Recenze: Warhammer 40.000: Darktide

Tento čtvrtek vyšla po pre-order betě Co-op střílečka Darktide od studia Fatshark, tvůrců známé série Vermintide. Pro toho kdo nehrál Vermintide může jako vzor do jisté míry sloužit i Left 4 Dead série od Valve. Jedná se o multiplayerovou akční hru, kde skupinka čtyř hráčů bojuje proti hordám nepřátel a to za pomoci zbraní střelných, chladných i magických.

• Platforma: PC (později Xbox SX/SS)
• Datum vydání: 30.11. 2022
• Výrobce: Fatshark
• Žánr: Multiplayer Akce
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: Online Co-op
• Dat ke stažení: 50GB
• Herní doba: 25+ hodin
• Cena: 39.99€ (Steam), Xbox Gamepass pro PC

Tentokrát je hra, jak název napovídá, zasazena v univerzu Warhammer 40.000, což je samo prostředí ve kterém by nechtěl žít ani ten největší šílenec či masochista. V tomto světě není místo na pohodlí nebo pocit bezpečí. Je to zvláštní mix velmi temného sci-fi a fantasy s gotickým vizuálem. Nejmocnější silou v celé galaxii je lidské Impérium, které je však zároveň neustále pod útokem ze všech stran. Planety jednotlivých hvězdných systémů jsou často pod hrozbou z řad Xenos ras jako Orci nebo Tyranidi. Nejčasteji se však jedná o hrozbu Chaosu, která může na jednotlive planety či celé sektory přijít zvenčí stejně jako zevnitř. Darktide se odehrává na planetě která je pod útokem kultu morového boha Nurgleho, a vaši nepřátelé jsou tak různé variace na chudé a potrhané kultisty, hnijící mutanty nebo i přímo démonické entity tohoto boha Chaosu. Hráč se ocitá v roli trestance, kterého naverbuje Inkvizice za účelem boje proti této chaosí hrozbě. Příběh napsal Dan Abnett , známý spisovatel knih z tohoto univerza či mainstream komiksů (i pro Marvel). Jak se dá čekat, je hlavně o potlačení Nurgleho kultu na planetě a v době vydání hry ještě není dokončen. Bude pokračovat v rámci updatů po vydání hry.

Rozmanitá jatka

Při tvorbě postavy si vybíráte jednu ze čtyř velmi odlišných tříd: Veterána – klasického vojáka, Zealota – fanatického uctívače Císaře, který většinu problémů řeší plamenometem a kladivem, Psykera – sci-fi kouzelníka a nakonec Ogryna, což je obr jež nahrazuje mozkové buňky množstvím svalů a má k dispozici ty nejtěžší zbraně, či dokonce obří štít. Jeho role je dosti důležitá – když zrovna nezavazí Veteránovi v rozhledu, tak je vynikající tank, čistič chodeb a díky své síle nemá postihy na nošení baterií a předmětů potřebných pro splnění mise. Krom Ogryna jsou k dispozici mužské i ženské variace těchto postav, a jejich jejich pozadí které u tvorby volíte má pak dopad na dialogy které postavy mezi sebou vedou během hry.

Gameplay je celkem jednoduchá – na palubě inkviziční lodi si vyberete mapu na které budete plnit jednu ze šesti misí (od jednoduché Assassination až po kradení muničních zásob), počkáte až se zformuje parta a hurá na jatka. A jatka to jsou - plné krve, částí těl, červů a dalších tekutin, které snad ani nechci zkoušet identifikovat. Každá mise může mít ještě vedlejší úkol jehož splnění zvedá odměny po úspěšném dokončení – sesbírat jeden ze dvou typů knih. Grimoire – každý nalezený celému týmu sníží maximální množství HP, nebo jednodušší Scripture, které jen zabírají místo pro jinak použitelné předměty jako přenosný ammo pack. Tyto mise mají až pět úrovní obtížnosti a čím vyšší, tím jsou za ni vyšší odměny v podobě XP, peněz, předmětů nebo zdrojů pro crafting. Jednou za čas se mění i různé speciální podmínky jako je více nepřátel, častějčí elity nebo například zhaslé světla napříč mapou (opravdu, opravdu chcete zbraň s baterkou). Pokud vaše postava dostane až příliš naloženo, padne na kolena a čeká až ji její spoluhráči zvednou. Pokud se nepodaří, tak je zajata a tým ji může osvobodit v pozdější části mapy. Pokud se v této situaci ocitnou všichni, znamená to konec a návrat zpět na palubu inkvizičního plavidla.

RPG prvky jsou zde v podobě stromu schopností, které si odemykáte – každých pět levelů dostanete přístup k jedné ze tří schopností až po finální 30. level, kde je ta nejsilnější. Build přitom můžete měnit libovolně a zdarma mezi misemi, a upravovat ho tak podle toho, jaké zbraně zrovna chcete využívat a podobně. Každá třída ma vlastní unikátní typ zbraně jako například Hůl pro Psykera, Plamenomet pro Zealota nebo Reaper pro Ogryna. Vzácnost zbraní tu funguje stejně jako ve většině RPG – od šedé po legendární zlatou. Brnění, resp. Oblečení zde plní jen čistě kosmetickou roli, a vaši postavu tak vylepšujete jen pomocí zbraní (primární na blízko a sekundární střelnou) a až třech přívěsků které dodávají postavě sekundární vlastnosti jako více HP, štítu nebo jednotlivé resisty.

Každá třída ma vlastní unikátní typ zbraně

Předměty získáváte formou vzácné odměny Emperor´s Gift na konci mise, nebo v obchodě který se jednou za hodinu refreshuje a nabízí nové předměty. Obchod je ovšem omezený na maximálně modrou kvalitu. Napříč misemi však nacházíte materiály pomocí kterých tyto zbraně můžete upgradovat až na legendární. Později bude dostupná i možnost rekonfigurace dané zbraně, což bude tahoun pro minmax typ hráčů, kteří budou ideální výzbroj potřebovat pro průchod misí na vyšší úrovně obtížnosti. Hra nabízí i týdenní úkoly za jejichž plnění dostává hráč speciální tokeny, které může měnit v obchodě jehož obsah se mění každých 24h za epic/legendární předměty. Ve hře je i premium měna za kterou se dají nakoupit čistě kosmetické předměty.

Ze stok až do Chrámů

Po vizuální stránce Darktide rozhodně neurazí, ovšem není to ani žádný skvost. Grafika i její nastavení jsou dnešní standard a ve finále je to možná i dobře, protože to s sebou přináší i stabilitu a absenci jakýchkoliv optimalizačních problémů. Hra nemá žádné problémy a běhá na odpovídajícím hardwaru tak, jak by se dalo čekat. A pro slabší PC je tu nvidia DLSS nebo AMD FSR, které jsou záchranou pro spoustu hráčů. Co ovšem vybočuje z průměrnosti je design. Studio Fatshark ukazuje že předloze navýsost rozumí a design jednotlivých map je dechberoucí. Ať už jde o hrozivě temné stoky nebo čelist dropující gotické stavby na povrchu. Obrovská práce je vidět na detailech prostředí – obrovské mechanismy které v průběhu vašich misí spouštíte, nebo i drobnosti jako tanky v pozadí úžasně doplňují nebo přímo tvoří atmosféru a tvůrci si určitě zaslouží pochvalu.

Studio Fatshark ukazuje že předloze navýsost rozumí a design jednotlivých map je dechberoucí.

Pokud jsem byl nadšený z level designu, jsem potom absolutně bez sebe z hudebního doprovodu. Jesper Kyd (Darksiders 2, Skyrim, Assassins Creed série atp.) tu předvádí něco neuvěřitelného. Spousta hráčů na internetu ho už nyní odhaduje na GOTY výherce na příští rok a spousta skladeb z tohoto OST si určitě najde místo v playlistech fanoušků. Hlavně skladba Disposal Unit – Imperium Mix (youtube klip níže) si mě získala. Soundtrack je kvalitativně na stejné úrovni jako ten k Doom 2016, a to rozhodně není malá chvála. Zbytek zvukového doprovodu je taktéž vynikající. Od vytí psů, přes nebezpečný tikot, až po zvuky zbraní a usekávání končetin – vše zní výborně. Hlavně tikot vybuchujícího mutanta je velmi dobrý tah. Buduje napětí až do okamžiku kdy se na hráče vyřítí jen aby jeho výbuch udělal masivní škodu. Je proto důležité naslouchat tomu, co se kolem děje.

Co tedy hře vytknout ? Inu je to Co-op záležitost, takže zábavnost je velmi závislá na spoluhráčích. Ten kdo má partu podobně aktivních kamarádů si Darktide užije mnohem více než sólista který doufá ve schopné hráče v matchmakingu. Zatím nezpřístupněné úpravy zbraní a trinketů určitě hře na dlouhodobém hraní nepomohou a chybí mi ve hře něco jako je Paragon systém z třetího Diabla. Hra sice nemá zásadní problémy se stabilitou, ale i přesto občas crashne do windows. Naštěstí funguje reconnect a po spuštění hry znovu Vás to připojí zpět do rozjeté mise, kde mezitím zaskakoval BOT. Něco jako encyklopedie výrazů by také bodlo - hlavně některé vlastnosti zbraní potřebují popis. Přijde mi že kromě zábavné akce a uspokojujících efektů v endgame náplni chybí prvek který by hráče hnal kupředu. Doufejme že s tím přijdou pozdější updaty, jelikož si to Darktide určitě zaslouží - jedná se jednoznačně o nejlepší hru tohoto žánru od vydání prvního Left 4 Dead.