Březnové ohlédnutí redakce

Martin Zavřel

Březnem pro řadu světových vydavatelů končil fiskální rok a bylo to poznat, protože na poslední chvíli ještě vrhli na trh několik výrazných her. Ať už jste se vydali toulat historickým Japonskem v Rise of the Ronin, hráli si na "Spočenstvo prstenu" v Dragon´s Dogma 2, bloudili sami ve tmě v Alone in the Dark nebo se ujali hlavní role v divadelním představení Princess Peach: Showtime, snad jste si ten nabitý měsíc užili stejně jako my. Já se musel držet, abych Dragon´s Dogma nedohrál potřetí a místo toho dokončuji recenzi propracované strategie Unicorn Overlord. Moji pozornost nicméně již začala nahlodávat dubnová naděje jménem Stellar Blade, z jejíhož dema jsem byl nadšený a začal hře docela hodně věřit.

Zatímco PlayStation hráči tedy mají nejspíš ohledně hlavní dubnové události docela jasno, PC hráči budou mít poněkud těžší rozhodování, protože je čeká hned několik velmi slibných Early Access titulů - od diablovky křížené se souls žánrem v podobě No Rest for the Wicked, přes slovenské řádění v GTA stylu ve hře Vivat Slovakia až po skvěle působící strategii Manor Lords. Zajímavé bude také sledovat, jak se bude dařit hrám Xboxu (Grounded a Sea of Thieves) po dubnovém příchodu na konkurenční konzole. Kromě toho všeho bychom se ale v dubnu měli dočkat také nějakých těch zajímavých oznámení, takže je určitě na co se těšit a budeme rádi, pokud u toho budete s námi.

Daniel Jarocký

V březnu jsem pokračoval v hraní výborného a především v mnoha směrech originálního survivalu Pacific Drive. Po delší přestávce jsem se poté vrátil k české strategii Last Train Home a jejímu dodatečnému rozšíření s názvem Legion Tales. Poměrně slušné penzum času jsem strávil také u poslední Forzy Motorsport, která v půlce března obdržela dosud největší aktualizaci. Kromě nových aut a závodů se hráči dočkali především výrazně přepracovaného systému vylepšování jednotlivých vozidel.

Z dubnové nabídky titulů mě zaujala například středověká strategie Manor Lords, která se dlouhodobě řadí mezi vůbec nejočekávanější tituly na Steamu. Dále se těším na návrat série TopSpin, na jejíž pokračování museli hráči čekat dlouhých 13 let. Nový díl zaujme také tím, že vzniká v českých pobočkách studia Hangar 13. S očekávaným titulem v podobě městské akce Vivat Slovakia se ale připomenou rovněž naši slovenští sousedé. Na papíře megalomanský projekt od nezávislého studia Team Vivat vstoupí v půlce měsíce do programu předběžného přístupu na Steamu.

Kromě výše zmíněných her bych ještě rád vypíchl další dva tituly. V první řadě jde o nadějně vypadající izometrické RPG Broken Roads, která čerpá inspiraci u původních dílů série Fallout a hráče vezme do postapokalyptické Austrálie. Druhou nastíněnou hrou je novinka od autorů série Ori z rakouského studia Moon, kteří v early accessu na Steamu vydají izometrické akční RPG No Rest for the Wicked.

Jan Urbančík

Stejně jako předchozí dva měsíce, také březen rozhodně netrpěl na nedostatek her, a především jeho závěr byl mimořádně nabitý. Co se ale týče nových her, dostal jsem se jen ke dvěma. Tou první je povedený reboot survival hororu Alone in the Dark, který jsem si i přes některé nemalé nedostatky hodně užil a dohrál hned třikrát. Vývojáři stále pracují na opravných patchích a rozhodně se rád po několika týdnech ke hře vrátím a konečně vyzkouším alternativní konce, které mi byly vinou chyby odepřeny.

Ve stejnou dobu jsem pak na Switchi hrál Princess Peach: Showtime! Příjemnou plošinovku/akci a kdovíco ještě všechno, protože každá z deseti miniher je trochu jiný žánr. Variabilita je rozhodně nejsilnější stránkou tohoto titulu, ale je na něm bohužel také vidět, že nevznikal přímo v Nintendu. Jde každopádně o ideální hru pro rodiny a menší děti.

Jinak jsem strávil hodně času v Banishers, ale v době psaní tohoto textu ještě stále nemám dohráno, byť už jsem opravdu daleko a blížím se do finále. Gameplay postupně oživily zajímavé mechaniky, přesto jsem už ale soubojů dost „přejezený“ a byl bych radši, kdyby byla hra o něco kratší. Příběh a dialogy to každopádně pořád táhnou a na závěr jsem hodně zvědavý.

Duben byl pro mě původně prvním skutečně suchým měsícem tohoto roku. To se ale změnilo, když jsem v pátek vyzkoušel demoverzi Stellar Blade (technický rozbor zde), ze které jsem odešel vyloženě nadšený. Přestože jsem před jejím vyzkoušením o koupi ani neuvažoval, jsem nyní přesvědčený o pořízení na den vydání. Mimo to pak s velkým očekáváním vyhlížím uzavřenou betaverzi Frostpunku 2 a velmi zvědavý jsem také na No Rest for the Wicked od tvůrců Oriho. Jen mě mrzí, že titul vychází v early accessu, raději si asi počkám na plnou verzi.

Filip Svoboda

V březnu jsem se pustil do překvapivého množství her. Předně vypíchnu postapokalyptický Highwater, ale víc tu o něm nenapíšu. Místo toho odkážu na recenzi. Z menších titulů mám za sebou taky výpravné Open Roads, příjemně komorní příběh s výborným hereckým obsazením, a Return to Grace, žánrově podobný a přece dost jiný zážitek, tentokrát ve sci-fi provedení.

Zahrál jsem si Alone in the Dark, které mě bavilo velmi. Líbila se mi kombinace kosmického hororu a nálady jako z Twin Peaks. Kromě toho jsem se pustil do Persony 3 Reload, která mě baví ještě o něco víc než pětka, především díky lineárnějšímu postupu a celkové jednoduchosti mechanismů. Vyzkoušel jsem taky Evil West, který dorazil do Game Passu. Divoký západ s upíry je moc fajn.

Duben je trošičku sušší měsíc, ale aspoň bude čas dohrávat. Mimo to se přece jen něco najde. Láká mě třeba vizuálně překrásný Harold Halibut, z jehož dema jsem nedávno sepsal pár dojmů. Samozřejmě i mě zajímá, jak dopadne Stellar Blade.

Pavlína Nouzová

V březnu jsem si připomněla, jak vynikající je Disco Elysium. Prošla jsem ho jako superstar cop, který ale v těch nejdůležitějších momentech vždycky z nějakého důvodu všechno zmrvil (tedy: když šlo do tuhého, naprosto pokaždé mi na kostkách padly dvě jedničky). Bylo to osvěžující, najednou šlo vlastně o vtipnou hru, která se jen občas smutně pousměje. Potom jsem dala šanci staršímu titulu Pathless, který mě moc neoslnil - ve změti indie her trochu zapomenutelnější kousek. Nicméně alespoň pohyb krajinou byl na jedničku, kdy lukem a šípem jakoby slajdujete po kopcích, a na handheldu se všechno velmi příjemně ovládalo.

Na konci měsíce jsem se dostala i k Rise of the Ronin, hře tak trochu zapomenuté v minulosti. A to ať už vizuálem, nebo i náplní questů, kdy řada z nich je de facto jen o "najdi, zabij, přines". Všechno ale zachraňuje výborný soubojový systém, nutící vás střídat jednotlivé zbraně a postoje, a dobové reálie. V mnoha prvcích (mapa plná opakujících se aktivit či postavy, které skutečně existovaly) si hned vzpomenete na Assassin's Creed. V dubnu vyhlížím pár menších kousků jako třeba metroidvanii Tales of Kenzera: Zau nebo slavnou puzzle hru Braid v novém kabátku. A pak taky samozřejmě Stellar Blade.

Ondřej Zeman

Březen je prakticky za námi a tak nastal čas se ohlédnout za tím, co přinesl. Musím uznat, že to byl opravdu napráskaný měsíc. Během něhož se na scéně objevoval jeden titul za druhým a vedle toho přišla také řada zajímavých deskovek. Na poli videoher mi dost sedl Outcast – A New Beginning, minut jsem ovšem nebyl Dragon's Dogma 2, kterým se stále potuluji. Na poli deskových her, bych pak řekl, že mi pak dost přirostl Pochmurný kraj. Za pozornost pak však stála i kooperace Sky Team: Hladké přistání.

Duben mi přijde minimálně v tento moment o něco chudší než tento měsíc, avšak titulů s potenciálem v něm určitě nevyjde málo. Za sebe nejvíce očekávám asi Manor Lords spolu s No Rest for the Wicked. Zajímavých projektů ovšem bude bezpochyby více napříč průmyslem. Už se nemohu dočkat na to, co se zase během následujících dnů objeví.