Jeden z mých mnoha restů, které jsem konečně dohrál, ale ne tak čerstvě, abych se tu mohutně rozepsal, tedy jen stručněji a bez spoilerů v příběhu.
Příběh v pokračování nezačíná nijak odlišně. Stejně jako v prvním díle je naším cílem najít lék a ukončit Hugovo trápení od nemoci Macula, která v jeho přítomnosti způsobuje mor v podobě obřího hejna krys, které požírají vše živé a štítí se pouze světla. Dalo by se říct, že originality oproti jedničce tu moc není, ale hra tu lépe pracuje s emocemi a vžití se do našich hrdinů. Ač se zdá, že se Hugovi dostane náležité pomoci už začátku hry, postupně se dozvíme, že ne vše je tak jednoduché a metody Amicie a její matky jak Hugovi pomoci se velmi liší.
Postavy už jsou známé jak z prvního dílu - naši neohrožení sourozenci, mladý alchymista Lucas do každé (ne)pohody a matka Amicie a Huga. Hra nám samozřejmě představí i nové postavy, které si lze oblíbit, ale pokud už za sebou máte několik příběhových her, nebudete mít nejspíš problém si domyslet jakou roli budou v příběhu hrát a jakým směrem se budou vyvíjet. Největší péče je věnovaná naší hlavní hrdince Amicii, která vyspěla především psychicky. Už má dost všeho zlého, co se její rodině přihodí a nebojí se odpovědět stejnou mincí, i kdyby to znamenalo za sebou nechat spoustu mrtvých. Pro ochranu svých blízkých cokoliv.
Gameplay se dočkal menších než větších úprav v porovnání s jedničkou. Většinu času budete obcházet moře krys, které se bojí světla, ale do arzenálu Vám přibyde pár vychytávek, které Vám cestu usnadní. V soubojích zase oceníte nový přírůstek v podobě kuše, která je více přímočará a pobijete s ní vše co není oblečené do pancíře. Avšak náš ikonicky prak zeslábl tím způsobem, že nemůžeme nepříteli sejmout helmu z hlavy. Váš prak je tedy smrtící jen tehdy, když Váš sok nemá helmu. Dokonce se nám dostane možnosti krysy ovládat k našemu prospěch. No, a když se vrátím k moři krys, často mě deptala nejasnost kam až krysy dosáhnou. Jste ve světle ohně a zřetelně vidíte, kde se krysy na sebe mačkají, ale dál nepostoupí. Jakoby před nimi byla neviditelná bariéra, která je nepustí ani o píď. Kus před tou "bariérou" se válí předmět, který byste rádi do svého inventáře. V pocitu bezpečí Vašeho ohně se rozhodnete předmět sebrat, ale zdá se, že krysy při pomyšlení na to, že Vás sežerou, jsou schopny tu bariéru náhle překonat, jen aby si na vás smlsly. Naštěstí jsou checkpointy většinou velkorysé...
Výprava se mi začala líbit asi od prvních dvou hodin. V adventurách jako jsou tyto si potrpím na posun v příběhu, i v lokacích. Proto mě asi první 2 hodiny trošku deptali tím jak se odehráli. Ve stejném místě, kde jsem byl spíše poslíčkem, příběh nedostával spád a já se bál, aby to tak nebylo celou hru. Naštěstí nebylo a hra se posouvala, střídala emoce, nálady a místa. . Svět tu dokáže být šťastný a prosluněný a po pár kapitolách plný úmrtí, deprese a nářků. Avšak přesto bych možná ze hry 2 hodinky ubral. Všechno to vyhýbaní se krys a kradmé zneškodnění nepřátel se může přejíst a člověk už jen čeká, aby došel do konce hry. Avšak musím říct, že ten konec za to opravdu stál.
Rozhodoval jsem se mezi 7-8 bodů, s tím že 7 považuju za dobrou hru, kterou táhnou dolu pár nedostatků, ale morem nakažený středověk je zajímavé a vcelku neokoukané zasazení, se kterým vývojáři tak dobře pracují, že 7 by mi přišla nakonec málo.
Příběh se silnými emočními chvilkami
Rozvoj starých postav
Nové způsoby jak se vypořádat s krysy...
... a likvidovat nepřátele
Soundtrack
Kontrast světa
Hra se místy táhne
Nové postavy jsou předvídatelné
Krysy Vás dostanou někdy i tam, kde to nečekáte.
