chvilka-literatury-miguel-de-cervantes-saavedra
Blogy čtenářů Článek Chvilka Literatury: Miguel de Cervantes Saavedra

Chvilka Literatury: Miguel de Cervantes Saavedra

SeriozniSam

SeriozniSam

Potřebujete pomoc s nějkým literárním dílem či autorem, nebo chcete jen vědět víc? Pokusím se čas od času něco přidávat a pokud byste chtěli něco na…

Reklama

Potřebujete pomoc s nějkým literárním dílem či autorem, nebo chcete jen vědět víc? Pokusím se čas od času něco přidávat a pokud byste chtěli něco na přání stačí mi napsat na profil, nebo PM. Doufám, že se vám nějaký kulturní článek zalíbí a třeba i dovede k tomu, abyste si určitou knihu přečetli. Příjemné počtení přeje Filip ;)

[migel de servantes sávedra]

(1547-1616)

Španělský prozaik, dramatik a básník, představoval vrchol španělského písemnictví své doby. Osudy tohoto spisovatele jsou pohnuté. Vyrůstal v rodině zchudlého šlechtice, a proto se mu nedostalo soustavného vzdělání. Vstoupil proto do armády, v námořní bitvě proti Turkům však přijde o levou ruku. Při návratu z dalšího válečného tažení upadl do zajetí Turkům a později odvlečen jako otrok do Alžíru. Po pětiletém věznění byl vykoupen a oženil se s osmnáctiletou dívkou a kvůli dluhům se zase octl ve vězení. Roku 1603 byl dokonce obviněn z vraždy. Ke konci život se usadil v Madridu, z celoživotní bídy se však již nedostal.

 

Nejznámějším dílem tohoto umělce je dvoudílný román Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha, který psal v letech 1605 až 1615. Původně zamýšlen jako satira na rytířské romány.

 

Hrdiny tohoto díla jsou zchudlý vesnický zeman Don Quijote (tragikomický hrdina, který často působí směšně až šaškovsky, uvnitř se však jedná o ušlechtilého a mravně opravdového muže), který je vášnivým čtenářem dobrodružných rytířských románů a jeho druh Sancho Panza. Don Quijote postupně kvůli románům přichází o "zdravý rozum" a začne se vidět jako udatného rytíře, který obnoví zašlou slávů rytířů. Vyzbrojí se proto starým kopím a štítem, nasedne na starého koně se jménem hodném dvorní paní Rocinanta. Jelikož, každý správný rytíř musí mít svoji vysněnou paní, zvolí si Don Quijote jako svoji dámu prostou dívku ze sousední vesnice, kterou pojmenuje taktéž vznešeným jménem: Dulcinea z Tobosa. Dále se vydává na dobrodružství, kde však vyvolává jen zmatky a posměch a někdy je za to dokonce zbit. Nejspíš nejznámější čin tohoto hrdiny, který jistě každý zná je, jak Don Quijote bojoval s větrnými mlýny v domnění, že jsou to obři. Sancho Panza je pravým opakem svého pána. Praktický tlouštík, který si dá za úkol prožít bezstarostný život a netouží po hrdinství. Don Quijote se nakonec vrátí domů, kde vystřízliví ze svých fantazií a románů a nyní opovrhuje rytířskými romány. Návrat ke "zdravému rozumu" však znamená, že již nemá pro co žít a proto umnírá. Sancho Panza již poznamenán činy Dona Quijota je u smrtelné postele přítomen také a přesvědčuje ho, aby ještě neodcházel. Jenže Don Quijote byl rozhodnut a umírá.

 

Ukázka: V tom spatřili třicet nebo čtyřicet větrných mlýnů, které jsou na té rovině, a don Quijote, uviděv je, řekl svému zbrojnoši: "Štěstí řídí naši věc lépe, než jsme si dovedli přáti. Neboť hleď, příteli Sancho Panzo, tamto se ukazuje třicet, nebo ještě o trochu více ohromných obrů, s nimiž míním zápasit a všechny je pobít a jejich kořistí počne naše bohatství. A bude to spravedlivý boj a velká zásluha před Bohem odstranit takové býlí s tváře země." "Jací obři?", řekl Sancho Panza. "Tamhle je vidíš," odvětil jeho pán, "ti s těmi dlouhými rameny, někteří je mívají skoro na dvě míle." "jen se podívejte, milosti," odpověděl Sancho, "vždyť to nejsou obři, ale větrné mlýny a to, co se podobá ramenům, jsou křídla, která točí mlýnským kamenem, věje-li vítr." "Je vidět," na to don Quijote "že se nevyznáš v dobrodružstvích: obři to jsou, a bojíš-li se, kliď se odsud a modli se, zatímco já podstoupím divý a nerovný boj." Řka to bodl Rocinanta nedbaje na volání zbrojnoše Sancha, že útočí opravdu na mlýny a ne na obry. Ale tak dobře se vžil do toho, že neslyšel ani hlasu Sanchova, ani se řádně na ně nepodíval, ač byl už blízko, ale ujížděl volaje hlasitě: "Neutíkejte zbabělá a bídná stvoření, útočí na vás jediný rytíř." Tu se zvedl lehký větřík a velká křídla počala se točiti, k čemuž don Quijote křičel: "A kdybyste hýbali více rameny než obr Briareo, zaplatíte mi to." Odporoučeje se přitom z celého srdce své paní Dulcinei s prosbou, aby mu pomohla v takové úzkosti, přikrýt štítem, s kopím zapřeným, pohnal Rocinanta do plného trysku a vrazil kopím zapřeným, pohnal Rocinanta do plného trysku a vrazil kopím do nejbližšího mlýnu, vítr zatočil křídlem tak rychle, že rozbilo kopí na kusy, sebravši s sebou koně i rytíře, který se zle zveden skutálel po poli. (viz: část první, kap. VIII, str. 86-87)

 

Zdroje: Poznámky z výkladu mého Prof. Českého Jazyka a Literatury

Úkazka z webu http://www.imaturita.cz/referaty/ctenarsky-denik/don-quijote---rytir-smutne-povahy/24/

A volně upravený text z učebnice: Dějiny literatury od starověku do počátku 19. století (pro výuku literatury na středních školách) od Vladimíra Prokopa

Reklama
Reklama

Uživatelský článek

Uživatelský článek se řídí pravidly webu. Obsah vytvořený nebo nahraný uživateli v žádném případě nevyjadřuje názor provozovatele. Za obsah stránek vytvořený nebo nahraný návštěvníky neneseme žádnou odpovědnost.

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam Discord Discord
Reklama
Reklama