Prefabrikované „výtrusy“ králíčka Duracella vám možná vydrží i v době, kdy to konkurence už vzdala, avšak pouze s Colem pojedete klidně celou noc.
Jak už jsme se dozvěděli před nějakými devíti lety, „bejt zelenej není jednoduchý“ a v případě, že se z vás stal obří transformátor, který si s každým uprdnutím musí dávat pozor, aby někoho nechtěně „neresuscitoval“, to platí dvojnásob. Konec konců, lidé měli vždycky slabost pro vyvrhely, živořící na okraji společnosti, kterým do života zasáhla vyšší moc a pokud možno je osudově zprznila. Jasně to dokázalo už první inFamous, kolem kterého se vytvořila ohromná fanouškovská základna, jež s napětím očekávala nedávno vydané pokračování
To se sice nejspíš nestane hrou roku, ani neohromí originalitou a invencí, ale ať mě srazí sloup vysokého vedení, jestli to není výborný titul. Tvůrčí studio Sucker Punch vsadilo na osvědčené postupy, jež se mu už jednou náramně vyplatily, avšak návdavkem přihodilo ještě pár unikátních vychytávek, dělajících z inFamous 2 asi nejlepší gamesu, jakou jsem letos hrál. Beze srandy. Na mou duši, na psí uši. Čestné skautské. Přísahám na svou … no, však víte co tím asi myslím.
Cole MacGrath se vrátil v plné síle (a v novém oblečení) a je ještě o trochu víc cool než posledně. Dokonce i přesto, že si hra pamatuje všechno, co jste jeho prostřednictvím vykonali. Totiž, při spuštění inFamous 2 máte na výběr ze dvou možností: a) začnete hezky „od začátku“ s čistým štítem, nebo za b) pustíte se do boje poskvrněni svou minulostí, což v tomto případě znamená, že se do hry importují v jedničce získané trofeje, zkušenosti, karmické podhoubí a dokonce i pár questů.
Spousta těch, které jste v Empire City nechali na holičkách podle všeho má v New Marais příbuzné, toužící po pomstě, což je určitě pravděpodobnější, než se na první pohled zdá. Není třeba se ovšem bát, většinu času budete mít úplně jiné problémy, až vám budou na krk dýchat po zuby ozbrojené milice s trochu xenofobními názory, jež jsou lehce v rozporu s vaším právem na život. Na to, abyste si ujasnili, kde je vaše místo v potravním řetězci vám přitom tvůrci poskytli úctyhodných 12 hodin čistého času, a to dokonce jen v případě, že budete sledovat pouze hlavní dějovou linku.
S vedlejšími úkoly si s inFamous 2 budete moci užívat i víc než dvojnásobně, a to nejen snahou o zničení The Beast, jež má na triku srovnání Empire City se zemí, ale i pokořením uživatelských misí, které jsou asi nejzajímavější součástí druhého dílu. Vývojáři kvůli nim přišli s unikátním tvůrčím prostředím, umožňujícím v podstatě komukoliv vytvořit téměř cokoliv. Ať už půjde o rozšíření děje, krátkou humornou epizodku či variaci na Skee-Ball. Jednotlivé questy se navíc ve vaší mapě mohou objevovat v reálném čase a úspěšně se jim tak daří narušovat pocit repetetivnosti, jenž byl v případě původní hry tak trochu osinou v zadku.
Zdaleka ale nejde o jediné pozitivum hry. Poklonu si Sucker Punch zaslouží vyseknout i za detailně zpracované město, které je přehledně rozděleno do několika čtvrtí, včetně těch vykřičených, jež se od sebe liší dost na to, aby to nevypadalo, že co pět minut zahýbáte za ten samý roh. Jelikož jde ale celkově o lokaci poměrně rozlehlou, nesmělo se zapomenout na vylepšené „způsoby“ přepravy, mezi nimiž vyniká především možnost přitáhnout se ke vzdáleným objektům či vylepšené „vznášení se“.
Samozřejmostí pak je i notně upravené audiovizuální zpracování, které vás možná neuzemní, ale určitě se za něj tvůrci nemusí stydět, a samozřejmě rozsáhlý strom schopností. Ty jsou stejně jako v předchozí hře rozděleny do několika kategorií, přičemž způsob jakým se k nim dostanete, zůstal v podstatě nezměněn. Opět si je tedy budete muset zasloužit splněním určitého úkolu, či investováním dostatečného počtu zkušeností (nemluvě o karmické diverzitě).
Ačkoliv to všechno zní možná až moc skvěle, ani inFamous 2 se nevyhnulo pár škobrtnutí. Tím asi největším je fakt, že se od minula v podstatě nic moc nezměnilo. Ano, graficky je na tom titul lépe a uživatelský obsah je taky fajn, ale jinak je to v podstatě na chlup stejná hra jen s jiným příběhem. Zda-li je to dobře, nebo špatně si už musí srovnat každý sám. Druhou nepříjemnost pak představují bossové, kterými se tvůrci před vydáním vcelku pravidelně chlubili v bezpočtu videí.
Tam sice obří potvory vypadaly hodně efektně, nicméně pravdou je, že setkání s nimi je v podstatě jen sérií přesně nalinkovaných skriptů, což, upřímně řečeno, docela zamrzí. Dalo se to nicméně tak trochu čekat. Jelikož se ovšem v průběhu hlavního děje setkáte snad jen s jedním, nebo dvěma skutečnými bossy, odpouští se to o poznání hůře. Nic to ale nemění na skutečnosti, že druhé inFamous opět patří k absolutní špičce nejen ve svém žánru, ale rovněž v aktuální nabídce nových titulů. A věřím, že to za nějakou tu tisícovku rozhodně stojí.
Verdikt
Vynikající pokračování výborného titulu. Co víc si přát?
