Destiny: The Dark Bellow DLC - za hodně peněz málo muziky

Recenzovaná verze: PlayStation 4

Přečtěte si recenzi na Destiny.

Minulý týden jsme se společně ohlédli za posledními třemi měsíci, co je Destiny mezi námi. Nakousli jsme i ožehavou otázku o životnosti celé hry, Bungie totiž plánují Destiny deset let dlouhý život. Tři měsíce od vydání hry vychází první DLC s názvem The Dark Bellow, které většina hráčů očekávala s velkou netrpělivostí. Množily se totiž stížnosti hráčů, že dosáhli maximálního levelu se všemi možnými třídami postav a nemají už do čeho píchnout. Jak moc velkou radost jim však udělalo The Dark Bellow? Odpovědí na tuto otázku je tento článek, nicméně už teď přihodím jedno vodítko, které na položenu otázku dává vcelku jasnou odpověď - trvalo jen šest dní, aby se první hráč dostal na nový levelový stop končící číslovkou 32.

Nové prostředí? Ale kdeže!

Ústředním motivem celého DLC je bůh Crota, který se usídlil na Měsíci a probouzí se k životu. O jeho existenci se dozvíte od Eris Morin, která právě dorazila do Věže a je jedinou přeživší z odvážné skupinky hrdinů, kteří se vydali s Crotem zkřížit své zbraně. Roli vypravěče, jenž na sebe doposud bral váš Ghost, který vás na začátku každé mise seznamoval s podrobnostmi, na sebe teď bere právě Eris. Ta vás v rámci tří misí zasvětí do celého problému, který se opět nese v klasickém nádechu a od originálního příběhu Destiny se vlastně nijak neliší. Dost mě mrzí, že nedošlo na žádnou filmovou cut scénu, která vypadá díky barvitému světu Destiny vždy velmi dobře. Dabing vaší postavy a Ghosta je taktéž na skvělé úrovní, takže zkrátka nedokážu pochopit, proč tento potenciál tvůrci absolutně ignorují.

Není to však nic nového a jde pouze o malé postesknutí. Samotné mise vás však dokáží rozesmutnět daleko víc. Především se naprostá většina z nich odehrává v již známých lokacích na Zemi a Měsíci. Jen na samotném konci se vždy podíváte někam, kde jste ještě předtím nebyli, ale nejde rozhodně o nic, co by vás nějak výrazně posadilo na zadek. Svou náplní a atmosférou jsou mise prakticky identické s těmi předchozími, jedinou významnou změnou k lepšímu je oproštění se od modelu: dojdi tam - vypusť Ghosta - braň ho. První dvě mise bych se nezdráhal označit za tuctové, za 500 Kč jsem asi čekal něco trošku nápaditějšího. Poslední mise je rozhodně nejlepší, podíváte se na Měsíc, kde zničíte krystal ukrývající Crotovu duši, přičemž závěr mise má oproti zbytku nového obsahu opravdu hutnou atmosféru, které dodává na vážnosti i skvělý hudební doprovod.

To málo nového prostředí vypadá opravdu skvěle a je obrovská škoda, že jsme se nedočkali naprosto nové lokace, nebo dokonce i nové planety, což vidím takto zpětně jako velmi pošetilou myšlenku. Je ale jisté, že dříve nebo později nás nová planeta určitě čeká. Předchozí řádky čpí nespokojeností a to jsem nezmínil ani to nejhorší. Trojici nových příběhových misí je prach sprostě krátká. Hrál jsem na nejvyšší možnou obtížnost, tedy lvl 28 a později 30 (normal obtížnost startuje na úrovni 25 a poté se posunuje na 26) a odehrál jsem je čistě sám, abych si je mohl v klidu projít a prozkoumat. První dvě mise jsem dokončil za nějakých patnáct minut a nedivil bych se, kdyby dal někdo speedrun třeba i za 5 minut. Poslední mise už trvala o kapku déle, ale šlo maximálně o 25 minut. Ve více hráčích je tak jde i na nejtěžší obtížnost o pouhé jednohubky.

„Z trojice misí je také lehké získat pocit, že už byly vytvořeny dávno a ze hry byly vyjmuty.”

Sečteno a podtrženo dostáváte v rámci příběhových misí maximálně hodinový zážitek, ale je samozřejmě jasné, že si mise zopakujete mnohokrát především v rámci weekly a daily eventů. Tajně jsem však doufal, že si autoři dají větší práci s podáním příběhu, vždyť intro k The Dark Bellow je tak epické a plné atmosféry. Z jiných MMO her jsem také zvyklý na daleko ukecanější a na informace sdílnější NPC postavy. Vždyť probuzení boha Croty, který se chystá i na Zemi by mohl být opravdu hutný příběh ale bohužel. Skoro už mi to připadá, jako by se tvůrci ani nesnažili v tomto ohledu něco změnit. Z trojice misí je také lehké získat pocit, že už byly vytvořeny dávno a ze hry byly vyjmuty. Například hned v první misi se vydáte tunelem, který je i v původní hře, ale náhle z ničeho nic končí dírou v zemi a nyní je náhle průchozí a vede do další lokace.

Trošku překvapivě pak na příběhové mise navazuje i trojice speciálních bounty úkolů, které vám odemknou nový strike s názvem Will of Crota. Taktéž bounty vás zavedou do již známých lokací v Cosmodome a vlastně jde pouze o eliminaci cílů, které nejsou žádnou výzvou. Je to tak těžké, vymyslet něco originálnějšího? Situaci alespoň trošku zachraňuje následně odemčený strike Will of Crota, který potěší především povedeným prostředím. Co do počtu nepřátel je intenzivnější a závěrečný boss přeci jen vyžaduje trochu souhry a snahy.

„Raid opět přináší fantastický zážitek, při kterém individuální výkony splývají v jeden velký týmový triumf.”

Mise, bounty a nový strike jsou však pouze předkrmem pro hlavní chod, kterým je samozřejmě raid Crota´s End. Stejně jako raid Vault of Glass i Crota´s End patří mezi absolutně to nejlepší, co hra nabízí, a přestože jsem ostatním obsahem zklamán, raid bych se nebál označit za ještě vydařenější než Vault of Glass. Obtížnost startuje na levelu 30, takže asi není třeba zdůrazňovat, že i devětadvacítka bude pro tým pouze přítěží. I s postavou na třicátém levelu se budete hodně potit, jednatřicítka je pro normal obtížnost naprosto ideální. Crota´s End překonává Vault of Glass nejen svým nápaditým level designem, ale i daleko větší potřebou vzájemné spolupráce a komunikace, která je naprostou nezbytností. Když hráči netáhnou za jeden provaz, vždy to znamená rychlý konec. Raid opět přináší fantastický zážitek, při kterém individuální výkony splývají v jeden velký týmový triumf. Anebo taky neúspěch, což je v počátcích samozřejmě daleko častější.

Ani crucible nepřijde zkrátka

Doposud jsme se zabývali pouze PvE částí, ale i klasický multiplayer dostal něco nového. Jde o tři mapy - Skyshock, Cauldron a Pantheon. Až na jednu z nich všechny podporují čtveřici hratelných režimů a vizuálním zpracováním nabízí naprosto nový zážitek a nejde o žádnou recyklaci již známých prostor. Cauldron a Pantheon mi připomněly starou hratelnost z Quake, kde jste probíhali malými prostory a více než na taktice záleželo na vašem skillu. Skyshock je naopak další mapou, která patří mezi ty největší a nabízí velký prostor, kde dostanou využití i nejrůznější dopravní prostředky. Celkově jsou všechny mapy svým level designem velmi povedené a možná ze mě mluví fakt, že ty dosavadní znám nazpaměť, avšak nová trojice se mi opravdu velmi líbí, přičemž především ty s menší rozlohou nabízí příjemnou změnu v hratelnosti.

Před příchodem samotného DLC dostala hra také několik aktualizací, které značně urychlily postup hrou, kdy už například není nutné zdlouhavě farmit materiály potřebné k vylepšování brnění. Pokud si však pořídíte nové DLC, stačí navštívit Vanguard, Crucible nebo frakčního obchodníka a můžete si koupit vybavení s light hodnotou 33, s nímž dosáhnete až na level 31. Na jednu stranu příjemné urychlení pro hráče, kteří Destiny doposud zase tolik nehráli a nemají postavu na 30. či menší úrovni. Na stranu druhou však jde o poměrně velkou facku všem z nás, kteří strávili desítky hodin hraní tím, aby se dostali k raidovému brnění a mohli dosáhnout vysněné třicítky.

„Raidové brnění by mělo padat daleko častěji, takže situací, kdy několik měsíců a týdnu opakujete raid, kvůli jednomu kusu brnění, by se již neměli opakovat.”

Nicméně brnění s light úrovní 33 teď dostává hráč běžně z plnění misí a dalších úkolů a není tak těžké se k němu dostat i běžnou cestou. Samozřejmě však nejde pouze o modifikované armory z původní hry, ale jde o naprosto nové kousky, které dostanou pouze majitelé DLC. Nové legendární a exotická brnění vypadá opravdu skvěle a svým designem by měla potěšit každého. Stejně tak nové je brnění, které vás dostane až na současný strop a to level 32, tedy armory, které mají light úroveň 36. Získat se dají pouze v raidu Crota´s End, což naštěstí nebude natolik složité jako dříve. Raidové brnění by mělo padat daleko častěji, takže situací, kdy několik měsíců a týdnu opakujete raid, kvůli jednomu kusu brnění, by se již neměli opakovat.

Bistré hlavy samozřejmě podotknou, že The Dark Bellow by mělo obsahovat i nové zbraně a samozřejmě tomu tak je. I ty se dočkaly zvýšení atributů, takže můžete narazit na zbraně s maximálním poškozením 331. K jedné se dostanete poměrně brzy - The Murmur Fusion Rifle dostanete jako odměnu za dokončení třetí mise. Naštěstí nemusíte vyhazovat své staré exotické zbraně, které mají max. demage 300. U Xura si je můžete vylepšit, ale budete je muset znovu vyupgradovat od začátku a totéž platí i o brnění. Od posledního updatu je pak také upraven upgrade brnění a změna se dotkla i toho raidového. Na jeho vylepšování teď budete potřebovat nové speciální materiály.

To jako vážně, Bungie?

The Dark Bellow má však dopad i na hráče, kteří DLC nevlastní a bohužel v negativním slova smyslu. Do weekly a daily eventů totiž nyní patří i obsah The Dark Bellow a to pro všechny hráče Destiny, tedy i pro ty, kteří vlastní jen původní hru. Chovám k tvůrcům z Bungie velkou úctu a Destiny budu patrně hrát ještě dlouho, ale tohle je neomluvitelný facka do tváře všem, kteří DLC nekoupili. Obávám se však, že Destiny je natolik zábavnou hrou, že i taková rána pod pás donutí mnoho hráčů nakonec DLC pořídit.

V rámci season passu vás vyjde The Dark Bellow na necelých 500 Kč, což sice není zase tak obrovská cena, ale vůči obsahu samotného DLC dosti nepřiměřená. Za řeč vlastně stojí pouze raid a trojice multiplayerových map, protože příběhová odbočka nenabízí nic moc zajímavého. Většinu času se pohybujete v již známém prostředí a časová dotace je až směšná. Kdo to však s Destiny myslí vážně, nové DLC jednoduše pořídit musí, pokut nechce zamrznout na třicáté úrovni