Poctivá dávka testosteronové akce ze staré školy.
Rodokmen Space Marine 2 je zajímavý. Z jedné strany zde máme původní hru, Warhammer 40,000: Space Marine z roku 2011 od kanadských vývojářů Relic Entertainment. Odnesla si svého času vesměs sedmičková hodnocení v recenzích, nicméně dodnes vzpomínám na její unikátně drsnou atmosféru a silnou příběhovou prezentaci. Ze strany druhé zde máme autory letošního pokračování, americké vývojáře ze studia Saber Interactive, z jejichž portfolia je pro tento případ nejvíce relevantní hra World War Z, vyznačující se kromě 15 milionů hráčů a působivé grafiky především unikátní technologií laviny stovek nepřátel na obrazovce, kterou ve Space Marine zúročili včetně doprovodných mechanik.
- Platforma: PS5 (recenzováno) XSX|S, PC
- Datum vydání: 9. 9. 2024 (EA 5.9.)
- Výrobce: Saber Interactive (USA)
- Žánr: Akce z pohledu třetí osoby
- Česká lokalizace: ano (titulky)
- Multiplayer: ano
- Dat ke stažení: 54 GB
- Herní doba: 15+ hodin
- Cena: 1 799,- Kč (Alza)
Ponurá budoucnost nekonečné války
Geneticky vylepšený vesmírný mariňák Demetrian Titus po událostech minulé hry (a vyšetřování jeho záhadné odolnosti vůči silám Chaosu ze strany Inkvizice) slouží již téměř století v jednotce “Deathwatch”, když je vyslán na džunglí zarostlou planetu Kadaku, která se dostala pod útok smrtících hmyzích monster, Tyranidů. Mise se téměř okamžitě zvrhne, ale Titus přesto dokáže vypustit virovou bombu do atmosféry, než sám padne. Následně je přiveden zpět k životu coby ještě silnější Primaris mariňák na palubě lodi jménem Resilient, odkud s novou jednotkou vojáků vyrazí zpět na povrch planety, protože ta kromě jiného ukrývá přísně tajný výzkum s krycím názvem “Projekt Aurora”.
Titus je přiveden zpět k životu coby ještě silnější Primaris mariňák.
Příběh má vynikající ponurou atmosféru a skvělou filmovou prezentaci, se stylově napsanými dialogy i přesvědčivě chmurnými hereckými výkony. Zápletka samotná mne ale poněkud zklamala. Ačkoliv vyměnila Orky za Tyranidy, po ostatních stránkách je až příliš podobná předchozí hře: Titus opět vzbuzuje podezření všech okolo nadále se projevující odolností vůči silám Chaosu, což jej podobně jako v minulé hře uvrhne přímo do centra toho nejdůležitějšího dění, ale nečekejte žádné uspokojivé vysvětlení, z čeho jeho unikátní schopnosti vyvěrají. Nic to ovšem nemění na tom, že příběh epicky graduje a obzvláště závěrečné bitvy jsou vskutku epické. Česká lokalizace (formou titulků) je na dobré úrovni, nicméně některé věci zkrátka v češtině nezní tak drsně nebo “cool”, jako v angličtině.
Lavina nepřátel, explozí a krve
Kromě velmi poctivé a stále unikátní atmosféry Warhammer 40K vesmíru vás hra zaujme především svojí výpravou, která je skutečně mimořádná. Od vražedné pustiny mimozemské džungle přes absurdně gigantické tovární komplexy až po gotická velkoměsta, tvůrci moc dobře vědí, jak nabídnout ohromující výhledy na krajinu kolem vás. Zároveň tyto výhledy díky technologii z WWZ zaplavují doslova stovkami nepřátel, kteří se valí krajinou jako gigantická lavina a při každém spatření ve vás znovu vzbudí dojem, že tohle prostě nepůjde zastavit. Jakmile dojde na střet, obrazovku zaplaví absurdní množství cákající krve a explozí. To vše je navíc utopeno v přiměřeně špinavé a studené barevné paletě, která podtrhuje celkovou ponurost tohoto světa. Zvuk i hudba tuto pochmurnost dále posilují.
Poctivá a stále unikátní atmosféra Warhammer 40K vesmíru.
Hra nabízí na konzoli dva grafické režimy - kvalitu se 4K rozlišením a 30fps nebo výkon s 1080p rozlišením a 60fps. Většinu jsem odehrál v režimu výkonu a mohu spokojeně prohlásit, že plynulost spolehlivě držela většinu hry. Když už se na chvíli zadrhla, nebylo to ani tak v šílených davových bitvách, jako spíš během přechodů mezi některými náročnějšími ingame filmovými sekvencemi - i tam to ale bylo spíše vzácné. Kromě toho jsem žádné technické problémy nezaznamenal. Jen mne trochu mrzí, že se vývojářům nepovedlo udržet plynulejší přechody mezi jednotlivými pasážemi, protože všemožné zatmívačky trochu ubírají atmosféře vtahující souvislé pouti vašich hrdinů.
Vaším řemeslem je smrt
Nejen svým vizuálem, ale také hratelností může Space Marine 2 snadno připomenout sérii Gears of War. Způsobuje to především náležitě těžkopádný pohyb vašeho mariňáka v absurdně mohutném kovovém brnění, ale také třeba přítomnost motorového meče, kterým můžete náležitě porcovat záplavu nepřátel nablízko. Sice zde “chybí” mechanika krytí za překážky, ale v praxi budou momenty, kdy budete muset alespoň svojí pozicí vůči nepříteli kryt vyhledat, například pod palbou nepřátelského ostřelovače nebo před některými útoky mohutných bossů. Tyto momenty dokáží být lehce frustrující, protože hra je citelně nejlepší, když se oháníte svými zbraněmi uprostřed chumlu nepřátel jako mlýnek na maso.
Náležitě těžkopádný pohyb vašeho mariňáka v absurdně mohutném kovovém brnění.
Ačkoliv většinu herní doby představuje intenzivní akce, chvilky klidu při průzkumu lokace je potřeba náležitě využít, protože munice ani lékárniček není příliš mnoho. Stejně tak se vyplatí rozhlédnout po stojanu se zbraněmi, protože vám designéři většinou nabídnou “vhodnější” výzbroj pro následující pasáž. Pokud jde o zdraví a brnění, obojí si můžete do nějaké míry doplňovat i samotným bojem, ale musíte k tomu využívat správně načasované speciální útoky. To není vždy jednoduché, protože občas je chaos na obrazovce se stovkami nepřátel prostě příliš divoký a pohromadě s poněkud neohrabanými pohyby vašeho obrněnce nelze dosáhnout takové mechanické preciznosti, jak by hra možná potřebovala. Frustrovalo mne to nejen v některých divokých bitvách s chumlem nepřátel, ale také u některých bossů, kteří se pohybovali a útočili citelně rychleji, než to dokázal můj mariňák.
Vaše práce nekončí
Příběhová kampaň nabízí 6 misí a zhruba 10 hodin zábavy (záleží také na nastavené obtížnosti), to vše okořeněno působivými filmovými sekvencemi a podpořeno možností hrát v jednom až třech hráčích (absenci hráčů případně zastoupí docela šikovní boti), včetně cross-play podpory napříč platformami PC, Xbox i PlayStation. Filmové sekvence si opravdu zaslouží vyzdvihnout a pochválit, některé jsou před-renderované a svým obsahem i zpracováním mohou připomenout třeba slavné filmečky z finálního aktu Diabla 4. Po průchodu kampaně máte možnost naskočit do tzv. Operací, což jsou extra PVE mise, příjemně související s dějem hlavní kampaně - hrajete zde za jiné jednotky plnící odlišné mise během stejného tažení jako v hlavní kampani. Kromě toho je zde také PVP režim “Věčné války”, kde se do sebe může navzájem pustit 12 hráčů (6v6) v klasickém deathmatchi nebo dvou variacích obsazování území.
Po průchodu kampaně máte možnost naskočit do Operací nebo Věčné války.
Zatímco v příběhové kampani jsou vlastnosti i vybavení vaší postavy prakticky neměnné, resp. diktované tím, co naleznete přímo na bojišti, pro Operace a Věčnou válku si již můžete začít vylepšovat a “piplat” vlastního mariňáka. Na výběr přitom máte ze šesti bojových tříd, od specialisty pro boj na blízko až třeba po ostřelovače. Každá třída má přístup k jinému vybavení (pár zbraní je sdílených), unikátní perky, které postupně odemykáte, stejně jako silnější varianty zbraní nebo záplavu kosmetických úprav vašeho brnění i výzbroje. Operace na vyšší obtížnost vyloženě doporučují přivést postavy s vyšší úrovní. Je zřejmé, že si od této stránky hry vydavatel slibuje delší životnost, protože již teď oznámil budoucí přídavky nových misí i režimů. Bude zajímavé sledovat, jak si hra po této stránce dlouhodobě povede, i když se poněkud obávám, že není mechanicky tak bohatá ani precizní, jako třeba Helldivers 2.
Verdikt
Skalní fanoušci předlohy si bez obav mohou k hodnocení přidat bod navíc, tohle zpracování jejich oblíbeného vesmíru je mimořádně poctivé. Dokonale vystihuje opresivní pochmurnou vizi budoucnosti pohlcené nekonečnou válkou a nabízí zábavnou adrenalinovou akci. Příběh je poněkud předvídatelný a mechaniky spíše jednodušší, nicméně podívaná je to parádní a budoucí přídavky by mohly udržet zájem fanoušků dlouhodobě.
