Mělo jít o jeden z důvodů, proč se vývoj protáhl.
„Jedna z otázek, která byla po oznámení Bayonetty 3 často kladena, byla oprávněná: proč to proboha trvalo tak dlouho?“ uvádí první část svého newsletteru novinář Imran Khan. A na otázku odpovídá. Důvodem, byť ne jediným, měla být i skutečnost, že pro hru vznikal polootevřený svět.
Plánovanou koncepci přirovnává Khan k Astral Chain spíše než k Nier Automata. Vývojáři zamýšleli svět, který by byl jakýmsi hubem, ze kterého se bude hráč vydávat do dalších rozličných světů. I ty pak měly být vcelku otevřené. S nápadem se v PlatinumGames hodně experimentovalo, ale snažení mělo mít negativní dopad na tempo hry. Zasáhlo prý samotné Nintendo s obavami o výsledek, přičemž s otevřenými lokacemi si příliš nerozuměl ani hardware Switche.
Ve finální verzi třetí Bayonetty přesto zůstávají relikty původního záměru. Centrální hub byl roztříštěn do menších částí, počáteční směřování se podepsalo i na designu truhel, jejich obsahu nebo zbraní.
„Výpravnější a divočejší než kdy předtím, Bayonetta překonává sama sebe a nabízí zatím největší dobrodružství těžící kromě jiného z ještě většího důrazu na bitvy obřích monster,“ napsali jsme o titulu v recenzi.
