Deus Ex: Černé světlo - knižní trampoty agenta Jensena

Deus Ex je jednou z těch sérií, které dokázaly snadno proniknout i mimo oblast počítačových her. A tak tu máme řadu knih, komiksů, mobilních her a dalších doprovodných médií, která doplňují a rozšiřují primární příběh Adama Jensena z pět let starého Human Revolution a čerstvého Mankind Divided. Jedním z takových doplňků je i kniha Černé světlo, která má za cíl vyplnit mezeru v Jensenově příběhu, vzniklou právě mezi oběma zmíněnými hrami. Kniha je k dostání i v české verzi, a protože jsem měl možnost dostat se k ní ve značném předstihu, měl jsem také víc než dost času na její pročtení i zhodnocení. A že rozhodně je co číst a hodnotit.

Ve vlastních šlépějích

Příběh Černého světla přímo navazuje na Human Revolution. Zařízení Panchaea je zničené, svět se zmítá v chaosu augokalypsy, která má za následek utlačování augmentovaných jedinců, a Adam Jensen se v roce 2029 probouzí v jakémsi Zařízení 451 na Aljašce. V hlavě má nejen pěkný guláš, ale i mnohem víc otázek než odpovědí. Z pouhé rehabilitace se přirozeně velmi brzy stane dost zapeklitá situace, ze které musí Jensen uniknout, získat ztracené vzpomínky a pokračovat ve svém cíli, kterým není nic menšího než zničení iluminátů, jejichž intriky zamíchaly celým Adamovým životem. Něco takového se ale neprovádí tak snadno, takže nezbývá než se vrátit na místo, kde to všechno začalo. Do Detroitu. Tam začíná fascinující řetězec událostí, do kterého se zamotá několik nových tváří i pár starých známých v čele s hackerem Frankem Pritchardem. A ve kterém je víc než dost prostoru pro vykreslení Adamova charakteru.

Vše, co jsem četl od autora knihy Jamese Swallowa, se mi dost líbilo a Černé světlo na tom rozhodně není jinak. Příběh hezky odsýpá, má perfektní dynamiku a autorovi se navíc daří skvěle vykreslovat všechna místa, události i postavy. I pro mě jako člověka, který hrál Human Revolution poměrně dávno, nebyl při čtení problém si hned vybavit určité charaktery nebo lokality, které jsem tehdy ve hře navštívil. Díky tomu je mnohem snadnější se do knihy začíst a pochopit všechny události a spojitosti. A že jich není vůbec málo. Černé světlo zkrátka působí jako poctivý příběh z Deus Ex univerza, který může fungovat jednak jako velmi zajímavá sonda do duše Adama Jensena a jednak jako zahřívací kolo před hraním Mankind Divided. Nebo prostě jako fajn kyberpunkový příběh s příměsí problematiky konspiračních teorií.

Nutno říct, že ne všechny dějové linky představené v knize jsou zcela završeny. Některé konce jsou zkrátka stále rozvázané, takže pro plné pochopení všech událostí musíte mít za sebou nejen Human Revolution a jeho přídavek Missing Link (nebo ideálně Director's Cut edici, kde je vše pohromadě), ale i Mankind Divided. I tak ale kniha dokáže obstát jako samostatný román. Nemluvě o tom, že navzdory významu celého příběhu jde skutečně o doplněk, takže se nemusíte bát toho, že pro plné pochopení příběhu Mankind Divided je zase nutné číst Černé světlo. Nejnovější Deus Ex jsem sice ještě nedohrál, ale už při čtení a vnímání určitých událostí a jejich následků jsem vážně neměl pocit, že by byla kniha až tak důležitá. To však nic nemění na tom, že její čtení byla vážně zábava, která přešla až v občasnou tendenci pohvizdovat si během čtení motivy ze soundtracku Human Revolution od Michaela McCanna. Už dlouho mě takhle žádný herní román nezaujal a nenutil mě se k němu každou chvíli vracet.

Překladu by se hodily augmentace

Kvality samotného Černého světla bohužel občas sráží nekvality českého překladu. Nepříjemnou samozřejmostí jsou klasické chyby typu překlepů nebo chybějících, přebývajících či přeházených písmem a slov, což je jev, který vídám v naprosté většině nových knih, a to nejen těch spojených s počítačovými a konzolovými hrami. Až příliš často mi přišlo, že za tyhle chyby může uspěchaný překlad a snaha vydat knihu v určitém termínu, v tomto případě souběžně s hrou a s jejím anglickým vydáním. Kdyby tu byl sám David Sarif, určitě by řekl, že korektoři potřebují nějaké oční augmentace, které by lépe a přesněji odhalily všechny ty chyby, jež nedokonalé lidské oko přehlédne nebo opomine.

Další možné problémy nebo zádrhely při čtení vznikají v důsledku překladatelova stylu. Ve vzácných případech jsou některé věty přeložené hodně zvláštně a dělají dojem, že téměř nedávají smysl. Jiné věty jsem si musel několikrát přečíst nebo nad nimi chvíli přemýšlet, aby mi došlo, co tím chtěl překladatel říci. Příležitostně jsem si dokonce musel na internetu vyhledat význam určitého slova. Chcete příklad za všechny? Jako relativní laik v oblasti moderních zbraní jsem třeba vážně nevěděl, co si představit pod pojmem flešetová munice. Takových vyloženě odborných termínů je v knize vážně dost a často jsem měl pocit, že by se místo prostého počeštění anglického originálu dal najít snadno pochopitelný český ekvivalent.

Styl překladu je zkrátka v určitých pasážích víc na obtíž než všechna ta chybějící nebo přeházená slova a písmena a místy může jinak příjemné čtení trochu komplikovat. Po obdržení digitální verze jsem doufal, že jde jen o nehotovou podobu textu, která byla narychlo dána dohromady z důvodu, aby k ní měli recenzenti přístup v předstihu. Později se mi ale dostala do rukou také tištěná verze určená k prodeji a všechny ty chyby, které jsem si zaznamenával, byly k vidění i tam. Paradoxní ale je, že čím víc se kniha blíží ke svému konci, tím méně chyb je v ní k vidění.

Jednou z předností překladu je naopak terminologie, která odpovídá českému překladu Human Revolution a právě probíhajícímu překladu Mankind Divided od skupiny RPGčeštiny. Ještě aby ne, když se o odbornou konzultaci postaral známý překladatel a zároveň můj kolega Marek Tvrdý. Tohle prosím neberte jako nějaké přihřívání redakční či kamarádské polívčičky. Terminologie je zkrátka v pořádku, český překlad určitých známých pojmů nepůsobí nijak rušivě a navíc se shoduje se zavedeným překladem her. To je prostě a jednoduše fakt a zároveň nemalý plus, na který je třeba upozornit. Za další plus považuji skutečnost, že je kniha v pevné vazbě (byť s lesklým papírovým přebalem). Tudíž se lépe drží, obvykle se i lépe skladuje a není tak náchylná k poškození.

Černé světlo je zkrátka výborný herní román. Troufnu si dokonce říct, že jeden z nejlepších, jaké se na českém trhu objevily, a to říkám nejen jako velký fanoušek Deus Ex ságy. Čtení tak povedené knihy bohužel dokáže lehce kazit místy nepříliš kvalitní překlad, který se však může chlubit řádnou terminologií. Ta určitě potěší minimálně příznivce Human Revolution, kteří se setkali s jeho lokalizací.

Zdůrazňuji, že všechny ty chyby a leckdy ne úplně vhodný styl nejsou vyloženě fatální problémy, kvůli nimž by byla kniha nečitelná. To vůbec ne, většinou se mi Černé světlo četlo dobře. Občas se ale vlivem zmíněných problémů můžete do toho čtení trochu zamotat. Osobně bych vám nicméně doporučil, abyste tohle riziko překousli. Je jedno, jestli máte rádi Deus Ex sérii, jestli máte za sebou Human Revolution a chystáte se na Mankind Divided nebo jen hledáte nějaký dobrý herní román. Černé světlo dokáže určitě uspokojit potřeby všech, kterým není tématika Deus Ex a příběh Adama Jensena úplně cizí.

Za poskytnutí knihy pro potřeby článku děkuji nakladatelství Baronet.

Přečtěte si také naši recenzi Deus Ex: Mankind Divided.

Jako ilustrační obrázky v textu byly použity artworky Deus Ex: Human Revolution, které najdete v galerii.