Mirror's Edge Catalyst - Faith je zpět

Dojmy z hraní Xbox One bety

Mirror's Edge z roku 2009 je jedním z mála titulů, který jsem si z čisté radosti zahrál hned dvakrát. Neokoukaný a především dobře provedený freeruningový zážitek z pohledu první osoby a k tomu kontrastní Skleněné město. O to větší zklamání jsem cítil při oznámení, že pokračování se jen tak nedočkáme. Toto stanovisko koneckonců přetrvává již dodnes, protože nový Mirror's Edge s podtitulem Catalyst není pokračováním a ani prequelem, o kterém se také diskutovalo. Catalyst je rebootem celé značky, takže autoři vzali to dobré z původní hry a vylepšili nejenom to, co se jim nezdálo, ale v hojné míře naslouchali i samotným hráčům. No a v neposlední řadě, Catalyst také znovu vypráví příběh Faith. Tentokrát trochu jinak, trochu z jiného úhlu a jak samotní tvůrci poznamenali, příběh původní hry s příchodem Catalyst přestává existovat.

Podtitul článku plně odpovídá mým dojmům z uzavřené bety. Faith je opravdu zpět, stejně jako nablýskané City of Glass a další klíčové aspekty původního titulu. Jakmile se pustíte do hraní, je to jako když potkáte po dlouhé době starého známého, o kterém víte první poslední a skvěle si rozumíte. Přesně takový je zážitek z hraní Mirror's Edge: Catalyst, pokud jste měli co do činění s původní hrou. Ovládání sice doznalo několika změn a stejně tak repertoár hlavní protagonistky nabobtnal o několik parkourových dovedností, je to ale ta stará známá hratelnost, kterou jsem si já osobně oblíbil. Neuvěřitelně dynamická s dobře odladěným ovládáním a lesknoucími se mrakodrapy, které se krčí pod všudypřítomnými kamerami zlých korporací, které z prostých občanů vychovaly stádo poslušných oveček.

Freeruning v nejčistší podobě

Nenechte se ale zmást, Catalyst má i tak mnoho novinek, které se po krátkém hraní v betě dají s klidem označit za jasný přínos a z konceptu freeruningové hry dělají ještě dokonalejší celek. V prvé řadě je to samozřejmě otevřený svět, který pro hru založenou na freeruningu představuje zcela jasnou kombinaci, která hře dodává ještě větší pocit volnosti a zároveň celistvosti. Okolní budovy už nejsou pouze kulisou, jsou živou součástí celé hry.

Beta samozřejmě nabídla pouze část celé mapy, už teď se ale dá odhadnout, jakým způsobem bude fungovat level design celého města. Na rozdíl od většiny open-world her, kde se většinou pohybujete po pevné zemi, Catalyst připomíná spíše opičí dráhu v korunách stromů, kterou představují výškové budovy, přičemž každý špatný krok vedle může znamenat pád do smrtící propasti. Pohyb ve svém důsledku tedy není tak volný, jak jsme zvyklí z jiných her v otevřeném světě, to je však důsledek toho, že se celá hra odehrává pouze na střechách (s občasnými výlety do interiérů budov). Ve výsledku tak rychle poznáte, že pohyb po mapě budou umožňovat designéry předem určené cesty, Faith není Spiderman ani Ezio a vylézt na libovolnou budovu zkrátka nejde. Přesto je samotný level design uzpůsoben právě tomu, abyste velmi rychle dokázali intuitivně najít cestu tam, kam chcete, to vše ve jménu intenzivní a rychlé hratelnosti.

„Drobnou berličkou v překonávání větších překážet je vystřelovací lano.”

K tomu vám pomáhá známá Runners vision, která nenásilně zvýrazňuje doporučenou cestu k cíli. Tato pomůcka se však dá samozřejmě vypnout a je tak čistě na vás, jakou cestu si zvolíte. Osobně mi vyhovuje aktivovaná Runners vision při misích, kde jde o čas, nechcete se zdržovat hledáním cesty. Naopak při volném pohybu po mapě je daleko zábavnější spoléhat se pouze na své smysly. Díky výše zmíněným specifikům, kdy je mapa spíše spletí jednotlivých cestiček, než volným hřištěm, občas se při pohybu bez Runners vision vydáte zcela špatnou cestou, přestože směr máte dobrý. Plány vám nakonec zhatí například ne úplně velká průrva mezi budovami, která ale není nijak přemostěná a je třeba se dlouze vracet. Drobnou berličkou v překonávání větších překážet je vystřelovací lano, které ale nelze použít vždy, přesto jde o další nástroj, který udržuje rychlé tempo celé hry. Drobný skepticismus se nabízí u přílišné uniformity celého města. Je jasné, že jde o umělecký záměr, přesto pokud celé město splyne do jednoho celku a jednoduše od pohledu nepoznáte, kde se právě zhruba nacházíte, je něco v rámci level designu trochu špatně.

Rozšířený repertoár

Oproti původní hře se nejenom rozšíří arzenál pohybů a schopností hlavní protagonistky, ale taktéž i systém jejich získávání. Ten přechází na ověřený model získávání zkušeností, za které posléze získáte zkušenostní body, jenž můžete vyměnit za schopnosti z jedné ze tří tříd. Vzhledem k tomu, že beta nabídla část hry, kde již základní a mírně pokročilé dovednosti byly odemčeny, nedokážu soudit, jak moc toporné budou samotné začátky, kdy si budete muset vystačit se základním skokem nebo jednoduchým sklouznutím. Lze však předpokládat, že k základním dovednostem se dostanete poměrně rychle a počkáte si déle až na jejich pokročilejší verze. Příkladem za všechny budiž kotoul po dopadu, který byl v původní hře základní dovedností Faith, nyní však budete mít ze začátku jen pomalejší verzi v podobě zbrzdění pádu pomocí rukou a kotoul, kteýá vám rychlost nijak výrazně neubere, si odemknete až se ziskem dalších zkušenostních bodů.

Jak jsem již naznačil, dovednosti jsou rozděleny do třech kategorií, přičemž tu hlavní tvoří právě schopnosti týkající se běhu. Postupně si můžete zdokonalit různé aspekty freeruningu, včetně houpání se na hrazdách nebo wallrun. Poté, co si odemknete běh po zdi, si tak například můžete odemknout jeho variantu v podobě double wallrunu apod. Neméně důležitou kategorií je pak boj, kde si můžete odemknout rovnou dvacítku dovedností. V zásadě jde o klasické schopnosti, jako je lehký a těžký útok, zvyšování poškození jednotlivých útoků, a samozřejmě navyšování úrovně života. Ten se postupem času dobíjí a jeho ukazatel vidíte v dolní části obrazovky, a i když si odemknete všech pět dílků, které vám zajistí přežití zhruba pěti zásahů od nepřátel, rozhodně budete nervózní z každého souboje, ve kterém proti vám stojí více než jeden soupeř. Poslední kategorií pak je vybavení, kde si odemykáte schopnosti týkající se především hackování elektronických přístrojů.

Faith pacifistka

Boj samotný je jednou z dalších částí, která se od původní hry značně odlišuje. Především Faith tentokrát nevezme ani jedinkrát do rukou střelnou zbraň. Bude však soubojů méně a budou méně intenzivní? Rozhodně ne! Z trojice hlavních příběhových misí a několika vedlejších se dá usuzovat, že s hojností nepřátel se nebude šetřit ani tentokrát, změn však doznala dynamika boje, která je ještě rychlejší a svižnější. Většinu nepřátel totiž vyřídíte jedním úderem, útoky provedené skokem z překážky nebo přechodem z wallrunu působí pro nepřítele fatální poškození.

„Mnoho soubojů je možné ignorovat a nepřátele jednoduše oběhnout.”

Poměrně časté jsou ale také souboje s větší skupinkou nepřátel, kde už se musíte zastavit a několik sekund boji věnovat. V takovém případě přijdou na řadu úskoky do stran a dozadu a také schopnost při úderu hodit jednoho nepřítele na druhého. Kombinace lehkých a těžkých útoků je pak samozřejmostí, stejně jako adaptace na různé druhy nepřátel, kterých je ve hře hned několik a logicky je třeba se jim přizpůsobit. Mnoho soubojů je však možné ignorovat a nepřátele jednoduše oběhnout, při určitých misích a úkolech jsou však některé střety nevyhnutelné a nejen soudě podle množství vylepšení bojových schopností ve stromu dovedností budou právě vzájemné souboje poměrně častou náplní hry.

Nadějný příslib

Dojmy z bety zatím naznačují oblíbené rčení, kdy se vzalo to dobré z původní hry a to špatné se opravilo. Catalyst, jak jej prezentuje beta, přímo čpí skvělou atmosférou původní hry a zároveň záplatuje mezery původního titulu a nahrazuje je betelnou konstrukcí, která by mohla vystavět základy opravdu dobré značce. O vizuální zpracování se snad ani netřeba bát, upravený Frostbite engine je jako stvořený pro vykreslování města, které je vyleštěno do diamantového lesku.

Převedení hry do sandboxového ztvárnění proběhlo velmi dobře a přestože jsem neodhalil jakoukoli možnost rychlého cestování, přemisťování se mezi misemi nebo jen prozkoumávání města působí velmi zábavně a i po několika hodinách strávených v betě rozhodně ne stereotypně. Mapa samozřejmě skýtá hned několik druhů vedlejších aktivit, takže nechybí oblíbené časovky, kde musíte zdolat předem určenou trať ve stanoveném čase a spousta “sběračských” aktivit, kdy při prozkoumávání světa budete nalézat nejrůznější předměty. Z bety si lze o hře zatím myslet prakticky jen to nejlepší, ostatně už původní hra předvedla nadprůměrnou kvalitu. Mirror's Edge Catalyst vychází 9. června.