Recenze Kunitsu-Gami: Path of the Goddess – nápaditá strategická akce

Často mluvíme o tom, že jsou v posledních letech velcí vydavatele opatrní a místo různých experimentů se věnují pouze zavedeným značkám. Přesto se ale najdou společnosti, které se nebojí čas od času zkusit něco nového, a mezi takové se řadí vývojáři z Capcomu. Loni jsme od nich dostali dinosauří multiplayer střílečku Exoprimal, stále pracují na záhadné Pragmatě a minulý týden od nich vyšla velice unikátní kombinace strategie a akční hry s názvem Kunitsu-Gami: Path of the Goddess. Právě na ni se podíváme v dnešní recenzi.

• Platforma: PC (recenzovaná verze), PlayStation 4, PlayStation 5, Xbox One a Xbox Series X|S
• Datum vydání: 19. 7. 2024
• Vývojář: Capcom
• Vydavatel: Capcom
• Žánr: Akce, strategie
• Česká lokalizace: Ne
• Multiplayer: Ne
• Dat ke stažení: 19 GB
• Herní doba: ~15 hodin
• Cena: 49,99 € (Steam)

Hráno na sestavě:

• Procesor: Intel Core i5-13600K
• RAM: 32 GB DDR5 6000 MT/s
• Grafická karta: Nvidia GeForce RTX 4080 (16 GB VRAM)
• Úložiště: Solidigm P44 Pro (2TB NVMe PCIe 4.0 SSD)

Příběh na vedlejší koleji

Premisa není nikterak komplikovaná, ocitáme se na hoře Kafuku, na jejímž úpatí bychom našli řadu vesnic. Zdejší obyvatelé a celá krajina jsou však zamořeny nákazou, Yoshiro se svým věrným bojovníkem a ochráncem jménem Soh se tak vydávají na pouť, aby horu očistili a místní zachránili.

Už od prvního oznámení a ostatně i ze samotného názvu bylo jasné, že Kunitsu-Gami se bude silně inspirovat japonskou kulturou. Je to znát prakticky na všech aspektech, včetně příběhu, ale ten je zrovna propracovaný zdaleka nejmíň. Asi nelze od podobného žánru čekat nic vyloženě komplexního, přesto zde byl prostor na vyprávění zajímavějšího příběhu, takto se budete muset spokojit s banální zápletkou a solidním množstvím loru k jednotlivým postavám.

Jedinečný audiovizuál

Mnohem lépe je na tom vizuál, především tedy stylizace. Ta je vyloženě nádherná, ať už jde o malebné prostředí, postavy a jejich masky či unikátní monstra, jejichž vzhled je velmi rozmanitý a dokážou vypadat i poměrně hrozivě. Inspiraci japonskou kulturou ale najdete také v designu UI a prakticky všech viditelných aspektech celé hry. Vývojáři si na tom dali záležet a je to opravdu znát.

Za zmínku stojí také sound design a hlavně výborný hudební doprovod, jenž je rovněž inspirován tradiční japonskou tvorbou. Samotné melodie jsou ale velmi různorodé, od vyloženě klidných a relaxačních až po rychlé a intenzivní. To samé pak platí také pro hudební nástroje, ale i žánry. Tradičnější hudbu totiž ve hře občas doplňuje přechod do rockového, elektronického či jazzového stylu.

Akce s dávkou strategie

Hlavní je v Kunitsu-Gami přece jenom hratelnost, a tak se konečně přesuneme k ní. Putování po hoře Kafuku je rozděleno na jednotlivé levely, které musíte úspěšně projít a očistit od nákazy brány Torii. Zatímco ve dne osvobozujete vesničany a opravujete věže či další obranná zařízení, v noci se na vás pohrnou hordy monster a vy před nimi, coby bojovník Soh, musíte ochránit Yoshiro.

Nebude to ale jenom na vás, velkou pomocí v boji jsou vesničané, kterým můžete přiřadit různé role, ať už je to lučištník, šaman nebo třeba bojovník se sekyrou. Postupem vám masek, a tím i rolí, vesničanů přibývá a strategické možnosti se rozšiřují. Důležité je samozřejmě nejenom role přiřadit, ale také vesničany správně rozmístit, aby monstra efektivně poráželi, tady se tedy prvek strategie projeví nejvíc.

Samotný Soh je každopádně silnější než jakýkoli vesničan, k dispozici má rychlé útoky či složitější kombinace, které tvoří doslova bojový tanec. Na první pohled se to nemusí zdát, ale soubojový systém je poměrně komplexní, nicméně na pochopení i ovládání jednoduchý a z pohledu hratelnosti zábavný.

Monotónnost nehrozí

Kdyby se celá patnáctihodinová hra skládala z podobně stavěných úrovní, asi by se rychle stala repetitivní. Postupně jsou vám ale představovány další, byť třeba dočasné, mechaniky, specifické pro určité úrovně. Od těch klasických se tak dostanete například do temné jeskyně, kde musíte rozsvěcovat lampy, na rozbouřené jezero či do doslova „tower defense“ úrovní, kde mohou bojovat pouze vesničané.

Pestrost level designu pak završují boss fighty, kterých není vůbec málo, každý je však velmi unikátní po vizuální i mechanické stránce. Obtížnost navíc není nastavena zrovna nízko, to samé ostatně platí i pro některé klasické úrovně, takže budete muset dostat to nejlepší ze svých schopností boje i taktického přemýšlení. Pro úspěch je totiž v Kunitsu-Gami důležité obojí.

Aby ale nebylo vše pouze o bojování, po úspěšném dokončení úrovně se z této lokace stane vaše základna, v níž můžete opravit budovy a získat tím důležité suroviny. Právě systém upgradů musím pochválit, protože možnosti jsou velké (ať už u vesničanů, tak samotného bojovníka Soh), a hlavně můžete kdykoli vzít všechno zpátky a vylepšit si něco úplně jiného. Hra vás tak podporuje v experimentování a adaptaci na jiný herní styl v závislosti na potřebě, průběžně ostatně můžete měnit i speciální útoky a pasivní bonusy.

Nepříjemný relax

Na druhou stranu je třeba říct, že systém základen není udělán úplně šťastně. Že stavba trvá určitý počet odehraných úrovní a vyžaduje několik vesničanů, které k ní musíte přidělit, to mi ani tak nevadí, neboť i tady využijete strategické přemýšlení. Problém je, že některé lokace jsou poměrně velké a neustálé pobíhání po nich velmi otravné, zvlášť když třeba ještě musíte sesbírat schovaná prkna na výstavbu speciální budovy. K tomu připočtěte, že aktivních základen máte v jednu chvíli více a hned máte z krátkého odpočinku několik minut mimo souboje, které ve výsledku zbytečně natahují herní dobu.

Technická stránka

Nakonec ještě zmíním technickou stránku. Zmiňoval jsem sice nádhernou stylizaci, ale nutno říct, že čistě technická stránka grafiky působí poněkud zastarale, tedy alespoň v některých ohledech. Nejvíc je to znát na texturách, které vypadají vyloženě nekvalitně, až jsem si říkal, zda se nejedná o nějakou chybu a nenačítají se ty správné. Voda také nevypadá zrovna nejlépe a nepomáhá tomu ani nepovedená implementace ray tracingu z Resident Evilu 4. Na druhou stranu, podobně jako v jiných RE Engine titulech, zde najdete velmi propracované cutscény, jak do vizuální kvality, tak co se týče práce s kamerou.

Optimalizace je solidní, byť vzhledem k technické kvalitě grafiky by mohla být o něco lepší. Je však třeba vyzdvihnout absenci jakéhokoli stutteringu, shadery se kompilují předem a traversal stuttering zde na rozdíl třeba od RE4 vůbec není, což je zřejmě díky uzavřeným úrovním.

Ve 4K rozlišení na maximální nastavení a DLSS Quality mi hra běžela na naprosto stabilních 60 FPS, pokud ale chcete mít z grafu časů mezi snímky skutečně rovnou čáru, doporučuji použít externí lock (například přes RivaTuner) místo toho v nastavení hry. Možností ve hře každopádně máte hodně, oceňuji přítomnost upscalingu DLSS i FSR (na rozdíl od mnohých jiných her od Capcomu), a to včetně generování snímků (ovšem pouze přes DLSS). Nechybí pak ani možnost přizpůsobit si ikony pro různé ovladače, takže po téhle stránce rozhodně palec nahoru.

Vydařený experiment

Kunitsu-gami bylo už od začátku unikátní z hlediska zasazení či vizuálu, nevěděli jsme ale, jestli ze zajímavého nápadu vznikne dobrá hra. Já nyní po jejím odehrání můžu jednoznačně říct, že to je nejenom dobrý, ale velmi povedený titul, který úspěšně míchá dohromady odlišné žánry. Strategickoakční koktejl v japonském podání možná není pro každého, ale pokud vás z téhle recenze hra zaujala, určitě jí dejte šanci. Ale pozor, dokáže být poněkud návyková. Klidně se může stát, že vám základní kampaň nebude stačit, v takovém případě však máte k dispozici ještě různé výzvy a režim New Game+.