Remedy se zaměřilo na osobní příběhy, poslední DLC vás možná zklame.
Recenzi jsme zpracovali také ve formě videa.
Rok po vydání Alana Wakea 2 vývojáři plní, co slíbili. První rozšíření, které bylo poněkud odlehčenější, jsme dostali už v červnu, a to druhé, poslední, přišlo na řadu nyní. The Lake House slibovalo návrat k survival hororu a hlavní příběhové lince, respektive k její mírné odbočce, jež se zaměřuje na agentku FBC Kiran Estevez, která přijíždí na titulní výzkumnou stanici. Jak už to tak bývá, něco se v ní hodně pokazilo.
- Platforma: PC (recenzovaná verze), PlayStation 5, Xbox Series X|S
- Datum vydání: 22. 10. 2024
- Vývojář: Remedy Entertainment
- Vydavatel: Epic Games Publishing
- Žánr: Survival horor
- Česká lokalizace: Ne
- Multiplayer: Ne
- Dat ke stažení: 20 GB
- Herní doba: ~3 hodiny
- Cena: 528 Kč (Epic Games Store)
Hráno na sestavě:
- Procesor: Intel Core i5-13600K
- RAM: 32 GB DDR5 6000 MT/s
- Grafická karta: Nvidia GeForce RTX 4080 (16 GB VRAM)
- Úložiště: Solidigm P44 Pro (2TB NVMe PCIe 4.0 SSD)
Manželské drama
Po příběhové stránce mě rozšíření překvapilo a vlastně ani nedokážu říct, jestli v pozitivním či negativním smyslu. Je mnohem komornější, než jsem očekával, a spíš než na celkové dění v FBC se zaměřuje na jednotlivé zaměstnance a vztahy mezi nimi, v čele s manželským párem Marmontů, příliš ambiciózních výzkumníků, pod kterými začala stanice upadat do chaosu.
Lake House se často snaží hrát na emoce. Ukazuje, že ne za všechno špatné nutně mohou temné síly, a to nejenom na již zmíněné dvojici, ale i na tragickém osudu malíře Rudolfa Lanea, kterého si možná někteří z vás budou pamatovat ještě z prvního dílu. I tyto osobní příběhy dokážou být velmi silné, a to hlavně díky výborným hereckým výkonům.
Náznak budoucnosti
Jak už u Remedy bývá zvykem, i Lake House nabízí řadu textových dokumentů a audio i videonahrávek, ve kterých se dozvíte spoustu informací. A byť většina se týká čistě této výzkumné stanice, některé se zaměřují i na širší souvislosti. Nechybí ani menší teaser na Control 2, na který jsem se těšil zdaleka nejvíc. A přestože je opravdu malý, svůj účel splnit dokázal. Prakticky potvrdil dosavadní spekulace a ukázal, že pokračování bude opravdu velké.
Musíte být každopádně připraveni na to, že rozšíření ve velkém sází právě na čtení a poslouchání všeho vedlejšího obsahu. Ten ve výsledku tvoří mnohem víc než základní část DLC, jež ve své podstatě vlastně není příliš zajímavá. Pokud byste vedlejší věci úplně ignorovali (byť se tím samozřejmě ochuzujete o spoustu informací), DLC vám nejspíš zabere zhruba hodinu.
Krok zpátky
Po stránce hratelnosti můžete očekávat něco podobného jako v základní hře. Kiran se od Sagy v podstatě neliší a má v arsenálu pistoli či brokovnici, pomocí kterých dokáže kosit základní nepřátele. Rozšíření ale slibovalo děsivá monstra, která mohou doslova vylézt ze zdejších maleb, na ta už budete potřebovat speciální zbraň.
Noví nepřátelé jsou opravdu děsiví a po téhle stránce fungují, na druhou stranu jsou až příliš frustrující, což jim na strašidelnosti zbytečně ubírá. Pokud kolem nějaké malby projdete, může vás monstrum chňapnout a postupně z vás doslova vysát život, přičemž s tím nemůžete dělat vůbec nic.
Celkově mi obtížnost přišla nevyvážená. Neměl jsem sice problém s náboji, kterých by mohlo být klidně míň, ale zato lékárniček jsem měl zásadní nedostatek. Delší úseky bez savů tak sice byly opravdu intenzivní, ale opakovat je nebylo zrovna příjemné. Přišlo mi, že si vývojáři vzali kritiku na konto nízké obtížnosti Night Springs až příliš k srdci, a tentokrát to přehnali na opačnou stranu.
Ani level designem rozšíření úplně nepřekvapí. V základu je velmi lineární a jednotlivá patra stanice, mezi kterými se pohybujete prostřednictvím výtahu, nejsou zrovna velká. Narazíte na pár uzamčených místností, ke kterým se můžete vrátit později, ale žádný velký backtracking či odemykání zkratek nečekejte. Stejně tak mi tu trochu chyběly složitější hádanky, prakticky se zaměřují pouze na hledání správné číselné kombinace.
Bohužel ani po roce se pak hra nezbavila několika nepříjemných bugů, jako například nemizející ikonky klíčových míst po jejich navštívení, různé grafické glitche a další problémy, které vám mohou ztížit průchod hrou.
Přitom atmosféru má Lake House naprosto výbornou. A přestože se Remedy opět nevyhnulo ani pár jumpscarům, je to právě atmosféra, díky které dokáže být rozšíření velmi strašidelné. Pomáhá tomu samozřejmě skvělý sound design a stále naprosto nádherná grafická stránka, která i po roce patří mezi absolutní špičku toho, co dnešní tituly nabízí. Estetika je zde spíš než druhému Alanovi podobná Controlu, ale s pokročilejšími technologiemi vynikne ještě víc než před pěti lety ve stejnojmenné hře.
Očekávání byla větší
Přesto se nedokážu zbavit pocitu zklamání. Lake House sice nabízí silné osobní příběhy, ale více širšího narativu v rámci RCU by rozhodně bylo vítáno. Možná se zde někde skrývá a rozšíření plně doceníme až za pár let, podobné pocity jsem ostatně měl u DLC AWE pro Control.
Rozšíření sice exceluje po audiovizuální stránce a dokáže být velmi strašidelné, po stránce hratelnosti však nabízí jen velmi málo a ani to málo není příliš zajímavé. Night Springs jsem si užil mnohem víc a jen samotná třetí epizoda rozšířila RCU výrazněji než celý Lake House, jenž zůstal až příliš uzavřený. A ve výsledku jednoduše nedokáže být úplně zábavný.
Verdikt
Lake House svým obsahem překvapil. Místo rozšiřování multiverza se DLC zaměřilo na emotivní osobní příběhy několika lidí, které sice dokážou být velmi silné, ale přece jen zde chybělo něco víc. Možná tuhle expanzi oceníme za pár let, až vyjde Control 2, zatím ale působí poněkud nepatřičně a jako nepříliš důstojné finále jedné etapy RCU.
