Opuštěná města, utopená ve tmě nebo mlze, nejsou zrovna bezpečná.
Jako pamětník jsem poněkud zahořklý vůči tzv. "filmovým hrám" nebo chcete-li "interaktivním filmům", jelikož v době svého největšího rozpuku tento žánr plodil opravdu neskutečné zoufalosti. Na druhou stranu hru Until Dawn z roku 2015 považuji snad za nejlepšího představitele tohoto žánru a jeden z nejzábavnějších herních hororů. Také proto jsem se těšil na nejnovější epizodu antologie Dark Pictures od stejných tvůrců.
- Platforma: PS4 (recenzovaná verze), X1, PC
- Datum vydání: 30. 10. 2020
- Výrobce: Supermassive Games (Anglie)
- Žánr: filmová hororová adventura
- Česká lokalizace: ne
- Multiplayer: ano (gaučový i online)
- Dat ke stažení: 33 GB
- Herní doba: 5+ hodin
- Přístupnost: 18+
- Prodejní verze: krabicová i digitální
- Cena: 899,- Kč (Xzone)
Město duchů
Antologie "Dark Pictures" obsahuje kratší a levnější hry, což je vlastně docela dobře, protože vám tak jedna "filmově herní seance" vyjde tak akorát na jeden večer, prostě jako delší film nebo HBO minisérie. V případě Little Hope to je okolo pěti hodin, pokud vám tedy nebudou některá rozhodnutí a nelineární větvení příběhu vrtat v hlavě natolik, že si rovnou dáte kapitolu znovu a jinak. Mě se tohle stalo třeba hned ve druhé kapitole, kde jsem naprosto nechtěně kliknul na záchranu jedné postavy místo druhé a prostě jsem se s tím "překlikem" odmítl smířit (mám tendenci tyhle věci hodně "roleplayovat" a víc mi záleželo na té druhé postavě).
Zhruba první hodina hry a její úvodní zápletka mne opravdu chytly. Sice to působilo vyloženě jako vykradený Silent Hill (vše začíná havárií na opuštěné silnici a následným ztracením se pasažérů v neprodyšné mlze, ze které se pak vyloupne tajemné opuštěné městečko), ale původní Silent Hill je skvělý a tohle vyloženě působilo jako pocta prvním dílu. Plus jsem se opravdu bál, protože jsem vůbec netušil, co se děje, jaká monstra na mě vybafnou - a největší strach je vždy strach z neznámého.
Největší strach je vždy strach z neznámého.
Jenže postupně se ukáže (pozor, mírné spoilery ohledně zápletky), že tentokrát nejde o žádný kosmický horor a neuchopitelnou hrůzu, ale o celkem tradiční duchařský příběh o upalování čarodějnic v 17. století, jejichž duše nedošly pokoje a dodnes straší v ruinách městečka Little Hope. Ačkoliv hra pořád dokázala nabídnout působivé momenty, příběh postupně začal být naprosto předvídatelný a co je horší, i na relativně krátké ploše pěti hodin začal dokola opakovat ty samé triky a myšlenky, jako kdyby kdyby se někdo bál, aby hráči pochopili, co se jim příběh snaží naznačit. Je to velká škoda, protože například film The Witch nám nedávno ukázal, že tento žánr lze zpracovat překvapivě moderně, nápaditě a nezapomenutelně.
Smíšené pocity
Ve výsledku jsem tak měl během hraní docela smíšené pocity. Na jednu stranu hra opravdu skvěle vypadá a v nejlepších momentech mi její zaprášené interiéry připomínaly úplně první Resident Evil a mlhou zahalené eteriéry právě ten Silent Hill. Atmosféra je místy naprosto skvělá, úvodní zápletka mne bavila hodně a postavy mi překvapivě rychle přirostly k srdci - snad každá z nich má poměrně dobře vybalancované kladné i záporné vlastnosti, takže se neustále rozhodujete, komu fandit.
Na druhou stranu ale platí, že jakmile příběh prokouknete (což není vůbec těžké, s ohledem na jeho opírání se o velmi běžná klišé), tak se kouzlo do značné míry vytratí a když vás pak opakovaně scénáristé "bijí po hlavě" s myšlenkou "nesuď ostatní lidi příliš zbrkle, udržuj otevřenou mysl", začal jsem si připadat jako ve škole. To pak ještě zhoršila skutečnost, že ačkoliv mi už bylo jasné co a jak, dialogové volby mi neumožnily podle toho reagovat také ve hře. Přesto šlo ale o audiovizuálně povedený kousek, který vlastně díky své jednoduchosti může být naprosto ideální pro ten gaučový coop, při kterém si ovladač může předávat až 5 hráčů (ve hře je pět hratelných postav). Z hlediska hratelnosti nečekejte nic moc jiného, než občasný (záměrný) stres ohledně zmáčknutí správného tlačítka na čas. Výzva zde spočívá spíš v rozhodování a výběru "správných" voleb.
Hru můžete zakoupit v Xzone.
Verdikt
Pokud hledáte krátký, ale výpravně zpracovaný herní horor na večer s přítelkyní nebo partou až pěti přátel, Little Hope rozhodně není špatná volba. Pro fanouška náročnějších příběhů je to ale poněkud předvídatelná záležitost, jejíž tempo v druhé polovině docela klopýtá a pointa je jasná dlouho dopředu. Přesto se těším na příští díl antologie.
