Comgad do našich války chtivých pařátů přihrál rozsáhlou preview verzi chystaného přídavku pro nejnovější Total War. Jak se nám bojovalo?
Ačkoliv už je to nějaký ten pátek, co jsem naposled usedl ke druhému Shogunovi, neváhal jsem ani minutu, oprášil katanu a barevnou zbroj a vydal se znovu válčit za mír v Japonsku, nebo ten boj alespoň započít. I když, tentokrát to nejspíš bude o poznání odlišná válka.
Vstříc pokroku
Určitě jste o tom už sami slyšeli. Nastala doba modernizace. Na konci 19. století už v Japonsku málokdo věří v tradice a čest, místo toho je na pořadu dne vyjednávání se západními mocnostmi, stavba továren a skupování smrtících zbraní. Ano, právě o tom je nový datadisk. Kterak smysl pro férový boj a národní tradice musely ustoupit vlivu západních mocností, industrializaci a novým technologiím, které v celé zemi rozpoutaly další občanskou válku. Vítejte zpátky.
Příběhovou zápletku s dovolením nebudu moc rozebírat, tu si nechám na finální recenzi, spíš se zaměřím na nové prvky jako takové. V první řadě nečekejte, že se vám do rukou dostane úplně nová hra, jde opravdu o klasický datadisk, byť samostatně spustitelný. Menu je ale stejné, základní hratelnost je stejná, uživatelské rozhraní se také nijak zvlášť nezměnilo, ale o to víc člověka překvapí, co všechno se změnilo v samotném boji. Ale hezky popořadě. Nejdřív musím říct, co všechno jsem vlastně měl možnost hrát. Preview verze nabídla úvod singleplayerové kampaně, dvě historické mise a několik tutoriálů (které se nijak zvlášť neliší od původního titulu). Zdá se vám to málo? Mě z počátku taky. Ale na zevrubnou představu to stačí.
Proč máchat mečem když máme střelný prach
Protože jsem vždy prahnul po historické autentičnosti a z počátku jsem navíc trpěl bláhovou představou, že si nepotřebuju nic oživovat a můžu se rovnou vrhnout do boje, začal jsem s historickými bitvami. Jedna se zaměřuje na klasický pěší boj, druhá na válčení na moři. V té pěší, jíž jsem spustil jako první, dostanete na starost několik početných jednotek, a máte za úkol zabránit postupujícímu nepříteli proniknout některou z únikových cest na okraji mapy. Takže, vybrat jednotku, a šup s ní na nepřítele, jenž se objevil za nedalekou vesničkou.
Jako první vyrazila kavalerie, která sice první nepřátelskou linii slušně narušila, ale nestačilo to. Co naplat, musí se hnout i pěšáci. A v tu chvíli pochopíte, že je něco jinak. A to něco jsou střelné zbraně, první ukázka západního vlivu. A je to opravdu brutální ukázka, střelci nejsou jenom nějací „hlasitější lučištníci“, a co je důležitější, lze s nimi slušně měnit taktiku. Není nad to poslat proti nepřátelské jednotce vojáky útočící na blízko, a v lesíku ze strany schovat střelce, kteří ve vhodnou chvíli zaútočí na nic netušícího protivníka z boku. V minulosti šlo něco takového maximálně s kavalerií, ale palné zbraně jsou prostě efektivnější.
Zvlášť když přijdou na řadu notoricky známé kulomety Gatling. Převoz sice trvá šíleně dlouho, ale zato jsou nesmírně účinné. Leckdo si určitě vzpomene na finále filmu Poslední Samuraj, jímž se celý datadisk očividně výrazně inspiroval (Toma Cruise jsem naštěstí nepotkal).
Gatlingy dokážou z obyčejné bitvy udělat skutečná jatka, i proto jsem jich měl k dispozici jenom malé množství. Ale i s malým počtem byla pěkná sranda. V tu chvíli může totiž přijít na řadu další novinka, a to možnost se přepnout do první osoby a střílet z Gatlingu na vlastní pěst. Vskutku báječný pocit. Aspoň z počátku. Pak na moje Gatlingy, z nichž jsem jeden ovládal já sám, naběhla celá nepřátelská jednotka asi o padesáti mužích, a já střílel tak intenzivně, že jsem omylem sejmul obsluhu vedle stojících mašin. Tvůrci zkrátka neponechali nic náhodě a autenticitě podřídili i tenhle skvělý prvek.
Obránce všech moří
Nicméně, i když to byla velká sranda, bitvu jsem relativně brzy prohrál. Stává se, takže jsem se rozhodl pro změnu vyzkoušet druhou historickou bitvu, resp. námořní bitvu. Ta byla novinkou sama o sobě, protože představuje novou oblast námořních bojů, a to infiltraci, resp. obranu přístavu za asistence artilerie stojící na březích. Já měl na starost obranu s několika fešně vypadajícími loděmi. I tady se projevil vliv západu, takže už nejde o dřevěné plovoucí krabice, ale skutečné lodě, jaké se v 19. století běžně používaly. A k tomu jsem měl na starost ještě několik postů artilerie.
Hra mi ale nedovolila se nějak zvlášť rozkoukat a už na mě poslala nepřátelská plavidla. Období klidu netrvalo dlouho a už byly přední lodě v sobě. Tentokrát se ale boje mohou obejít bez infiltrace na cizí palubu, bohatě stačí klasický boj pomocí kanónů a vhodného manévrování. Všude to vybuchovalo, voda byla plná bordelu, do toho střílela artilerie, zkrátka ideální válečná vřava.
Možná si vzpomínáte, jak jsem si v recenzi původní hry stěžoval na nudné námořní bitvy. Asi už chápete, že to by se tentokrát dít nemělo. Zvlášť když i artilerie má možnost přepnutí do FPS pohledu a můžete střílet vy sami, pro změnu klasické dělové koule. Stejně jako v případě Gatlingů jde o ideální možnost, jak nechat mozek chvíli odpočinout, ale stejně zvrátit osud bitvy ve svůj prospěch. Ty drsnější z vás určitě potěší, že při výstřelu koule se jí kamera drží až do chvíle, kdy narazí do cíle, tedy do nepřátelské lodě (i když i tentokrát je friendly fire možný). Občas se tahle featurka stává dost brutální a krvavá, netřeba popisovat, co asi udělá dělová koule letící vstříc otevřené palubě plné lidí.
Zajímavou novinkou je možnost přepnout do pohledu první osoby a střílet z kulometu Gatling nebo ovládat kanón na lodi.
Všude po mapě
Z námořních bitev jsem zatím nadšený, doufám, že finální verze přinese ještě větší zážitky. Od původní hry zkrátka udělaly obrovský krok správným směrem. Každopádně, po úspěšném odražení několika vln nepřátelských lodí nezbývalo než zkusit kampaň. Už z úvodního intra je patrné, že je tentokrát mnohem více filmová, což je jenom dobře. Jakmile úvodní filmeček skončí, jste bez jakéhokoliv otálení vrženi na mapu světa, a hned můžete vidět, že je mnohem rozsáhlejší a detailnější. V základu se nic nezměnilo, stále jde o efektivní kombinaci 2D a 3D zobrazení, jde spíš o rozlohu. V úvodu původní hry jste mohli táhnout v podstatě jen jedním směrem. Tentokrát stojíte ve středu a kolem vás je spousta nedobytého území. Jestli bude vážně možné dobýt všechny viditelné oblasti (a že tomu zatím všechno nasvědčuje), myslím, že se o hrací dobu nemusíme vůbec bát. Pokud jde o samotné bitvy, všechno důležité už bylo řečeno výše, snad jenom doplním, že se můžete těšit i na nové, často propracovanější mapy. Škoda jenom že jsem se nedostal k jedné z dalších novinek, železnicím. O to víc si je ale plánuju vychutnat v plné verzi.
Díky západním mocnostem
Ačkoliv preview verze nabídla spíše jen takovou ochutnávku, i tak jsem se dost bavil. Zatím to vypadá na opravdu perfektní a propracovaný datadisk, jaký by si tak skvělá strategie, jakou Shogun 2 bezesporu je, určitě zasloužila. Jenom doufám, že i když je větší akčnost, plynoucí snad z každého prvku, zábavné osvěžení, nebudou to ve výsledku tvůrci nijak přehánět. A taky že do března vyladí všechny chyby, setkal jsem se totiž s častým blikáním korun stromů, s výpadky umělé inteligence při námořním boji (lodě se do sebe zasekávají i na otevřeném moři), nebo se zabugovaným kurzorem, kdy pořád zůstával jako bojová ikona, a tak nešlo s vojsky hýbat, jenom jim určovat protivníka. I tak jsem se ale královsky bavil, a proto doufám, že se budu minimálně stejně bavit i v případě plné verze. Zatím tomu všechno nasvědčuje.
