Říjnové ohlédnutí redakce

Martin Zavřel

Vlastně se stydím, že mne to nenapadlo mnohem dřív... ale každopádně mi s rozrůstajícím se týmem Zingu konečně došlo, že podobné články by měly být hlasem celé redakce a ne jen jejího kormidelníka. Přinášíme vám tedy naše první týmové ohlédnutí za uplynulým měsícem v redakci.

Z hlediska návštěvnosti webu to byl další rekord, za který vám děkujeme. Budeme se snažit, abychom ten následující - nejzajímavější herní měsíc za několik let - zvládli ještě lépe. Držte nám palce a buďte u toho.

Ondřej Partl

Co si budeme povídat, kdyby v říjnu nevyšel předběžný přístup Baldur’s Gate III, tak se dost pravděpodobně ukoušu nudou, jelikož žádné jiné hry mě nezaujaly, o čemž ostatně svědčí i fakt, že jsem tento měsíc nenapsal ani jednu recenzi. Nicméně jsem stihl ještě před vládními nařízeními dorazit alespoň do našeho podcastu, takže jste se mohli lépe seznámit i s mým obličejem a hlasem (za což se upřímně omlouvám).

Listopad však bude naprosto jiný šálek čaje, jelikož se dočkáme vydání nových konzolí, kdy osobně prozatím volím PlayStation 5, avšak časem si na Xbox Series X také brousím zuby, jelikož jeho Game Pass je skutečně super služba, usnadňující rozhodování, jaké hry v den vydání pořídit. Listopad ale z mého pohledu bude patřit týmu modrých, jelikož Sackboy: A Big Adventure vypadá jako příjemně odpočinková záležitost a Spider-Man: Miles Morales jako povedený standalone spin-off, který svému většímu bratříčkovi z roku 2018 snad nebude dělat ostudu, nehledě na to, že zrovna Milese mám hodně rád z komiksů.

Pak se samozřejmě dočkáme nového DIRT 5, jenž mě taktéž začíná docela lákat: zábavných arkádových závodů není nikdy dost. Zapomenout pak jistě nesmím ani na nové Call of Duty, které patří ke každoročním stálicím, jelikož ta našlapaná kampaň jednoduše baví, kdy tady se navíc vracíme do mé oblíbené doby. No a na konec se musím přiznat, že mě začíná nahlodávat i Assassin’s Creed Valhalla, ale díky pravděpodobné rozloze hry se k tomu stejně dostanu až za pár měsíců. A jelikož oznámili vylepšenou verzi No Man’s Sky na nové konzole, tak se stejně bojím, že nejvíce času strávím opět ve vesmíru se svou lodí.

Daniel Gabriel

Navzdory pracovní vytíženosti v říjnu jsem bohužel neměl možnost zkusit novou či starší příběhovou hru (příběhovky jsou hry, které mám rád, jelikož si u nich příjemně odpočinu a vyčistím hlavu od každodenních povinností). I přesto, že večerní hraní Counter-Strike: Global Offensive nebo Rocket League neberu jako něco výjimečného, určitě stojí za to zrovna tyto dvě hry zmínit a zároveň si jejich hraní dovolit nazvat mou „denní rutinou“. Co ale nemohu nazvat denní rutinou je natáčení nových říjnových epizod Zing Podcastu. To bohužel v tomto měsíci proběhlo pouze dvakrát (oproti klasickým měsícům, ve kterých natáčíme čtyřikrát). Natáčení Podcastu jsme byli nuceni pozastavit, vzhledem k opatřením, kvůli koronaviru. I přesto si myslím, že se 15. epizoda s Gabrielou Šuterovou a 16. s Ondřejem Partlem povedly na jedničku.

Pokud vás naše večerní povídání baví (Zing Podcast na Youtube, Spotify a iTunes), tak rozhodně nezoufejte, chystáme totiž obsah, který vám vynahradí jeho absenci.

Co mám v plánu hrát v listopadu? Myslím si, že spousta odpovědí nás hráčů bude Spider-Man: Miles Morales (vzhledem k tomu, že Cyberpunk 2077 byl odložen na prosinec). Nedílnou součástí mého herního měsíce je tenhle pavoučí muž - Spider-Man je pro mě od dětství nejoblíbenější filmový hrdina. Miles Morales si zahraju právě pro to, že připomíná ty staré dobré filmové městské akce z jedničky, dvojky, ale i trojky. Také poslední týdny přemýšlím nad oprášením Red Dead Redemption 2, která ve mně zanechala nezapomenutelný zážitek, co se grafického, příběhového, ale i hudebního zpracování týče. Tak věřím, že zrovna k této kovbojce se v listopadu dostanu.

Martin Pritula

Tento měsíc byl prozatím co se týče her letos asi vůbec nejchudším – ostatně byl takovým tichem před bouří, kterou i přes odklad Cyberpunku 2077 listopad bude. Kvůli absenci velkých titulů, které by mne zaujaly (Baldur’s Gate 3 v předběžném přístupu prozatím odolávám a vrhnu se na něj ihned, jakmile jej Larian Studios dokončí), jsem doháněl nějaké ty herní resty. Po dlouhé době tak vyšla ve fyzické verzi velmi pěkně vypadající souls hra Mortal Shell, kterou jsem sice ještě nedokončil, ale zatím jsem z ní velmi příjemně překvapen. Kromě ní jsem ale několik hodin nechal i v demoverzi Hyrule Warriors: Age of Calamity, ze které by se ve výsledku mohla vyklubat moc pěkná bojovka. Titulem, jenž jsem si tento měsíc užil nejvíce, je však něco netradičního… tou hrou, dá-li se to tak nazvat, je fanouškovské DLC pro druhého Zaklínače s názvem The Witcher Farewell of the White Wolf, o němž si více povíme v nadcházející recenzi.

Pokud bych měl vypíchnout některý z mých článků, pak by to určitě bylo preview na Cyberpunk 2077, v němž jsem shrnul všechny prozatím dostupné informace o hře. Co se týče mých očekávaných listopadových titulů, pak se jednoznačně nejvíce těším na Demon’s Souls. Vzhledem k tomu, že jsem nikdy dříve nevlastnil konzoli PlayStation mi však už na poličce čeká i The Last of Us Remastered a The Last of Us Part II, Dreams, Ghost of Tsushima a Final Fantasy VII Remake. Jo a taky Bloodborne, hlavně nezapomenout na Bloodborne.

Gabriela Šuterová

V říjnu jsem se dostala k Early Accessu Baldur’s Gate 3, který mě bavil dost na to, abych ho případným zájemcům doporučila ve svých dojmech z hraní a plánovala se do něj ještě vrátit i přes všechny jeho bugy. Ke konci měsíce jsem se potom pustila do Watch Dogs: Legion. Shrnutí dojmů z mého dvacetihodinového venčení hlídacích psů najdete pod Martinovou velkou recenzí. Čas už nějak nezbyl na kyberpunkovou Ghostrunner, ale třeba se k ní ještě v budoucnu dostanu, vypadá rozhodně zajímavě.

Původně jsem se nad listopadovým plánem chytala za hlavu, a to jsem si brousila zuby jen na dva tituly: Destiny 2: Beyond Light a pochopitelně Cyberpunk 2077. Patřím tedy k minoritě, která opětovné odložení polské drtičky herního trhu tak trochu přivítala a listopad strávím na Jupiterově měsíci Europa v dobré společnosti. Herním světem ještě otřesou nové konzole, ale vzhledem k jejich nedostatku, a naopak dostatku her na PC, si v klidu počkám na ně i na jejich hry.

Ivan Jeziorek

Letošní říjen pro mne byl vyloženě ukázkovým příkladem paradoxů. Nebo možná výstižněji, pořád jsem byl jako na houpačce. Předně se objevil Genshin Impact, který mne lákal od gameplaye z letošního PAX East z března. Což je u mne trochu zvláštní, protože naposledy jsem nějakou online věc hrál ještě v dobách Lineage II. Po prvních asi 12 hodinách hraní jsem se už ale do světa Teyvata z různých důvodů nepodíval.

Předně se mi do rukou omylem (čti objednáním z eshopu) dostala Kotetova trilogie s panem Koskem v hlavní roli a pak vyšli Pokémoni Red a Blue. Nevyšilujte, že vám na Xzonu utekla nějaké předobjednávka, mám na mysli ty Pokémony celé od Crwe - a jsou skvělí!!!

Zároveň se pomalu blíží vydání Atelieru Ryza 2 a tak jsem si bláhově myslel, že v říjnu stihnu znovu rozjet, a dohrát, první Ryzu od začátku, ale zůstalo pouze u instalace, protože jsem si "omylem" vzal do ruky svou první komiksovou knihu s Punisherem a večer si "omylem" pustil první díl netflixácké verze. A samozřejmě skouknul hned celou první sérii. Přitom jsem tento měsíc chtěl vidět druhou sezónu Boys. Takže cokoliv jsem chtěl, to nevyšlo, ale všechno bylo nahrazeno ještě lepšími věcmi. (A to jsem se chtěl večer pustit do další lahodné Perunovy Kotlety, ale místo toho jsem "omylem" otevřel Případ losangeleské sériové vraždy B.B. a Death Note prostě nejde odolat.)

Mám strach, že podobně to bude vypadat i v listopadu. Crew chystá vydat pokračování Pokémonů, Kotleta vypustil další skvělou věc, vytvořenou v kooperaci, na stole mi leží komiksový Lucifer, ale nejvíc mne do časového presu přivádí myšlenka na vydání Sakuny: Of Rice and Ruin a Hyrule Warriors: Age of Calamity. A řešte do toho ještě distanční výuku s dítětem, které v září nastoupilo na víceleté gymnázium. Soukromou válku nové generace konzolí prostě budu řešit až po novém roce.

Jakub Marušák

Říjen pro mě letos byl jednoznačně ve znamení Star Wars. Jako velký fanoušek jsem si nemohl nechat ujít reboot série vesmírných simulátorů Star Wars Squadrons a i přes několik drobností jsem rozhodně nebyl zklamaný. V pátek 30. 10. se pak na naše obrazovky vrátil v druhé sezóně Mandalorian a návrat to byl vskutku OBŘÍ. Z herních novinek pak určitě za zmínku stojí vydání hry Hades, kde bych touto cestou chtěl „poděkovat“ své kamrádce Ris za mé uvedení do světa této nové drogy. Switch po prvním týdnu hlásí nahráno přes 30 hodin a rozhodně to nevypadá, že by se na tomto čísle měl zastavit.

Plán na listopad zněl jasně - pořídit Xbox Series X, na pár dní intenzivně zapařit Assassin’s Creed Valhalla a o týden později se na novém PlayStation 5 ponořit do útrob Night City v Cyberpunk 2077. Člověk míní, CD Projekt mění a tak teď uvažuji o alternativní launchové hře. Bude to Spider-Man: Miles Morales a nebo snad Demon’s Souls? Na rozhodnutí mám už jenom tři týdny. Tik tak, tik tak.

David Bernard

Sychravé podzimní počasí udeřilo. Venku prší, teploty se střídají jako na horské dráze a já netrpělivě vyčkávám na uvedení nového hardwaru na trh. Ať už se jedná o PlayStation 5, novou řadu procesorů AMD Ryzen či další generaci výkonných grafických karet Nvidia RTX a AMD RX. Říjen se u mne nesl ve znamení velmi povedeného free to play RPG – Genshin Impact. V kouzelném světě Teyvat jsem strávil desítky hodin, při kterých jsem se náramně bavil. V posledních pár dnech jsem ale narazil na pár překážek, které mne od hry odrazují. Řeč je o tzv. Resinu (systému energie, které můžete znát z mobilních her). Pokud se ale autorům hry podaří systém odladit, do Teyvatu se budu rád vracet i nadále. Další hrou, u které jsem proseděl nezdravé množství času, byla betaverze očekávaného datadisku pro World of Warcraft – Shadowlands. Expanze byla sice odložena (původně měla vyjít 27.10.), ale nové datum vydání je stanoveno na 23.11. Jakožto dlouholetý hráč WoW si troufám tvrdit, že se po nemastném neslaném Battle for Azeroth máme opravdu na co těšit.

Roky jsem odkládal stavbu nového herního PC. Občas se divím, jak je možné, že to aktuální stále jakž takž funguje. Letos jsem se ale pevně rozhodl, že si postavím mašinu, na které si budu moci vychutnat nadcházející tituly plnými doušky. Situace ohledně dostupnosti nového hardwaru je nicméně velice bídná a zatím se mi nepodařilo ukořistit vysněné komponenty. Uvedení nových karet řady RTX 3000, bylo špatné, ba i tragické. Grafiky prostě nejsou skladem, kupčí se s nimi, případně jsou do deseti minut vyprodány. Sám jsem zvědav, jak to bude s konkurenčním AMD, které vydá nová GPU 18. listopadu (RX 6800 a RX 6800 XT), respektive 8. prosince (RX 6900 XT). Uklidňuje mě tak pouze fakt, že nový PlayStation zapnu již v den vydání, tedy 19. listopadu. Škoda jen, že konzole nenabízí vícero startovních her, které by mne zaujaly. Zamrzel mě opětovný odklad Cyberpunku 2077, zato se velice těším na looter-slasher Godfall a na již zmíněný datadisk k WoWku. Rád se také opět vrátím k Destiny 2, které 10. listopadu rozšíří expanze Beyond Light.

Podzim bývá na hry velmi štědrý a těch několik titulů mne zcela jistě zabaví až do vánočních svátků. Pokud se mi podaří sehnat nove komponenty na sestavu, tak mě čeká předlouhý seznam restů – her, které jsem si doteď nemohl zahrát v pořádné kvalitě. A já se na ně moc těším. Škoda jen, že den nemá 48 hodin.

Dominik Tománek

Říjen se u mě nesl ve znamení dohánění herních restů. Díky distanční výuko! Jedním z nich byl Horizon Zero Dawn, hra mě i přes její stáří dokázala naplno vtáhnout do děje. Přesně takhle si představuji svět, ve kterém by Karel Zeman spojil síly s Michaelem Bayem. Za zmínku rozhodně stojí i česká hororová adventura Someday You’ll Return, která se mi bohužel dostala do ruky až skoro půl roku od vydání. Asi není potřeba ji příliš představovat. Jen dodám, že pokud jste se k ní ještě nedostali, tak to rychle napravte.

Někteří šťastlivci si už za chvíli otevřou krabice s novými konzolemi, můj případ to však není a na PS5 si budu muset počkat minimálně do února. Můj smutek kvůli nemožnosti si zahrát Demon’s Souls by ovšem mohl zahnat jiný remake. Listopad totiž kromě řady (vlastně hodně dlouhé řady) dalších titulů přinese i předělávku FPS XIII.

Tento měsíc mi přinesl i první větší „fuck up“ v podobě špatného pochopení textu a následně chybného zpracování. Špatná zkušenost je ale stále zkušenost, a tak už vím, že nemám psát články v polo hibernaci.

Mikuláš Stoklasa

Už v září, kdy jsem se po několika letech vrátil do Lost Heaven, jsem při hraní Mafia: Definitive Edition věděl, že říjen prožiji v duchu dalšího herního klenotu s gangsterskou tématikou. Ano, znovu (v mém případě už po deváté) jsem se pustil do Red Dead Redemption 2 a mnohé večery tak trávil se svým milovaným Arthurem Morganem. Svět videoher si pro mě ale připravil další závislárnu, a jak jinak potěšit fanouška hvězdných válek než novou hrou z tohohle světa, Star Wars: Squadrons. Divoký západ jsem musel vyměnit za kokpit TIE Fighteru, přičemž i ten jsem musel později vyměnit a vrhnout se do recenze Crash Bandicoot 4: It’s About Time, kdy jsem měl chvílemi strach o své psychické zdraví, ale i o to, abych můj ovladač vydržel můj vztek.

Vskutku zajímavý měsíc, a ještě zajímavější bude ten nadcházející. Příchod nových konzolí mě znovu utvrzuje v názoru, že nás skutečně čeká zlatá éra gamingu. Slovy snad nedokážu ani popsat to, jak se těším na ty nadcházející roky plné skvělých her na skvělých zařízeních. Pro mě osobně, jako fanouška historie, nesmí chybět v mé herní sbírce Assassin’s Creed Valhala. Dále tu pak máme roztomilost v podobě The Pathless, miláčka Newyorčanů v Spider-Man: Miles Morales a pokračování kultovního FPS Call of Duty: Black Ops Cold War. Pravda, jediným šrámem na srdci je snad odložení jedné očekávané hry z dílny našich polských sousedů. Přesto věřím, že se v prosinci konečně dočkáme a budeme všichni společně valit bulvy.