Silent Hill 2 Remake

Naprosto fantasticky vytvořený remake. Moje růžové brýle a dávné vzpomínky mi říkaly, že přesně tak si hru pamatuji. Ale pak jsem se podíval na přímé srovnání a ten skok je až neuvěřitelný. Co hře ale zůstalo je naprosto parádní atmosféra, která mě dokázala přikovat ke hraní. Pocit neustálého napětí byl až podivně krásný. Hudba Akiry Jamaoky je léty prověřená a i tak mě naháněla příjemnou husí kůži. Zvuky herního světa byly strašidelné samy od sebe. Ale všechno vytvořené do hodně příjemného dezertu. Jen málo her mě dokázalo tak upoutat k židli a pokračovat dál. Nejlépe večer a se sluchátky. Procházení zamlženým městem, depresivní nemocnicí nebo opuštěným hotelem byl zážitek a hrůza zároveň. Potkávat oživlé figuríny (ty byly obzvláště vypečené), naštvané zdravotní sestřičky a pak všem známého Pyramid Heada a pak jít v reálu spát, to všechno se mi občas postaralo o zajímavé sny. A pak všechny ty vyšinuté postavy s vlastním trápením. To byla také lahůdka. Tentokrát jsem ale měl lepší konec než před cca 20 lety.

Občasné záseky, kdy jsem úplně dobře nepochopil záměr autorů, mě trochu vytrhl z tempa a to nemluvím o návratu ke hraní, kdy jsem měl z důvodu pracovního vytížení asi 3 týdny pauzu a pak jsem se těžko do hry dostával, to vše jsou ale jen malé kaňky na úžasném zážitku. Za mě je Silent Hill 2 Remake rozhodně nejlepší počin Bloober Teamu. Už teď se moc těším na předělávku prvního dílu a hodně doufám, že se dostane i na neméně skvělou trojku se sympatickou Heather Mason.

Série Silent Hill zraje jako víno. Dodnes legendární vzor hororového žánru, který v podstatě umřel s koncem 7.generace herních konzolí dílem s podtitulem Downpour z roku 2012 a snahou o restart od Hidea Kojimi, dosud nepřekonanou demo ukázkou P.T z roku 2014. Ze zmíněného projektu však nikdy nový díl nevznikl a zdálo se, že celá značka zůstane u ledu, maximálně ve vzpomínkách herních pamětníků.

Pomyslným sklepmistem, které dostalo na starosti oprášit tento archivní kousek je polské studio Bloober Team, známé hrami jako Layers of Fear, Observer nebo Medium a další. Všechny se však řadili spíše do kategorie menších až nezávislých projektů. O to větší obava panovala, jak si nepříliš zkušené studio poradí právě s remakem Silent Hill 2, který se právem řadí mezi klenot celé série.

Netřeba chodit kolem horké kaše a mohu rovnou prohlásit, že remake se navzdory nad očekávání velmi povedl. Drží původní příběhovou linku, po stránce hratelnosti významně rozšiřuje herní délku a pole Vaší působnosti určené k průzkumu města a vedlejších cestiček. Celé to navíc krásně vypadá a zní za přispění technologie Unreal Engine 5, původního zvukovému podkresu s podmanivým melancholickým soundtrackem. Pečlivý dohled původních autorů nad celým vývojem se vyplatil.

Abych pouze nepěl pochvalné ódy, musím zmínit i negativa, která mi osobně brání hře udělit ultimátní hodnocení. Daní za grafický vizuál je framerate, který ani v jednom režimu na PS5 není vždy stabilní. Byť jsem 1/3 hry odehrál na 30 snímků v režimu Quality s lepším stínováním a odrazy, tak po přepnutí do Performance jsem uznal, že responzivnější ovládání mi přeci jenom vyhovovalo více. Malou pihou je také lehká obtížnost i na základní nastavení, kde na každém kroku narazíte na lékárničku nebo náboje, proto doporučím, dejte si hru rovnou na Hard, pro co nejlepší survivor zážitek.

Závěrem pouze doporučím, určitě si Silent Hill 2 zahrajte, stojí za Vaše peníze a pozornost, na rozdíl od současné konkurence na poli remaků.