatečně naplní své kapsy, začíná pokus o útěk. Stačí stisk jediného tlačítka a náš tichý zloděj se rychle přemístí z jednoho stínu do druhého. Oproti předchozím dílům, kde jste se v Garrettových botách báli šlápnout na obyčejnou podlahu, abyste nenadělali příliš hluku, tedy poněkud nezvyk. Nabízí se tedy otázka, zda se jedná o další z nedůstojných zjednodušení, která, zdá se, v poslední době infikují stále více a více herních sérií či prostou úlitbu mainstreamu. Odpověď si však bez zahrání z prstu nevycucám, a tak můžu pouze nabídnout letmý pohled pod pokličku.
Recenzi Thiefa vám přineseme koncem tohoto týdne.
Lapka 21. století
Pravověrné harcovníky jistě nepotěší tzv. Focus mód. Ten vám umožní zpomalit čas nebo zvýraznit na obrazovce důležité objekty, cesty či rovnou řešení problému. Výhody z něj plynoucí se projeví rovněž v boji. Tvůrci sice slibují, že souboje nebudou žádný med a že rozumnější řešení vždy představuje útěk a následné skrytí se v nějakém tom potemnělém koutě, ale pokud půjde do tuhého a vy budete čelit početní převaze, na Focus se stejně jako na nejlepšího přítele můžete za všech okolností spolehnout. A když ne, k dispozici jsou vám hračky jako Blackjack (palice, s níž majznete soupeře po hlavě) nebo luk s šípy (které půjdou v průběhu hry podle potřeby upravovat – jako příklad uvedu šíp s vodou, jenž dokáže uhasit plamen a tím vám poskytne vítanou tmu/stín).
Ale ještě k Focusu, ten jde tak jako mnoho dalších prvků deaktivovat, čímž si můžete snadno přizpůsobit obtížnost přesně vašim potřebám. Chcete vypnout mapu a šipky navádějící vás k dalšímu úkolu? Zrušit checkpointy? Jste ochotni úplně odstranit upgrady vaší postavy? Jste připraveni zemřít po jediném zásahu nepřítele nebo absolvovat mód, v němž smrt znamená začít celou hru nanovo? Žádný problém, s tím vším tvůrci z Eidos Montreal počítají a dávají vám tu možnost. Díky tomu se zdá, že si užije jak nováček, tak masochista.
Ani ryba, ani rak
Ostatně autoři v průběhu vývoje několikrát ohnuli hřbet a skákali tak, jak fanoušci pískali. Za své tak vzaly například quick time eventy a systém zkušenostních bodů byl oproti původním plánům výrazně přepracován. Jestli tyto změny Thiefovi v konečném důsledku prospějí nebo ublíží, se člověk asi nejlépe přesvědčí na vlastní kůži v plné hře, ale osobně je vítám. QTE jsou v posledních letech všude, zvykli jsme si na ně a naučili se je tolerovat v akčních rubanicích, akčních adventurách a dokonce i střílečkách, ale nějak si neumím představit jejich přítomnost v titulu jako je Thief. To samé pak platí o XP systému, který měl hráče odměňovat například za provádění headshotů. Nakonec ale bylo rozhodnuto, že tento styl neodpovídá Garrettově osobnosti a narušuje i další herní prvky, a tak byl bez milosti vyškrtnut.
Přesto Thief vypadá, že je pro nové hráče a nové desetiletí nezvykle upgradován. Garrett si se svými akrobatickými schopnostmi v ničem nezadá s hrdiny série Assassin’s Creed. Také šplhá, utíká a občas i zabíjí s takovou lehkostí, až to místy může působit nepatřičně. Jeho přednosti se však i nadále skrývají zejména ve stealth přístupu, který je v konečném důsledku praktičtější, protože když už tak vám umožňuje eliminovat protivníky v tichosti jednoho po druhém. Samozřejmě je stále třeba mít na paměti, že trailery a gameplay videa dost možná záměrně ukazovala akčnější přístup k hraní, poněvadž ten je na pohled atraktivnější a několikaminutový záběr na studování pohybu stráží by jistě díru do světa neudělal. Plná verze (a s vypnutými pomocníky zmíněnými výše) se tedy nakonec může od dosavadní prezentace diametrálně lišit. Tak jako celý rozháraný koncept i první recenze s sebou přináší smíšené dojmy, přesně jak jsem se obával. O výsledné kvalitě se na vlastní kůži přesvědčíme (a vy klidně s námi) už brzy.
Thief vychází v pátek pro PC s českými titulky, PlayStation 4, Xbox One, PS3 a X360. Přečtěte si náš rozhovor s Cenegou o lokalizaci nebo recenze zahraničních magazínů.
