Mad Max - jak má vypadat vzorná PC verze

Proč to neříct na rovinu. PC verze Batman: Arkham Knight byla katastrofa a vztyčený prostředníček celé PC komunitě. Pro mnoho hráčů byla hra nehratelná, jiným běžela navzdory výkonnému hardwaru mizerně a s několikavteřinovými záseky. Další jedinci museli při hraní sledovat textury v mizerném rozlišení, které navíc vlivem záhadného problému s mechanickými disky nepřirozeně doskakovaly. Nemluvě o uzamčení hry na 30 fps a množství bugů. Nutno říct, že ani dnes není situace o nic lepší a ten prostředníček manažerů z Warner Bros je pořád vztyčený a ukazuje směrem k odkladům důležitých patchů a zadržování již vydaných DLC pro ty, kteří si snad kromě samotné hry stihli koupit i Season Pass.

Batman: Arkham Knight se zkrátka stal novým symbolem mizerných a odbytých portů a léta budovaná reputace Warner Bros a koneckonců i tvůrců z Rocksteady se během několika hodin od vydání hry zhroutila a v očích PC hráčů zmizela jako mávnutím proutku. Proto je víceméně logické, že i na Mad Maxe jakožto další velkou hru, kterou vydává Warner Bros, padá stín podezření. Pod adaptací Šíleného Maxe sice není podepsané studio Rocksteady, ale tvůrci Just Cause ze studia Avalanche, ale bez ohledu na to je těžké říct, jak velký vliv vlastně vydavatel může mít. Co když PC verzi Mad Maxe zase odbyl? Což když zase došlo k outsourcingu a autory PC verze nejsou zaměstnanci Avalanche, ale packalové z Iron Galaxy, kteří mohou za průšvih s Batmanem, což bychom se opět dozvěděli až po vydání? Obav založených na zkušenostech s Arkham Knight bylo zkrátka dost. S potěšením ale mohu konstatovat, že výsledek je mnohem lepší, než jsem se i já odvažoval doufat.

Plynulé toulky pustinou

Jedním z největších kamenů úrazu v případě Batmana byla optimalizace. Na tu si ale v případě Mad Maxe nejde v žádném případě stěžovat. Hru očividně rozjede i kdejaké starší železo, a to na velmi dobré nastavení a při udržení slušného počtu snímků za sekundu. Optimalizaci jsem testoval na mém už viditelně stárnoucím PC, v jehož útrobách dřímá procesor Intel Core i5 o frekvenci 3,10 GHz, grafická karta GeForce GTX 660 a 8 GB RAM. To vážně není extrémně výkonné PC a nutno podotknout, že GTX 660 není ani v minimálních hardwarových požadavcích. Výsledek mě ale vážně mile překvapil, protože na téhle sestavě mohu hrát Mad Maxe na vysoké nastavení a většinou i na konstantních 60 fps. K poklesům dochází jen výjimečně, především v některých cut-scénách nebo při výskytu velkého množství chlupů nebo vlasů na scéně, což je věc, která dokáže zahýbat třeba s výkonem Zaklínače 3.

Na celkové nastavení, na které jsem Mad Maxe hrál a které mi dokonce hra sama doporučila při prvním spuštění, se můžete podívat díky screenshotům v tomto článku. Můžete vidět i to, co všechno lze vlastně nastavit, a že toho není vůbec málo. Kvalita textur, rozlišení stínů, SSAO, anti-aliasing, hloubka ostrosti, dokonce nechybí ani možnost vypnout opar nad zahřátým motorem Maxova auta. Na možnosti grafického nastavení si tak nelze vůbec stěžovat, a pokud vám náhodou Mad Max nejede podle představ, není problém vše nastavit a přizpůsobit svému hardwaru.

Při takovém nastavení si nelze stěžovat ani na samotnou grafiku. Celkový vizuál Mad Maxe vás pravděpodobně neuhrane, v dnešní době už zkrátka nejde o něco, kvůli čemu by vám měla padat čelist. I tak jde ale o působivou podívanou, která znovu dokazuje, že i poušť a pustina může oplývat řadou detailů. Ty navíc neschází ani postavám v čele se samotným Maxem, přičemž bych rád pochválil zejména zpracování látky a krve na Maxově košili. Nikdy jsem přitom nenarazil na nějaké doskakování textur, pokud nepočítám drobné chybky jako mizející dalekohled v některých cut-scénách a skutečnost, že Maxovy vlasy mohou pár vteřin po načtení hry být bílé. Obojí je ale přeci jen výjimka, jinak jsem se s doskakováním textur a dalšími neduhy typickými pro současný stav Batmana rozhodně nesetkal. Vše běží opravdu hladce a bez viditelných chyb.

Trocha písku

Velmi dobře je na tom i dohlednost, kterou můžete obdivovat především při letech průzkumným balónem. Zdá se, jako by snad ani na výkon neměla výrazný vliv. Za skutečnou pastvu pro oči ale považuji zpracování nebe. Skyboxy se tvůrcům z Avalanche opravdu povedly a není nad to při noční jízdě pustinou sledovat krásně zpracované mraky ozářené svitem měsíce. Denní obloha je na tom také velmi dobře, i když východ nebo naopak západ slunce může být trochu kýčovitý. Ale to už k takovým hrám tak nějak patří, nemluvě o filmové předloze, v níž se nezřídka kladl důraz na vyobrazení různě zbarvené oblohy.

Třešničkou na dortu je pak písečná bouře a vůbec efekty ohně a kouře. V průběhu vývoje Mad Maxe jsem nejednou slyšel chválu na zpracování písečných bouří, ale zásadně jsem odolával pokušení podívat se na nějaké video. Prostě jsem si myslel, že jestli je to opravdu taková paráda, chci ji vidět až při vlastním hraní. A musím říct, že to paráda opravdu je a když jsem se s písečnou bouří a jejími efekty setkal poprvé, neměl jsem daleko k tomu, abych obdivně zahvízdal.

Oblohu, zpracování písečných bouří a dalších efektů a koneckonců i vizuál samotné hry můžete obdivovat a využívat také ve fotografickém režimu. Ten je k dispozici na všech třech platformách, a to hned od vydání, do hry si tedy nehledá cestu formou patche jako v případě Batmana nebo Middle Earth: Shadow of Mordor. Musím říct, že v tzv. capture módu jdou vytvořit opravdu působivé scény, které se navíc nemusí omezovat jen na screenshoty, capture mód totiž podporuje i nahrávání videa. Některé výsledky mého snažení můžete posoudit níže.

Poslední věc, která stojí za zmínku, je ovládání. Na myši a klávesnici jsem rozhodně neměl problém a i když může být výchozí nastavení kláves občas matoucí nebo nezvyklé, přesto se Mad Max ovládá velmi dobře a snad nikdy jsem neměl pocit, že by schéma ovládání zvlášť zvýhodňovalo gamepad, i když je očividné, že se v první řadě myslelo na něj. I v tomto případě lze navíc narazit na menší chybu, občas, především po konci jednotlivých misí, vám na obrazovce může zůstat kurzor myši, kterého se zbavíte přechodem do menu a návratem do hry. Což je naštěstí otázka dvou vteřin.

Kéž je tohle standard

V titulní skladbě filmu Šílený Max a Dóm hromu zpěvačka Tina Turner zpívá, že nepotřebujeme dalšího hrdinu. Možná, koneckonců Max není pravým hrdinou, ať už nosí obličej Mela Gibsona, Toma Hardyho nebo mladíka od Avalanche Studios. Rozhodně ale potřebujeme víc takových případů, jako je PC verze Mad Maxe. Hra je zkrátka krásně optimalizovaná a rozjedete ji i na starších sestavách, na nichž si můžete vychutnávat překvapivě vysoké nastavení grafiky. Je vidět, že v Avalanche si dali na PC verzi opravdu záležet. Ano, něco takového by mělo být samozřejmostí, ale hry jako Batman: Arkham Knight nebo Assassin's Creed: Unity dokazují, že kvalitní PC verze v dnešní době prostě samozřejmá není. Špatných případů ale naštěstí stále ubývá, jak je vidět i na příkladu GTA V nebo Metal Gear Solid V: The Phantom Pain. Tento rok je zkrátka plodný na velmi dobře optimalizované tituly, od kterých bychom to ale ještě před jejich vydáním příliš nečekali. Příslib světlejších zítřků? Snad. A pokud tomu tak opravdu je, Mad Max je bezesporu jedním ze zářných příkladů.

Zároveň může být skvělým poučením pro samotné tvůrce, soudě dle ohlasů hráčů na Steamu. Mad Max jako takový rozhodně není dokonalá hra. Chyb není málo, osobně za největší problém považuji rychle nastupující stereotyp, který mi až podezřele připomíná časy prvního Just Cause. Více vám koneckonců brzy poví kolega Filip Němec ve své recenzi. Jak známo, řadě uživatelů Steamu stačí k tomu, aby usedli k psaní záporné uživatelské recenze, velmi málo. Zvlášť když jde od titul vydávaný společností, která mnoho hráčů v minulosti tak naštvala. Přesto ale v době psaní tohoto článku září na stránce obchodu Mad Maxe 96% kladných recenzí.

Tím se dostává do kategorie „Až na výjimky kladné“ a do ní se nedostane hned tak ledajaká hra. Proč tomu tak je, když nejde o vyloženě úžasnou hru, která by i v médiích sklízela nejvyšší hodnocení? Protože je dobře optimalizovaná a už z prvních okamžiků strávených v pustině je vám jasné, že tady si někdo s PC verzí dal záležet. Řadě hráčů tudíž k napsání pozitivní recenze stačí vědomí, že s nimi nikdo lidově řečeno nevyjebává a že nedostali do rukou nehotový nebo odbytý produkt. Dnes přitom na Steam recenze dává při rozhodnutí o koupi stále větší množství hráčů, takže nepochybuji o tom, že tahle skutečnost se příznivě promítne i do prodejů PC verze. Nadšené recenze hráčů si koneckonců krátce po vydání pochvaloval i zakladatel studia Avalanche Christofer Sundberg.

To všechno jen díky skvělé optimalizaci. Nechť je tedy Mad Max pro ostatní důkazem, že optimalizace a řádná péče o PC verzi se prostě může vyplatit. Fiasko jménem Batman: Arkham Knight se každopádně rozhodně neopakuje. Na závěr bych možná měl napsat nějaké slova plná nadšení, ale těch už bylo myslím v textu dost a vy jste určitě stihli pochopit, že se PC verze prostě povedla. Kromě toho, v případě Šíleného Maxe je důležitý i obraz, takže myslím, že moje závěrečné hodnocení mohu vyjádřit jedním z dnes už klasických momentů ze skvělé filmové Zběsilé cesty.