Alien: Isolation – poznejte živého Vetřelce

Recenzovaná verze: PC

Trenky jsem neměnil. Ba co víc, nechyběl mi ani dostatek kuráže čelit Vetřelci bez jakékoliv prevence tam dole a dokonce jsem na závěr ani nelitoval, že já hlupák nevyloudil od sousedovic prcka alespoň jednu plenu pro sichr. Za dobu hraní jsem ani jednou nevyhlásil hnědý poplach, i přestože jsem měl několikrát opravdu namále. Creative Assembly se ovšem i přesto povedl výjimečný kousek, jenž pro fanoušky Gigerova monstra a Scottova původního snímku znamená jediné: Videoherní vetřelec se povedl a i když k němu máme řadu výhrad, stále se jedná o vysněné Eldorado pro všechny, kteří alespoň jednou v životě vzplanuli láskou k fenoménu Aliena.

Zase to začalo u signálu

Každý právoplatný fanoušek vetřelecké ságy moc dobře ví, co se stalo na lodi Nostromo. Takovou znalost Alien: Isolation nevyžaduje a i když se na původní příběh Ripleyové často odkazuje, nemusíte mít strach, že byste se ve scénáři od Creative Assembly snad ztráceli. Pustím se s odvahou dokonce tak daleko, že doporučím narativní složku hlavně hráčům dosud nepolíbeným vetřeleckým univerzem.

Mám pro předchozí tvrzení jeden podstatný argument, který by měl zřejmě rozhodovat o tom, zda si hru zakoupíte či ne. Celý scénář je až sprostě předvídatelný a pro ty, kdo mají za sebou všechny filmy, neskrývá absolutně žádné překvapení. Pokud jste tedy seznámeni především s filmovou trilogií, radím brát novou hru s Alienem především jako možnost, na vlastní husí kůži pošimrat Gigerovo monstrum plamenometem po hlavě.

Nechápejte mě špatně. Scénář nechybí, nabízí nové postavy, nové korporace a více čí méně zajímavé odbočky, problém je ale v tom, že to celé vypadá jako amatérsky pospojované puzzle, kde jako kusy skládačky posloužily původní tři filmy. Považte sami: Amanda Ripleyová, dcera filmové Ripleyové, cestuje na lodi Torrens s charaktery jako vystřiženými z původních filmů ke stanici Sevastopol. Postav sice není tolik, ale všechny si najdou v klasické expozici přesně to samé místo jako před třiceti lety na filmovém plátně.

Jste-li však ze skupiny hráčů, jimž se vetřelecké filmy doposud úspěšně vyhýbaly, pak si buďte jisti, že zde Alien: Isolation odvádí solidní práci a příběh vypráví povedeně. Atmosféra je dokonce tak hutná, že ani nemusíte zápolit s nebezpečným vesmírným šmejdem a pod kůží budete neustále cítit krev ve varu.

Změnou oproti původní myšlence je až jistá zalidněnost dějiště hlavního příběhu – stanice Sevastopol. Populace na stanici sice znemožňuje průchod tvrzení ,,ve vesmíru vás nikdo neuslyší křičet“, pořád se však jedná o záblesk autorské invence, kdy vám dokonce řada postav zpříjemní svou společností alespoň několik minut hry než... než se s nimi rozejdete…

Ve skříni, pod stolem a v potrubí

V Creative Assembly se dušovali, že pocítíme takový strach, jaký jsme ještě u her nezažili. Mám tu čest jako jeden z prvních na světě říci, že to je alespoň z části pravda. Za všechno to nadšení může zejména Vetřelec složený z takřka živoucích polygonů. Stačilo ještě trochu vyladit pohybové animace a nebál bych se prohlásit, že mi na harddisk vlezl skutečný Alien jako takový malý pozdrav od zesnulého Gigera, který by měl jistě radost při pohledu na moji zděšenou tvář uzavřenou spolu s tělem Amandy ve skříňce. No, a ve skříni budete často třímat i značkový detektor pohybu, jenž má správně neurčitý interface a hlavně úžasnou funkci, kdy ostříte pravým tlačítkem myši střídavě na oblast před vámi a na displej detektoru.

Slibovali nám stealth hru a přesně takový zážitek jsme také dostali. Zapomeňte na to, že byste snad po Vetřelci pálili z revolveru nebo na něj snad startovali s hasákem v ruce. To všechno vám tvůrci v Alien: Isolation umožní. S takovou ale dojdete asi stejně daleko, jako Dallas potrubím v původním filmu.

Základní doktrínou tak zůstává hra na schovávanou, jež ale zdaleka neřeší všechny vaše potíže. Musíte neustále vpřed, a i když to často znamená plazení po čtyřech ztemnělou uličkou, kde jste ho před sekundou spatřili, jinou možnost nedostanete. Dlouhý pobyt pod stolem totiž zpravidla ústí v hrůzostrašnou likvidaci, která není tak úplně příjemná na pohled.

Samotný Vetřelec je potom vymodelován do takových detailů, že i pohled na něj běžného hráče vyděsí a ,,masochisty“, jako jsem já, potěší. Vzpomenete si na mě, až se budete krčit v miniaturní skříňce a hra vás vybídne, abyste zadrželi dech tváří v tvář nechutně slizké, vytáhlé postavě Aliena.

Asi nemusím upozorňovat na fakt, že děs z vetřelce postupem času vyprchává. Ne že by se snad jeho přítomnost zajídala (tak často zase na place přítomen není), jde však o prostý fakt, že stokrát lézt pod stůl už není taková sranda jako poprvé. Opět ale záleží na tom, jak moc jste na tamější svět zvyklí. Jestliže to bude vaše první setkání, být vámi nasadil bych pro jistotu rezervní spodní prádlo. Celému systému totiž prospívá i poměrně dlouhá prodleva mezi vaším vstupem na stanici Sevastopol a prvním střetem s Vetřelcem. Náznaky jsou všude a já sám jsem se jen zasnil, jak nádhernému napětí bych musel čelit, kdybych nevěděl, co má vlastně přijít.

Androida vem po hlavě tyčí, na člověka pošli vetřelce

Kdo se do vesmíru těší, už dávno ví, že Alien nebude jediný problém, kterému Sevastopol čelí. Hodně nepříjemností vám natropí i klasický android, v Isolation vtipně pojmenovaný jako Working Joe. Když na takového syntetického hocha narazíte a oči mu budou svítit bíle, není se čeho bát. Daleko častěji však bude jeho duhovka zářit červeně a to je problém, který musí řešit jeden z mnoha gadgetů, které si po cestě postavíte z všudypřítomných součástek.

Nalezené předměty či zbraně si sice nevylepšíte, život na stanici si lze ale výrazně ulehčit užíváním craftovacího systému, díky němuž se vám do ruky dostanou takové věci jako kouřový granát, Molotovův koktejl nebo dokonce EMP. Důležité je, že díky těmto vychytávkám lze do jisté míry interagovat se samotným Vetřelcem, který sice androida nezraní, proti lidem se ovšem jedná o více než příhodnou volbu.

Doteď mi rezonuje v uších křik skupinky čtyř agresorů, mezi něž jsem nejprve hodil kouřový granát, abych v mžiku zmizel v temném koutě. To co následovalo, bych asi pojmenoval nejlépe jako vetřelčí čistku. Jakmile se totiž zvedl kouř, na zemi jsem nalezl pouze hromadu mrtvých těl a bylo tím pádem po ,,práci“. S užíváním podobných pokročilých technik si ale musíte dávat pozor, autoři totiž Vetřelci vtiskli natolik sugestivní umělou inteligenci, že nezřídka do vlastní léčky spadnete i vy.

V takové chvíli jste minimálně do poloviny hry absolutně bezmocní, a pokud z nepřehledného kruhového menu rychle netasíte kupříkladu molotov, seznámíte se zblízka s druhou tlamou Aliena. Schválně říkám do poloviny hry, jelikož poté je Amanda obdařena plamenometem, jenž plní roli jakési poslední záchrany. Když vás Vetřelec vyhmátne a vydá se na lov, pořád máte možnost zahnat ho do potrubí. Zbraň podobného ražení do Alien: Isolation samozřejmě patří, jen bych byl opatrnější ve způsobu, jakým nechávají Creative Assembly hráče nakládat s tak mocným nástrojem. Koncem hry totiž dokonce přestanete mít potřebu, krčit se ve stínech, když po vašem boku bude doutnat kahan plamenometu.

Krása rozbořené stanice

Alien Isolation je ale především hra nadmíru atmosférická, čemuž pomáhá i moc pěkné technické zpracování. Zvukaři v Creative Assembly by dokonce zasloužili metál. Zhasněte světlo, ohulte prostorové reproduktory a nechte Aliena, ať se projde okolo vás – garantuji vám naprosté vtažení do hry a minimálně jednu neklidnou noc.

Povedla se i grafika, temné koridory takřka opuštěné stanice Sevastopol sice grafikům mnoho nedovolily, i přesto se ale jedná o krásnou ukázku toho, co nás v současné generaci her čeká. S omáčkou je spjatý též parádní retro interface všech počítačů i hackovacích miniher, jež jsou zábavné a správně hysterické zejména při vstupu Vetřelce na scénu.

Děsivé? Ano… Skvělé? Jakbysmet!

Psal jsem to šéfredaktorovi a napíšu to i vám hezky bez obalu. Alien: Isolation přijde na trh přesně takový, jakého nám SEGA naslibovala. Creative Assembly možná nepředvedli žádný cirkus s příběhem, vyrukovali na nás ale s Vetřelcem, který je nejmocnější demonstrací toho, co dokáže dnešní hororová produkce. Zachytili jste signál? Tak na něj mazejte odpovědět!

Alien: Isolation vychází 7. října ve verzích pro PC (české titulky), PlayStation 4, Xbox One, PS3 a X360.