Recenze » inFamous: Second Son – V září neonů

Podařilo se Sucker Punch v inFamous: Second Son skloubit perfektní grafiku se skvělou hratelností? Asi to je nějaké prokletí Playstation 4 exkluzivit, když na jedné straně hráčům a recenzentům padají sáňky nad nádherným technickým zpracováním titulu, viz. Killzone: Shadow Fall, ale na druhé straně přijde tvrdý budíček, když zakroutíme hlavami nad příběhem, nebo hratelností. Nemálo lidí tak zaskočilo, když při launch konzole byla nejlepší exkluzivitou hra Resogun.

No ale jak dopadl inFamous? Podařilo se mu překročit pomyslný stín velkých exkluzivit pro Playstation 4?

Jde o next-gen?

Název Second Son je pro tento titul jako vyšitý. Hra totiž na nové platformě prochází jakýmsi "restartem". Poprvé v sérii se ocitneme v reálném městě, konkrétně v Seattle, v domovském městě studia Sucker Punch, což dávalo příslib důvěryhodnému zpracování. Ale i příběh titulu na předchozí části příliš nenavazuje. Vzpomíná se jen velmi okrajově. Konkrétně, ocitáme se 7 let po událostech z dvojky, kde byl ke konci spuštěn stroj RFI (měl obrat o schopnosti všech bio-teroristů).

Delsin svou schopnost získává z něčeho, co může běžně najít na ulici. Například výše zmíněný kouř - ten nasává z komínů, které jsou na budovách nebo další věc díky níž nabude Delsin schopnosti - neon.

Jenže pár jich přežilo a s některými jedinci se setkáváme i v Second Son. Mladý, arogantní a sebevědomí mladík, Delsin Rowe je tak na začátku hry svědkem havárie transportéru s conduitmi, a při následném střetu s jedním z nich převezme svou první schopnost - Smoke, čili kouř. Ze začátku, tak docela suverénní Delsin, je dost smeten, a týden co je mimo, zatím stihne jednotka DUP (Department of Unified Protection) pokrýt celý Seattle svými mobilními jednotkami, aby Delsina a ostatní uprchlíky co nejdříve pochytali. Ale abych tím, co se na hru jen chystají, nebo ještě nedohráli, nekazil zážitek, dál už prozrazovat z děje nebudu ... Ale teď už k samotné hratelnosti ... Sám jsem byl velmi mile překvapen, když jsem zjistil, že ono to nejen dobře vypadá, ale také se hraje! Na jedné straně, jste Conduit, máte nějakou tu super schopnost, ale i tak máte pocit, že to je realita, úplně se vžijete do situace, která se vám právě odehrává před očima. A je to i díky tomu, že Delsin svou schopnost získává z něčeho, co může běžně najít na ulici. Například výše zmíněný kouř - ten nasává z komínů, které jsou na budovách nebo další věc díky níž nabude Delsin schopnosti - neon. Ten pro změnu najde v reklamních bannerech a ve výlohách obchodů. Jsou to naprosto běžné věci, které máte po celou dobu hraní vedle sebe.

Zároveň, každá schopnost, i když nabízí stejné možnosti (útok na blízko, útok na dálku, granát, speciální útok, rychlý pohyb), je v něčem jedinečná - kouř je vhodný na útok ze středních vzdáleností, zato neon z větších, ale naopak, takové video je vhodné na útok z blízka. Přepínání mezi silami je tak velmi prosté - co nasajete, to máte. Pokud je na blízku hořící auto či komín, můžete z něj nasát kouř, ale pokud jste v blízkosti výkladu, nasajete neon. Situace při boji si tak nevybírá a vy musíte útočit s tím, co máte po ruce. Pokud vám dojde kouř, jednoduše nasajete buď další kouř, nebo některou jinou ze schopností.

A když už jsme při bojích, ty jsou i díky možnosti změny schopnosti při boji velmi rozmanité. Strategii tak musíte měnit za pochodu. S takovým kouřem či neonů se můžete držet od nepřátel pěkně na dálku, ale při videu (které mimochodem získáváte z obrazovek) se vám často vyplatí útok na blízko. Ve hře tak máme i prvek RPG, když si své schopnosti můžeme i vylepšovat. Většinou se však jedná jen o drobnosti, jako jsou zvětšení kapacity pro danou schopnost, zda snížení potřebné energie na daný útok. Co však může zamrzet je fakt, že jakmile nějaký druh útoku odemknete, nezvyšujte jeho sílu, ale jen zmíněné snížení energie.

Šmankote Delsine čaruj!!!

No a teď k samotnému obsahu hry. Během hry, jak tak budete nabírat nové schopnosti, budeme se v příběhu posouvat dál. V podstatě nejde o nic vážného, a člověk by to, že ve hře je dobrých úloh méně než by čekal, dokázal přežít. No což však zabíjí kvalitu obsahu, je to, že se opakují, a to docela často. Mnohdy se stane, že vy máte něco udělat, ale předtím musíte zlikvidovat kopu jednotek DUP, abyste se k tomu dostali. A to se děje dost mnohdy nato, aby vám to místy zabilo chuť jít v příběhu dál. Dále máme ve hře i vedlejší úkoly, ale značnou část z nich stihnete udělat při přemisťování se od jedné úlohy k druhé. Tyto úkoly jsou tak vcelku povedené, a díky nim snižujete vliv DUP v dané oblasti města. Jedná se tak o ničení kamer, či hledání dobře zamaskovaných kamer díky mobilu, ale také o nalezení a chycení agenta v dané oblasti jen díky jeho fotce, nebo nalezení zdroje a následného stažení audiologie. No nejzajímavější (pro mě a podle reakcí hráčů i pro ně) je sprejování obrazů. Ty nejen že vypadají skvěle, ale při jejich tvorbě nejste jen pasivní divák, ale díky zapracování pohybového senzoru Dualshock 4 ho i malujete, a výsledné dílo je tak potom hotový umělecký výtvor, a také vtipný.

Co však zamrzí je, že po projetí celé hry vás zapnout hru nutí už jen dvě fakta. Ten první, projít hru ještě jednou, ať už na vyšší obtížnosti, nebo za druhou stranu karmy, a tou druhou věcí je vyčistit kompletně celé město od jednotek DUP Jenže, jelikož v každou jednu část města od DUP jednotek zbavujete stejně, začne to být dost rychle otravné. Dualshock 4, a hlavně jeho schopnosti jsou ve hře využity opravdu dobře. Repráček na Duashocku tak slouží k přehrání zvuku při nasávání nějaké schopnosti, ale jsou jím přehrávány i zmíněné audiology. Touchpad na Dualshocku tak slouží k interakci s prostředím, po přejetí palcem do boku tak otevíráte dveře, a po stisknutí nasajete schopnost.

Rozhodni se!

Další věcí, která vám občas protne děj a hraní Second Son je možnost rozhodovat se, příznačně ve hře nazvané Karma. Můžete se tak v daných momentech rozhodnout pro dobré nebo špatné řešení, například v případě "neonové slečny", Fetch, se jí rozhodnete buď pomoci a naučit ji sebekontrole, nebo ji necháte tak, napospasť osudu. Je jen na vás, jakou cestou se vydáte, ale zásadní změny na hru a příběh to mít nebude.

Dobrá a špatná karma tak ovlivňují ve hře pár věcí. Tou první je, že na některé schopnosti potřebujete karmu buď špatnou nebo dobrou. Další věcí je, že jak vás lidé ve městě vnímají.

 

Pokud hrajete za dobráka a pomáháte jim, vaše dobrá karma stoupá a lidé vás pomalu začínají vnímat jako hrdinu, nebojí se vás, zato si vás pro změnu fotí a oslovují.

No pokud hrajete za záporáka, vězte, že kolem vás spousta lidí nebude, protože jakmile vás spatří, dají se do útěku a jsou k strachu posr... Asi nejvíce se tak před samotným vydáním hry mluvilo o technické stránce hry a velikosti města. Těsně před vydáním se objevilo info, že autoři grafickou stránku od E3 prezentace zhoršily. No to však jsou jen fámy, nic takového se nestalo a inFamous tak nabízí nádherně vypadající hru. Je až neuvěřitelné, kolik částic dokáže engine a konzole vykreslit. Hra vypadá věru nádherně, a pokud budou další exkluzivity vypadat stejně tak dobře bude jen lépe, máme se nač těšit. No místy i PS4 dostala zabrat, fps tak někdy dost zakolísali, ale na viditelné lagy to bylo jen párkrát. I proto bylo dobré rozhodnutí od autorů, uzamknout fps na 30 snímků za sekundu.

Je až neuvěřitelné, jak se autorům podařilo do hry přenést emoci postav, a to díky perfektní mimice obličejů. V momentě, kdy se Delsin smál, nejenže vypadal šťastný, byl jsem šťastný i já. No v momentě, když byl smutný a skoro vypustil slzičku (plakat a být zároveň arogantní grafiťák, to prostě nejde k sobě), bylo do pláče věru i mně. Mimika postav tak dává příběhu špetku emoce, a ta zase dává pocit důvěryhodnosti.

Hřiště v Seattlu

A k samotné velikosti města. Je pravda, že virtuální Seattle ve hře nepatří k největším městům, ale rozhodně není malé. Skládá se tak z 2 velkých ostrovů spojených jedním mostem, a samotné město je rozděleno ještě do 12 oblastí. Podle mě, město není ani malé, ale ani velké a na dokonale vyblbnutí se se schopnostmi, které máte dokonale postačí. Jako dobrou věc, kterou autorům schvaluji, je tak pro open-world tituly trochu netypická. Ve hře se totiž nestřídá den a noc. No myslím si, že je to správné. Autoři každou misi dali do jiné denní doby, a neumím si představit, jak by seznámení se s neonem vypadalo za slunečného dne. Všechno tak má svůj záměr, a i ​​proto se ve hře s neonem poprvé potkáte přes upršenou noc, kde dostanou všechny krásné neonové efekty vyniknout.

InFamous: Second Son je vskutku povedený titul. Nejenže dobře vypadá, on se i dobře hraje a nabízí vám tak sice menší, ale o to zajímavější paletu úkolů. Budete si tak užívat každý souboj, vžijete se s Delsinem a ten na vás za odměnu bude chrlit nejednu vtipnou hlášku, aby ste  se v epickém final fightu postavili tváří v tvář hlavní záporácké postavě celé hry.

Název » Infamous: Second Son

Žánr » akční

Platforma » PS4

Výrobce » Sucker Punch (PS4)

Datum vydání ČR »21.3.2014 (PS4)