Recenze Riders Republic

Žánr sportovních her poslední dekádu okupují stále ty stejné série. Každý rok tu máme novou Fifu, NHL či různé managery. V drtivé většině případů se jedná o recyklát toho samého (letos se hráči konečně dočkali změn v již zmíněném NHL a Fifa, už bylo na čase). Tvůrci ví, že fanoušci daného sportu jejich výrobek zakoupí, a to i když bude nevalné kvality. Mnoho titulů je tak vyloženě odfláknuto.

Méně známým, případně ne tolik oblíbeným sportům se herní studia nevěnují tak vehementně, ale na trhu je nalezneme. Řeč je např. o tenisu, golfu a extrémních sportech. Poslední iterací, která si brala adrenalinové a nebezpečné sportovní hrátky na paškál, byl Steep z roku 2016, na který se i přes jeho nesporné kvality poměrně rychle zapomnělo. Ubisoft nyní přichází s Riders Republic, duchovním nástupcem Steep, který se snaží zamíchat kartami. Podařilo se studiu, které je notoricky známé používáním šablonovitých systémů ve svých hrách, přijít s něčím originálním? Je Riders Republic hrou, u které se budete bavit, nebo se jedná o generickou záležitost? To vše se dozvíte v naši dnešní recenzi. Zavázat lyžáky, namazat odpružené vidlice, 3, 2, 1, start!

• Platforma: PC (recenzovaná verze), PlayStation 4, PlayStation 5, Xbox One, Xbox Series X/S
• Datum vydání: 28. 10. 2021
• Výrobce: Ubisoft Annecy
• Žánr: sportovní
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ano, až pro 64 hráčů (na konzolích minulé generace cca 20 hráčů)
• Dat ke stažení: cca 22 GB (PC)
• Herní doba: dle chuti
• Cena: 1799 - 3099 v Xzone

Krásy amerických národních parků

Riders Republic se odehrává v divoké americké přírodě. Čekají na vás vysoké hory, husté lesy, kaňony a řeky. Herní mapa je vskutku rozsáhlá a přístupnou ji máte celou již od začátku hraní. To vše bez jediného loadingu mezi oblastmi. Těch je celkem sedm - Bryce Canyon, Yosemite Valley, Sequoia Park, Zion, Canyonlands, Mammoth Mountain a Grand Teton. Každá část mapy je pak jiná. Zatímco v Yosemite Valley nalezneme například světoznámou skálu El Capitan, v Canyonlands nás bude sužovat vedro a vyprahlá krajina.

Herní mapa je vskutku rozsáhlá.

Vizuál se Ubisoftu vskutku povedl a graficky je hra na velmi dobré úrovni. Často jsem se těsně před sjezdem zastavil na vrcholku hory, abych se pokochal pohledem do údolí plného vysokých borovic, které mám mimochodem ze všech stromů nejraději. Po celé mapě jsou umístěny body zájmu, a to ve formě sběratelských předmětů, výhledů na krajinu či zvláštního vybavení. Objevovat tak můžete opravdu hodně a nic nebrání tomu, abyste se jen tak projížděli krajinou. Budete za to totiž odměněni. K dispozici je taktéž social hub, ve kterém se můžete setkávat s ostatními hráči a hlásit se do multiplayerových módů.

Od horského kola po raketové křídlo

Po horách, v údolích a na nebi se v Riders Republic budete prohánět na kolech, lyžích, snowboardech, wingsuitu a dokonce i na raketově poháněném křídle. Samostatnou kapitolou jsou poté tzv. Funkies - jakési pastroje, které jsou mnohdy velice vtipné a jízda na nich jakbysmet. Když jsem na rozvážkovém kole doručoval pizzu v obleku pandy napříč skautským táborem, zatímco komentátor se silným italským přízvukem halekal názvy jídla, upřímně jsem se bavil. Je to sice infantilní, ale opravdu vtipné.

Samostatnou kapitolou jsou Funkies.

Kola jsou dělena na klasická horská, silniční a sjezdová. Co se týče ovladatelnosti, zaznamenal jsem u cyklistických závodů jeden zásadní problém. Dost často se mi stávalo, že kolo odmítalo zatočit, a to i přesto, že jsem používal správnou páčku na Xbox ovladači. Je možné, že se jedná o bug, ale jako pravděpodobnější se mi jeví to, že jsem zatím zcela nepochopil ovládání, jelikož se mi to u ostatní výbavy nestává (až na proklaté raketové křídlo, ze kterého mám PTSD).

Lyže a snowboardy se ovládají naopak velice dobře. Jako náročnější vnímám létání s wingsuitem a raketovým křídlem. Zde už je opravdu potřeba citu a načasování. Ovládání je velice arkádové, ale rozhodně nedoporučuji hrát na klávesnici a myši. Hra je dělaná na ovladače a je to na ní vidět každým coulem. Samotnou kapitolou jsou triky, kterých je v Riders Republic požehnaně. Hráči si mohou zvolit ze dvou nabízených nastavení ovládání - Racer a Trickster. Zatímco Racer, jak už název napovídá, bude preferován závodníky, Trickster je zaměřen na hráče, kteří se snaží utržit co největší počet bodů za triky. Jelikož mi salta, skoky a piruety zatím nijak valně nejdou, zůstal jsem u možnosti Racer.

Ovládání je velice arkádové.

Při každé aktivitě, tedy až na výjimku multiplayerových závodů, si můžete nastavit jednu ze čtyř obtížností - standard, pro, expert a elite. Od toho se bude odvíjet počet zkušeností, které za danou aktivitu utržíte. Každý závod má navíc většinou tři bonusové úkoly, za které získáváte další zlaté hvězdy (o těch později).

Šestice herních aktivit, rozsáhlé možnosti postupu

Aktuálně se v Riders Republic nachází šest hlavních typů aktivit - Bike Freestyle, Bike Racing, Ski Freestyle, Ski Racing, Wingsuit, Rocket Wingsuit. Každá z nich má vlastní kariéru, kterou levelujete nezávisle na ostatních. Pokud chcete pouze jezdit na kole, můžete. Není nutné kvůli tomu létat ve wingsuitu. Spolu se zvyšováním úrovně kariéry se odemykají čím dál tím větší závody a lepší vybavení. Jelikož je hra plně licencována, zúčastníte se soutěží jako Red Bull Rampage, UCI Mountain Bike World Cup či X Games.

V Riders Republic nachází šest hlavních typů aktivit.

S tím souvisí i systém sponzorů, které si zpřístupníte v závislosti na vaší kariéře. Každý sponzor nabízí denní výzvy a úkoly, po jejichž splnění zvedáte jeho úroveň a následně získáváte odměny. Odděleně od sponzorů stoji Shackdaddy Bandits - uskupení šílených jezdců, okolo kterých se točí "příběh hry". Ten je ve hře pouze jako kulisa a upřímně mi spíše vadil, jelikož drtivá většina cutscén působí trapně a nuceně. Netuším, na jaké publikum je tento přístup orientován, já se do něj ale rozhodně nepočítám. Možné ovšem je, že jsem prostě příliš velký morous. Shackdaddy Bandits nabízejí týdenní výzvy, které si nejprve musíte zakoupit za těžce vydřené dolary. Hře to nicméně udává směr a přidává ji to na trvanlivosti. Prakticky za všechny úspěchy získáváte zlaté hvězdy, které určují váš postup hrou. Čím více jich máte, tím více možností se vám otevírá. Některé výzvy jsou nicméně opravdu těžké. Odměna je ale sladká. Hvězdy jsou pro hráče jakýsi status. Čím větší počet vám svítí u jména, tím lépe na ostatní působíte. Tak směle do toho. Buďte vidět.

Autoři odhalili budoucí obsah, který čeká jednak majitele Year One Passu (obdoba klasických season passů), tak v omezené formě i hráče se základní edicí hry. Samozřejmostí jsou i sezóny, z nichž první se bude věnovat zimním sportům. Ale pozor, v příštím roce by mělo dorazit i BMX! Vývojáři z Ubisoftu mají připravené obrovské hřiště a je jen na nich, jak moc budou Riders Republic rozšiřovat. Ve výsledku bychom se mohli dočkat ultimátního zážitku, který by spojoval všechny známé extrémní sporty. Dokážu si například představit přidání kayaku, skateboardu či paraglidingu. Pardon, to už mám hlavu v oblacích. Vše ukáže čas.

Skvělý multiplayer, ale...

Hlavním tahounem multiplayerové složky Riders Republic jsou Mass Races. Brutální a nekompromisní série závodů pro až 64 hráčů (na Xbox One a PlayStation 4 pouze cca 20). Mass Race se skládá ze tří kol. Každé kolo kombinuje několik disciplín. Jednu chvíli jedete na kole, abyste za vteřinu poté přepnuli na wingsuit a následně na lyže. Výsledné umístění v závodu se průměruje ze všech tří kol a jedná se opravdu o adrenalinový zážitek. Hráči do sebe mohou narážet a jednou se mi dokonce stalo, že mne pravděpodobně nějaký zakomplexovaný jedinec schválně vytlačil mimo trasu, a to i za cenu ztráty jeho osobní pozice. Frustrující. Frustrující je také kamera, která mnohdy nereaguje dostatečně rychle. Díky tomu jsem mnohokrát nestihl zatočit a ztratil jsem i dvacet pozic. I přesto se jedná o brutálně akční a zábavnou formu multiplayeru.

Hráči do sebe mohou narážet.

Dalším multiplayerovým módem je Tricks Battle Arena. Dva týmy o šesti hráčích soupeří v aréně o co největší počet bodů za provedené husarské kousky. Musím všem doporučit akademii triků, která je dostupná v již zmíněném sociálním hubu. Znalosti se vám budou hodit. Třetím a posledním módem je Free for All pro dvanáct závodníků. Zde soutěžíte na kratších tratích, a to ve všech vyjmenovaných disciplínách, které jsou nicméně voleny náhodně. Multiplayer v Riders Republic je povedený, ale chybí mi větší počet módů. To se ale s plánovaným obsahem snad brzo změní.

Šaty dělaj bikera

Riders Republic nabízí také vypiplané možnosti úpravy vašeho závodníka či závodnice. Jedná se veskrze o kosmetické prvky, jakými jsou např. kostýmy, helmy, emoty či tituly. Hra má být adrenalinová jízda po celou dobu a tomu odpovídá i vizuál. Nezřídka tak potkáte někoho v obleku žirafy, kosmonauta či draka, jak se prohání po svahu. Místy je to opravdu k popukání a značně mi to připomíná šílenosti z loňských Fall Guys.

Mikrotransakce v Riders Republic jsou. Jedná se ale opravdu pouze o kosmetické předměty, takže si nemusíte dělat starosti. Polemizovat se ale dá o již zmíněném Year 1 Passu. Ten nabízí osm speciálních "vozítek". Aktuálně jeho majitelé získají raketové lyže a kolo. Během nadcházejících sezón by pak tyto dvě poťouchlé mašiny měly doplnit další. Year 1 Pass obsahuje také limitované série závodů s exklusivním přístupem. Je obsažen v edicích Gold a Ultimate. Lze jej zakoupit i samostatně.

Slušná optimalizace, minimum bugů

Hry v dnešní době vycházejí často nedodělané, plné chyb, bugů a často je sužuje špatná optimalizace. Při hraní Riders Republic jsem byl ale mile překvapen. Odklad hře prospěl a já se setkal pouze s pár chybami. Většinou se nejednalo o nic zásadního, tedy až na situaci, kdy se hra nechtěla po závodě pohnout ze závěrečné obrazovky s umístěním.

Audiovizuál je povedený, jak jsem již načal výše. Na sestavě Ryzen 5600x, RTX 3070Ti a 16 Gb Ram mi hra v rozlišení QHD (pozor, neplést s 4k) jela na ultra detaily okolo 90 snímků za vteřinu. Propady snímků jsem zaznamenal pouze při lyžování v prašanu, a to někam k 55 fps. Místy mi přišla hra poněkud rozmazaná, a to i přes to, že nevyužívám žádné DLSS (hra nepodporuje) či Motion Blur.

Audiovizuál je povedený.

Soundtrack nepřekvapí, ale rozhodně neurazí - PunkRock, PoP, Indie Rock. Klasika sportovního žánru. Bohužel hraje hudba dosti potichu, i když ji máte zesílenou na maximum. S tímto nešvarem se setkávám poslední dobou zbytečně často a působí na mne stejně, jako nevychytaný zvuk u starých filmů, kdy sotva slyšíte dialog, aby vám následně výbuchy poškodily ušní bubínky. Technická stránka hry je ale každopádně na dnešní poměry velmi dobrá. Nemohu posoudit verze na starou generaci konzolí, jelikož ty se k nám do redakce nedostaly. Vaše dojmy uvítáme v komentářích pod recenzí. Předem děkujeme.

Vyřádí se každý

Riders Republic mě opravdu baví. Je to titul, který si můžete zapnout na dvacet minut, ale není problém u něj prosedět celý den. Záleží na chuti. Variabilita závodů je plně dostačující. Vsuvky v podobě ztřeštěných vozítek, doplněných šílenými kostýmy sice narušují pocit realistického zážitku z jízdy, ale jedná se vyloženě o arkádu. S tím musíte k Riders Republic přistupovat. Rozhodně se nejedná o simulátor.

Variabilita závodů je plně dostačující.

Americké národní parky nám servírují obrovské herní pískoviště, které ve vás probudí dobrodružného ducha. Vyřádíte se a rádi hru budete zapínat. Pokud jste navíc fanoušky daného extrémního sportu, případně jej přímo provozujete, jedná se aktuálně o to nejlepší, co herní trh v tomto žánru aktuálně nabízí. Pokud se autoři rozhodnou titul rozšiřovat i v delším časovém horizontu, máme se na co těšit. Nerad bych ale viděl, že za rok či dva vyjde druhý díl, jak už bývá zvykem. Sám spíše preferuji rozšiřování již existujícího světa. Ale bylo by naivní předpokládat, že se v případě prodejního úspěchu nedočkáme pokračování.

Hru v mých očích sráží pouze místy krkolomné ovládání (klávesnici ani nezkoušejte) a trapné cutscény s nucenými vtípky. Přítomnost Year 1 Passu je pak věcí, nad kterou se dá polemizovat. Žijeme ale v době, kdy hry systém season passů obsahují v menší či větší míře tak či tak. Když vás omrzí downhill na kole, jednoduše se vrhnete sjíždět svahy hor na lyžích či prkně, nebo se proletíte ve wingsuitu. Limitů je pomálu. Mass Race je boží adrenalinovou záležitostí, která potrápí vaše nervy i um s ovladačem. Jistý stereotyp tu samozřejmě je, ale tomu se u sportovních her lze jen těžko vyhnout. Jsem zvědav, co vše nám Ubisoft naservíruje a hře přeji dlouhý životní cyklus. Něco takového na trhu opravdu chybělo. Loučím se, nazouvám tretry a jedu si pro další zlaté hvězdy. Uvidíme se na svahu.