Čím jsme se bavili v srpnu a na co se těšíme v září.
Martin Zavřel (slaví tři roky na Zingu 🎉)
Uteklo to jako voda a dneškem jsem završil již třetí rok práce pro magazín Zing. Chtěl bych proto využít tuhle příležitost pro rychlé ohlédnutí a poděkování. Původně jsem se na Zing přicházel "tak trochu schovat" po letech působení ve větších médiích - říkal jsem si, že tady si budu moct mnohem svobodněji vybírat, o čem budeme psát a jak. To jsem ale netušil, že se během prvního roku zvedne návštěvnost skoro na čtyřnásobek a vystřelí nás tak mezi největší české herní magazíny. Donutilo mne to brát tuhle práci a vliv mnohem vážněji. Pořád ale platí, že ji dělám především z lásky k virtuálním světům a jejich jedinečným možnostem i zážitkům. Děkuji tedy vám, že se toho jako čtenáři účastníte. Děkuji samozřejmě také báječným členům redakce, od kterých se často sám učím. A děkuji i majitelům magazínu, bývalým i současným, že nám nechávali a nadále nechávají volnou ruku dělat Zing podle našeho.
Srpen byl snad již posledním měsícem letošního nebývalého "herního sucha", kdy poslední zásadní AAA hra vyšla v březnu. Ozvláštnili jsme si ho tedy alespoň Gamescom veletrhem, který byl velmi příjemným návratem "k normálu" po těch letech veletržního půstu. Přesto bylo i tam stále ještě cítit následky pandemie a obavy, že se může pořád vrátit. Z her jsem si tento měsíc nejvíce užil remake The Last of Us Part I, který "naživo" funguje ještě mnohem lépe, než jsem si z ukázek uměl představit. Nedokážu ale zapomenout ani na nenápadnou hru Souls Hackers 2, jejíž protagonistka mne bavila jako už hodně dlouho žádná jiná. Pokud jde o září, jakožto velký fanoušek Subnauticy (kterou jsem jmenoval "hrou dekády") se nejvíce těším na Grounded. Stále se rozhoduji, zda bude lepší zážitek se v děsivých tunelech mravenců a pavouků ztratit sám nebo se spoluhráči. Každopádně od zítřka oficiálně začíná podzimní "předvánoční" herní sezóna, takže se určitě máme na co těšit (a o čem psát). Držte nám palce a buďte u toho.
Ondřej Partl
Srpen byl pro mě konečně nabitým měsícem, během něhož vyšlo hned několik titulů, na které jsem se těšil. Na čtyři z nich si ostatně můžete přečíst na našem webu recenzi (Cult of the Lamb, Way of the Hunter, F1 Manager 2022 a Call of the Wild: The Angler), kdy vlastně u všech jsem se dobře bavil, avšak pomyslným vítězem se staly fanatické ovečky, jež si mě dovedly získat opravdu měrou vrchovatou. Kromě toho jsem se ještě vrátil ke hraní Guild Wars 2, konečně jsem zakoupil zatím poslední expanzi End of the Dragons a musím říct, že jsem opět naprosto zaháčkován.
No a v září nebudeme příliš zpomalovat, ačkoliv Evil West mi odložili. V první půlce se nám tak opět připomene studio Spiders s jejich novinkou Steelrising, která bude chtít navázat na kvality jejich předchozího GreedFallu. Doufejme, že úspěšně. Kromě toho ale také dorazí má nejočekávanější záležitost tohoto roku, a to metalová jízda Metal: Hellsinger, která mne ve své demoverzi naprosto nadchla, tak snad si tuto laťku udrží. Samozřejmě ale také nesmíme zapomenout na plnou verzi příjemného survivalu Grounded, který nepotěší arachnofobiky, ale fanoušky subžánru jistě ano. Čeká nás spousta zábavy.
Ondřej Zeman
Srpen byl už od samého počátku měsíce, v jehož rámci jsem se rozhodně nenudil. Většinu času jsem strávil ve dvou titulech. Zcela uchvácen jsem byl Marvel's Spider-Man Remastered na PC. Manhattan mi zcela učaroval. Větší podíl svého volného prostoru jsem však investoval do Total War: Warhammer 3, kde se objevilo tažení Immortal Empires, vyžadující mou maximální pozornost. A pak tu byl samozřejmě Gamescom 2022.
Po sérii odkladů zatím Září působí jako měsíc, kdy si trošku odpočinu. Lákán jsem primárně Isonzo, což je střílečka z první světové, jež je dalším z pokračovatelů kvalitní FPS Verdun, která má dodnes velmi silnou komunitu. Zajímavě působí také Steelrising, u něj si však vzhledem k studiu, jež na něm pracuje, nejsem zcela jist tím, že se mu podaří překročit stín děl, z nichž si tak okatě bere příklad. To už popravdě více věřím Temtem, jež má dle mého názoru slušný potenciál.
Pavlína Nouzová
Srpen byl pro mě ve znamení Gamescomu. Veletrh v Kolíně nad Rýnem jsem navštívila poprvé, ale bohužel za podmínek, kdy řada velkých vystavovatelů chyběla. Přesto vyzkoušet si některé nové tituly a probrat je s vývojáři byl skvělý zážitek - zkusila jsem si blbnutí v Goat SImulator 3, kooperativní Ghostbusters: Spirits Unleashed, české RPG The Last Oricru nebo třeba strategii Mount & Blade II: Bannerlord. Vrcholem ale pro mě osobně byl středověký Pentiment - jeho vtípky i seriózní dialogy připomínají Disco Elysium, ale textu je mnohem méně a celkově je hra “přívětivější”.
Kromě toho se ke mně dostalo Last of Us Part 1, remake známé hry od studia Naughty Dog. Shrnout svůj pohled do jednoho odstavce je nadlidský úkol, ale tedy stručně: titul vypadá skvěle, byť osobně bych uvítala, kdyby spíš vznikla úplně nová hra než remake. Cena je poměrně vysoká, a tak hra není pro každého. Kdo ale ještě neprožil příběh Joela a Ellie, nebo si ho naopak v minulosti oblíbil, tohle je vyleštěná verze, kterou si prostě chce zahrát. Kromě toho jsem v srpnu stihla ještě skoro rok starou indie hru Kena: Bridge of Spirits. Měla sice pár much (především ve vyváženosti soubojů), ale na to, že šlo o debut, se velmi povedla. Občas vypadá jako animovaný film a umí díky kameře a hudbě výborně pracovat s emocemi. Což já ráda.
V září s (možná trochu naivním) očekáváním vyhlížím nový kousek od studia Spiders s názvem Steelrising. Tihle Francouzi se po každé hře trochu zlepší - mezi takovým Bound by Flame a posledním Greedfallem je úplná propast. Proto se těším, jak dopadne jejich nové RPG, které vypráví příběh animatronické francouzské revoluce a mělo by tentokrát víc tlačit na souboje.
Jan Urbančík
Srpen byl poslední měsíc před nabitou podzimní sezónou. Snažil jsem se tedy dohnat pár starších i novějších restů. Dostal jsem se k povedenému kočičímu dobrodružství Stray či skvělé, byť trochu zvláštně stylizované příběhovce As Dusk Falls. Na Switchi jsem se zase pustil do první Bayonetty, která mě osobně bavila mnohem víc než „konkurenční“ Devil May Cry, především díky skvělému soubojovému systému plného různých komb. Před pár dny jsem rozehrál také dvojku a doufám, že ji v září dohraju. Ke konci měsíce jsem se pustil ještě do nového F1 Manageru, ale musím říct, že mě zatím spíš zklamal. Spousta věcí vůbec nefunguje, jak má, a ze závodů se po chvíli stane jedna velká nuda. Základ je však dobrý, tak doufám, že se vše vývojářům povede opravit.
V srpnu ale hlavně proběhl Gamescom, kam jsem se byl poprvé podívat naživo. Za dva dny jsem si vyzkoušel spoustu titulů, které jsme probrali v novém podcastu, případně si můžete přečíst podrobnější dojmy tady na webu.
Září už bude poměrně nabité, ale osobně se těším hlavně na akční RPG Steelrising. Vyjde také early access strategie Moonbreaker od tvůrců Subnauticy. Ačkoli mě z traileru vůbec nezaujala, po hratelné ukázce musím říct, že vypadá docela slibně.
Daniel Jarocký
Srpen se v mém případě nesl především ve znamení Gamescomu, kam jsem měl možnost se po letech opět podívat i osobně. Ačkoli byl celý veletrh z důvodu absence některých velkých vydavatelů o něco menší, než při mojí poslední návštěvě v roce 2018, tak jsem rozhodně neodjížděl zklamaný. Vyzkoušel jsem si několik chystaných titulů, na které se těším, popovídal si s vývojáři a konečně po letech půstu nasál atmosféru velké herní akce. Upřímně mi to asi jako většině zapálených hráčů opravdu chybělo.
Při pohledu do měsíce září mě nepřekvapivě budou zajímat první podrobnější ohlasy a rozbory The Last of Us Part 1. Září ale v mém případě nebude pouze o TLOU. Vychází rovněž multiplayerová akce Isonzo, která vás vrhne do bojů první světové války, což je ve hrách stále vzácné zasazení. Zapomenout bych přitom neměl ani na Steelrising od studia Spiders. Jako fanoušek závodních a sportovních her musím na závěr rovněž vyzdvihnout blížící se novou Fifu a reinkarnaci závodní motocyklové série SBK.
