Senran Kagura: Estival Versus - spanilá jízda shinobi pokračuje

Recenzovaná verze: PS Vita

Série Senran Kagura je s námi teprve 5 let, ale již má za sebou 4 regulérní díly, jednu odbočku pro mobilní platformu a jeden spin-off v podobě hudební hry a neformální označení série s nejvyvinutějšími hrudníky. Dnes se ale zaměříme na poslední z hlavní dílů série, tedy na Senran Kaguru: Estival Versus. Od samého začátku stojí za těmito tituly osvědčené kombo Tamsoft, jako vývojáři, a Marvelous, co by vydavatelská společnost. Ne jinak je tomu i teď, jen si tento díl nárokuje jedno podstatné prvenství.

Série si totiž celou dobu držela celkem nízké prodeje, vycházela striktně a pouze na kapesní konzole. Nejdříve na 3DSku a posléze doputovala také na Vitu. Estival Versus je ale prvním dílem, kterým si chtějí tvůrci vylepšit jméno a atakují tak i velké konzole v podobě PlayStationu 4. Já se ale držím ověřených platforem, a jelikož jsem hrál předchozí hry na Vitě, chtěl jsem vidět pokrok hlavně zde. No a jak jsem tak nějak čekal, zase je na co koukat.

Všechny akademie v plné kráse

Po spuštění hry se na scéně objevuje dvojice píšou (nevinný vtípek, vystihující celou sérii). Ne, neberte mne za slovo. Pokud jde o příběh, tak se na scéně nejdříve objevují dvě shinobi sestry Ryōbi a Ryōna z Hebijo Clandestine Girls’ Academy. Zarmouceny se toulají lesem kvůli ztrátě své starší sestry Ryōki. Jejich kroky je přivedou na mýtinu v lese, kde jsou svědky tajemného rituálu s jejími ostatky. Protože ale holky neumí zůstat potichu, jsou následně objeveny a přeneseny na tajemný prosluněný ostrov, na kterém shodou okolností probíhá Kagura Millennium Festival.

Postupně se zde sejdou všechny staré známé tváře ze škol Gessen Girls' Academy, Hanzō National Academy, Hebijo Clandestine Girls' Academy a také z Homura's Crimson Squad. Nicméně to není vše, a protože se tento díl pyšní největším počtem hratelných postav, jsou zde řady shinobi rozšířeny ještě o skupinku dalších dívek, dohlíží na průběh festivalu.

Celému tomuto “podniku” navíc velí Asučina babička Sayuri a jeho i jejím účelem je zjistit, která z dívek je tou nejlepší. Ta, která vyhraje, si po 8 dnech bojů a výzev, opalování a dalších mírně střelených aktivit, odnese ultimátní titul Kagura. Jak už vám asi z textu výše možná došlo, objevují se zde i zemřelé shinobi a ninjové, kteří jsou ještě nějak spjati s živými a nemůžou odejít do světa mrtvých. Proto se časem setkáváme i s oživenou Ryōki, která se po dokončení příběhové linie stane jednou z hratelných postav.

Právě možnost setkat se se svými zemřelými příbuznými je jednou z desítek vedlejších příběhových zápletka a témat k rozhovoru (třeba Yumi se stále touží potkat se svým dědečkem a věří, že jej opravdu najde). Co se týče ostatních dialogů, asi vás nepřekvapí staré známé “úchylky” některých slečen (ano Katsuraki má stále potřebu osahávat ostatní a Minori chce stále kupovat nějaké ty sladkosti), ale s tím tak nějak prostě počítáte a možná se na některé hádky i těšíte. Objevují se ale také nové skutečnosti a na povrch vyplývají nové informace a záliby. Naštěstí jsou dialogy většinou vtipně napsané, plně dabované, animované a náležitě rozhoupané.

Fyzika je jak má být

Nebo bych možná v tomto případě měl říct, že je taková, jak si ji zde přejeme. Přesunem hry Senran Kagura: Estival Versus na prosluněný ostrov s písčitými plážemi, dostává tento díl trochu jiné grády. Co tím mám na mysli? No holky jsou většinou v plavkách, jejich vnady jsou náležitě vystrčeny. Ne, takto to říct nemůžu, i když právě tento herní aspekt dokáže pořádně přitáhnout oči. Ne, předně jde o samotný vylepšený gameplay. Asi by totiž bylo vyloženě špatné vytvořit hru, která nepřináší žádné inovace. Prsa jsou super fajn, ale jen určitých mezí a stavět na nich celou hru prostě nejde!

Ty nejdůležitější informace se zase dovídáme ze statických obrazovek, na kterých se objevuje čistý text a hlavní příběh je vždy vyprávěn jednou z postav a doplněný o přímou řeč a případně o dialogy. Další posun vpřed prožijeme prostřednictví animovaných rozhovorů, ale osobně mi připadlo, že v nich najdete daleko více humoru a narážek, než dříve.

Dalšími drobnými změnami prošlo i několik shinobi, ale jde hlavně o úpravu vzhledu po transformaci (transformaci a ne transplantaci!) a podobně. Není to ale nic, co by mělo výrazný vliv na hratelnost. Ostatní partie slečen totiž není třeba upravovat, ale i tak mám neodbytný pocit, že nejvíc kódu hry se stará o “přirozený” pohyb dívčích ňader, kdy i ten nejnepatrnější pohyb rozpoutá tsunami houpání a skákání bůh ví čeho všeho ještě. Někomu to může vadit, ale u takovýchto her s tím osobně nemám žádný problém, ale trochu nepatřičně to působí hlavně u babičky Sayuri. Možná, že si s tím přeci jen měli tvůrci trochu pohrát. Myslím s úpravou toho kódu a ne s... No nebudu to raději dále rozpitvávat.

Změn si pak asi nejvíce všimnete při boji samotném. Úpravou prošla hlavně komba, která se sice řetězí o něco hůře (můj subjektivní pocit), ale dokážou nadělat větší paseku. Stejně tak prostředí je nyní malinko interaktivnější a hlavně různorodější. Může za to samozřejmě přesun na pláže, zvětšení rozlohy arén a pak další drobné úpravy. Pro útěk a následný výpad lze nyní využít i strmé břehy a zdi, nebo můžete občasně dostat do přímého boje další postavu. Do některých arén jste totiž hozeni ve dvojici a ne že by vám vaše družka výrazně pomohla a zbavila vás velkého počtu nepřátel, ale třeba při vzdušných útocích stačí ťuknout na obrazovce na nepřítele a v tu ránu se k vám přidá vaše partnerka a kombo tak najednou pěkně nabývá na intenzitě a na síle.

Na druhou stranu nepřijdeme o “realistické” trhání kostýmů a tím pádem o odhalování dívek, které má za následek postupné snižování obrany. Stejně tak můžeme počítat se shinobi transformací, při které můžeme využít tajné ninja techniky a ze Shinobi Versus se vrátila funkce Flower of Balance, mající za následek prohlubování pasivních schopností ve třech bojových módech: Yin, Yang a Flash.

Nově se ale můžete těšit na různé ukončovací údery. Nejsou ale ani tak efektivní, jako spíše efektní. Netuším, jak mohly projít ratingem 16+, ale to mě zase nemusí zajímat. Ve své podstatě jde vždy o to, že finálním úderem strhnete z protivnice všechno šatstvo a nahou ji odhodíte do basketbalové sítě, do okna kde se pěkně rozplácne, nebo ji chytne chobotnice… no je toho docela dost a vcelku mile to pobaví.

Více obsahu, větší lokace, větší všechno?

Soubojů si užijete opravdu velmi mnoho. Navíc mi celkové tempo příběhové linie přišlo svižnější, nezatížené takovým množstvím textu jako tomu bylo třeba u Shinovi Versus. Kromě již zmíněných komb, jsou asi nejvýznamnější novinkou bomby a ničení festivalových pódií (nebo co to vlastně je). Bomby fingují na některém z elementárních principů (oheň, elektřina, mráz atp.) a zničením podií zase odemknete nové předměty a zpřístupníte si další mise. Nicméně nesmíte zapomínat, že tato hra už funguje i ve vertikálním směru a některé důležité drobnosti se nachází třeba i na střechách.

Samotný příběh nové Senran Kagury není vším, čím se nás titul snaží přilákat. V hlavním menu se v položce Mise nachází i další režim s názvem Shinobi Girl’s Heart. Jde sice vlastně jen o sérii arén, ve kterých bojujete vždy s jednou dívkou proti jedné až n-tému množství dalších shinobi, doprovázených řadovými nepřáteli, jejich obtížnost se postupně zvedá. Ale můžete si tím nejen zlepšit statistiky dané bojovnice, ale také si o ni zjistit něco víc. Jde tedy o takové seznámení se s jednotlivými postavami, které se ale postupně odemyká až s vaším postupem v příběhu a s vašimi úspěchy v boji.

Třetím druhem bojů jsou speciální mise, ve kterých zase dost zjednodušeně bojujete proti mnoha dalším dívkám, ale tyto souboje jsou mnohem tvrdší a navíc sami rozdáváte daleko menší poškození.

Další možností, jak v nové Senran Kaguře “zabít” čas, je obchod a následné navazující činnosti. Za in-game měnu totiž můžete v obchodě nakupovat oblečení, spodní prádlo, účesy a různé doplňky, včetně hudby a videí. Problém je pouze v tom, že vlastně nevíte, co přesně nakupujete. Přímo v obchodě se na dotyčné zboží nekouknete, což docela hodně zamrzí, když máte zrovna hluboko do kapsy. Následně můžete v převlékárně (Dressing Room) dívkám vyměnit prakticky cokoli, co již máte z obchodu nakoupeno. Tato výbava jim pak zůstává i příběhové lince. Můžete jim přidat kočičí uši, ocásek, náramky, nebo rovnou převléci do uniformy jiné školy. V tomto režimu si ale také můžete nastavit až 5 dívek do různých pozic, vybrat kostýmy, jejich polohu, zvolit příslušnou scénu a pořídit si s nimi fotky.

A proč jít do Estival Vesus?

Tím prvním důvodem, který vás napadne, budou asi prsa. Pardon, chtěl jsem říct změny. Není jich moc, ale prostředí je neokoukané a dovoluji si říct, že propracovanější. Sice narazíte i na staré výcvikové arény, na známé chodníčky v bambusových lesích, ale přechodem na ostrov se toho změnilo celkem dost. Dalším důvodem je množství postav. Hra vás totiž nutí bojovat střídavě se všemi dívkami. A tak i když si najdete asi své oblíbence (pro mne je to jednoznačně Katsuragi a nově Shiki), tak se prostě nevyhnete ani ostatním. Navíc jsou některé zbraně celkem monstrózní, což dívkám ubírá na rychlosti a vy jste tak nuceni styl boje neustále měnit a přizpůsobovat celkovou taktiku.

Třetím důvodem jsou změny v hratelnosti. Zdá se mi, že přibylo množství i typy řadových nepřátel. Na některé navíc musíte mít jinou taktiku a někteří vás dokážou ve větším množství velice lehce převálcovat. Neplatí ale u nejlehčího režimu, který je spíše o zábavě a krušné chvilky vám nastolí jen u nepříběhových módů. Naopak u nejtěžšího režimu už musíte dobře taktizovat a využívat takřka všechny možnosti ovládání, útoky, kombinované útoky, obranu, zpětné útoky, odrážení okolních nepřátel a ještě správě načasovat transformace.

V neposlední řadě narazíte na kvalitní hudební doprovod. Už skladby v menu jsou skvělé a v boji dle mého narazíte ještě na další a další, které vám zůstanou dlouho znít v hlavě. Něco jako Lobovo rádio, hrající metal. Skoro je mi až líto, že nevyšel nějaký samostatný soundtrack.

A teď, když vám tady vypisuju tolik kladů, možná se divíte finálnímu číselnému hodnocení. Senran Kagura: Estival Versus je kvalitní hrou, ale snad pouze pokud jste nehráli předchozí díly (když mluvím o Vita verzi) nebo pokud si chcete se svými oblíbenými shinobi zablbnout na PS4ce. Neřekl bych, že je totiž vyloženě podstatných změn tak moc, aby vás dokázaly udržet celých 8 herních dní v sedle. Zase jestli se vám už stýskalo po Hikage bez emocí, po spisovatelce Mirai nebo po totálně vylízané (omlouvám se, ale to snad ani nejde jinak říct) Hibari, už klikejte na PSN Store a kupujte.