Recenze deskové hry Pochmurný kraj

Po recenzi kooperační strategie Duchové ostrova tu pro vás mám další komplexní titul pro milovníky hutných her obsahujících nemalou míru strategie, náhody a také nějaké ty kartičky. Dnes se podíváme na asymetrickou strategii Pochmurný kraj, která se od konkurence v mnohém liší. Jak na tom je, v čem exceluje a zda je náročné se do ní dostat, vám poví následující řádky.

• Počet hráčů: 1 – 4
• Herní doba: 45 - 90 minut
• Cena: 1749 Kč (Planeta her)
• Věk: 14+

Na počátku je Pochmurný kraj bitvou pro dva

Asi každý z nás měl někdy možnost při hraní obyčejné hry zažít tutoriál, který měl slušné grády. U deskových her je vstupní bod většinou dost nudný. Důvodem toho je skutečnost, že pravidla nejsou dobře napsána, nebo v nich leckdy dokonce něco chybí, či obsahují chyby. Opravdu kvalitní návod najdete skutečně jen zřídka.

Pochmurný kraj jím však disponuje. Nabízí hráči totiž pět kapitol, v jejichž rámci má fakticky možnost pochytit oč v této hře běží. Na úplném začátku je to kus pro dva. K dispozici máte totiž pouze dvě herní frakce, dva hrdiny a část obsahu, který tu formuje hratelnost.

Tvůrci zkrátka nechtějí nikoho přehltit a tak servírují hráčům jednotlivé prvky pěkně postupně. Zdejší vyprávění se točí okolo pomsty, kdy je na jedné straně dobro prezentované Ochránci, zatímco na straně druhé po vendetě bažící Rodina přinášející mezi pokojné sousedy destrukci. Obě strany pak pro svůj boj využívají tajemné běsy, což jsou duchové a démoni ochotní se podřídit vůli svých pánů.

Jak už bylo řečeno, startovní škála postav je tvořena dvojicí, která má odlišné schopnosti. Tato dvojka je ovšem pouze částí celé nabídky, která se vám postupně odkrývá. Musím uznat, že následující legendy jsou v Pochmurném kraji navrženy hodně zajímavě. Třeba takový zástupce Rodiny statný Kain může aktivovat strom a v případě, že ve svém snažení uspěje, dokáže odstranit jednu entitu z totožného terénu, na jakém stojí on sám. Ochránci pak mezi sebou mají Chlapce bez kůže, se schopností posouvat obyvateli a duchy.

V odlišnosti je síla všech zdejších hráčů

Expanzí během absolvování nových kapitol neprochází pouze škála legend (postav), ale také frakcí. Na scéně se totiž postupem času objeví ještě další tři jedinečně zpracovaní hráči, jejichž hratelnost vám díky své odlišnosti dokáže vzít v pozitivním smyslu dech. Poté co pochopíte, jak hrát za Ochránce a Rodinu, se do svého vlastního boje o moc pouští zlá Kami se svými skřetíky a touhou po nalezení panenky, která jí má vrátit uzmutou sílu. Její příchod je zásadní, avšak pouze nahrazuje jednu ze základních frakcí. Opravdu zdrcující mi proto přišla až čarodějnice Hester prezentující čtvrté uskupení.

Ta vstupuje do hry v momentu, kdy se rozhodnete, že si jí dáte ve třech hráčích a představuje další stranu, která bojuje za své zájmy. Zatímco v případě ostatních se jedni snaží ničit a druzí chránit, tahle krasavice chce krev všech legend aby sama mohla získat zpátky svou sílu a použít jí proti světu. Oproti zbytku nedisponuje vlastními běsy. Namísto toho od počátku „šíří“ po mapě kořeny určené ke generování surovin, plameny a nákazu mezi běsy, které pak může ve svém tahu ovládat. Zajímavé je, že když chcete nakazit legendu vyberete si namísto ní libovolného běsa na mapě. Hra za ní mi přišla dost brutální a poutavá.

Posledním aktérem příběhu jsou pak víly, které sice byly původně rozšíření, avšak díky práci Fox in the Box je Pochmurný kraj obsahuje už v rámci základní krabice. Víly můžete použít buď ve hře pro tři nebo čtyři hráče. Speciální varianta vám pak dává možnost si je dát i v partii pro dva. Na rozdíl od Hester se jedná o frakci, u níž se nedá říct, že je vyloženě agresivní. Spíše naopak, což je způsobeno primárně odlišným cílem. Jiní bojují a víly hledají. Ano, čtete správně. Boj je těmto poťouchlým tvorům cizí, namísto něj mohou skrze své karty a hnízda pomáhat, nebo škodit ostatním ve snaze nalézt svou královnu, která se odhalí až po objevení dvojice jiných magických předmětů.

Hratelnost samotná je vám tu odhalována stejně jako škála frakcí pěkně postupně. Na startu zde ve zkratce máme asymetrickou strategii, v níž spolu se svými silami (běsy) a hrdiny snažíte plnit zadaný úkol, získávat žetony schopností a během toho v ideálním případě eliminovat nepřátele. Jakmile máte za sebou první kapitolu otevírají se vám karty formující další podobu hratelnosti a tím to nekončí. Dá se říci, že tento kousek během prvních tří kapitol slušně nakypí.

Za sebe musím říct, že se mi líbila evoluce v rámci otevírání nových mechanik, ještě více jsem si však Pochmurný kraj zamiloval pro jeho frakce. Škála odlišných uskupení, za které se člověk můžete dát do hraní je v rámci detailů nebývale pestrá, takže přeskok od Ochránců k Vílám skutečně poznáte. Stejně jako váš zážitek bude jiný při hraní za Hester než když si vezmete Kami. Konkurence se má od těchto tvůrců dle mého názoru hodně co učit.

Díky svému zpracování vás Pochmurný kraj nezahltí

Vím, že to bude znít paradoxně, avšak přestože Pochmurný kraj rozhodně není jednoduchou hrou, nepřipadal jsem si jím zahlcen. Formát jakým jsou zpracovány úvodní scénáře vás totiž vezme po cestičce, která učí jak hrát za chodu, takže po jedné kapitole si dáte s chutí druhou a vůbec vám nevadí, že je v ní něco nového, protože právě čerstvé mechanizmy pěkně posouvají hratelnost. Díky tomu, že se nejedná o přehlcující záležitost povedlo se mi k němu v rámci kroužku přivést i mladší hráče a hraní je nadmíru bavilo.

Na hře je nadchlo především zvolené téma, neustálá přítomnost střetu a pestrá škála frakcí s unikátními možnostmi, což se v současné době přecpaného deskovkového trhu úplně nevidí. Upřímně jsem rád, za to, že jsem jim mohl tento kus představit a už se těším, až si s nimi dám další partii. Pochmurný kraj bych za sebe doporučil všem, kterým nevadí jistá míra komplexity. Když se vám s ní podaří vypořádat dostanete perfektní záležitost schopnou si hravě obhájit svou cenovku.

Za poskytnutí kopie hry Pochmurný kraj děkujeme českému distributorovi, společnosti Fox in the Box.