Netrpělivě očekávaný pátý díl Halo ságy se nezadržitelně blíži. Nakoukli jsme pod pokličku hry více hráčů a sepsali jsme pro vás naše dojmy.
Je už asi ironií osudu, že ihned po zahraní nového DLC do Destiny jsem skočil na betu multiplayeru Halo 5. V Bungie by z toho jistě radost neměli, ale možnost okusit hru více hráčů nezměrně očekávaného Halo 5 je zkrátka obrovským lákadlem. Zatímco pro majitele Halo: The Master Chief Colletion je umožněno do ní vstoupit až 29. prosince, dostali jsme možnost spolu s ostatními novináři vyzkoušet si betu o něco dříve.
Bohužel taková výsada je vyvážena tím, že nabídka bety není tak bohatá, jako bude právě od 29. prosince. Namísto sedmi map jsou přístupny pouze dvě v režimu Slayer, což je jednoduše jiný název pro team deathmatch, ve kterém vyhrává tým, který jako první dosáhne hranice padesáti zabití. Hraje se 4 vs. 4, takže ani jedna z map není kdo ví jak velká, i když bych si klidně dokázal představit vyšší počet hráčů. V tomto režimu je však důležitá spolupráce a souhra, což se bohužel ne vždy dařilo. Často byli hráči rozeseti různě po mapě, a proto se zdála občas prázdná. Je to však spíše vinou samotných hráčů, režimy pro tak malý počet lidí se hrají ve skupinkách a ne na vlastní pěst.
Mapy Empire a Truth lze rozhodně označit za povedené. Přispěl k tomu level design a samozřejmě i grafické zpracování, o kterém si povíme později. Aby také ne, Truth je předělaná mapa z Halo 2. Zatímco Truth je klasickou arénou, kde rozhoduje v prvé řadě váš skill, Empire nabízí úzké uličky, víceúrovňové prostředí a stejně tak volné prostranství, kde plně rozvinete potenciál svého týmu. Po mapách jsou pak rozesety také zbraně, které velmi dobře znají všichni hráči předchozích dílů. Jejich zpracování je skvělé, stejně jako pocit z jejich používání.
Halo na steroidech
Říkáte si tedy, že Halo 5 bude opět jen drobným vylepšením? Ostatně, dělají to tak všechny hry, ne? Proč měnit něco, co fungovalo takovou dobu. Jenže v 343 Industries mají pro strach uděláno a rozhodli se, alespoň co se týče hry více hráčů, udělat radikální změny. Je jich opravdu mnoho a tvář hry změnili dokonale, nemusíte se však bát, že by to už nebylo Halo. A co že to za novinky hra přináší? Ze všeho nejdříve si nejspíše všimnete změny v zaměřování. V sérii totiž doposud chyběl tzv. iron sight (nebo také aim down sights), tedy zaměřování skrze hledí zbraně. Zatímco FPS hry přešly na tento způsob zaměřování již o mnoho let zpět, Halo až doposud vzdorovalo. Skalní fanoušci to navíc brali jako plus a rozhodně si na absenci tohoto způsobu zaměřování nestěžovali. Přesto pro běžné hráče je právě chybějící střelba skrze hledí takřka nutností a proto jej najdete i v Halo 5. Tvůrci však problém vyřešili opravdu chytře – namísto klasického přilnutí zbraně k tělu, se zmenší point of view a zbraň si vytvoří své holografické hledí, zatímco máte zbraň stále u boku těla. Vše to navíc vypadá neuvěřitelně efektně, zapadá to do rychlé hratelnosti a především to uspokojí obě skupiny hráčů.
Další patrnou změnou je i způsob pohybu po mapě, který je taktéž daleko rychlejší a dynamičtější. Při sprintování se vám po chvíli zapnou trysky, které vám přidají na rychlosti, ovšem přesun energie právě do trysek zapříčiní ztrátu štítu. Vzniká tak nový taktický prvek, který může být skvělým sluhou, ale i špatným pánem. Novinkou je také úskok, který způsobují taktéž již zmíněné trysky. Můžete tak rychle uskakovat útokům pažbou či jiným útokům na blízko anebo (a co je úplně nejlepší) vrážet tak do nepřátel, kterým tak okamžitě zrušíte celý štít. V novinkách ale pokračujeme! Tzv. ground smash jste již mohli vidět na četných gameplay záběrech – ve výskoku stačí zmáčknout příslušné tlačítko, zamířit a jako kulový blesk si to namířit k zemi, kde zabijete vše ve vašem bezprostředním okolí. Tato zdánlivě ultimátní zbraň má však své mouchy – v momentě, kdy zaměřujete, totiž trčíte ve vzduchu s deaktivovaným štítem a jste tak poměrně lehký cíl.
V novinkách však ještě nekončíme, ba naopak. To nejlepší jsem si nechal nakonec. Při opakovaném zmáčknutí tlačítka pro výskok se totiž můžete rukou chytit a vytáhnout se na výše položená místa. Nemusíte se však bát, že se hra změní v neustále lezení. Vyhoupnutí se nahoru je velmi dynamické a připomíná mi Titanfall a to je ve všech ohledech dobrá zpráva. Rozhodně úžasná novinka, která otevírá opět mnoho dveří k inovativní hratelnosti a také trochu jinému level designu, který teď může být znatelněji víceúrovňový.
„Aktuální beta je ale naprosto uvěřitelný multiplayerový zážitek, který u mě zastínil doteď velmi oblíbený Titanfall a dokonce i Destiny.“
Nutno dodat, že všechny novinky nejen že skvěle zapadají do klasické Halo hratelnosti, ale dokonce ji o notný kus vylepšují a to vše aniž by hra ztratila cokoli ze své podstaty a charakteristické hratelnosti. Vývojářům patří obrovská poklona, že si troufli na tolik změn a především se jim je povedlo implementovat tak skvěle. Halo sérii mám rád a na každý nový díl se těším, přesto nejsem žádným velkým fanouškem, přičemž hra více hráčů mě nikdy moc nebavila. Aktuální beta je ale naprosto uvěřitelný multiplayerový zážitek, který u mě zastínil doteď velmi oblíbený Titanfall a dokonce i Destiny.
Famózní zážitek navíc podtrhuje fakt, že Halo vypadá líp než kdy předtím. Vše se skvěle hýbe, textury jsou nádherné a plné detailů a celá hra běží v šedesáti snímcích za sekundu. Ty se jí ne vždy daří držet, ale vzhledem k tomu, že jde o betu, je výsledek velmi uspokojivý. Velmi mě překvapil i matchmaking, který je velmi rychlý a až na několik málo případů trval velmi krátce a fungoval bezchybně. Jestli má někdo recept na nejdokonalejší competetivní multiplayer, jsou to v současnosti jistě borci z 343 Industries.
