In Verbis Virtus – nová cesta magie

Zajímavých adventur tu máme poslední dobou jako šafránu. Většinou se od sebe dokáži odlišit grafickou nebo stylu hratelností. Jak se ale liší In Verbis Virtus? Zásadním aspektem tohoto titulu je rozhodně ovládání kouzel hlasem, díky tomu se ze hry stal určitým způsobem unikát. Bude to ale stačit na to, aby dokázala obstát proti široké konkurenci?

Studnice vědomostí

Příběh In Verbis Virtus budete prožívat v kůži mága, který se vydal do pouště hledat chrám, v němž by se měla nacházet starodávná síla. Na vaší cestě budete objevovat časem zapomenuté ruiny, v kterých budou ukryta kouzla a svitky s vědomostmi. Hned na začátku například naleznete tabulku s tajemným nápisem Lumei Tial. Po jeho přečtení vykouzlíte světlo. To vám pomůže dostat se skrz temnou místnost.

Čas od času narazíte i na nepřátele, kteří vám půjdou po krku. Na začátku to budou jen malí broučci, po určité době ale narazíte i na tuhé protivníky, proti kterým budou vaše prvotní kouzla krátká. Vcelku zajímavá je například likvidace bludiček. Ty na vás útočí za pomoci ohně, ten je ale možné využít i proti nim. Jednou ohnivou koulí je označíte a následně odpálíte. Bludné světélko se v ten moment zhroutí do sebe.

Síla hlasu

Kouzla jednoduše v In Verbis Virtus hrají prim. Počáteční fáze vám však nabídne jen podpůrnou magii, kterou zde zastupuje vyvolání světla, laserového paprsku a telekineze, která se ještě následně rozvine do fáze, díky které můžete umístit předměty do vzduchu a na krátkou dobu je v něm nechat. Tím pádem se dostanete na místa, na které byste se jinak nedostali. Později získáte i teleport a štít, který vám umožní odrážet nepřátelské útoky. Jelikož je nejlepší obranou ofenziva, budete mít k dispozici i starou dobrou ohnivou kouzli, která po dopadu vytvoří na cíli znamení ohně. Toje možné následně odpálit, takže nadělá pořádnou paseku. Celkově In Verbis Virtus obsahuje šestnáct formulí, uložených na různých místech v podzemních místnostech chrámu.

Nejvíce mě asi zaujalo léčení, které se dalo praktikovat jen v dosahu vody. Voda má totiž ve hře léčivé účinky, takže po vyslovení Ygah Mideh, se vaše tělo začne regenerovat do provozuschopného stavu. Všechna zaklínadla se budou skládat ze dvou až tří slov, která bude nutné vyslovit. Naštěstí se vám jednotlivé formule zapisují do deníku. Mimo to, se do něj také zaznamenávají informace o historii a monstrech obývajících svět, v němž se In Verbis Virtus odehrává.

Krása ukrytá v hlubinách

Při cestě podzemím starodávné svatyně narazíte na řadu hádanek. Ty budou mít většinou logický základ, krásně na kombinovaný s již uvedenými kouzly. Škoda jen, že v 90 procentech příkladu existuje jen jedna cesta jak rébus, který před vámi stojí, vyřešit. Jinak by byl celkový průchod rozhodně zajímavější.

Chrám a jeho podzemní prostory jsou poháněny za pomocí Unreal enginu, který jim dává skutečně vydařený vizuál. Ten budete obdivovat snad v každé z úrovní, jenž vám hra nabídne na prozkoumání. Mimo překrásnou grafiku dostal In Verbis Virtus i povedený hudební doprovod, který perfektně podtrhuje atmosféru magií prostoupených lokací.

Nedostatek alternativ

Přesto, že hra nabízí lokace na vysoké grafické úrovni, jsou hodně lineární. Z počátku sice působí otevřeně, ale po čase zjistíte, že musíte vždy projít každou píď a nevynechat ani místnost. Jinak může nastat situace, kdy budete potřebovat kouzlo a ještě ho nebudete umět a tím pádem nebudete mít ani nástroj na řešení dané hádanky. Levely nejsou navrženy zrovna ideálně a někdy se na jejich konec dostanete značně frustrovaní.

Myslím si, že by hra měla mít i možnost kouzel ovládaných za pomoci klávesnice. Pokřikování zaklínadel je sice do určité míry zábavné. Často se vám ale stane to, že po vyslovení jednoho zaříkadla vykouzlíte něco jiného, než jste chtěli. Jednotlivé položky totiž mají často stejný či hodně podobný název. Čím víc toho umíte, tím je to horší. Proto bych se rozhodně do budoucna nebál přidání klávesových zkratek, které by občas značně ulehčili vašemu hlasu a nervům. Hráč by si mohl vybrat.

Na půl cesty

Vývojáři přišli s hodně pěkným a hlavně zajímavým nápadem. Tajemný chrám, krásná grafika a inovativní prvek ovládání kouzel za pomoci hlasu působí dobře. Problém je, že si s rozpoznáním hlasu nevyhráli na 100 procent, díky čemuž není tento prvek ve výsledku tak výrazný, jak by měl být. Pronášení kouzel je tím pádem časem celkem frustrující. Přesto se ale jedná o strhující hru, která dokáže určitým způsobem zaujmout. Širší publikum si ale bude hledat skutečně těžko.