Yesterday – svěží vítr nasycený satanismem

Co naplat, adventury už dávno netáhnou tak jako v minulosti. Já tu ale nejsem od toho, abych řešil, čím to je, ale abych zhodnotil nadějně vypadající počin studia Pendulo, jenž má rozhodně šanci tuto situaci aspoň trochu změnit.

Od bezdomovců ke ztrátě paměti

Hlavním prvkem Yesterday je samozřejmě příběh. Ten uvádí dvojice netradičních hrdinů, zbohatlík Henry White a jeho zavalitý kolega Cooper. Oba jsou členy humanitární organizace, která jim dala za úkol prošetřit situaci s bezdomovci ve vyřazené zastávce metra. Podle pravidel kvalitních herních příběhů se ale zdánlivě banální zápletka zamotá víc než je zdrávo, dokonce se začne i střílet, prostě a jasně, všechno se dost nepříjemným způsobem podělá. Ve chvíli, kdy má hráč plnou hlavu otazníků, nastane menší časový skok, a vy zjistíte, že hlavní postavou není ani Henry White, ani Cooper, ale mladík jménem John Yesterday, Whitův zaměstnanec, jenž ale za záhadných okolností ztratil paměť, a kromě toho je nápadně podobný jedné postavě, s níž se setkal Henry a Cooper. Cíl je každopádně jasný. Oživit ztracenou paměť. I tahle story se ale pořádně zašmodrchá, a z obyčejného dobrodružství se vyklubá temný thriller nasáklý satanismem, někdy naopak doplněný humornějšími situacemi.

Příběh je rozhodně kvalitní, dokáže vás slušně motivovat k průchodu hrou, zaručuje parádní hrací dobu a dokonce vám po celou dobu nadhazuje indicie, podle nichž můžete občas vytušit, jak to všechno vyvrcholí, což se moc často nestává. Kromě toho nabízí zápletka i velké množství rozličných postav, jež doprovázejí opravdu propracované a často i větvené rozhovory. Něco takového by člověk čekal u RPG, ale ani dnes není taková vykecávačka u adventur běžná. Yesterday se ale tohoto prvku chopí vší silou, což má za následek opravdu kvalitní a přínosný rozhovorový systém, navíc plně nadabovaný. Samozřejmě se občas jedná i o slušnou pomůcku při řešení rozličných hádanek a rébusů.

Příběh je rozhodně kvalitní a dokáže vás slušně motivovat k průchodu hrou.

Mozek se nemůže zastavit

No ano, když je to adventura, nesmí chybět hratelnost založená především na velkém množství rozličných hádanek. Ty se většinou drží žánrových zásad, většinou jde tedy o to správně využít/zkombinovat nalezené předměty. Dobrá zpráva je, že rébusy většinou mají svoji vlastní logiku. Špatná zpráva je, že vás občas mohou potkat pořádné záseky. Logika je fajn věc, ale občas po vás Yesterday chce činy, které vás prostě v životě nenapadnou. Pro tyto chvíle disponuje hra dvěma pomůckami. Jedna z nich je tlačítko pro dočasné zvýraznění všech aktivních míst a předmětů, což bezvadně eliminuje případný pixel-hunting a zoufalé šmejdění po obrazovce. Druhá je nápověda, jíž můžete využít prakticky kdekoliv, tedy za předpokladu, že se předtím pokusíte o nějaké vlastní kroky. Obzvlášť tahle pomůcka se někdy vážně hodí, ale někdy ani ona nepomůže, kromě toho nepochybuju, že spousta hráčů považuje nějakou nápovědu za zbytečnost. Právě tyto jedince chci tedy varovat před případnými záseky. Bez nápovědy vás čekají dlouhé chvíle zoufalého pátrání s nejistým výsledkem. Jinak jde ale rozhodně o vítanou pomocnou ruku, i když by zároveň neuškodilo, aby se nezpřístupnila tak často (stačí čtyři nebo pět kliků na nějaký předmět a už je aktivní).

Kromě konvenčních hádanek, které opravdu potrápí vaše mozkové záhyby i schopnost hledat a dívat se, můžete očekávat i pár netradičních zádrhelů. Hned v úvodu vás třeba čeká několik partií šachu s cílem dát mat jedním tahem, o nějakou dobu později musíte zase správně vkládat symboly do velkého kříže (což není žádná sranda), a tím to rozhodně nekončí. Díky tomu si tak nikdy nemůžete být jistí tím, co potrápí váš mozek za dalším rohem.

Pokud se zaseknete, což se může snadno stát, můžete využít dvě pomůcky, a to klasickou nápovědu a tlačítko zvýrazňující všechny aktivní předměty.

Jako na stránkách komiksů

Yesterday se navíc může pyšnit i unikátním vizuálním stylem. Ten umně kombinuje 2D a 3D zobrazení, díky čemuž vypadá vše plasticky, a přitom hravě a nenuceně. Pro potřeby adventury ideální, zvlášť když titul nabízí spoustu rozličných prostředí a scenérií. Různé texty a obraz při rozhovorech je pak zpracován doslova ve stylu komikových sešitů. Všechno je tak nějak minimalistické, ale přitom stylové, což by se dalo říct i o celkovém ozvučení a také uživatelském rozhraní. To se očividně drží hesla „v jednoduchosti je síla“, na jedné obrazovce totiž máte vše potřebné, jak obraz samotné hry, tak i tlačítka pro obě zmíněné pomůcky, nastavení i pro ukončení. A samozřejmě je tu také inventář, jenž však trpí jedním nedostatkem. Pokud máte v zásobě větší množství předmětů, čemuž se dřív nebo později nevyhnete, jedna vodorovná lišta je prostě málo a tak inventář občas ztrácí svoji přehlednost, což je určitě škoda. Osobně bych si představoval možnost si přehled všech předmětů zobrazit v samostatné tabulce.

V případě Yesterday jsou ale oba problémy, tedy místy extrémní obtížnost a občasná nepřehlednost inventáře, jenom drobnost. Čekal to asi málokdo, ale tahle adventura se jinak vážně povedla. Geniální příběh, propracované rozhovory, většinou ideální hádanky, přítomnost dvou pomůcek, unikátní grafický styl a jednoduché UI, to všechno dává dohromady počin, o němž můžu s klidem prohlásit, že jde o jednu z nejlepších adventur, s jakými jsem měl tu čest. A že jich bylo hodně. Dalo by se říct, že jde o blesk z čistého nebe, jenž výrazně čeří stagnující vody adventurního žánru. Je snad potřeba něco dodávat?