Shaun White Skateboarding – se skejtovým prknem za dobrou věc!

Doba, kdy byla Tony Hawk série synonymem pro nejlepší skateboardovou hru je nenávratně pryč. Zatímco skutečný Tony je již ve sportovním důchodu (letos oslavil 42. narozeniny), studio Activision se nechce vzdát a chrlí v posledních letech jeden skejťácký zmatek za druhým. Ubisoft oproti tomu vsadil na mladou krev a slíbil menší revoluci v podobě Shaun White Skateboarding. Dodržel své sliby?

Velký bratr

Prvním velkým překvapením je samotný příběh. Jakožto hráč (kterého si můžete sami vytvořit dle vašich nejdivočejších představ) se ocitáte ve městě New Harmony ovládaném jakýmsi „Ministerstvem“, které dbá na to, aby lidé žili podle striktních regulí, nevybočovali z řady a hlavně necítili žádné emoce. Tomu odpovídá i vzhled města, které je vybarveno pouze několika odstíny šedé a působí dokonale sterilním dojmem. Vše je podporováno nádhernými propagandistickými plakáty, které se zobrazují během načítání a vysvětlují, jak jsou barvy a pocity špatné a že je nadmíru zdravé sledovat „vyprazdňovač mozku“ nejlépe hodinu denně.

Plány Ministerstva však narušuje mladík Shaun White, který ne a ne přivyknout nastolenému řádu a svojí jízdou na skejtu nepříznivě ovlivňuje spořádané občany. Je tedy Ministerstvem zadržen a podrobován výslechům a testováním. V tu chvíli na scénu přicházíte vy s jediným úkolem – změnit svět na lepší místo k životu.

A to už se ocitáte ve stanici jednokolejky, kde vám váš průvodce vysvětlí základní principy. Vše funguje celkem jednoduše – za provádění triků na prkně získáváte jakousi energii, kterou postupně používáte k ovlivňování herního světa a měnění ho k lepšímu (vzdáleně by se tento princip dal přirovnat k tomu, který někteří z vás znáte ze hry Saboteur). Energie může dosáhnout celkem tří úrovní (na hranicích 100, 750 a 1500 bodů, které se ale při neaktivitě odečítají). Každý kout světa a každá osoba vyžaduje jinou úroveň pro ovlivnění, takže se během přebarvování města z nudné šedi někdy opravdu zapotíte.

Společně za lepší svět

Hlavní příběh má (přinejmenším v počátečních fázích) neskutečný spád a je podbarvován vtipnými a často dost kýčovitými dialogy, které dokazují, jak si autoři zvládli udělat srandu sami ze sebe. Pokud se svezete na jejich vlně a budete brát příběh s dostatečným nadhledem, nesmírně se pobavíte.

Samotná kampaň se pak skládá ze série na sebe navazujících úkolů. Na rozdíl od Tonyho Hawka si nemůžete vybírat, jakého úkolu se zhostíte jako prvního, ale musíte postupovat podle předem daného scénáře. Vedle klasik typu „znič grindováním všech deset kamer, kterýma nás Ministerstvo sleduje“ se dočkáte i velkolepějších úkolů v podobě útěku před helikoptérou po městských střechách nebo jízdy po horské dráze. Tyto adrenalinové kousky jsou ale spíše výjimkou, takže čekejte více úkoly z první kategorie. Drobným zpestřením jsou akorát samoúčelné minihry v podobě propojování elektronických obvodů.

Arkáda s více než malým počtem malých chyb

Drobný nešvar je, že většina výzev jsou výhradně grindovací komba, přičemž selhání v jednom bodě znamená nutnost návratu na samotný začátek a zopakování celého procesu znova. Navíc ještě s tou drobností, že začátek trati není nijak označen (šipka ukazuje na místo, před kterým jste kombo pokazili), takže dost možná strávíte několik otravných minut hledáním startu.

SWS se rozhodně nedá označit za realistický simulátor jízdy na sketeboardu, inklinuje spíše k arkádové hře. To se projevuje v neskutečně vysokých skocích na rampě a dost tomu napomáhají i „modelační“ prvky, což jsou ulice, rampy a grindovací tyče, na které naskočíte a během jízdy je vymodelujete do divotvorných tvarů. Prvek to je nesmírně zajímavý, ale kupodivu ne tak využitelný, jak by se mohlo zdát.

Make your world!

V rámci customizace získáváte za každý splněný úkol nové kusy oblečení a doplňků, kterými můžete ozdobit svého skateboardistu, a také zkušenostní body, za něž můžete nakupovat nové triky ve skejťáckém obchodě kamaráda Boba (poté, co jej a jeho obchod osvobodíte ze spárů Ministerstva). Triků je ve hře nepřeberné množství, ale stejně si pravděpodobně vystačíte s několika základními, které budete doplňovat o náhodné kousky provedené zběsilým kroucením páček ovladače do různých směrů.

Trochu smutným faktem je, že se v SWS nemůžete pořádně vyflákat. Kdykoliv totiž dopadnete nějak nešťastně (což může bohužel znamenat i špatný úhel naskočení na rampu), „pouze“ se rozpadnete v hromadu černobílých kuliček, obnovíte se o kousek dál a ke všemu neštěstí se vám vynuluje měřák energie. Ve chvíli, kdy poctivě naplňujete měřák a po minutí zábradlí spadnete do vody, to může být poněkud frustrující.

Barevné radovánky

Grafický kabátek je zcela standardní a nevybočuje z řad podobných her. Autorům se podařilo (po vašem zásahu) vytvořit živoucí městečko překypující barvami s ulicemi plných lidí. Stavby a celková architektura jsou samozřejmě přizpůsobeny skejtování, takže se nedivte, pokud „vylepšení“ okolí pomocí vašeho vlivu bude znamenat vybouleniny na silnici ve tvaru skokánků. Tak či tak je design jednotlivých lokací promyšlený a jen tak se neokouká. A pokud snad ano, není nic snazšího, než nasednout na jednokolejku (dle Ministerstva nejlepší a jediný způsob dopravy po New Harmony) a přejet o kus dál.

Samozřejmostí každé „pouliční“ hry je nabitý soundtrack plný především punk-rockových skladeb. Jednotlivé songy ve hře jsou přehrávány postupně podle postupu kariérou nebo lokalitou, ve které se nacházíte. Kromě víceméně neznámých, avšak řízných songů mladých a nadějných kapel zde například narazíte i na hitovky typu Jungle Boogie od Kool & The Gang a spoustu dalších.

Ač se to na první pohled nezdá, SWS z této recenze nevyjde jako špatná hra. Autorům z Ubisoft Montreal se podařilo vytvořit velice vyváženou kombinaci klasické skateboardové hry a tak trochu praštěné arkády s nerealistickými prvky. Celková bizarnost příběhu a neskutečná sympatičnost postav, které vás jím doprovázejí, dává vzniknout nápadité hře, kterou možná nebudete hltat čtyřiadvacet hodin denně, ale rádi se na ni na půlhodinku obrátíte po dlouhém dni v práci nebo ve škole. To platí dvojnásob pro počítačové hráče, kteří se nemohou obrátit na Skate od Electronic Arts. Pro ně je SWS jedinou, ovšem vydařenou a zábavnou alternativou.